- Počet článků 1664
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1269x
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016
Oblíbené články
Irena Aghová
Etika: Cena nepřátelství
Asi si budete myslet, že jsem se už z toho filozofování dočista zbláznila, ale není tomu tak. V nadpisu není překlep. Chtěla bych skutečně psát o ceně nepřátelství, ať vzniká z jakýchkoliv příčin. Ve chvíli, kdy jsem se opět se svým nepřítelem střetla tváří v tvář, rozum mi zavřel ústa, abych neřekla něco, co budu brát těžko zpátky. Můj drahý nepřítel, kterého až nyní dokáži ocenit a kterému mohu děkovat za všechno, co jsem uměla v životě udělat a stát se lepším člověkem, než jsem byla, ze mne učinil dokonce něco - co tu v dějinách filozofie ještě možná nebylo známo ze strany ženy - naučil mne filozofovat ... no, to všechno dokázal můj nepřítel ... kterého tu ovšem nebudu jmenovat.
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 8 O mesotés
Aristoteles se zmiňuje o takovém životě, který je řízen rozumem a o takový život by měl člověk i usilovat. "Každý člověk" , praví " je v podstatě pouze tím,co je v něm nejmocnějšího a nejvýznamnějšího. Rozumný život je člověku přirozený, protože právě takový život ho dělá člověkem". (Aristotelés, Etika Nikomachova, Praha 1937, str. 244. Ustupujeme od rozumu k vášním, nerozumu a nevypočitatelnosti?
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 7 O nutnosti prožívání slasti
Kdo je epikurejec? Je to člověk, který miluje rozkoše, slasti, zkrátka požitkář. Chudák Epikúrós. Celá léta trpěl žaludečními problémy a musel si hodně odříkat pro svůj špatný zdravotní stav. Nechci být ironická – ale mohou z člověka žaludeční vředy udělat špičkového filozofa? No, podle mého názoru, ten kdo umí přemýšlet a má zdravý úsudek, je rozumný a myslí víc na všeobecné dobro než na své vlastní, pak ano. Epikúros, podle mého soudu, byl filozof, který hledal – osobní štěstí. Pro dnešní povídání jsem si ho vybrala proto, že by mohl být filozofem dnešních dob a kdyby se stal bloggerem, lidé by si s ním rádi povídali, oponovali mu a hádali se s ním, jen aby dosáhli vědomosti o tom, co je vlastně slast.
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 6 O vnějším a vnitřním životě
Lidský život je uzavřen do systémů, které si lidé historicky vytvořili, aby přežili. To všichni chápeme. Ale tím se také stalo to, že lidé nahlížejí na své problémy zvnějšku, aniž by dokázali pochopit své nitro. Veškeré systémy se totiž zabývají pouze vnějším projevem života a vlastním udržováním své funkčnosti. Proto také lidé, například ve svazku manželství, nahlížejí na své stavy, vztahy a problémy z pozice fungování tohoto systému, aniž by se zaobírali svým niterným životem a sdíleli ho spolu. Neboť manželství muže a ženy má být dokonalou souhrou a sdílením i výměnou právě niterného života obou jedinců... http://www.getcited.org/mbrx/PT/99/MBR/10577893
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 5 O lidském hledání etických hodnot
Ano, ne každý člověk má pro každou mravní hodnotu pochopení. Je to podobné, jako bychom řekli, že ne každý člověk má pochopení pro každou matematickou větu. Ale pokud něco uznává, co je mravním kriteriem a nebo není, pak už ho to brzdí v rozhodování, s čím má nebo nemá libovolně souhlasit. Ale co když člověk uznává existenci mravních hodnot, aniž by to byla jeho pouhá libovůle? Pak to svědčí o tom, že existují...
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 4. O míjení
Zdá se, že slovo "míjení" už samo o sobě zanechává pachuť opouštěných šancí, které jsme v životě měli a z nějakého důvodu je nevyužili. Možná, že když se nám nabízely, jsme neměli čas a nebo jsme nedocenili jejich cenu, protože jsme neviděli do budoucnosti, co by nám to mohlo přinést, Kdo ví?...
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 3 O krásných lidských vztazích
Nebojme se lásky, i když si nejsme jistí, zda uneseme i bolest, i ztráty i změny, které takový vztah s sebou přináší. Neutíkejme do svých ulit, protože tam není ani odpověď na naše otázky a ani úleva z ran, které jsme možná ve vztazích utržili. Snažme se kultivovat nejen sami sebe pohledem do svého nitra a odpovídáním si na otázky, co chci, proč nejsem milován, co je to láska ... ale také přijetím vztahu, který k nám otvírá své brány. Je to jen na nás, jaký bude, ale také na tom druhém, zda bude schopen spolu s námi ho prohlubovat ... http://www.youtube.com/watch?v=HMtG0p5aw_I&translated=1
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 2 O štěstí
Marcus Tullius Cicero nyní přemýšlí o cnosti, dobru a zlu a hádá se s filozofy. A jeho myšlenky pronikají stále, díky knihám, k dalším generacím, které o nich mohou, i z hlediska své reality přemítat. Neboť lidé starého Říma nebyli v podstatě od nás odlišní, to je už znát z problémů a otázek, které si kladli a filozoficky o nich přemýšleli.
Irena Aghová
Se slavnými v posteli. Část 1 - Marcus Tulius Cicero
Tato rubrika je pro čtenáře, které chřipka a nebo jiná sezónní nemoc uvězní v posteli. Takže, těm, kteří se těšili, že půjde o eroticko-skandální rubriku, budou asi zklamáni! I když svým způsobem se v některé historické době se skandály potkáme. Asi si je, po způsobu bulváru, vychutnáme. Už nás nebude moci kdo žalovat ... Marcus Tullius Cicero - má láska - i když, kdybych ho potkala v jeho době, asi by o mne ani očkem nezavadil ... Ale dost klepů ... "Cum defensionum laboribus senatoriisque muneribus aut omnius aut magna ex parte essem aliquando liberatis, rettuli me, Brute, te hortante maxime ad ea studia quae retenta anima, remissa temporibus, longo itervallo intermissa revocavi ..."
Irena Aghová
Filozofie jako utěšitelka
Tak jako v lidském životě samém se zřídka kdy najde doba, kdy člověk setrvává v pohodě a bezpečí, tak to bylo od pradávna i z celým lidstvem. Ti, kteří nestudovali dějiny, byli ušetřeni vědomí této reality. Ti, kteří studovali dějiny umění, jsou ušetřeni bolestných vhledů do života umělců, jejichž obrazy se dnes prodávají za milióny. Také se stěží najde chvíle, kdy lidé nebyli koseni pandemiemi, zhoubnými nemocemi, nebo umírali vlastní rukou . Ano, bolest, smrt, utrpení, nás, lidstvo neustále provází. Lidé však potřebují oporu, aby se mohli se svým osudem buď smířit a nebo mu i čelit. Potřebují najít zdroje nové energie. Požadavek je jednoznačný. Musí to být něco, co je nezlomné, neochvějné. odolné proti všemu negativnímu a násilnému, protože to všechno je právě to, s čím se člověk ve svém běžném životě setkává. http://www.youtube.com/watch?v=MtqeomC_0ko&translated=1
Irena Aghová
Cesta k blaženosti
Hovory o blaženosti jsou zvláštní. Ale je nutné, podle mého soudu, hovořit na našich stránkách přednostně o štěstí, blaženosti a pozitivních stránkách života i o tom, jak toho dosáhnout, protože to je posláním naší činnosti.Z celé řady filozofů a autorů lze najít podobné hledání trvalého štěstí či cenu štěstí krátkodobého. Náš život je pomíjivý a jistě, že nikdo z nás nečeká, že štěstí, které dnes, v toto chvíli prožíváme a zažíváme, bude trvalé. Musíme být vnitřně připraveni na změny, které nás mohou postihovat a mohou tento stav duše zvrátit. Jak vyplývá však z následujících řádků, jen člověk, který má pevné základy a nepodléhá tu příliš pocitům štěstí, tu příliš pocitům neštěstí, které ho postihne, může se, po překonání strasti, nikoliv však automaticky, ale vědomou činností, vrátit do stavu, kterému říkáme blaženost. Jde o naše nastavení – ať vrozené nebo nabyté vědomou prací s naší psychikou. Jsou lidé, kteří vynikají odolností a dokáží v době, kdy je stíhají problémy, jednat tak, aby je řešili a nemění svůj mravní řebříček hodnot. Jsou však i tací, kteří dokáží žít pouze s pocitem štěstí a blaženosti a v době, kdy je stíhá nepřízeň osudu, se mění k nepoznání. Stanou se mstivými, nepřátelskými a snaží se o odvetu i na nevinných lidech. Nikdy se z toho nedostanou, protože jejich základy nebyly pevné a míra zla v nich převážila nad mírou dobra, které projevovali ve šťastných chvílích. Je patrno, že tyto otázky síly dobra, trvalosti blaženosti a působící síly zla na blažené lidi, jsou zajímavé i pro předchozí civilizace. Tak se zaposlouchejme do tichého hlasu filozofa Aristotela, který k nám nyní bude promlouvat. http://www.youtube.com/watch?v=nQm55qrXQdU&feature=related
předchozí | 1 2 | další |