Co je to lidstvo? Zajímá mne člověk ...
Co bylo, je a bude s lidstvem?
Neboť bible také hovoří o lidstvu, jakémsi lidstvu, které vzešlo z prvotního hříchu Adama a Evy, rozmnožilo se a začalo dělat různé neplechy. A bylo nejdříve peskováno, jak víme z dějin spásy, pak několikrát varováno a nakonec potrestáno světovou potopou, z které ovšem vyvázlo před úplným zničením díky Noemu, který si postavil na souši loď a všichni se mu smáli. Ale i po této záchraně si biblické lidstvo nedalo pokoj a šlo dále cestou pokroku, hříchu, lásky, naděje, vědy, pošetilosti, snů a fantazií, až se rozdělilo do skupin, dostalo konkrétní pojem a šlo si za svými dějinami. A takové je dodnes. Jen je patrné, že ten starodávný výklad už nestačí na sebepoznání. A to je dobré znamení,z určitého pohledu, protože jsme se zřejmě posunuli dál a zřejmě zvolna opouštíme staré mantinely bezpečného vidění svého "původu". Ale zda je to dobře nebo špatně z pohledu člověka jako jedince, těžko říci. Posun v poznání nemusí být vždy současně bezpečnou záležitostí, zvláště, když valná většina na něho nedosáhne a tudíž ho neumí přijmout.
Lidé dokonale nedokonalí
Chápu-li lidstvo jako množinu, skládající se ze skupin a jednotlivců, kteří díky své inteligenci, jedinečnosti, neopakovatelnosti budou vždycky přemýšlet, v jakém světě chtějí žít, jak chtějí žít, pro co chtějí žít, jaké možnosti mají k přežití, ke štěstí, lásce, obživě, k vyvádění dalších generací, to je otázka jiná. Ale ta finální odpověď, proč existují, ta se jim nedostává. To by totiž skončila ve světě lidí veškerá legrace. Neměli by možnost se mýlit a své omyly šťastně napravovat nebo dělat další fatální chyby, hledat a ztrácet, prát se a usmiřovat (a tím "dělat" dějiny), rozvíjet se a nebo zakrňovat (a tím "dělat" vědu), tvořit a zrcadlit se (a tím "dělat" umění) a hrát si své nekonečné hry ( tím "dělat" politiku). Přijmeme-li ještě stále tu myšlenku, že lidstvo je součástí plánu Stvoření, jak říká nám naše prastaré učení, a protože nevíme, proč tu je, co zde pohledává, nevíme o něm vlastně nic sami o sobě nosného - jako lidstvo - , potažmo lidé. Ale ani člověk neví, možná naštěstí, co s ním je před zrozením a po smrti. V těchto věcech máme zakázaný vstup a proto si říkáme, že na počátku bylo Světlo, nebo Slovo, nebo Chaos a nebo také Absolutní Nic. Máme své mýty a pokud nám začnou chybět, vytváříme si nové. Jinak to neumíme, jinak nedovedeme chápat čas, příčiny, následky a užitečnost či zkázonosnost našich lidských činů.
Co bude až bude ...
Z jedné strany, pokud tedy snížíme pojem lidstvo na lidi, má každý filozof pravdu v tom, že lidé by si měli uvědomit, co je obklopuje. A to radši ani ne, protože by se měli pak odhlásit se z internetových sítí, odhlásit televizi a rozhlas, vykašlat se na kupování novin, postavit si v kuchyni na stůl petrolejku nebo ještě lepší, svíčku, umýt se, pomodlit se, vyčůrat a spát. Protože běh tohoto světa, které mu přibližují média všeho druhu, ho oddalují od sebe samotného, chápe své problémy přes prizma spousty informací, které se na něho, a nekontrolovatelně, řítí a pokud se věnuje své informovanost, zděšením neusne. Ale naštěstí je člověk nadaný silou myšlení, přemítání a tvoření, je v podstatě součástí mikrokosmu a makrokosmu, chráněný tím, co si všechno neuvědomuje a uvědomit nemůže, takže je odsouzený k věčnosti, pokud ovšem existuje. Naši předkové o ni byli přesvědčeni, ale my jsme v tomto poznání někde jinde. Věčnost je pojem časový a jako takový je naší schopnosti vnímání neuchopitelný. Ale rádi o tom přemýšlíme a jsme nakloněni bádat v jejím tajemství.
Myslím, že něco přichází ...
To, že lidé odmítají obecnou pokoru, není problém lidstva. Pokud by je pokora měla odvrátit od dalšího krůčku k rozvoji myšlení, tvoření, rozvíjení nových věd a oborů v jeho prospěch. Sice se stále chápeme jako staré lidstvo, protože se s ním ztotožňujeme, ale někde v našem středu se otvírají další možnosti nového vhledu. A proto možná ten neklid, jehož jsme nyní současníky. Není to samo sebou, že objevujeme věci a děje, které jsou v podstatě už při stvoření vesmíru jsoucí jako budoucnost. Neznamená, že nás to vede ke zkáze. Jedinec na to nedosáhne, protože každý z nás má jinou možnost získat jakýsi vhled a chápat rozměry vesmíru, světa, kosmu, dimenze, o kterých jako jednotlivci nemáme ani tušení. Ale bylo to dávno před námi, jen nyní to můžeme díky rozvoji vědomí, svobody poznání a vlastním přičiněním jen trochu chápat. Ale nemá to zásadní vliv na osobní život každého člověka, protože stále jsme odsouzeni dobývati v potu svůj chléb, rodit v bolesti děti a podřídit se nutnému standardu, který je nám nastaven k přežití. Je to dobře nebo špatně?
A tak buďme v klidu ...
Protože ráno nás probudí budík, při kafi si přečteme letmo zprávy na internetu a staneme pak tváří v tvář své vlastní, oproti dějinám, biblickým výkladům, kráse vesmíru a kosmu, vznešenosti vědy, docela nízké až trapné realitě. Ale možná s myšlenkou, že jsme součástí něčeho nesmírně krásného, velkého, neuchopitelného našimi omezenými, říkám naštěstí omezenými smysly a nevíme, co bude za hodinu, natož za rok nebo za deset let. A to je dobře. Protože jen tak můžeme chápat, co je štěstí, láska, krása, objetí milovaného člověka, úpřimné slovo a vědět to velké minimum, co je zlo nebo dobro.
Dobrou noc a krásné sny.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016