Cesta k poznání jevu relaxace. Kapitola 3. - Perská hudba -.

Asi se budu opakovat, ale při poslechu hudby za účelem relaxace a meditace si člověk musí vybírat podle svých vnitřních potřeb a ne podle názvu hudebního nosiče a pasivně přijímat to, co nosič obsahuje. Může se snadno stát, že ho hudba rozladí, rozhodí, rozčílí a samozřejmě že účel nesplní. A já mám za to, že hudba nezná hranic, nezná ani rasovou nesnášenlivost, ani xenofobii, je uměním, které provází již od paleolitu lidské civilizace a není omezená na své prostředí, v kterém vznikla, neboť i ostatní, potomci tvůrců hudby a výrobců hudebních nástrojů přebírali jejich umění a zdokonalovali je pro své potřeby i svůj umělecký vkus.

http://www.youtube.com/watch?v=zWddWhpKrmM&translated=1

Na úvod Vám představuji typický nástroj, arabský oud, jinak loutnu, kterou známe i z evropské hudební kultury. Faríd Al - Atrash - člen syrské královské rodiny, hrál na oud mistrovsky. Dokázala jsem ho poslouchat hodiny. A bylo zajímavé, že mne jeho produkce nikdy neunavila. Asi jsem tyto pocity sdílela se všemi posluchači, kteří ho nadšeně povzbuzovali a házeli mu kytice. Arabové hudbu velmi milují.

Šla jsem za historií perské hudby

V době, kdy jsem prováděla svůj výzkum o tom, jaká hudba může vést k hluboké relaxaci, zajímala jsem se též o perskou hudbu. Tušila jsem, že se seznámím se zvláštními hudebními nástroji, jejichž konstrukce a možnosti jsou při relaxační hudbě důležité. Kytary, loutny a flétny hrají velkou roli při získávání harmonie aktivním poslechem. Ale také harmonie, kterou ten který národ vyvíjí. Je pak na každém, jak je schopen ji přijmout a zda ji považuje za příjemnou nebo disharmonickou.

Iránská hudba, o níž si budeme vyprávět, má hlubokou tradici. Její počátky sahají do neolitu, hlavně v Elamu, kde byla objevena vyspělá civilizace. Iránské dějiny hudby ostře rozlišují dvě odvětví vědy: hudebnictví a muzikologií (Jilm-e-Musighy). Muzikologie stejně jako matematika byly ve starém Iránu vědami, kterým byla věnována velká pozornost. Hudebnictví mělo v Iránu bouřlivý vývoj. Střetávalo se často s náboženskými autoritami ...

Hudba v íránské kultuře

Darius Shayan nazval následující vývoj kulturní schozofrenií: šlo o dva neslučitelné zdroje iránské kultury vůbec: kultura starověké Persie a Islám.

Postavení hudebníků v íránské společnosti

Ve starověké Persii měli hudebníci dobré společenské postavení. Dokonce během vlády Parthů byli velmi vyhledáváni trubadúři, Až později byla založena hudební Akademie, v níž působili i slavní básníci.

“Khonyâ-ye Bâstâni Irâni”

V překladu tento termín znamená “starověká iránská hudba”. Nebo také, iránská klasická hudba. Dnes ale se tento termín nepoužívá, spíše se setkáme s termínem “Musiqi-e assil,” jehož význam je stejný. Sice počátky hudby v Persii jsou kladeny období vlády Elamitské říše (2,500 -644 př. Kr.), ale jak hudba zněla, to málokdo ví, spíš známe z tohoto období hudební nástroje. Ale Barbat, typický nástroj spadá do roku 800 př. Kr.

Barbat

Barbat je loutna starověkého  perského  původu. Arabský Oud, podobný hudební nástroj,  je odvozen od Barbatu. Dnešní Barbat, který se používá běžně při hudební produkci je totéž co oud, jenomže barbat se používá v perské tradici, kdežto oud v tradici arabské. Ouds byly vyřezány z pevného kusu dřeva, stejně jako čínské pipa, japonské biwa, které jsou rovněž potomky perských barbat. Barbat nebo-li oud je nástroj, na který hraje v úvodu syrský princ Feríd Al- Atrash.

Tanbur

Tanbur, to je nejstarší smyčcový nástroj v Íránu.

http://www.youtube.com/watch?v=i4efI3hRUmU&feature=related

Termín tanbur  se odvozuje od vzhledu nástroje. Má dlouhý hmatník a existuje několik podobných nástrojl, které se od původního tanburu odvozují. Ovšem je zajímavý výsledek jedné studie, že název tanbur se odvozuje od termínu Pandur, což původně byla sumerská loutna s dlouhým hmatníkem. Konečně proč ne. Na loutny hráli v Mezopotámii běžně již od Akkadské doby zhruba v třetím tisíciletí před Kr. Na tanbur se hrálo již v sasánovské říši,  V desátém století už popsal Al-Farabi  v Bagdádu tunbur, dovezený na jih a na západ od Bagdádu. Rozdíl mezi mezi arabským a perským tanburem spočívá v rozdílnosti mezi perskými  a arabskými nástroji, to znamená, že je Arabové převzali a zdokonalili. Později kurdský tanbur byl spojován s hudbou Ahl-e Haqq , především tedy s kurdským náboženským hnutím. Byl používán i v súfismu  kde je nazýván tembur. Tembur měří 80 cm na výšku a 16 cm do šířky.  rezonátor je hruškovitý a vyroben buď z jednoho kusu  z morušového dřeva,  krk je vyroben z ořechového dřeva a má čtrnáct pražců, které jsou uspořádány do semi- chromatické stupnice. Má dvě ocelové struny laděné v páté, čtvrté, nebo v jiných intervalech.

O produkování íránské klasické hudby

Iránská klasická hudba je improvizovaná a založená na slovu a hudbě.  Zpěvák nebo zpěvačka  hraje klíčovou roli: ona nebo on rozhodne jakou náladu ze svého přednesu navodí a který Dastgah se vztahuje k té náladě. Zpěvák nebo zpěvačka si vybírají určité druhy básnických textů, které chtějí přednášet. Občas mohou hudebníci doprovázet zpěváka zpěvem. Tradičně, je hudba provozována tak, že zpěváci sedí na koberečcích při rozsvícených svících. Skupina hudebníků a zpěvák se rozhodnou pro některý Dastgahs a některý gusheh, který budou hrát, podle nálady a situace.

Tato nástěnná malba zachytí obraz od 17. století Persie.

Iránská klasická hudba stále působí jako nástroj  duchovní. tedy nemá zábavný charakter. Je hloubavá, obsahuje náboženské texty. Ty jsou převzaty od súfistických básníků, zejména  Hafeze a Jalal-e Rumi. S nástroji, které uvádím níže se setkáte v etnické hudbě, která je používá k relaxaci. Také skladatelé, kteří v současnosti tvoří relaxační hudbu, s těmito nástroji počítají.

Další typické nástroje

Dotar

http://www.youtube.com/watch?v=93jI8B67kdU&feature=related

Santur

http://www.youtube.com/watch?v=M7NXNcMJbTI&translated=1

Setar

http://www.youtube.com/watch?v=CZPxhI2nfzo&translated=1

Ney

http://www.youtube.com/watch?v=Ba53hl1m2DE&translated=1

kamancheh

http://www.youtube.com/watch?v=HQvs949puOQ&translated=1

Tombak

http://www.youtube.com/watch?v=yjxvWRjcOkE&translated=1

Použitá literatura:

Přeloženo z angličtiny a arabštiny. Texty jsou vybrány z mých soukromých zdrojů a získány při přednáškách v oboru Dějin umění i za pobytu v arabských zemích.