Evropa je domovem Evropanů Část 6 Šestá fáze budování Evropy
Úpadek náboženství a sekularizace
Vysoce stylizovaná aristokratická civilizace porenesanční Evropy, která dosáhla svého vrcholu v době Ludvíka XIV., se lišila od dřívějších fází evropského vývoje nedostatkem náboženských základů. Čím více sílila kultura dvorů, tím více slábla kultura církví, takže nejpozději v 18. století začal v evropské společnosti proces rychlé sekularizace, jenž změnil celý charakter západní kultury. Spojení dvorů s humanistickou kulturou a s vědeckým hnutím, jež bylo doposud převážně humanistické, vytvořilo rozšířením vědeckých poznatků nové ideály osvíceného despotismu a racionalizace lidského života.
Období racionalismu
Toto hnutí bylo nejsilnější ve Francii, kde mělo vědomě protikřesťanský charakter a vedlo osvícenské tažení proti temným silám fanatismu a pověry, jež vidělo ztělesněné v církvi a náboženských řádech. Z Francie se mimořádně rychle rozšířilo přes dvory a šlechtické salóny po celé kontinentální Evropě a dosáhlo dokonce až do Ruska a Portugalska. Pouze v Anglii mělo toto hnutí odlišnou podobu. Z celé Evropy jenom zde byla dvorská kultura poměrně nevýznamná a centrum moci přešlo na velké vlastníky půdy, kteří vládli zemi prostřednictvím parlamentních institucí a byli na moci krále a církve prakticky nezávislí. Pod jejich vládou proběhl v anglické společnosti rovněž proces sekularizace, byl však méně úplný a mnohem méně revoluční než na kontinentě. Největší část energie byla zaměřena na praktické cíle - na obchodní a průmyslovou expanzi a na revoluci hospodářského života prostřednictvím kapitalismu a vědeckých vynálezů. Nedošlo k náhlému zlomu náboženské tradice. Na rozdíl od kontinentu zažila Anglie v 19. století lidové hnutí náboženského oživení, které hluboce ovlivnilo prostý lid a střední vrstvy anglické společnosti. Hnutí za sekularizaci kultury tak sledovalo velmi rozdílnou a nepravidelnou cestu. Neobjevil se tu žádný ostrý konflikt mezi náboženskou tradicí a vědeckým osvícenstvím, zato však řada odštěpených, sektářských nebo stranických hnutí, která rozbila tradiční jednotu náboženství a kultury a vytvořila vlastní samostatná kréda a ideologie.
Základy tohoto vývoje byly položeny již v 17. stol., ve věku puritánské revoluce, a někteří vůdcové 17. stol., jako Roger Williams, zakladatel Rhode Islandu, vyvinuli i teorie o úplné odluce církve od státu.
Některá z těchto hnutí, jako unitáři, velmi sympatizovala s osvícenstvím a byla vedena filozofy a vědci, jako byl Josepf Priestley. Jiná, jako Wesleyovci, byla inspirována osobní svatostí a evangelickou prostotou. Všechna však, ať vědomě nebo nevědomě, působila jako kvas sociální změny a připravovala cestu pro reformní hnutí následujícího století. Na kontinentě, zvláště ve Francii, kde neexistovaly tyto zprostředkující sektářské skupiny, byla sekularizace kultury mnohem úspěšnější a konflikt mezi osvícenským hnutím a silami tradice o mnoho ostřejší. Osvícenství se postupně přeměňovalo v jakýsi druh protináboženství.
Deklarace práv člověka
Duchovní síly, jimž byl upírán jejich tradiční náboženský projev, našly svoje vyústění v novém revolučním kultu, ztělesněném v Deklaraci práv člověka a inspirovaném iracionální vírou v Rozum a bezmeznými nadějemi v pokrok lidstva po osvobození od věkovitého útlaku kněží a králů. Politická demokracie a ekonomický liberalismus byly praktickými výsledky těchto názorů a snaha uskutečnit je drastickým rozchodem s minulostí a zavedením nových racionálních institucí vedla k Francouzské revoluci, k vládě teroru a k císařskému imperialismu Napoleonově.
Napoleon
Napoleonská říše byla odvážným pokusem znovu ustavit jednotu Evropy na nových základech a po nějaký čas se zdálo, jako by povstal nový Caesar, schopný svým vojenským géniem a organizační autoritou přeměnit zchátralou budovu ancien régime v uspořádanou jednotu. Avšak klasická symetrie style empire byla jen o málo víc než sádrovou fasádou, jež stěží zakrývala různorodost základů. Byl to inherentní protiklad vojenského autoritářství císařství a liberálního idealismu revoluce. Tuhý odpor dvou nejnezávislejších západních národů, britského a španělského, posléze uvolnil dřímající síly evropských národů a přivodil pád Napoleona a rozpad jeho císařství. Nicméně revoluční čtvrtstoletí 1789 až 1814 změnilo tvář Evropy a charakter západní kultury. Smetlo úctyhodné relikty středověkého křesťanstva - Svatou říši římskou, územní moc církve s církevními knížectvími a beneficii, s hierarchickým řádem společnosti a s posvátným charakterem královské moci. Ancien régime zažil takový pád, že veškeré mocnosti Svaté aliance a všichni státníci Vídeňského kongresu nebyli s to dát jej znovu dohromady. Přesto však bylo toto dílo státníků ve Vídni nekonečně lepší než díla jejich následníků ve Versailles v roce 1919 nebo v Dumbarton Oaks a San Francisku v letech 1944-1945. Postavili se totiž k problému evropské jednoty v zdravém konstruktivním duchu bez utopických iluzí nebo nacionálních předsudků. Jejich pokus přeměnit starý antagonistický princip rovnováhy moci v praktický systém mezinárodní spolupráce, vyjádřený ve smluvním právu a v dorozumění o Evropě, byl zásadně zdravý a Evropě dal delší období míru, než kdykoli předtím nebo potom poznala. Jeho neúspěch byl způsoben nikoli nějakým vnitřním nedostatkem, nýbrž nedostatkem společného duchovního principu, dost silného, aby překonal odstředivé síly v evropské kultuře.
Revoluce a tajné spolky
Revoluční idealismus, který se projevil v tajných společnostech, nacionálním liberalismu a demokratickém socialismu, byl příliš silný, než aby mohl být udržen na uzdě zkostnatělým konzervatismem restaurovaných monarchií. Byl tu nápadný kontrast mezi represívním tradicionalismem malých německých a italských států a obrovským růstem bohatství, počtu obyvatelstva i rozvojem vědeckých metod na druhém břehu Atlantiku. Nový svět Ameriky se stal pro evropského rolníka a řemeslníka zaslíbenou zemí. rovnováhu mezi oběma světy udržovala Anglie, dílna a banka světa, vládkyně moří a domov parlamentních institucí. Tato celosvětová ekonomická a koloniální expanze západní kultury, jež byla dílem hlavně dvou anglicky mluvících národů, byla pojistným ventilem pro nespokojené a utlačované složky v Evropě, jako byli političtí uprchlíci v roce 1848 a pak daleko početnější oběti hladu a průmyslové deprese. Současně posílila odstředivé tendence v kultuře 19. století, takže expanze Evropy byla zároveň útěkem z Evropy.
Úsilí o mír a prosperitu
Přes ryze mírové cíle Vídeňské dohody a dorozumění o Evropě byla Svatá aliance pokládána liberály a demokraty za spiknutí králů proti národům a despotismu proti svobodě. Proto také v té době, kdy byla vnější prestiž evropské kultury nejvyšší a svět byl dobýván a přeměňován evropskou vědou, bohatstvím a mocí, Evropa sama byla rozdírána rostoucím násilím svých vnitřních konfliktů. V Anglii nekrvavé vítězství ústavní reformy v roce 1832 zahájilo dlouhé období společenského míru a hospodářského pokroku, inspirované ideologií viktoriánského liberalismu. Na kontinentě však byly konfliktní síly příliš extrémní a rovnocenné, než aby připustily takový kompromis. Tradice revolučního liberalismu, nacionalismu a sociální revoluce pomohly narušit restaurační narovnání a zničit Svatou alianci, nebyly však s to spolu vytvořit nový evropský řád. Konečným vítězem v boji se stal centralizovaný a militarizovaný nacionální stát v podobě nového německého císařství, které představovalo spojení staré tradice pruského militarismu s novou ideologií německého nacionalismu. Žádná z těchto složek však nebyla blízká ideálu evropské jednoty. Bismarckovská éra byla svědkem duchovního úpadku evropské kultury, jenž ostře kontrastoval s narůstající hospodářskou silou a vojenskou mocí evropských států.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016