Náboženství:K čemu by měly směřovat mezi - náboženské rozhovory

Když si sednou křesťané (se všemi náboženskými sektami, katolíci a protestanté) s Židy (včetně všech směrů judaismu), budhisté, hinduisté, muslimové, ateisté ke kulatému stolu, o čem by vlastně měli hovořit? Aby na světě přestalo násilí, protože je nejen hrubým porušením božských zákonů, ale i samotných zákonů života. Aby vyhledali všechny myšlenky, které lidem vysvětlí, jak mají žít, čemu důvěřovat, čemu naopak nedůvěřovat, jak si vážit života a přírody, jak se naučit upřímnému milosrdenství, laskavosti, altruismu, a to jeden vůči druhému, jak se odnaučit nenávidět, lhát, podvádět a utiskovat jeden druhého. Na jakých základech by měl být postaven náš současný svět anebo jestli se všichni dohromady domnívají, že svět je v pořádku ...

Svět je pod neustálou hrozbou, tlakem a nejistotou ...

Kdykoliv se čtu na internetu zprávy, mám pocit, že už není jediné místo na světě, které by nestálo před likvidací. I když chápu, že pro vytváření zpravodajství jsou právě tyto zprávy nosné. Jsou to zprávy, útržky událostí, které se vám zatnou do mysli, jako když šlápnete bosou nohou na střep a ten se vám zaryje bolestivě do masa. Jenže naštěstí, čas plyne rychle a co bylo před chvílí zveřejněno, zítra nemusí platit, ale kdo je schopen stále sledovat měnící se situaci a informaci, když mozek zaznamená nejspíš jen to, co je pro člověka ohrožující pro samotnou existenci? Málokdo z nás ví, jak fungují tajné služby a ani by nás to nemělo zajímat. A když je něco tajného, jak to, že se to objevuje v tisku? Tak to nechápu. Už jsem na to několikrát narazila. Tak, řeknu si, a teď to vím a co s tím? Co s takovou informací? Ale mysl na to reaguje - ohrožuje mne to? Teď nebo v budoucnosti? Co mám dělat, abych se případně zachránil a nebo někam uprchl? A co na to všichni věřící, kteří vyznávají víru, naději a lásku a ctí boží zákony? Dokáží takovému světu, který se denně prezentuje těmi nejhoršími zprávami, říci ne? A nebo jen tak diskutují, popíjejí čaj a plácají se po ramenech? Dokáží říci tomu současnému, podle tisku tak nebezpečnému prostředí, jakým je náš svět, říci ne, musí to být jinak?

Utrpení, bolest,  smrt, zrození do bezútěšného prostředí

Křesťanství vyznává, že Ježíš, Syn Boží, vzal na sebe hříchy (všechny) světa, obětoval se za nás a sňal z nás naše viny. Jenomže hned potom lidstvo, ruku v ruce, začalo páchat další násilí, ve jménu Božím, místo toho, aby našlo cestu k tomu největšímu projektu, který si ještě dluží, vyhnout se násilí, hříchu (činu proti Bohu), zločinu (činu proti lidstvu), zotročování lidské mysli vyvoláváním neustálé představy ohrožení existence, násilí vůči dětem a ženám a nedovolit, aby byl narušován klid lidí, kteří zápasí každý den se spoustou problémů. S utrpením, s bolestí, se smrtí a přiváděním dětí do nejistého a rozbouřeného světa. Křesťané by měli přemýšlet, jak lidem vysvětlit, že stále trvá příslib lásky, Kristovy oběti a naděje, neboť z mého pohledu, jsem o naději dlouho nic neslyšela.

Sejdou se někdy u kulatého stolu lidé všech směrů víry a budou mluvit o skutečně základních věcech života, jak mu vrátit důstojnost, patřičnost, plnohodnotnost a smysluplnost na podkladě toho, co vyznávají anebo jen popíjet čaj a rozdávat si dárky?