Relax: Břehy blaženosti - 7.

Přišla jsem domů s pocitem štěstí. Do velké skříně na spisy jsem poskládala všechny složky a vytřídila jsem papíry k likvidaci. Pak jsem umyla nádobí, utřela prach a vyvětrala celý byt. Načeš jsem si připravila bylinkovou koupel a hodlala jsem jí po ní spát. Rozhovor s postmodernikem mne unavil. A rozhodla jsem se, že si pustím Debussyho a zavřu oči. I kdyby na mne zvonil, kdo chtěl. Pro nikoho nejsem doma.

Skutečně jsem upadla do polospánku a bylo to báječné. Ráda spím ve dne. V noci pracuji. V noci se probouzejí múzy a lidé už nevíří do vyššího prostoru svými myšlenkami, takže ani mé radary nic jiného nezachycují, než tichý šepot bytostí, které mi občas napovídají, co bych měla napsat, aby to na zemi zůstalo. Nemám to moc ráda, protože některým věcem moc nerozumím. Ale ať je po jejich. Však pan Hrabal také tak psal a proto se mi velmi často ozývá v mysli. Pan Hrabal psal drásavé příběhy. Jen na povrch úsměvné. Jeho Jarmilka mne téměř dovedla k zhroucení. Najednou se v mém pokoji objevil malíř. Vysoký, štíhlý, bledý a jako vždy měl tmavé dlouhé vlasy svázány v týlu. Jeho šedozelené oči se na mne podívaly a pohyboval rty. Neslyšela jsem ani slovo. Ale nebylo to strašné zjevení, spíš velmi vážné a příjemné. Napůl jsem se probudila. Jen se mi ještě zdej, pomyslela jsem si a upadla zase do spánku. Probudila jsem se v sedm hodin večer a byla jsem, pochopitelně, naprosto svěží a čilá. Vstala jsem, napila se chladného džusu a zapnula PC. V e-mailu jsem měla fůru zpráv, ale nechtělo se mi nic číst. Nechala jsem počítač zapnutý a znovu jsem se natáhla na gauč. Ještě před časem jsem si říkala, že bych měla začít pracovat na nějakém větším díle, ale upustila jsem od toho, protože mne pan Melíšek nechal pětkrát předělávat tu věc, co nakonec přijal. Cítila jsem se ale unavená, nechtělo se mi nyní něco začínat. A tak jsem myslela na zahradu a na psa. Najednou někdo zazvonil, až mne to vyděsilo. Kdo to může být? Snad ne Melíšek? Vyhlédla jsem z okna a k mému překvapení stál na chodníku malíř se psem a mával na mne nahoru. Stiskla jsem tlačítko, aby mohl vejít do domu a rychle jsem na sebe hodila šaty a přes ramena si přehodila šál. A přitom jsem přemýšlela, jestli jsem mu řekla nebo neřekla, kde bydlím.

"Vyrušil jsem vás?" zeptal se a já mu podala ruku a zvala ho dál.

"Ne," smála jsem se, ale neřekla jsem mu o svém snu. Nabídla mu křeslo.

"Udělám vám čaj," řekla jsem.

"To rád," řekl a rozhlížel se kolem.

"Myslela jste to s těmi marmeládami vážně?" zeptal se.

"S marmeládami a kompoty," doplnila jsem ho a naplnila misku vodou.

"Už jste mu dal nějaké jméno?"

"Říkám mu Bobe. Slyší na to."

"Ale to není zrovna…“

"Já vím, ale vy jste minule tak rychle odešla, že jsem se vás nestihl zeptat."

A zatímco Bob chlemtal vodu z misky, prostřela jsem stolek, dala na něho cukroví a šálky a posadila se proti němu.

"Namaloval jsem vám svůj projekt, jak bych si to tady představoval," řekl.

"Ale vždyť ...."

Vzala jsem do ruky velké listy a prohlížela jsem si je.

"Jak jste to mohl udělat, když jste neviděl fotografie?"

Zasmál se.

"Mám šém, přeci, ne?"

"To je krásné," povzdechla jsem si.

"Já mám hrozně rád marmelády,“ řekl s úsměvem a já pochopila, že to bude jeho nejlepší honorář.

"Já jsem všechno sesbíral na hromady. Něco jsem sčesal. Máte v sobotu čas?"

"Mám."

"Přijel bych pro vás."

"Ne, půjdu pěšky, je to moc pěkná cesta lesem."

A do našeho rozhovoru zněl Debussy a on ho poslouchal. Podepřel si hlavu a přivřel oči.

Odjel po půl noci. Už jsme skoro nemluvili, jen cosi sdíleli, nevyslovitelného a krásného. Nevím o něm nic a on o mne také ne. Spojuje nás podivná touha po bytí, ale ještě nevíme, jak to udělat, abychom skutečně byli. Jednou mi řekl, to až později, když jsem sedla v trávě a on mírně rozkročený maloval rozzářený kopec, že nám to může povědět i kapka, rosy, docela nepatrná. Podivila jsem se, ale vysvětlil mi, že se v ní skrývá síla života. Vím, že maloval zásadně orosené květy, slavné obrazy, které neprodával.

"Lidi je chtějí a neví, co znamenají," říkal, když mi je ukazoval, "jen je vystavuji. Jeden chlapec k nim složil skladbu a daroval mi ji. Co bych chtěl víc? Hudba rosy, říkám té skladbě a jednou si ji poslechnete."

A když jsem se potom ráno probudila, bylo deset hodin a po dešti. Na stromech se třpytily kapky deště a já měla v sobě klid a pokoj.

 

 

Krásné ráno

Malířkou jsem a jdu s paletou,
do kopců, kde ptáci létají.
Čekám, až louky vykvetou,
maluji ty, co se líbají.
Na obzoru už slunce vstává,
zářivý prsten kraj osvítí.
Do stromů se svit vkrádá
a září pavoukům do sítí.
A to když vítr zavane z hor,
mé rty na polibek čekají.
Touhou se chvěji, jako stvol
a myslím na tebe potají.

Maura,2010

 

 

 

 

 

Autor: Irena Aghová | sobota 4.12.2010 2:06 | karma článku: 22,14 | přečteno: 1080x
  • Další články autora

Irena Aghová

Sírachovec

Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti

29.3.2023 v 14:48 | Karma: 10,50 | Přečteno: 116x | Diskuse

Irena Aghová

Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.

Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.

11.11.2022 v 18:28 | Karma: 14,44 | Přečteno: 313x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.

Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.

6.10.2022 v 15:29 | Karma: 14,56 | Přečteno: 271x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

O svědomí

Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.

19.8.2022 v 10:23 | Karma: 13,07 | Přečteno: 233x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

A zase máme další semestr za sebou.

Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.

19.5.2022 v 6:09 | Karma: 15,02 | Přečteno: 337x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Kdo si šlape po štěstí?

dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.

13.5.2022 v 13:58 | Karma: 15,91 | Přečteno: 237x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin

Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.

12.3.2022 v 4:28 | Karma: 16,31 | Přečteno: 223x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Co se to děje se světem?

Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.

25.2.2022 v 13:25 | Karma: 15,55 | Přečteno: 266x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Brno ve větru a měsíc v úplňku.

Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.

20.2.2022 v 2:51 | Karma: 15,21 | Přečteno: 244x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Aghová

Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.

Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..

9.2.2022 v 5:26 | Karma: 14,72 | Přečteno: 195x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Norimberský proces a Arendtová

I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.

1.2.2022 v 23:37 | Karma: 17,53 | Přečteno: 311x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

O milostných dopisech.

Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.

1.2.2022 v 12:26 | Karma: 16,48 | Přečteno: 212x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Aghová

Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.

Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.

20.1.2022 v 7:45 | Karma: 16,93 | Přečteno: 213x | Diskuse| Poezie a próza

Irena Aghová

Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti

Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?

18.1.2022 v 6:50 | Karma: 16,82 | Přečteno: 193x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu

Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?

20.12.2021 v 7:55 | Karma: 16,86 | Přečteno: 164x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .

Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.

4.12.2021 v 14:18 | Karma: 18,57 | Přečteno: 307x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.

Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.

3.12.2021 v 1:36 | Karma: 24,80 | Přečteno: 473x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Politika je věc veřejná na sociální půdě.

Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.

28.11.2021 v 0:56 | Karma: 15,87 | Přečteno: 184x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.

Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.

6.11.2021 v 14:28 | Karma: 17,32 | Přečteno: 249x | Diskuse| Společnost

Irena Aghová

Ghosting jako způsob týrání člověka.

Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.

2.11.2021 v 8:09 | Karma: 18,60 | Přečteno: 761x | Diskuse| Společnost