Čtenářský deník - 4. Léčení knihou, nebo-li biblioterapie

Neznám nic příjemnějšího, než si vyhledávat knihy, speciálně pro období, kdy provádím biblioterapii. V tu chvíli cítím zodpovědnost větší k výběru, než ke své peněžence. Lékaři to vymysleli, ale asi bych musela hodně přemýšlet, co by měli číst, v době vlastních nejistot a obav. Většina literatury je o nich, jejich poslání, jejich milosrdenství, jejich životě, ale nehovoří příliš k nim samotným. Možná kniha Johna Knittela, Hakim, román egyptského lékaře, možná silný příběh  Miky Waltariho: Egypťan Sinuhet. Určitě by se hodně našlo ve fondech ruské, japonské a čínské beletrie, arabské literatuře. Ale lékaři mají trochu jinou mentalitu, než lidé v jiných oborech lidské činnosti. Sledují jiný rozměr lidského života, s kterým se asi vnitřně ztotožňují víc, než my, kteří si mnoho věcí v lidském, životě nepřípouštíme ...

Říká se, v odborných psychologických a psychiatrických publikacích, že leden, hlavně jeho počátek, působí některým lidem problémy. Dostávají se do depresí. Nedivím se. Sluneční aktivita je snížená. Po silvestrovských oslavách může přijít neblahé vystřízlivění a to také tím, že lidé mají pocit, že se musí radovat. Ale proč? Když nemají důvod, nemusí. Mám pro Vás, kteří byste snad chtěli něčemu podléhat, dobrou zprávu. Víte, že existuje biblioterapie? Vážně, existuje. Já to vím podle sebe. Když na mne přijdou ty nejisté chvíle, sáhnu po knize. Ale to nesmí být kdejaká kniha. To ne. Knihy určené k biblioterapii jsou knihy speciální.

http://www.youtube.com/watch?v=Ppevpg_Adc4

Není to nic nového a rozhodně převratného, jen jsme to někde zapomněli

Podle některých autorů jsou počátky biblioterapie již za vlády  Ramesse II. či v nemocnici Al-Mansur v Káhiře ve 13. století. Ale moderní pojem známe z počátku 20. století, kdy se začaly budovat knihovny v nemocničních a pečovatelských zařízeních. Také ve věznicích. V USA je tato metoda využívání k léčbě duševních poruch.  Tak a tady je definice: Biblioterapie je léčba knihou, čtení knih za účelem řešení a porozumění osobním problémům, využití vhodně vybrané literatury nejen při léčbě nervových onemocnění, ale i pro usnadnění složité životní situace ve všech věkových kategoriích.

http://www.youtube.com/watch?v=99vH5TqEfLM&feature=related

Jak se využívá

Biblioterapie může být využita jako doprovodná při běžných terapiích nebo může prostě jen přispět ke zlepšení stavu člověka s osobními problémy. Některé výsledky biblioterapie mohou být dokonce srovnávány s výsledky jiných, běžně používaných terapií, jako například drogová terapie nebo psychoterapie. Terapeutem je psychiatr nebo psycholog, který nejprve stanoví diagnozu a pak vybere vhodnou knihu, která pojednává o pacientově problému nebo krizi.  Apropó: všimli jste si, že se mnohokrát knihou léčíme, aniž bychom to vědomě dělali? Existuje skupinová terapie, ale tu zatím nepotřebujeme. Spíš tu individuální. A lékař vybere pacientovi vhodné knihy, které mu mohou pomoci při problémech.

http://www.youtube.com/watch?v=jUANRaftZAs&feature=related

Typy biblioterapií

Biblioterapii můžeme rozdělit na dva typy:

1. Biblioterapie jako věda, kdy se jedná o řízenou terapii probíhající mezi terapeutem a pacientem, kdy terapeutem je lékař, psychiatr nebo psycholog, který na základě lékařské diagnózy doporučuje pacientovi četbu vhodnou pro druh jeho psychického onemocnění.
2. Biblioterapie jako „umění“, kdy terapie není řízená, ale jedná se pouze o doporučení vhodné četby za účelem vyrovnání se s těžkou životní situací. Terapeutem zde může být knihovník.

http://www.youtube.com/watch?v=-RN_r6rMsp0&feature=related

Ale vy si určitě umíte vybrat knihy sami

Jen si uvědomit, že při biblioterapii může být používána jak beletrie, tak naučná literatura, ale měla by odpovídat vašemu rozpoložení. Kniha, kterou si vyberete, by měla svým obsahem odpovídat situaci, v které se nacházíte:

• Měla by ladit z vaší osobností .
• Kniha by měla popisovat okolnosti shodné  vaší situací.
• Problém by měl být popsán realisticky, postava by měla být reálná, v ideálním případě by měla být v podobném věku jako vy

http://www.youtube.com/watch?v=5vhJrUiaOps&feature=relatedJak to provádím já

Nejsem depresivní člověk, ale občas, jako každý, mám stres anebo mi nejde se vyladit do harmonie. Něco mi chybí a nevím, co to je a jak toho dosáhnout. Rozhodně s těmi pocity neobtěžuji své bližní, Jsou to mé vnitřní konflikty, které pochází z různých situací, kdy člověk, aby se vyrovnal, musí mít k dispozici dílo, jehož postavy mají stejné nebo obdobné problémy. Kdyby si člověk takové příběhy psal sám, pak je to tzv. terapie uměním a myslím, že v době, když je člověk rozpolcen by neměl zrovna podstupovat takovou velkou duševní námahu. Ale rozhodně je biblioterapie velmi účinná a není o tom, co se mi líbí, ale co mi pomáhá.

http://www.youtube.com/watch?v=-uD4SW3XKb0&feature=related

Když si vybíráte knihy

V tu chvíli se člověk nemůže řídit svým obvyklým čtenářským trendem, ale musí sáhnout účelově tam, kde se něco odehrává podobného nebo stejného jako u něho samotného. A protože se znám, tak se obklopuji věcmi, o kterých vím, že mi v takových chvílích pomohou. Mezi nimi nechybí samozřejmě vhodně laděná hudba, obrazy a knihy. To všechno by zahrnovalo arteterapii, tedy léčení uměním, ale to zase jiný obor, i když příbuzný. Knihy, které si pořizuji, jsou laděny k mému typu osobnosti. I když jsou rozmanité. Z každého literárního období mám některé autory. Jsou tací, kteří mne vždycky rozhodí a mezi ně patří některá díla F. M. Dostojevského. Ráda čtu Čechova, protože ve svém díle nezapře, že zná dobře psychické rozpoložení člověka a jeho knihy jsou opravdu léčivé. Bojujete sami se sebou, potřebujete nalézt hrdinu příběhu, který řeší přibližně totéž a na rozdíl od vás má výsledky.

Které autory v době biblioterapie nevyhledávám

Rozhodně není mým oblíbencem Colheo, I když ho lidé hodně svého času četli. Ani jiná jihoamerická literatura. Také to nejsou knihy Exupéryho a nejméně ze všeho jeho jinak nádherná "Citadela", kterou bych doporučila číst v době, kdy je člověk v dobrém rozpoložení. A také to není Hrabal, protože ten určitě vás rozloží na součástky, které sami nedáte dohromady. V jiné situaci ho ráda čtu.

Hledat si knihy, které léčí, je úžasné dobrodružství. Dokonce bych řekla, že i to hledání je počátkem cesty z momentální deprese a stresu, do kterých člověk nezřídka padá. Duše potřebuje opatrovat stejně jaké tělo. A když hladoví, vy pláčete. Když ji naplníte, cítíte blaženost. Když ji přecpete, cítíte tíseň. A tento boj s knihami pod paží se dá vyhrát, pokud je nasadíte včas a správně, pro sebe samotné. Své léčivé knihy můžete hledat kdykoliv, třeba když nemůžete spát.