Zdraví: Epidemie, které změnily svět

Víte, že epidemie měly hluboký vliv na běh dějin? Svou náhlostí, silou, pocitem bezmocnosti, který  zanechávaly v lidstvu, epidemie demoralizující pozůstalé a rozrušující zákony a pořádek ... Odkaz na článek http://www.bedekr.cz/texty/66.html odkaz na článek http://ona.idnes.cz/zdravi.aspx?r=zdravi&c=A071220_125047_zdravi_bad

Následující článek jsem připravovala delší dobu, protože jsem hledala v historických souvislostech přesnější informace. V porovnání se současnými výzkumy se historické zprávy o strašných epidemiích neliší. Článek slouží pro informaci, případní zájemci se jistě poohlédnou po podrobnější literatuře.

Co je to epidemie

Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby) představuje větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. Epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa se nazývá pandemie. Rozlišujeme epidemie explozívní s náhlým prudkým nárůstem případů, krátkým trváním a rychlým odezněním, které jsou typické pro nemoci s krátkou inkubační dobou (salmonelóza) a epidemie kontaktní s pomalým vzestupem případů, dlouhým průběhem nemoci a dlouhodobým přetrváváním epidemie, které jsou typické pro nemoci s dlouhou inkubační dobou (hepatitida, AIDS). Zmíněné typy jsou ovšem pouze teoretické ideální modely, existují i epidemie, které se nacházejí někde mezi a nedají se jednoznačně zařadit ani do jedné skupiny. Za epidemii se v ČR považuje situace, kdy je nakaženo více jak 2.000 pacientů na 100.000 obyvatel. Ve světě může být tato hranice stanovena jinak.

Epidemie v antickém Řecku

První velkou epidemií zaznamenanou v historii popisu Thukydides ve své Peloponéské válce. Válka mezi Athénami a Spartou trvala dva roky. Sparťanská armáda pustošila athénský kraj a obyvatelé prchali do Athén, V přeplněném městě vypukla epidemie. Lékaři byli úplně bezmocní před novou nemocí. Všechno úsilí o zastavení jejího šíření bylo marné a Athéňané se smiřovali s osudem. Nemoc začala pocitem horka v hlavě. Oči červenaly, zanítily se. Následovalo časté kýchání a hlas dostával chraptivý tón. Pak nemoc nastoupila do prsou a způsobovala silné záchvat kašle. Pokračovala do žaludku, kde vyvolávala zvracení. Většina lidí byla postižena silnou škytavkou a křečemi, někteří přechodnými, jiní nepřetržitými. Měli tak silnou horečku, že nesnesli sebemenší oděv nebo pokrývku. Museli je držet, aby se nevrhli do studené vody. Oběti si nemohly odpočinout a nespavost je neustále udržovala vzhůru. Pokud oběť oddala tonut stadiu nemoci, přestěhovala se do končetin a prsty, nohy a ruce byly stiženy gangrénou. Mnoho z těch kteří se uzdravili, navždy ztratili paměť. I draví ptáci a jiná zvířata se vyhýbala tělům mrtvých. Občané se vyhýbali jeden druhému a odmítali si poskytovat pomoc. Podle doktora Betaua to měla být horečka dengue komplikovaná růží.

Záhadné choroby decimovaly lidstvo ve středověku

Kroniky středověku jsou dlouhou řadou nářků a zoufalství. Strašlivé hladomory a hrozné záhadné choroby decimovaly obyvatelstvo.  Spalničky a neštovice řádily periodicky. Malomocenství se stalo epidemickou nemocí a poznamenávalo svými strašnými a odpornými ranami tisíce nešťastníků. Saracénský v pád do Evropy pomohl vzkříšení této choroby, která nejvíc postihla jihozápadní Evropu. Zde se nemoci říkalo arabská nemoc.

... Oheň sv. Antonína

Čas od času se objevovala jiná, stejně hrozná nemoc, která živila v lidech pesimismus. Objevila se v Evropě v desátém jedenáctém a dvanáctém století pod jménem oheň svatého Antonína a vyhubila obyvatelstvo na v celých rozlohách země.  Oběti byly stravovány silným a neuhasitelným vnitřním žírem, Někdy jim zčernaly končetiny a odpadávaly od těla. U některých proběhla nemoc od začátku do konce za jedinou noc.

...krysy jako nositelé epidemií

Křížové výpravy otevřely dveře do Evropy novému nebezpečí - krysám. Pravděpodobně žila původně v egyptských a arabských pouštích, Byla zavlečena do Evropy na starých obchodních lodích. První krysy, které zaplavily Evropu, byly černé. Poněvadž jsou výborní lezci, zamořily velmi rychle lodi, Poprvé byly pozorovány ve dvanáctém století. Ke konci třináctého století už byly rozšířeny po celé Evropě, V oné době nebylo známo, že krysa je nositelem nakažlivých chorob, ale hrůzy, které nadělala na polích a stodolách, udělaly z ní rychle jednoho z nejnenáviděnějších tvorů.

... dýmějový mor

Avšak vážnější, než pustošení sklizně je u krys v tom, že přenášely dýmějový mor. Historikové říkají, že  velký mor ve čtrnáctém století byl nejstrašnější ze všech epidemií v dějinách lidstva.  Obecně se nazýval černý mor. Začal v severní Číně roku 1246. Vyhubil ne méně než za půl roku 13 miliónů lidí. A pak se začal šířit k Evropě po velkých obchodních cestách.  V zemích, kudy prošel byly vylidněny. V krajích kolem Damašku a Jeruzaléma nezůstalo skoro živé duše. V Asii vyjma Čínu, zemřelo na něho 24 miliónů lidí.  Postihl všechny ostrovy Středozemí, a na Korsice Sardinii zůstala nejvýše třetina obyvatelstva.  Ve Francii řádil tento mor v tomtéž roce postupoval do Anglie, kde zuřil s neslýchanou prudkostí. Dále řádil na obchodních lodích do Norska, kde mu padly za oběť dvě třetiny obyvatelstva. Na Islandu zabil skoro všechno obyvatelstvo a ostrov dlouho nedosáhl bývalé prosperity. Černý mor měl zvláštní průvodní následky.  Byl provázen sociální demoralizací, která zvyšovala hrůznost nemoci. Lékaři, kteří ošetřovali nemocné, byli pronásledováni a kamenováni lůzou, která se bála nákazy. Nové epidemie moru v letech 1361, 1369 a 1373 vyvolaly velmi kritické sociální poměry.

Justiciánův mor je první známá zaznamenaná pandemie a označuje první pevně zaznamenaný model dýmějového moru v letech 541–542 n. l. Má se za to, že tato pandemie vznikla v Etiopii nebo Egyptě. Obrovské město Cařihrad importovalo ohromná množství zrna, většinou z Egypta, aby nasytilo své obyvatele. Lodě naložené zrnem mohly být zdrojem nákazy pro město s masivními veřejnými obilnicemi, kde se živily krysy a populace blech. Když byl mor na vrcholu, zabil v Cařihradě 5.000 osob denně a nakonec možná zničil 40 procenta obyvatel města. Pokračoval dál a zničil až čtvrtinu lidské populace východního Středomoří. V r. 588 n. l. se druhá větší vlna moru rozšířila přes Středomoří do dnešní Francie. Maximum 25 miliónů mrtvých je považováno za rozumný odhad.

Mor není zcela neznámou chorobou ani dnes

V závislosti na symptomech a cestě přenosu infekce se mor objevuje v několika formách, které WHO klasifikuje s různými kódy ICD-10:

Hlavní nemoc:

(A20) Epidemie (Pestis). Infekce vyvolávaly Yersinia pestis.

Formy:

(A20.0) Mor (Pestis bubonica) nastane když Yersinia pestis způsobí vznícení lymph uzly, dělat je něžný a naběhlý (od lat.dýměje = rána). Toto je nejvíce obyčejná forma epidemie.(A20.1) Cellulocutaneous epidemie (Pestis cellulocutanea) je velmi neobvyklá forma, s Yersinia pestis způsobení kožní infekce.(A20.2) Pneumonic epidemie nebo epidemie pulmonic (Pestis pneumonica) nastane když plíce být nakažený Yersinia pestis. Druhá nejvíce obyčejná forma epidemie. To může být sekundární infekce, zapříčiněný baktériemi šířit se od lymph uzlů a dosahovat plíc, ale moci také existovat na jeho vlastní, zapříčiněný inhalací vzdušných baktérií.(A20.3) Meningeální epidemie nebo epidemie meningitis (Pestis meningealis) vypadá jako meningitida na počátku. To je nejvíce obyčejné v dětech a je obvykle konečný výsledek neefektivní léčby pro jiné formy epidemie. Neobvyklý.(A20.?) Faryngální epidemie nastane když Yersinia pestis je konzumován, často přes jídlo. To může se podobat angíně. Velmi vzácná forma.(A20.7) Septicemic epidemie (Pestis hnisavý (h) aemica) nastane když Yersinia pestis násobit v krev. Třetí nejběžnější forma. To je obvykle spojováno s lovem a stáhnout zvířat, ale moci také nastat sekundární k dýmějové a pneumonic epidemii.(A20.8) Jiné formy epidemie (Aliae formae pestis) zahrnovat mírnější formy neúspěšná epidemie, asymptomatická epidemie a pestis menší, všichni tři často vyplývat jediný v mírné horečce a lehkém otoku lymph žláz, obvykle rozlišoval v přibližně týden jestliže přiměřená léčba je dávána.

15. 9. 2005 oznámily zprávy ABC, že tři myši nakažené Yersinia pestis podle všeho zmizely z laboratoře, která patří Výzkumnému ústavu veřejného zdravotnictví a je umístěná na půdě Lékařské a stomatologické univerzity v New Jersey, která provádí antibioteroristický výzkum pro vládu Spojených států.

19. 4. 2006 zprávy CNN a další oznámily případ moru v Los Angeles v Kalifornii, což byl první ohlášený případ v tomto městě od roku 1984.

16. 5. 2006 oznámilo KSL případ moru, zjištěný u malých škůdců u Natural Bridges asi 40 mil na západ od Blanding ve správním obvodu San Juan v Utahu.

... žlutá zimnice

Žlutá zimnice se objevila v období třetí  Kolumbovy cesty a první osady, které založil v Karibiku, byly touto nemocí zpustošený. Také tuberkulóza, která přišla na tato území z Evropy, stejně jako tyfus, kosil původní obyvatelstvo po tisících. Cortéz přivlekl s sebou neštovice, na které zemřelo za krátkou dobu 300 000 lidí. Celý říše Aztéků byla jedním velkým hřbitovem. Velká neštovicová epidemie roku 1580 si vyžádala 3 500.000 obětí.

... spalničky

V roce 1531 vypukly spalničky, Ačkoliv jsou méně nebezpečné, zahubily také mnoho lidí. Roku 1545 se objevila nemoc,  které se říkalo mezi domorodci matlasahouail, které padlo za oběť 800.000 lidí a 1576 se objevila nová epidemie téže nemoci, ještě zhoubnější, která zahubila téměř dva milióny lidí.

... příjice

Příjice se přičítá Kolumbovým, plavcům, kteří ji získali při pobytu mezi haitskými Indiány. Poprvé se objevila v Evropě za italského tažení francouzského krále Karla VIII., když jeho armáda byla obležena v Neapoli. Odtud se rozšířila do celé současné Evropy.  Oběť byla pokryta vředy a nemoc byla velmi nakažlivá. Příjice se šířila strašlivou rychlostí.  Nemoc způsobovala silný zápach, což podnítilo nadužívání voňavek. V Indii zase řádila cholera. 22. března roku 1832 vpadla tato epidemie do Evropy a vyžádala si svou první oběť v Paříži. Poslední velká invaze cholery je zaznamenána v Evropě v roce 1892.

... španělská chřipka

Na počátku roku  1918-1920 se ve Spojených státech a v Číně objevila chřipka.  V postupných vlnách zaplavila celý svět a zkosila 20 miliónů lidí. Chřipkové viry pravidelně způsobují každoroční epidemii, která prochází napříč světem. Obvykle však jde o lehké formy onemocnění, které jen málokdy zabíjejí - a pokud ano, tak zpravidla pouze staré a oslabené lidi, zpravidla v řádech desetitisíců obětí na celém světě. Občas se však objeví rozsáhlá epidemie způsobená nebezpečnou variantou (mutací, kmenem) viru, která se vyznačuje nejen obvyklou velkou nakažlivostí, ale též vysokou smrtností. Největší a nejstrašnější byla pandemie tzv. španělské chřipky, která propukla na konci první světové války a pokosila desítky miliónů lidí. Je považována za jednu z největších epidemií v historii, někteří vědci jí přisuzují absolutní rekord v počtu mrtvých lidí.

• 1889–90 - Ruská chřipka (typ H2N2), asi 1 milion mrtvých
• 1918–20 – Španělská chřipka (typ H1N1), 500 milionů nemocných, 40 až 50 milionů zemřelých (pandemie)
• 1957–58 – Asijská chřipka (typ H2N2), 1 milion až 1,5 milionu zemřelých (epidemie)
• 1968–69 – Hongkongská chřipka (typ H3N2), 3/4 milionu až 1 milion zemřelých (epidemie)
• 2009 – Mexická chřipka (H1N1, známá také jako Prasečí chřipka v roce 2009)

I přes všeobecnou paniku kolem tohoto virového onemocnění nebyly od roku 1969 zaznamenány velké epidemie s vysokou mírou úmrtnosti.

... tyfus

Tyfus se objevil v roce 1917 v Rumunsku. Podle zprávy z roku 1922 bylo zaznamenáno 22 miliónů případů tyfu.

... současná epidemie z nedostatku vitamínu D

Po celém moderním světě se šíří epidemie nedostatku vitamínu D, a je to epidemie tak hluboká a závažná, že epidemie prasečí chřipky H1N1 vypadá ve srovnání s tím jako rýma. Nedostatek vitamínu D je tak rozšířen, že je to alarmující, a je také základní příčinou mnoha dalších vážných nemocí jako rakovina, cukrovka, osteoporéza a srdeční choroby. Nová studie publikovaná v březnu 2010 v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism zjistila, že 59% populace má nedostatek vitamínu D. Navíc asi 25% z toho má extrémně nízkou úroveň vitamínu D. Vedoucí autor studie, dr. Richard Kremer z Centra zdraví univerzity v McGill řekl: „Abnormální úrovně vitamínu D jsou spjaty s celým spektrem nemocí, včetně rakoviny, osteoporézy a cukrovky, a rovněž s kardiovaskulárními a autoimunitními chorobami.“

... chlamydie

Chlamydie jsou skutečnou hrozbou a moderní epidemií. Z oficiálních zdrojů víme, že se u člověka vyskytují tři druhy těchto zvláštních bakterií: Chlamydia trachomatis, způsobující pohlavní infekce, Ch. pneumoniae, vyvolávající zápaly plic a konečně Ch. psittacis, která působí oční záněty. Ve skutečnosti jsou chlamydie schopny vyvolat desítky závažných obtíží a usadit se ve všech možných tkáních našeho těla. Citlivé elektroakupunkturní přístroje a další moderní diagnostické systémy, které registrují vibrace mikrobů, nás v tom utvrzují. Terapeuti zabývající se detoxikační medicínou se shodují, že naprostá většina lidí je chlamydiemi napadena. Minimálně 80 % naší populace. Jde o velmi inteligentní a přizpůsobivou bakterii, jež umí operativně měnit své antigenní vlastnosti a tak zmást imunitu. Dokáže pronikat do vaziva, chrupavek, kostí, mozku, lymfatického systému i mezibuněčného prostoru. Využívá některých metabolitů, které vznikají nezdravým jídlem. Především gliadinu z pšeničného lepku. Pokud jíme hodně pečiva a dalších moučných výrobků, poskytujeme chlamydiím bezpečný úkryt. Také kvašení s následnou kyselostí vnitřního prostředí jí velmi prospívá. Dokáže využívat i jiné, nižší mikroby a viry ke svému prospěchu. Nebezpečný je toxin, který vylučuje. Právě ten způsobuje mnoho těžkých onemocnění. Pokud se chlamydie usídlí v mozku, může způsobovat deprese, nespavost i schizofrenii. Pokud bydlí v srdci, působí arytmie a fibrilace. V kloubním aparátu revmatoidní bolestivé záněty, v močovém traktu chronické infekce, gynekologické výtoky. Vibrační měření toto vše dokládají. Je proto důležité s chlamydií počítat, i když klasické laboratorní vyšetření neprokáže protilátky. Tělo je většinou nevytváří díky její bojové strategii. Náš imunitní systém o ní většinou ani neví! Proto netvoří protilátky. Antibiotika na ni neplatí. Dokáže se před nimi včas skrýt. Zmate imunitu, zakóduje lymfatickou drenáž. Medicína ji neumí dostatečně diagnostikovat ani odstraňovat.

© Maura, 01/2011