Vídeňské bonbónky: A začalo to tak pěkně .... díl 1.
http://www.youtube.com/watch?v=2s3ZrALhrAA
Udělala jsem kafe a sedli jsme si do pokoje. Rozhlédl se a očima udělal inventuru ve skleníku, zda jsme něco nevyhodili.
"A nic nerozdávej," nakázala mi tehdy teta z Vídně, "lidi jsou chamtivý. To víš, takový roky to leží na skladě, oprašuju to, šetřím to pro vás a ti by po tom hrábli."
Věřila jsem jen to, že to léta leží na skladě. To ostatní si pěkně přidala.
Naváděla jsem jednou synovce, aby si založil vetešnictví, objel příbuzné a bude mít obchod, o kterém se nikomu v Česku nesnilo. Chvíli o tom přemýšlel, ale bratr mu to zakázal a mně vynadal, že tomu dobrákovi zničím život, protože on je toho schopný a pak zjistí, že to nebudou chtít ani ti, co jinak nic nemají a jemu to zlomí srdce.
"Teta ti něco posílá. Něco, to budeš překvapená."
Vytáhl pouzdro a na první pohled bylo vidět, že v tom je šperk. Otevřel poudro a vítězoslavně mi ho strčil před oči. Bylo to něco starého, mohutného, proloženého kameny a zlatem.
"Zkus si to, jak ti to bude slušet."
"No ba že jo," odpověděla jsem," taková krása, ta se jen tak někde nevidí."
"Viď? To někde sehnal tvůj strýc za války, asi od Němců. Vyměnili to asi za chleba," zarozumoval. I když nikdo z nás, mladších. válku nepamatuje, přesto se vymýšlí všechno možné.
http://www.youtube.com/watch?v=a-L1cQKSm-I&feature=related
Hned jsem věděla, že můj estét by mne s tím nepustil ani vysypat smetí, ale zase ho trochu pozlobit neškodí. Třeba se tak rozčílí, že mi koupí něco sám, uvažovala jsem.
Tak jsem si ho zavěsila a zapnula a v tu ránu jsem měla ránu. Jak to jinak říci.
"No vidíš, jak ti to sluší," řekl pochvalně a podával mi obálku. Otevřela jsem ji a byla tam pozvánka psaná švabachem. Velmi nóbl pozvánka! Letos, na svatého Štěpána se bude pořádat ples, zahájený čtverylkou. Myslela jsem, že omdlím, protože jsem tam byla napsaná mezi tančícími. Vzpomínám si, jak jsem uštvala dva tanečníky, když jsem se učila císařský valčík. Ne, ovšem, že bych ho uměla, uměli ho oni. Já jsem si pořád něco pletla, ale nakonec jsem ho zvládla a myslela jsem si, že mám nadosmrti pokoj.
"Já ji neumím. Vždyť těm lidem půjde o život," řekla jsem s vykulenýma očima a on pravil suše, že tam bude doktor. A došlo mi, že se budu muset nahastrošit do nějakých dobových šatů, do mučivých bot a kroužit kolem tanečníků a ten hrozný šperk je k tomu.
"No, když už čtverylka, já tedy přijímám, ale mám podmínku. Budu mít na sobě pravý český kroj."
A, vyrazila jsem mu dech. Myslela jsem si, že tím pro mne ta povinnost padá, že do tak nóbl společnosti se český kroj hodí jako dělo na oltář a já si pěkně budu sedět doma a číst si, muž tam bude preludovat a mučit pěvecký sbor, a místo mne tam bude někdo, kdo se rád hastroší. Jsem úžasná, pomyslela jsem si, teď jsem je doběhla. Ať si tam pojídají sachry a štrúdly, potí se v maskách a pomlouvají se navzájem tiše, s očima zle stáčejícími se po svých obětech. Ale on vytáhl mobil a vyťukal číslo, chvíli čekal a pak spustil:
"Es ist sehr gut. Check. Und eine geniale Idee, wird das Tragen luxuriöse tschechische Kostüm." Její jásot jsem slyšela z telefonu a já se cítila jak hodinu před smrtí. Kde ten kroj vezmu? A jak si to oni představují? Luxusní český kroj. Že jsem se vůbec narodila. Budu v něm vypadat příšerně. To ten náhrdelník. Ale vlastně je to fuk. Než secesní šaty s honzíkem, radši český kroj. Však to moje kamarádka Majda nějak vymyslí. "
Domluveno. Dopil kafe a odjel a já zůstala sama, v pokoji, kde to bylo před tím tak krásné, ošetřovala jsem zraněný sukulent a hlavou se mi začaly honit všelijaké nápady.
¦
Když se muž večer vrátil ze zkoušky, tak jsem mu to vykládala a on se smál a smál, mně to tak legrační nepřipadalo. Tak jsem se pro jistotu urazila. Ale protože mne miluje, tak si sedl za klavír a začal mi hrát čtverylku. A upozornil mne, že jich spousta a že nemůže vědět, která se bude hrát. A já na to, zda by to nemohl ovlivnit, a on že ne, že asi bude mít koncert v Praze. Hrklo ve mně jak v těch pitomých secesních hodinách od tety.
"Třeba dostanu chřipku," řekla jsem.
"Lepší by byl černý mor. Ten je u tety omluvitelný."
"Já se zblázním."
"Ale ona neví, že jsi trdlo. Nakonec to tak dobře dopadlo, i tenkrát u toho valčíku," smál se zase. A já jsem najednou pojala podezření, že to na mne navléknul, protože nechce, abych se vyhýbala společenským událostem. Hudba šlechtí, to ano. A hlavně, abychom byli co nejvíc spolu a já ho tak ráda poslouchám ...
http://www.youtube.com/watch?v=ZMzyGBXbt54&feature=related
Pokračování
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016