Zákony: Ze Senátu zpět do Sněmovny

Zákony vládní důchodové reformy se nyní vracejí do sněmovny. Senát je odmítl. Pokud dolní komora jeho veto přehlasuje, dostane normy k podpisu prezident.Senát pravděpodobně schválí vládní novelu obchodního zákoníku, která kromě jiného umožní souběh funkcí ve firmách v případech, kdy lidé působí jako statutární orgán firmy a stejnou činnost vykonávají i jako zaměstnanci.Senát asi i hlasy opozice schválí vládě novelu, která má zdvojnásobit ze současných 500 korun poplatek za zápis do katastru nemovitostí. V Odkazu najdete webové stránky na Ministerstvo sociálních věcí a práce.

Vládní důchodová reforma se vrací do sněmovny

Reforma počítá se zavedením takzvaného druhého pilíře. Lidé by tak část svých odvodů, které nyní posílají do státního systému, převedli do vlastního spoření v důchodových fondech. Ke třem procentním bodům z odvodů by museli přidat ještě částku ve výši dvou procent ze svého. Ze systému, který má začít fungovat od roku 2013, by pak už nebylo možné vystoupit.  Podle Drábka by automatické spoření ve druhém pilíři dalo signál, že šetřit si na penzi je normální. Jednání v koalici nepovažuje za uzavřená. "Jak vidíme z příkladu Slovenska, je to záležitost, která se dá do důchodového systému zapracovat i dodatečně," uvedl ministr. Slováci si mohou ve fondech spořit od roku 2005. Automatické zapojení do tohoto pilíř se chystá nyní.  Vládní návrh české důchodové reformy opozice kritizuje. Proti němu se stavějí i odbory. Odpůrcům záměru vadí, že kvůli přesměrování části odvodů přijde státní systém o peníze a mohly by v něm chybět prostředky na penze. Výpadek kritici odhadují až na 30 miliard ročně. Vláda ho chce dorovnat z vyšší sazby DPH.

Senát asi schválí vládní novelu obchodního zákoníku

Schválení novely beze změn jednomyslně podpořil senátní ústavně-právní výbor.  Novela má také pomoci státu v postupu proti "schránkovým firmám", tedy společnostem, které sice mají na nějakém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale ve skutečnosti je dohledat nelze.  Předloha je reakcí na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS), podle něhož souběh funkcí ve firmách není možný. Ministerstvo spravedlnosti následně přišlo s návrhem legalizace souběhu funkcí, aby se odstranil rozpor mezi judikaturou nejvyšších soudů a podnikatelskou praxí. Finanční nebo obchodní ředitelé totiž bývají často zároveň jednateli společnosti s ručením omezeným či členy představenstva akciové společnosti.  Nejvyšší soud ale dlouhodobě považuje pracovní smlouvy vedoucích zaměstnanců, kteří jsou zároveň statutárním orgánem, za neplatné, pokud se činnost vykonávaná na základě pracovního poměru překrývá s výkonem funkce člena statutárního orgánu.  Takzvaným schránkovým firmám novela ukládá v obchodním rejstříku uvádět, jaký je jejich právní vztah k jimi uváděnému sídlu: zda ho vlastní, nebo zda ho mají pronajaté. Novela také uvádí, že ve veřejné části obchodního rejstříku nebudou podpisové vzory a rodná čísla, což bylo v minulosti předmětem kritiky ochránců soukromí.  Dalším cílem novely je usnadnění likvidace takzvaných prázdných společností. Změna má zjednodušit procesní postupy likvidátora při likvidaci. Návrh odstraňuje obecnou podmínku likvidace, kterou je předkládání návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo zprávy o naložení s majetkem ke schválení statutárnímu orgánu právnické osoby.

Senát možná schválí zvýšení poplatku zápisu do katastru nemovitostí

Ve sněmovně přitom byli zástupci levice proti tomuto zvýšení. Schválení novely dnes doporučil senátní výbor pro veřejnou správu na návrh místopředsedkyně senátorů ČSSD Evy Richtrové. Zvýšení, které má státu podle vlády přinést přes 300 milionů korun ročně, autoři novely zdůvodnili tím, že nynější poplatek platí od roku 1994 v nezměněné výši. Podle ministerstva zemědělství se jinde v Evropě vybírají vyšší poplatky. Například v Německu stojí zapsání rodinného domku do katastru 400 eur, tedy téměř 10.000 korun, v Rakousku procento z ceny domku, na Slovensku se platí 66 eur, tedy asi 1600 korun.  Na poplatcích katastrální úřady vyberou stovky milionů korun ročně. Například předloni to bylo 596 milionů korun, z toho 316 milionů korun bylo za vklady do katastru. Senátor Jan Horník (za STAN) poznamenal, že katastrální úřady nebudou mít ze zvýšení poplatku ani korunu například na digitalizaci katastrálních map, neboť se suma stane příjmem státního rozpočtu.  Firmám by mohla novela přinést administrativní úlevy. Nebudou muset třeba přikládat výpisy z obchodního rejstříku, pokud bude možné si údaje ověřit po internetu. Návrhy na zahájení řízení o zápisu se budou podávat na stanoveném formuláři. Novela má také eliminovat podávání šikanózních žalob, jejichž cílem je konkurentovi ztížit či znemožnit zřízení věcného práva k nemovitosti. Katastrální úřady v takovýchto případech sporů o vlastnictví budou moci k nemovitostem přidat pouze "poznámku spornosti", řízení o vkladu ale nebudou muset přerušovat.  Novela má také umožnit vymazat stará zástavní práva převzatá z pozemkové knihy vedené do roku 1964. "S velkou pravděpodobností již tato zástavní práva byla promlčena, nebo i zanikla. Údaje v pozemkové knize o zástavním věřiteli byly neúplné, takže ho po desítkách let není možno dohledat," uvádí vláda.