Moje domácí kuchyně: Domácí vaření - 1

Pracuji na trvalém plánu na domácím vaření, aby to ale chutnalo všem. Myslela jsem na tvorbu domácí kuchyně, která rozhodně není jednotvárná, dokáže pojmout potřeby každého ročního období a ještě ke všemu obsahuje co nejvíce potřebných vitamínů a prvků, které člověk, při tak napjatém životě, potřebuje. Každý člověk je jiný a potřebuje jíst podle sebe, ne podle druhých, podle svých potřeb, ne podle oka. A hlavně jednoduše, aby dokázal vše, co každý den sní, také zpracovat. Všichni víme, jak je psychická pohoda závislá na dobrém fungování organismu a všelijaké si odpírání jídla znamená oslabovat tělo i psychiku. Samozřejmě, že je velmi těžké sestavit program domácí kuchyně, zjednodušit si vaření, zlevnit své nákupy potravin a ještě myslet na to, aby jídlo bylo pestré a naplnilo potřeby rodiny. Ale zkusme to. Stojí to za to!

Ve všem by měl být systém, nejvíc v udržování zdraví!

Bavme se o zelí a kapustě. Myslím, že v Česku zelí je využíváno jako příloha k masu anebo do salátů, ale dají se z něho vařit vynikající jídla, která nejsou nákladná a přitom, vzhledem k blahodárným účinkům na zdraví, je zelí nezastupitelnou potravinou v našem jídleníčku.

Co na to fytoterapeuti?

V německých časopisech, které se zabývají vařením a strategií stravování je běžné, že se zelí považuje  za jedničku mezi deseti nejúčinějšími rostlinami. A samozřejmě také kapusta. Bílé a červené zelí a kapusta mají zevní i vnitřní použití, léčivé vlastnosti mají jak čerstvé listy, tak i zelí vařené, dušené a kysané, salát ze syrového zelí i kapusty a zvláštní vlastnosti mají červené listy, které mají široké zevní použití jako obklady, zejména na vředové nemoci, vnitřně ho užíváme k výrobě salátů a šťáv. Nesmím zapomenout napsat, že do salátu ze syrového zelí musíme přidávat kmín s majoránkou, abychom si usnadnili trávení.

Léčebný účinek zelí a kapusty

Železo, hořčík a měď jednoznačně léčí anémii. Zelí bylo jednoznačně vždy jedinečným lékem při nedostatku vitamínu C. Konzumace zelí se doporučuje všeobecně také diabetikům. Za léčebný účinek vděčíme klihovatým rostlinným slizům, síře, solím draslíku a vatimínu U, který chrání sliznice, dále vitamínu K, který je protikrvácivý. Jelikž vitamínu U vařením ubývám je, v případě jeho potřeby, lepší jíst zelí syrové. Mléčné enzymy zelí účinkují na trávicí trakt silně dezinfekčně a proto se nedoporučuje například kysané zelí proplachovat. při problé,mech s močovody a dýchací a střevní soustavy je dobré vypít 1 sklenici čerstvé šťávy ze zelí přímo z odšťavňovače.  Jasně, že samotná šťáva ze zelí není chuťovně nic moc a proto se doporučuje přidat k ní šťávu z mrkve.

Při zařazování zelí do domácí kuchyně bych upřednostnila jeho zpracování jak v syrové, tak i v tepelné formě i s rizikem nějaké ztráty jeho účinných látek, protože zpestřuje jídelníček a potraviny z něho připravené jsou chutné. Upřednostnila bych ho i cenově. Takže jsem adoptovala do své domácí kuchyně následující tři recepty ze zelí. Sice se postupu držím, ale také si ráda zaexperimentuji. Zelé závotky dávám také do pekáče zapékat s hustou rajčatovou šťávou, lehce ochucenou skořicí. Ono se k tomu hodí všechno. Co kdo má rád.

Několik receptů

Zelné závitky

Zelé závitky se jedí ve všech koutech světa. Židé a Arabové rádi přikládají česnek. Do závitků přidávají i skopové maso.

Potřebujeme:

• 800 g masa (hovězí a vepřové), umeleme
• 2 menší cibule
• 2 vejce
• 2 lžíce nadrobno nakrájené petrželky
• 1 lžíce kopru
• 1/2 šálku rozpuštěného másla
• 1/2 šálku rýže
• 1/2-1 kg hlávka zelí

Na omáčku:

1-2 citróny

1 lžíce kukuřičné nebo polohrubé pšeničné mouky

1 šálek studeného mléka

1 šálek vydušené šťávy

Postup přípravy:

• Hlávku zelí opatrně rozebereme na jednotlivé listy, které spaříme v dostatku horké vody a rozprostřeme na desku nebo mísu - větší listy překrojíme.
• Mleté maso důkladně promícháme s dobře propláchnutou rýží, cibulkou, petrželkou, koprem, bílky, solí a pepřem
• Lžičkou pak trochu směsi klademe na okraj zelných listů, stočíme je do válečku, okraje listů, tj. konce válečků, přehneme dovnitř.
• Naplněné válečky klademe těsně vedle sebe do hlubšího kastrolu, jehož předtím posypeme zelnými odřezky.
• Osolíme, opepříme, podlijeme rozpuštěným máslem a horkou vodou, až jsou závitky zcela ponořené.
• Zatížíme obráceným talířem a ještě pokličkou a vaříme na mírném ohni asi 1 hodinu, až se voda téměř vpije a vypaří.
• Na dně zůstane hustá šťáva, kterou slijeme do hrnečku.
• Mezitím připravíme omáčku a závitky opět zalijeme.
• Necháme je asi dvakrát přejít varem.
• Podáváme nejlépe s bílým chlebem a rajčatovým salátem.

Příprava omáčky:

• Mouku smícháme se šálkem mléka.
• Našleháme žloutky a pomalu do nich vmícháme šťávu z citrónů, mléko, mouku a nakonec vychladlou šťávu.

Salát ze zelí podle turecké kuchyně

Salát ze zelí z následující receptu je vynikající a já jsem k němu jedla rýži s praženými mandlemi. Turci mají, podle mého názoru "plechové žaludky" takže tento pokrm jedí i bez přílohy. V každém případě neškodí ho zkusit ochutnat. Zvláště ti, kteří drží redukční dietu, pro ně je to blahodárné, jen bych vynechala jíšku ...

Potřebujeme:

• 200 g bílého zelí, nastrouhané
• 200 g mrkve, nastrouhané
• 2 kostky masoxu
• 250 ml vody
• petrželová nať na posypání

Na jíšku:

• 50 g másla
• 250 ml mléka
• 15 g hladké mouky

Postup přípravy:

• Hrubě nastrouhané zelí a mrkev uvaříme ve vodě s masoxem doměkka.
• Rozmixujeme, osolíme a zahustíme světlou jíškou připravenou z mouky másla a mléka.
• Doplníme objem na 1,3 litry, krátce povaříme, přidáme mletý muškátový květ, drobně sekanou petrželkou a podáváme.

Sarma

Sarma je v naší rodině obecně oblíbené jídlo a nedá velkou práci. Výsledek je však výborný, pokud nemáte problémy s trávicím traktem. Za dietní jídlo bych sarmu rozhodně nepovažovala.

Suroviny:

• 1 hlávka zelí
• 1 kg mletého masa
• 1 lžíce krup
• 20 g soli
• pepř
• mletá paprika

Postup přípravy:

• Hlávku zelí rozebereme na listy, hrubší listy se ořežeme.
• Připravíme mleté maso k plnění do těchto listů.
• Na 1 kg masa přidáme jednu lžíci ječných krup a asi 20 g soli, dále mletou papriku a pepř podle chuti.
• Pořádně promícháme a potom naplníme zelné listy.
• Hezky je svineme kolem masa a na obou koncích stlačíme, aby náplň při vaření nevytekla.
• Na dno hrnce dáme vrstvu kyselého zelí, na ně rozložíme zelné závitky a znovu dáme trochu kyselého zelí atd.
• Jako poslední vrstvu vždy dáváme nakrájené kyselé zelí.
• Vše posypeme paprikou a pak podlijeme vodou tak, aby byla násada akorát zakryta.
• Kroupy vsáknou hodně vody a závitky pak pěkně nabudou.
• Aby se nám závitky varem nerozmotaly, přikryjeme je otočeným talířkem, který zatížíme buď těžítkem, nebo menším hrncem s vodou. Takto připravený hrnec zalijeme vodou a dáme vařit na mírném ohni cca na hodinu a půl. Těsně před dokončením odstraníme talířek i těžítko a dochutíme sarmu octem.

Sarma se podává jako sváteční jídlo na pravoslavné vánoce. Samozřejmě, že celý Balkán se s vámi bude dohadovat, jaká je nejlepší, protože každý má svou tajnou recepturu, ale vy si ji udělejte po svém. Experimentujte, určitě přijedete na to, co vám bude chutnat nejlépe.