Zákon č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony

5. 12. 2011 21:45:57
Zákon 364/2011 Sb, Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí je předložen v návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/10, který byl vyhlášen dne 14. března 2011 a kterým se uplynutím dne 31. prosince 2011 zrušuje zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, a to z důvodu procedurálních pochybení při přijímání tohoto zákona. Podle tohoto nálezu Ústavního soudu, nebude-li do okamžiku nabytí účinnosti derogačního výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava obsažená v právním řádu přede dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., zrušeného tímto nálezem.Zákon č. 347/2010 Sb. byl přijat v souvislosti s přípravou Zákonu státního rozpočtu České republiky pro rok 2011 a stavem státního rozpočtu, kdy se ukázalo nezbytným přijmout řadu úsporných opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu; navrhovaná opatření, až na výjimky, měla přitom mít trvalý charakter, neboť se nemělo jednat jen o jednorázovou úsporu pro rok 2011, ale o systémová opatření snižující schodky státních rozpočtů i v dalších letech. Řada navrhovaných opatření přitom vycházela z Programového prohlášení vlády, popřípadě z poznatků praxe a provedených analýz, aby byly odstraněny některé neefektivní a nehospodárné postupy; do zákona byly zapracovány i některé změny, které reagovaly na předchozí legislativní úpravy a směřovaly k odstranění zjištěných nedostatků nebo chyb převážně legislativně technické povahy. Důvody, pro které byl zákon č. 347/2010 Sb. s účinností od 1. ledna 2011 přijat, trvají nadále a opatření, která tento zákon přinesl, jsou nadále potřebná. Protože však zákon č. 347/2010 Sb. se nálezem Ústavního soudu zrušuje uplynutím dne 31. prosince 2011 a od 1. ledna 2012 by tak mělo dojít k obnovení právního stavu účinného ke dni 31. prosince 2010, pokud nebude do konce roku 2011 přijata nová úprava s účinností od 1. ledna 2012, stanoví se přijmout opatření, která přinesl zákon č. 347/2010 Sb. a která měla být účinná i po roce 2011, znovu. V opatřeních původně obsažených v zákoně č. 347/2010 Sb. se přitom nově stanoví jen několik nezbytných dílčích úprav vyplývajících zejména ze skutečnosti, že některé zákony, jejichž novely jsou obsaženy v zákoně č. 347/2010 Sb., byly v uplynulém období novelizovány jinými právními předpisy.


Přehled zákonných opatření

Změny v zákoně o nemocenském pojištění

Pro roky 2012 a 2013 se nemění poskytování nemocenského od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Jako jedno ze stabilizujících opatření ve prospěch státního rozpočtu bylo zákonem č. 347/2010 Sb. prodlouženo období, po které poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či karanténě, ze 14 na 21 kalendářních dnů. Prodloužení bylo přijato jako přechodné pro období let 2011 až 2013. Současně byla provedena odpovídající úprava v zákoně o nemocenském pojištění tak, že nemocenské v těchto letech náleží až od 22. dne trvání pracovní neschopnosti (karantény). Stanovenou úpravou se zajišťuje, aby zaměstnavatelé platili náhradu mzdy při pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu 3 týdnů i po zbývající dva roky původně stanoveného období. Vrácení úpravy výplaty nemocenského již od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) by znamenalo roční zvýšení výdajů na nemocenské pojištění ve výši 1,8 mld. Kč. Trvale ponechat právní úpravu denní výše nemocenského na 60 % denního vyměřovacího základu.

Účast osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění

Účast osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění je dobrovolná, OSVČ se k němu může libovolně přihlásit a může se z něj libovolně odhlásit. Do 31. prosince 2010 se osoba samostatně výdělečně činná mohla přihlásit k nemocenskému i zpětně, pokud podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti. Uvedená možnost byla těmito osobami často zneužívána pro účelové zpětné přihlášení při vzniku pracovní neschopnosti těsně po zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti; z tohoto důvodu byla zákonem, č. 347/2010 Sb. zrušena. Jako ochranný prvek související s dobrovolnou účastí OSVČ na nemocenském pojištění je pro nárok na nemocenské u těchto osob zavedena čekací doba – OSVČ musí být účastna nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Tato čekací doba se nevyžadovala v případě, kdy se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění OSVČ do 8 dnů ode dne zahájení výkonu samostatné výdělečně činnosti. Vzhledem k tomu, že absence čekací doby byla v kombinaci s možností zpětného přihlášení k nemocenskému pojištění OSVČ zneužívána, došlo zákonem č. 347/2010 Sb. k uvedené úpravě. Opatření rovněž zůstává jako ochranný prvek pro oblast nemocenského pojištění.

Změny v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení

Je zachována sazba pro odvod pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele ve výši 25 %. Podle právního stavu platného před přijetím zákona č. 347/2010 Sb. s platností od 1. ledna 2011 se mělo u zaměstnavatelů snížit pojistné na 24,1 % (tj. 0,9 procentního bodu). Zákonem č. 347/2010 Sb. bylo snížení sazby pojistného u zaměstnavatelů zrušeno a pro rok 2011 a roky následující byla zachována sazba 25 % platná i v roce 2010. Účelem opatření je snížení deficitu státního rozpočtu. Snížení sazby pojistného z 26 % na 25 % provedené k 1. lednu 2009 je přitom dostatečně vysoké na to, aby zaměstnavatelům uhradilo náklady na náhradu mzdy vyplácenou zaměstnancům z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to i po dobu prvých tří týdnů. Snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými ze současných 2,3 % na 1,4 % by vedlo ke snížení příjmů z tohoto pojistného ve výši necelých 10 mld. Kč s tím, že v prvním roce účinnosti by tato částka byla nižší (z důvodu placení pojistného z příjmů za předchozí měsíc), a to 9,2 mld. Kč. Proto stanovená úprava zůstává.

Platná úprava ve vztahu k možnosti odečtu poloviny náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény u zaměstnanců se zdravotním postižením

Podle právního stavu platného před přijetím zákona č. 347/2010 Sb. měla být od 1. ledna 2011 obecně zrušena možnost zaměstnavatelů odečítat od pojistného na sociální zabezpečení polovinu náhrady mzdy vyplacenou zaměstnancům z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) s tím, že od odváděného pojistného by si odečítali polovinu náhrady mzdy jen za zaměstnance se zdravotním postižením. Zákonem č. 347/2010 Sb. byla možnost zaměstnavatele odečítat polovinu této náhrady mzdy obecně zrušena bez jakýchkoli výjimek týkajících se konkrétního sociálního statutu zaměstnance. Uvedené opatření se pro jeho administrativní jednoduchost zůstává; podporu zaměstnání zdravotně znevýhodněných osob je třeba řešit v rámci systému zaměstnanosti, a nikoli na bázi solidarity v systému sociálního pojištění.

Stanoví se, aby se do systému tzv. “připojištění” mohli i nadále přihlásit zaměstnavatelé zaměstnávající nejvýše 25 zaměstnanců

Podstatou tohoto opatření je, že sazba pojistného na nemocenské pojištění je pro zaměstnavatele, kteří si tento systém zvolí, o jeden procentní bod vyšší - 3,3 % namísto 2,3 %, zaměstnavatelé si však mohou i nadále odečítat od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z náhrady mzdy vyplácené za období do 21. dne dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Zákonem č. 347/2010 Sb. byla možnost se pro jednotlivý kalendářní rok “připojistit” zachována, byl však snížen počet zaměstnanců zaměstnavatele umožňující mu vstup do režimu “připojištění” z 50 na 25 zaměstnanců.

Existence maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců je zachována

Dříve

Do 31. prosince 2010 nebyla výše vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské pojištění omezena horní hranicí. To vedlo OSVČ ke spekulativnímu navyšování vyměřovacího základu v kalendářních měsících předcházejících vzniku sociální situace, z jejíhož důvodu jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění (nástup na peněžitou pomoc v mateřství, očekávaná hospitalizace, apod.).

Nyní

Zavedením maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské pojištění (jedna dvanáctina maximálního vyměřovacího základu pro pojistné) zákonem č. 347/2010 Sb. byla možnost tohoto spekulativního jednání podstatně omezena. Opatření zůstává jako ochranný prvek předcházející zneužívání systému nemocenského pojištění.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců

Dříve

Výše odvodu pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ a zahraničních zaměstnanců byla v roce 2010 stanovena s ohledem na očekávané snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění zaměstnanců placeného zaměstnavateli (od 1. ledna 2011 měla sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli klesnout na 1,4 %). V roce 2010 proto OSVČ a zahraniční zaměstnanci platili na své dobrovolné nemocenské pojištění pojistné sazbou 1,4 % ze svého měsíčního základu, zatímco zaměstnavatelé platili toto pojistné sazbou 2,3 % (zaměstnanci pojistné na nemocenské pojištění od 1. ledna 2009 neplatí).

Nyní

Zákonem č. 347/2010 Sb. byl tento systém pozměněn tak, že od 1. ledna 2011 se sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného OSVČ a zahraničními zaměstnanci zvýšila na 2,3 %. Toto opatření zůstává, aby pro pojistné na nemocenské pojištění platila pro všechny poplatníky stejná sazba 2,3 % (tj. aby nedošlo k jejímu snížení na 1,4 %).

Vazba vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění na vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění

Dříve

Výši vyměřovacího základu pro placení pojistného na důchodové pojištění za kalendářní rok si OSVČ určuje sama a je přitom vázána dvěma minimálními vyměřovacími základy – individuálním ve výši 50 % daňového základu a obecným v rozdílné výši z hlavní samostatné výdělečné činnosti a z vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Pro pojistné na důchodové pojištění placené osobami samostatně výdělečně činnými je stanoven i maximální vyměřovací základ.

Nyní

Zákonem č. 347/2010 Sb. bylo zavedeno, že u OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění a dobrovolně si navýší měsíční vyměřovací základ pro odvod zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zároveň i měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, nemůže být roční vyměřovací základ pro důchodové pojištění nižší, než úhrn určených měsíčních základů za kalendářní měsíce kalendářního roku, za který se pojistné platí. Podle současné právní úpravy tedy platí, že se nebude vracet pojistné na důchodové pojištění, jestliže pojistné vypočtené z dosažených příjmů by bylo nižší než úhrn záloh, které byly nebo měly být zaplaceny. OSVČ tím, že si určila vyšší měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné, než musela, projevila vůli snížit si nedoplatek pojistného po podání přehledu. Tato úprava, která souvisí s novou úpravou stanovení základů pro odvod pojistného na nemocenské pojištění (uvedenou výše), zůstává.

Změny v zákoníku práce

Zůstává přechodné prodloužení období, v němž při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě nejsou pojištěnci zabezpečeni nemocenským z nemocenského pojištění, nýbrž formou náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti, popřípadě sníženým platem nebo sníženou odměnou poskytovanou zaměstnavateli Toto opatření explicitně vyplývá z Programového prohlášení vlády a bezprostředně souvisí s úpravami navrženými v rámci změn zákona o nemocenském pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Právní úprava, podle níž se od 1. ledna 2009 zaměstnavatelé, tak jak je to obvyklé v naprosté většině evropských států, spolupodílejí na zabezpečení svých zaměstnanců po určitou dobu trvání jejich dočasné pracovní neschopnosti (karantény), se osvědčila, neboť zainteresovanost zaměstnavatelů přispěla ke snižování celkové míry pracovní neschopnosti, především krátkodobé, a k omezování případů jejího zneužívání k řešení jiných situací.

Dočasné opatření

Opatření spočívající v prodloužení doby poskytování zabezpečení práce neschopným zaměstnancům jejich zaměstnavateli je navrhováno jako dočasné, a to do konce roku 2013. Uvedené opatření navrhované v zákoníku práce se promítá i do dalších právních předpisů upravujících odměňování ostatních skupin zaměstnanců, jejichž pracovněprávní a obdobné pracovní vztahy a především způsob jejich odměňování se neřídí výlučně jen zákoníkem práce, a to v částech desáté až čtrnácté Zákonu tohoto zákona. V částech sedmé a patnácté jde pak jen o legislativně technické úpravy vyvolané prodloužením období poskytování náhrady mzdy nebo platu.

Posílení a zvýšení účinnosti kontrolní činnosti zaměřené na zneužívání dohod o provedení práce

Zákon rovněž vychází z Programového prohlášení vlády a je zaměřen na zefektivnění kontroly zaměřené na odhalování případů výkonu tzv. “práce na černo”, zakládající možnost daňových a jiných úniků. Stanoví se proto, že zůstává povinnou písemnou formu též pro dohodu o provedení práce, tedy stejně jako je tomu i u ostatních základních pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce (tedy v případě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti). Písemná forma dohody o provedení práce, jejíž nedodržení bude možno sankcionovat jako přestupek, popřípadě správní delikt podle zákona o inspekci práce, nejen umožní kontrolním orgánům zjistit skutečnosti týkající se podmínek tohoto právního vztahu (zejm. jeho vznik a trvání), ale nepochybně přispěje i ke zvýšení právní jistoty samotných jejich účastníků, pokud jde o podmínky výkonu práce.

Opatření v oblasti odměňování zaměstnanců

V úpravě poskytování platu zůstává opatření směřující ke zpružnění systému a vytvoření prostoru jak pro vládu, tak i pro jednotlivé zaměstnavatele, k realizaci úsporných opatření. Zjednodušení podmínek pro zvláštní způsob určení platového tarifu (v rámci rozpětí všech platových stupňů v příslušné platové třídě) má umožnit realizaci úsporných opatření těm zaměstnavatelům, kteří nemohou zajistit úspory snížením počtu zaměstnanců, a kteří zároveň nemohou v důsledku snížení objemu prostředků na platy nadále poskytovat zaměstnancům platy ve výši, která jim příslušela před 1. lednem 2011. K zajištění konkurenceschopnosti zaměstnavatelů ve veřejných službách a správě na trhu práce a k ocenění nejsložitější práce ve veřejných službách a správě vykonávané výjimečně schopnými odborníky zůstává nově zavedený platový institut – smluvní plat.

Změny v zákoně o státní sociální podpoře

Snížení celkové vyplacené částky u čtyřleté varianty rodičovského příspěvku změnou termínu provedení volby

Účelem opatření je podpora zapojení rodičů na trhu práce, a to jak před porodem, tak i podpora návratu rodičů zpět do zaměstnání. Dlouhodobé setrvávání rodičů mimo trh práce vede ke ztrátě pracovních dovedností a návyků a zpětné zapojení rodičů na trh práce je pro ně velmi obtížné, zejména jde-li o pracovní uplatnění rodičů předškolních dětí. Původní podmínky nároku na čtyřletou variantu čerpání rodičovského příspěvku finančně zvýhodňovaly rodiny, kde rodiče nepracovali, oproti rodinám, kde rodiče pracovali, a proto čerpali rodičovský příspěvek ve dvouleté variantě nebo tříleté variantě. Od ledna roku 2011 proto došlo ke sjednocení celkové částky vyplacené na rodičovském příspěvku ve dvouleté a čtyřleté variantě čerpání tím, že se snížil věk dítěte, od kterého se mění měsíční částka rodičovského příspěvku. Tato úprava nadále zůstává.

Vypuštění úpravy sociálního příplatku

Vypuštění úpravy sociálního příplatku a dočasné zachování nároků platí jen u rodin, kde alespoň jeden člen rodiny (nezaopatřené dítě nebo rodič) má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Zákonodárce tak reagoval na skutečnost, že v České republice stále narůstá počet dětí, které se rodí mimo manželství (jde již o více než 40 % z celkového počtu narozených dětí), a přibývá počet žen, které neuvádějí otce svého dítěte, popřípadě které nežádají o stanovení výživné pro jejich dítě, a očekávají finanční pomoc od státu (např. sociální příplatek byl v posledních letech nejčastěji - v 56 % případů - vyplácen osamělým rodičům). Neúplné rodiny jsou oproti úplným rodinám zvýhodněny v rámci dávek nemocenského pojištění delší dobou pobírání ošetřovného. Ovdovělý rodič je pak zajištěn především pozůstalostními důchody, které nahrazují příjem zemřelého manžela. Vůči svobodnému nebo rozvedenému rodiči (matce či otci) má vyživovací povinnost případně druhý rodič. Jsou tedy vytvořeny základní podmínky pro zabezpečení rodin s dětmi na společensky přijatelné úrovni a solidárního přístupu ke všem občanům bez rozdílu. Není možné, aby stát na sebe automaticky přenášel např. vyživovací povinnost rodičů a zvýhodňoval tak nesezdané páry na úkor sezdaných. Navíc k zabránění sociálního vyloučení určitých sociálních skupin našeho obyvatelstva, mezi něž bezesporu matky samoživitelky patří, je určen zákon o pomoci v hmotné nouzi. Tento zákon řeší situaci občanů, nacházejících se v obtížné sociální situaci z důvodu nedostatku peněžních příjmů, které si nemohou zvýšit vlastním přičiněním (např. využitím majetku širší rodiny, vlastní prací členů rodiny, získáním vyššího výživného od povinné osoby). V souvislosti s postupným rušením sociálního příplatku lze předpokládat, že postupně vzroste počet příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Opatření týkající se sociálního příplatku z uvedených důvodů nadále zůstává.

Omezení nároku na porodné jen na prvorodičky s nízkým příjmem v rodině

Příjem osob bez závislých dětí v mladším i starším věku je výrazně vyšší, než je celostátní průměrný příjem na hlavu. Rodič před narozením svého prvního potomka má tedy možnost se na příchod dítěte připravit jak finančně tak materiálně. Pokud má rodina příjem nižší než 2,4násobek životního minima, tedy pod celostátním průměrným příjmem (např. z důvodu přípravy na budoucí povolání), náleží ženě z takové rodiny od 1. ledna 2011 v souvislosti s narozením prvního živého dítěte porodné ve výši 13 000 Kč, resp. 19 500 Kč při narození dvojčat a vícerčat. Uvedená právní úprava porodného zůstává.

Změny v zákoně o zaměstnanosti

Právní úprava ve smyslu větší regulace činnosti agentur práce, rozšíření důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání, povinné pojištění agentur práce

Toto opatření umožňuje odejmout povolení ke zprostředkování v případě, že agentura práce neplní povinnosti vyplývající ze zákona. Opatření by mělo vést k posílení právní jistoty fyzických osob nastupujících do zaměstnání k agentuře práce, případně i k omezení počtu subjektů provozujících zprostředkovatelskou činnost. Rovněž z důvodu zkvalitnění prověření činnosti žádajícího subjektu zůstává oprávnění Ministerstva vnitra vyžádat si před doručením stanoviska opis z Rejstříku trestů žadatele. Zůstává povinné pojištění agentur práce za účelem zvýšení právní jistoty osob, kterým agentura zprostředkovává zaměstnání, i dalších subjektů.

Vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání

Tato nová úprava by měla nadále bránit účelovému jednání některých uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů, které vede k únikům na daních a na sociálním a zdravotním pojištění (případy, kdy zaměstnavatelé se zaměstnanci v pravidelných cyklech ukončují pracovní poměr, ale zároveň uzavírají dohodu o provedení práce na stejný druh práce).

Zákon ponechává snížení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti v případě uchazečů, kteří předchozí zaměstnání bez vážného důvodu ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu V rámci zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti se posiluje osobní odpovědnost uchazečů o zaměstnání v případě ukončení pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem, a to buď z vlastní vůle, nebo na základě dohody se zaměstnavatelem, pokud ho k tomu nevedou vážné důvody. Podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti jsou stanoveny v tom smyslu, že se podpora poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného nebo odchodného, které přísluší uchazeči o zaměstnání. Zákon stanoví, aby se poskytování podpory v nezaměstnanosti odložilo až do uplynutí období, v průběhu kterého by měl být uchazeč o zaměstnání zabezpečen prostředky z odstupného, odbytného nebo odchodného. Doba, po kterou se výplata podpory v nezaměstnanosti odsouvá, se určuje podle minimální výše odstupného, odchodného nebo odbytného stanovené zvláštními právními předpisy – uvedené ustanovení bylo formulačně upřesněno.

Zavádí se překlenovací příspěvek, který může být na základě dohody poskytnut osobě samostatně výdělečně činné, pokud přestane být uchazečem o zaměstnání

Zavedením nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, překlenovacího příspěvku, se podporuje motivace uchazečů o zaměstnání, aby svou situaci řešili zahájením podnikatelské činnosti.

Změny v zákoně o sociálních službách

Zákon ponechává příspěvek na péči ve stupni I (lehká závislost) u osob starších 18 let ve výši 800 Kč měsíčně. Tato výše (snížení od 1. ledna 2011 z 2000 Kč) odpovídá náročnosti a intenzitě péče a současně vyrovnává hodnotu dávky v porovnání s vyššími stupni příspěvku na péči. S ohledem na stanovenou částku výše příspěvku na péči ve stupni I (lehká závislost) zůstává zrušení způsobu výplaty příspěvku na péči zčásti nepeněžní formou, který měl být původně zaveden od 1. ledna 2011. Snížení příspěvku ve stupni I (lehká závislost) u osob starších 18 let oproti výši tohoto příspěvku podle právní úpravy platné před rokem 2011 vycházelo z analýzy způsobu jeho využití, analýzy systému posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a současně z analýzy nákladovosti služeb sociální péče, které jsou pro osoby v této situaci vhodné, tj. především pečovatelská služba. Příjemci příspěvku na péči ve stupni I (lehká závislost) žijí obvykle samostatně a z hlediska kritérií posuzování potřebují především pomoc v oblasti soběstačnosti, a to nikoliv nepřetržitou, tj. potřebují především pomoc se zvládnutím domácnosti a obstaráváním si osobních záležitostí. Tyto potřeby nejlépe zabezpečuje pečovatelská služba. Průměrné měsíční náklady na zajištění pečovatelské služby u jednoho klienta jsou ve výši cca 1 500 Kč a průměrná měsíční úhrada za pečovatelskou službu činí cca 400 Kč. S ohledem na tyto údaje a charakter dávky jako příspěvku je navrhovaná výše odpovídající. Dále zůstává úprava vztahu správního orgánu, který rozhoduje o příspěvku na péči, a orgánu lékařské posudkové služby, který posuzuje stupeň závislosti, a to úpravou významu a poslání sociálního šetření tak, že sociální šetření je výlučně podkladem pro posouzení stupně závislosti (a nikoli i podkladem pro rozhodnutí, jak tomu bylo do 31. prosince 2010) a současně sociální šetření nebude vázáno na jednotlivé úkony, které se hodnotí při posuzování stupně závislosti. Důvodem je skutečnost, že v rozhodovací praxi příslušných správních orgánů do 31. prosince 2010 nebyl dostatečně správně aplikován přístup k vyhodnocení důkazů pro rozhodnutí, pokud se výsledek hodnocení jednotlivých úkonů v sociálním šetření a v posouzení stupně závislosti odlišovaly. Přitom pouze lékařský posudek musí vyhodnotit schopnost zvládat jednotlivé úkony v závislosti na nepříznivém zdravotním stavu (§ 9 odst. 3 zákona o sociálních službách). Sociální pracovníci vzhledem k charakteru sociální práce a jejich kvalifikaci nemohou hodnotit dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jeho funkční dopad.

Změny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Reakce na prodloužení doby poskytování náhrady mzdy při pracovní neschopnosti (karanténě)

Úprava reaguje na poskytování náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) zaměstnancům v období prvních 21 kalendářních dnů v letech 2012 až 2013, a to v ustanovení o oprávnění orgánů sociálního zabezpečení kontrolovat v předmětném období též správnost určení těchto náhrad pro účely určení výše pojistného na sociální zabezpečení a v ustanovení o sdělování údajů zaměstnavateli orgánu sociálního zabezpečení, který sepisuje žádost o přiznání důchodu.

Povinnost orgánu sociálního zabezpečení, který posuzuje zdravotní stav účastníka řízení, zasílat správnímu orgánu, který vede řízení, komplexní posudek, včetně údajů o zdravotním stavu, zůstává

Tento postup vychází z judikatury Nejvyššího správního soudu v souvislosti se soudním přezkumem rozhodnutí správních orgánů zejména o nárocích na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

Změny v zákoně o důchodovém pojištění

Zachovává se vazba s účasti OSVČ na důchodovém pojištění s účastí na nemocenském pojištění.

Dříve

Do 31. prosince 2010 platilo, že osoba samostatně výdělečně činná mohla být dobrovolně účastna nemocenského pojištění bez vazby na svou případnou účast na důchodovém pojištění. Nemocenského pojištění tedy mohly být účastny i ty OSVČ, které nebyly účastny důchodového pojištění a které proto nebyly povinny platit pojistné na důchodové pojištění.

Nyní

Zákonem č. 347/2010 Sb. byla zavedena úprava, podle níž je účast OSVČ na nemocenském pojištění nadále dobrovolná, avšak podmiňuje se účastí na důchodovém pojištění. OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je totiž od 1. ledna 2011 považována za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinně účastna důchodového pojištění bez ohledu na výši dosaženého příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, je tedy vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na důchodové pojištění. U OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je účast na důchodovém pojištění povinná při dosažení určité výše daňového základu nebo na základě přihlášky k důchodovému pojištění. OSVČ, která takové výše daňového základu nedosáhne, neplatí zálohy na důchodové pojištění; povinnost platit zálohy by takové OSVČ vznikla po dobrovolném podání přihlášky k důchodovému pojištění. Pokud se tedy OSVČ, jejíž samostatná výdělečná činnost je považována za vedlejší, přihlásí k (dobrovolnému) nemocenskému pojištění OSVČ, stává se automaticky osobou povinně účastnou důchodového pojištění a je povinna platit i pojistné na důchodové pojištění (formou záloh na pojistné a doplatku pojistného). Opatření bylo přijato jako ochranný prvek v oblasti sociálního zabezpečení a je věcně provázáno s dalšími ochrannými prvky obsaženými v zákoně o nemocenském pojištěním a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Protože důvody pro jeho zavedení trvají, stanoví, že toto opatření zůstává.

Další navrhované změny jsou jednak nezbytnou reakcí na prodloužení poskytování náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) zaměstnancům ze 14 na 21 kalendářních dnů, jednak jde o drobné úpravy legislativně technického a upřesňujícího charakteru.

Závěr

Podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají občané mj. právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. Podle ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je možno se domáhat práv uvedených v čl. 30 odst. 1 pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Pro právní úpravy nemocenského a důchodového pojištění jsou těmito zákony především zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon tyto ústavní principy respektuje.

Autor: Irena Aghová | pondělí 5.12.2011 21:45 | karma článku: 22.16 | přečteno: 2005x

Další články blogera

Irena Aghová

Sírachovec

Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti

29.3.2023 v 14:48 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 116 | Diskuse

Irena Aghová

Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.

Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.

11.11.2022 v 18:28 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 312 | Diskuse

Irena Aghová

To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.

Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.

6.10.2022 v 15:29 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 271 | Diskuse

Irena Aghová

O svědomí

Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.

19.8.2022 v 10:23 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 233 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.38 | Přečteno: 392 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 296 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 515 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...