Blogger roku: Nechť zvítězí Karel Boháček

Až dnes jsem si všimla ankety na nominaci bloggera roku a skutečně mne potěšilo, že na prvním místě se objevil pan Karel Boháček. Jeho tvorba, kterou si občas ráda přečtu i prohlédnu, protože jeho obrázky jsou velmi zajímavé, jistě přitahuje lidi, kteří takovou tvorbu vyhledávají a svým způsobem, jak je vidět z komentářů, ji i rozumí a souvisejí s ní svými názory, postoji a jistě je to určitá skupina lidí, která udržuje i určitý názor na život a na svět kolem sebe.

Docela mne mrzí, že jsem neměla v poslední době čas si přečíst jeho poslední tvorbu, ale zvládla jsem to před chvílí a motivovala mne k napsání tohoto blogu. Karel Boháček píše pěkné básně, dokonce se mi zdá, že kdyby nebylo "žárlivých básníků", svou jednoduchostí a jasným zaměřením často do intimní sféry lidského bytí, spíše té temnější, vyjadřuje něco, co lidé opomíjejí či skrývají anebo nevnímají. I když jsou básně, na první pohled lehké jako pírko, jistě jsou prozíravě komponované. Nelíbí se mi totiž poezie, která je pro čtenáře často nesrozumitelná, nebo je ledabylá a verše, těžkopádně vázány na sebe, působí lopotně. I když i taková poezie je považována za krásnou.

Už jsem si myslela, že nad poezií zlomíme hůl

Ale beru takovou myšlenku zpět. Karel Boháček mne přesvědčil, že tomu tak není. Nenechte se mýlit poměrně jednoduchým veršem, důležitá je myšlenka, která zlehka provazuje jeho tvorbu, a proto si myslím, že je smysluplná. Je smysluplná pro lidi, kteří svým hlasováním umístili do čela celé velmi užitečné soutěže. Protože z profilů lidí, kteří se umístili na čelných a volitelných místech lze skutečně určit, co lidé vyhledávají, co si myslí a co si přejí číst, s kým souhlasí a co sami vyznávají. A také o čem je celý blogovací projekt na IDnes. To ale neznamená, že jiné blogy by nebyly hodnotné, krásné, se skvělými myšlenkami a jistě lze hodnotit i práci autorů, kteří však se na žádném z čelných míst neumístili.

I když si někteří myslí ...

že zápolení o Bloggera roku není potřebné, já považuji tuto soutěž za velmi užitečnou. Profiluje totiž i mnohé o naší době a o lidech, kteří se veřejně vyjadřují, ať jakoukoliv formou, o tom co si myslí, co cítí, co si přejí a co očekávají od svého prostředí, od společnosti i od lidí okolo sebe. V případě blogů pana Boháčka je to lehkost bytí, spíš lehce odvrácené do směru dvojakosti a humoru i citu, který tvorbu též provází.

Ať zvítězí ten, o kom si většina myslí, že je nejlepší a v tom je ta spravedlnost hlasování a mínění lidu. Ze všech těch důvodů, které jsem pojmenovala, dávám mu též svůj hlas a přeji mu hodně úspěchů v jeho další tvorbě.