Filozofie: O mýtech a o pojmu „domácí“ a „cizí“
Pojem „mýtus“
Karel Kerenyi se definuje mýtus jako „zakládání“. O mýtu a bájích se tvrdí, že jejich funkcí je něco vysvětlit. Nebo také vyložit nějaký vznik. Mluví se o etiologii mýtu. Ale v mýtu samém můžeme zaznamenat ohromný pohyb. Kerenyi chce ukázat, že mýtus není výkladem, ale poukazem k tomu, v čem se věci zakládají, a zdůrazňuje určité věci. Základ mýtů je v tom, a také samozřejmě smysl všech mýtů je ve vyjadřování zkušenosti, že to, co se stalo, se už stalo a že to tu už bylo. Mýtus nevyjadřuje nic jiného, než určité akcenty a pokud se přidržíme Kerényieovy definice, pak pochopíme její smysl v tom, že mýtus je určitý způsob života, určitý stereotyp, který je samozřejmě schopen obměn. Než vpadneme do textu tohoto přemýšlení o tom, jakou mýty hrají roli ještě v naší moderní době a budou určitě hrát svou roli i v dobách příštích, vysvětlím problematiku, které se článek týká. Na podkladě obrazu mýtu a moderní filozofie se setkáme s úrovněmi postavení člověka: jak ho chápe mýtus a jak moderní filozofie a toto poznání je pak jakýmsi jádrem postavení tzv. obětních beránků a proklatců, kteří představují v domácí společnosti element cizího. Tento víceméně filozofický problém, který se však prolíná i do jiných společensko - vědních systémů, je stále aktuální a podle mého názoru nevymizí. V tomto případě ho chápeme jako obranu kultury domácí společnosti před cizími vlivy.
Jakou roli hraje člověk v mýtu a jakou v moderní filozofii?
Člověk se sám v mýtu chápe jako podílník a účastník na něčem, co ale ve skutečnosti není jeho, nepatří mu to, neovládá to svou vůlí a mocí svého rozumu. Pouze je postavou určitého děje, který však není v jeho rukou, nerežíruje ho, nestaví postavy a neurčuje role. Je jakýmsi proviněním na tváří jsoucna. V tomto případě si společnost žádá bytost, na kterou přenese své možné a skutečné provinění, tato bytost se pak stává obětním beránkem, je ve své zástupné funkci z této společnosti vyvržena. Ale, u moderních filosofů to je tak, že člověk je bytost, přes kterou se odehrává vpád zjevování do jsoucna. Ještě lépe řečeno, člověk je bytost, skrze kterou probíhá vpád do věcí samé. Odvažuje se totiž vpadnout do oblasti, která není jeho a na tváří jsoucna se stane řezem.
Proklatci
Proč o tom hovoříme? Protože tento problém je stále přítomný. Kupodivu stále aktuální a sám se v modelu aktualizuje. Nejlépe to vystihuje Heideggerovo „unheimlich“. Pocit nezdomácnění a ohrožení. V tomto pocitu se pak odráží svět ve formě základní dvojice – napětí (protiklad mezi tím, co je cizí a co je domácí, co je vlastní a co je nevlastní). A je docela zvláštní, že v Patočkově díle se odráží tato struktura v japonské mytologii v podobě potulných herců, které přecházejí stále z místa na místo a ve společnosti představují zakořeněné a v podstatě v tradičním selském světě nepřítomný element cizího. Berou na sebe roli cizích proklatců. Není to však obsaženo pouze v japonském dramatu, ale shledáme se s tímto modelem i u Kopeckého a Tyla i Ignáta Hermana a dalších autorů zejména mezi dvěma světovými válkami.
Příklad: Proč nemohl být Moliére pohřben?
Moliére, jakožto komediant nesl až do hrobu prvek proklatého a proto nemohl být pohřben. A nebyl sám, vzpomeňme na Pagganiniho.
Menšiny
Základní rozlišení situací z tohoto hlediska jsou chápány na situace "native" - situace, v nichž je člověk zrozený, tj. pohybuje se uvnitř jazyka a kultury, kde jsou všechny věci implicitní - a situace "kontaktní" a v nichž tato implicitnost není garantována. V této situaci slova nehrají téměř žádnou úlohu "jde o problém z oboru sociolingvistiky". V této situaci jsou si lidé v zásadě cizí, a tudíž postiženi pocitem xenofobie. V takové situaci např. úsměv vyjadřuje implicitní otevřenost, která může převést situaci kontaktní v situaci native.
Mystérium tremendum
Vraťme se ještě do japonské mytologie, kde je to z určitého pohledu nejmarkantnější. Toto střetnutí domácího a cizího (mystérium tremendum) je tedy v japonské mytologii vyjádřeno ještě jednou zvláštní instancí, která reprezentuje totéž na vyšší úrovni: instance vlády. Pán a vládce je cosi takto vnějšího. Reprezentuje posvátno a cizotu, něco, před čím se člověk chvěje, protože je to nevýslovné, současně se o tom nemluví, je to tabu. Všechny fenomény kontaktní situace jsou vlastně v dané kultuře tabu a členové kultury se o nich implicitně snaží nemluvit, utajovat je, protože tím chrání onu kulturu před vpádem cizího.
Objev řecké filozofie
Filosofie s objevem zjevování. A umožňuje, aby člověk byl také objeven, aby člověk byl zjevný jako součást. Toto „zjevování“ ukazuje divnost toho, že to, co trvá, nám není příslušno. To, co trvá, je to, k čemu nemůžeme a dokonce v jakémsi podstatném smyslu ani nemáme moci. To co trvá, je příslušné bohů, nepatří to do rukou konečnosti - protože konečnost patří k ukazování. Základní výměr ukazování je výměr toho, že to, co netrvá, se děje. To je objev řecké filosofie: že věci se dějí, že jsou jedna na úkor druhé, že aby jedna věc mohla zaujmout své místo, musí nějaké jiné věci toto místo ztratit: že život je životem (ve své podstatě) na úkor druhého.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016