Správní řízení soudní: Kasační stížnost

Kasační stížnost je definována podle § 102 soudního správního řádu takto :   Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.

Zastoupení

Zatímco v případě správní žaloby mohl klienta zastupovat, třeba v případě daňových záležitostí, daňový poradce, v případě kasační stížnosti to již možné není. Nejenže kasační stížnost nemůže podat za klienta daňový poradce, stížnost nemůže podat ani klient sám. SŘS (správní řád soudní)  nařizuje povinné zastoupení advokátem. (To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické  vzdělání, které  je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie).

Důvody kasační stížnosti

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzení o nezákonnosti spočívající  v nesprávném posouzení  právní otázky soudem v předcházejícím řízení, vady  řízení spočívající  v tom,  že skutková  podstata, z níž správní orgán  v napadeném rozhodnutí  vycházel, nemá oporu  ve spisech nebo je s nimi v  rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem,  že to mohlo  ovlivnit zákonnost, a  pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl  zrušit; za takovou vadu řízení se  považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí  správního orgánu pro nesrozumitelnost, zmatečnosti řízení před soudem spočívající  v tom, že  chyběly podmínky řízení,  ve věci rozhodoval vyloučený  soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě  bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, nepřezkoumatelnosti spočívající   v   nesrozumitelnosti  nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem,  mohla-li   mít  taková vada   za  následek  nezákonné rozhodnutí o věci samé, nezákonnosti  rozhodnutí o  odmítnutí návrhu  nebo o  zastavení řízení.

Nepřípustnost stížnosti

Kasační stížnost je nepřípustná, jestliže směřuje   jen  proti  výroku o nákladech  řízení  nebo  proti   důvodům  rozhodnutí  soudu,  je nepřípustná, směřuje proti rozsudku  jímž soud rozhodl znovu poté,  kdy jeho původní rozhodnutí bylo  zrušeno Nejvyšším správním soudem; (to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu), proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné, opírá-li  se jen o jiné důvody,  než které  jsou uvedeny  v textu týkajících se důvodů pro kasační stížnost

- opírá-li se  o důvody,  které stěžovatel neuplatnil  v řízení před  soudem, jehož rozhodnutí  má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Náležitosti stížnosti

Kromě  obecných náležitostí podání  musí kasační stížnost obsahovat  označení  rozhodnutí,  proti  němuž  směřuje,  v jakém rozsahu a z  jakých důvodů jej stěžovatel napadá,  údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

Kdy a kam podat kasační stížnost

Kasační  stížnost  se  podává u  soudu,  který napadené rozhodnutí  vydal, tedy většinou u krajského soudu, s jehož rozhodnutím nesouhlasíme. Kasační  stížnost  musí  být  podána  do  dvou  týdnů po doručení rozhodnutí, které napadáme. Nemá-li  kasační  stížnost  všechny  náležitosti již při jejím podání, musí být tyto  náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce  od   doručení  usnesení,  kterým   byl stěžovatel  vyzván k doplnění  podání.  Jen  v  této  lhůtě  může stěžovatel rozšířit kasační  stížnost  na  výroky  dosud  nenapadené  a  rozšířit její důvody.  Tuto  lhůtu může  soud  na  včasnou  žádost  stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

Odkladný účinek

Kasační stížnost nemá odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.

Postup Krajského soudu

Jak již bylo výše uvedeno, kasační stížnost se nepodává na Nejvyšší správní soud, ale ke krajskému soudu, který naši žalobu zamítl. Krajský soud pak po podání kasační stížnosti prověří, zda není podána opožděně nebo neoprávněnou osobou. Pokud by měla jiné vady než výše uvedené, pak se předseda senátu postará o jejich odstranění. Dále soud doručí  kasační stížnost  ostatním účastníkům řízení )tedy nejčastěji finančnímu ředitelství) a osobám zúčastněným  na řízení, poskytne jim  možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá  spisy správního orgánu, popřípadě opatří další  podklady  potřebné  pro  rozhodnutí.  Poté předloží kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu; při předložení sdělí své stanovisko k  tomu, zda byla lhůta k  podání kasační stížnosti dodržena a zda stížnost byla podána oprávněnou osobou.

Řízení před Nejvyšším správním soudem

Zatímco při řízení o žalobě před krajským soudem se vychází z toho, že jednání je v zásadě nařízeno (pokud účastníci nesouhlasí s opakem), při řízení před Nejvyšším správním soudem je tomu opačně. Nejvyšší  správní soud bude dle zákona rozhodovat většinou  bez  jednání.  Považuje-li to  za vhodné nebo  provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání. Ani od Nejvyššího správního soudu nemůžeme očekávat jeho „nadměrnou“ aktivitu. Je totiž vázán  rozsahem a důvody  kasační stížnosti, nebude tedy vyhledávat argumenty v náš prospěch nad rámec, který jsme uvedli ve stížnosti. To však  neplatí:

• v případech, je-li na napadeném výroku závislý  výrok, který  napaden  nebyl,
• je-li  rozhodnutí  správního  orgánu nicotné,
• bylo-li řízení před krajským soudem zmatečné,
• bylo řízení před krajským soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé
• je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné,

Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.

Rozsudek

Dospěje-li  Nejvyšší  správní  soud  k  tomu, že kasační stížnost  je důvodná,  rozsudkem zruší  rozhodnutí krajského soudu a věc  mu  vrátí  k  dalšímu  řízení. Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu  řízení, je krajský soud vázán právním názorem  vysloveným   Nejvyšším správním  soudem   ve  zrušovacím rozhodnutí, Není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne.

Náklady řízení

Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu  řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí  i  o  náhradě  nákladů  řízení  o  kasační  stížnosti.