Filozofie: Péče o duši
Osudnost bagatelizace
Bagatelizace je zvlášť osudná tam, kde se kladou “porodnické otázky”. Tam se totiž přímo zabíjí vše živé dříve, než vyraší první kořínky. Bagatelizace je signum mechanického, netvořivého myšlení (tj. ničí “fysis” v chápání světa i nás samých ve světě). Dnes se ukazuje jako nepřítel pravé kulturnosti. Patočka říká: ”Doxá je v jádře kontradikce, která o sobě neví.”
Obor viditelného je oborem empirického
Empirické metody musejí tedy vyzdvihovat to, co není doxické. Tedy musejí ukazovat epistémé (význam pojmu epistémé je poznání, starořecké pojetí pravého poznání, podstatný celek poznání). V oboru doxá vše, co je dobré, může být ostatním předloženo jako zlé (v doxickém světě pracují naše média). Do doxá patří i fenomén intelektuálštiny, jenž je pouhým vedením bez porozumění, bez celku a celkovostí. Intelektuálština hromadí naměřená data, systematizuje je podle šablony, ale nečiní naši duši obrněnou proti malicherným strachům a žádostem, intelektuálština nepečuje o duši, nepozvedá ji, naopak naplňuje duši tím, čemu říkáme hybris.
Jaký je život v doxá
Život v doxá (zdání) má v sobě špatnou nekonečnost “pleonexii”. Tedy bezmezné chtění. A takový život není dobrý. Přináší totiž neklid. Ten pravý klid je jen v duši. Všechno ostatní jsou jen útěky. Nikoli apeiron – bezmezno, ale peras - omezení, je základem klidu. Protože žijeme ve světě doxickém, musíme se snažit bezmezno omezit (apeiron peratizovat), a to je péče o duši. Duše usebírá (legein) všechny životní aktivity do jednoty, do jednoduchosti. Štěstí je “tyché” – náhoda, plný klid duše nepřipouští stupňování, proto je tím nejvyšším. Co připouští “více a méně” – to nemůže být nejlepší. A doxický svět připouští kontradikce. Proto se zde i nejvíce spravedlivý může jevit jako nespravedlivý, dokonce nejvíce nespravedlivý. Abychom se přiblížili k pravdě, musíme být kultivovaní a vycházet “z věcí samých!”
Skloubení bezmezna a meze
Správné skloubení bezmezna a meze je základem pravdivého myšlení. Péče o duši se realizuje z vnějšku, nikoli nějakým pohledem do duše samé, ale ze světa, z aktivit, z kosmu, z celku světového. Proto musíme nějak být při celku světa a to lze jen duší. “Sebeurčující pohyb je existencí.” O to jde!!!
To je třeba opakovat těm, pro něž existence je jen tím, na co lze sáhnout rukama. Péčí o duši pečujeme i o obec, o řád celku. Poznáváme, protože pečujeme o duši, ne naopak. Každá neurčitost snižuje platnost bytí – existence, proto je nutno myslet přesně, ostře. Tento proces je tíhnutím ke tvaru, k ostrému a čistému tvaru, o němž mluvíme nejen v souvislosti s prostorovými tvary, ale i v souvislosti s myšlením. Každá definice je idealizací tvarovou, obsahuje v sobě i impetus ke konci k “finitum”, proto “definice”.
Každá rozplizlost množí únavu
Pečovat o duši znamená peratizovat její obsah. Patočka tomu říká: “Neurčitost má v sobě právě to negativní, a následkem toho zmenšuje bytí, kdežto péče o duši svou snahou o jednotu, bytí koncentruje, stupňuje je v plný tvar.”
Podoby nemají nitro, bytí nitro má
Podoby nemají nitro, proto nemohou zastupovat plnost bytí. Bytí má nitro. Causa efficiens (příčina působící), pochopená jako počátek (arché), je u Heideggera pochopena jako to, co je uchováno ve tvarovém principu, jenž jest obsažen i v nejmenších částečkách věci. Rozbijeme-li věc na kousky, nerozbijeme tedy základní tvar, ten zůstává nadále, jen není námi viděn očima a prostým pohledem.
Platí-li tentýž závěr pro “tvar zla”, pak by nebylo vykořenitelné nikdy.
Použitá literatura:
1. Patocka,J., Péče o duši II. Praha: Oikúmené 1999, s. 68
2. Patocka, J., Predsokratovská filosofie. Praha 1969, s. 72.
3. Heidegger, M., Konec filosofie a úkol myšlení. Praha: Oikúmené 1993, s. 23.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016