Evropa a Evropané: Hovoříme o ni, jakoby k nám nepatřila
Dějiny Evropy lze vnímat také jinak ...
Velké osobnosti, které nedaly zahynout základům evropského myšlení, upadají v zapomenutí a na jejich velké knihy a myšlenky padá prach. Byli to lidé, kteří vytvořili základy k mravnímu myšlení a vyslovili se k základním pojmům, na kterých se stavěl systém bytí a života společností, které Evropu tradičně obývají a žijí na jednom kontinentu ať v dobrém nebo ve zlém. Považujeme se, stejně jako většina zemí Evropy, za sekularizovanou společnost, což znamená, že nespojujeme s náboženskými představami a rituály svůj každodenní život. Většina lidí ví, že křesťanství je živé hnutí, nikoliv jen název náboženského směru. Stejně, jak došlo k evangelizaci Evropy, v některých jejích částech došlo postupně i k silné ateizaci. Evropa je duchovně rozpolcená a trpí nedodržováním mravních norem, proto také často nenacházejí společnosti v ní žijící společnou řeč a často ani důsledně společný cíl, na němž by se pevně semkla. Evropa je přirozeně demokratická a ve svém státním a právním základu nese poznaný a vyzkoušený právní stát posílený o demokratické ideály (neboť právním státem může být i stát totalitní, který demokracii nerozvíjí).
Všechny problémy jsou důsledkem odklonu od základů
Oponovala bych panu prezidentovi, že všechno, na čem Evropská unie nyní stojí, je špatně. A pochybuji, že bez tragických následků, z kterých by se nemusela vzpamatovat, ji lze jakkoliv destruovat. Problém je v tom, že nikdo nemá dost trpělivosti na to, aby pomalu posouval vývoj dopředu a my dnes víme, jak je pochybné uspěchané řešení problémů a co to všechno v současnosti natropilo za problémy. Instituce státu nelze postavit za jedno volební období zvolené politické garnitury, stejně jako změna jakéhokoliv systému je dlouhodobou záležitostí, ale takto to není nově zvolenou vládou vždy vnímáno, proto většinou nepokračuje na načatém díle, které stálo obrovské prostředky z veřejných peněz. Hodně stojí i další a nové nápady, které často končí jako ty předchozí. A myslím, že se takto nejvíce plýtvá prostředky. Více, než ze sociálních zdrojů pro potřebné. Ale kdo si myslí, že je možné pořád začínat něco nového a nedokončit původní projekty, je zaslepený pýchou anebo staví cosi na zelené louce, o čem předem neví, jako to bude fungovat a zda se to vůbec vyplatí. Soudcům a ani jiným lidem v právnické profesi není do zpěvu a tance, protože náš právní řád není ani za dvacet let dokončen. A už vznikají nové společenské problémy, které je třeba řešit právem. Pokud není nějaký jev včas právem regulovaný, může se vyvíjet po svém a nabýt povážlivých konců. Zatímco se bouřlivě vyvíjely obory, které souvisely s budováním ekonomické sféry, zákony, které souvisejí s naplňováním ústavních článků zůstaly nezměněny tak, aby ochránily politický systém v ústavě deklarovaný. Po aféře se stranou Věcí veřejných (jež zvolila netradiční výstavbu svého politického základu) bude mít každá nová politická strana velký problém s volitelností. Copak ani tento příklad nikoho nepohne k tomu, aby se zamyslel nad samotným základem zákona o politických stranách, nad jejich financováním a způsobem začlenění do ústavou garantovaného politického systému? Pokud nastane čas, že je ho třeba změnit, nechť je změněn a nechť jsou dána jasná pravidla.
Neviditelná ruka trhu, právo a stát
Už tu bylo několikrát řečeno, že stát není firma a že ho nelze udržovat ze soukromých prostředků. Občané několikrát poukazovali na příliš drahou politickou kampaň před volbami, na jejíž financování se podíleli i nejrůznější sponzoři z podnikatelské sféry. Podle mého názoru, po těch letech, co tu působí tradiční pravice a tradiční levice, je občanům a zároveň jejich voličům jasné, že je třeba vyváženosti a rozumu, protože nikdo, a to už víme, i kdyby sliboval hory a doly, není schopen zajistit právě tuto žádoucí rovnováhu a všelijaké hybridy z bývalých neúspěšných politických stran se také neosvědčily. A také víme, že nad vůlí a schopností lidí připravit cesty ke změnám, které je nutné provádět, nemohou vládnout ani peníze a ani různá vůle jednotlivců. Čtyři roky volebního mandátu je dlouhá doba pro trpělivé vládnutí a krátká doba pro převratné změny, které není možné dokončit. A čím více jsou problematičtější, jako současná reforma, tím hůře se ujímají ve společnosti a tím horší mají následky do budoucnosti jako nedokončená torza, byť v zákonech zakotvená. Účelové kroky jsou pro krátkodobá řešení problémů, ale nemůže být na nich, podle mého názoru, založená dlouhodobá politika státu. Ta se může vždy a jen odvíjet na základě Ústavy jako základního zákona a jako, velmi zjednodušeně řečeno, smlouvy mezi státem, který je reprezentován státními orgány a obyvatelstvem.
Fungování občanské společnosti je nezastupitelné
Pokud si chceme stát udržet, je třeba nejen důsledně znát jeho prvky (a žádný z nich není druhému nadřazen), ale také je budovat s vyhlídkou na hubené a tučné roky. Nejvyšší poviností zákonodárného orgánu je bdít nad tvorbou zákonů pro naši zemi a ve smyslu našich mezinárodních závazků, nejvyšší povinností státních orgánů je udržovat v rovnováze politiku v zemi podle Ústavy a ne podle vzorů ze zahraničí a je slepě přijímat, jakož i dbát o ochranu a bezpečnost území České republiky a nejvyšší povinností občanů v demokratickém právním státě je dbát o to, aby byla udržována idea trojí dělení moci, která je v ústavě zakotvena a bránit zákonnými prostředky jejich oddělenost a fungování. A v tom nemůže občany nikdo zastupovat, ani média, která ze všech sil a ne vždy správným směrem, ovlivňují mínění lidí. A ti nemohou, jako občané být jen třtinou ve větru se klátící, ale musí jasně projevovat vůli k naplňování Ústavy, kterou jsme všichni vázáni, a to zákonnými prostředky. Všechny ostatní nevedou k ničemu jinému, než ke zmatkům i destrukci, které mají často nejasný cíl a dlouhodobé problematické následky. Nejen pro jednotlivé státy Evropy, ale také pro každý stát zvlášť. Nemáme jinou možnost, než konečně pochopit, že nejen Česká republika, ale také Evropa je naším přirozeným domovem a není možné, abychom na něho nahlíželi s despektem, jakobychom těch domovů měli víc. Nemáme.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016