Unde malum: Projekt s jasným posláním: víme, co je zlo!
Nevěřím v systémy, ale v člověka …
Lidská civilizace trvá už přes 15 000 let. Tak se to praví v odborných knihách. Dobře. Pokud začneme těch patnáct tisíc let zkoumat pozorně (2), můžeme pozorovat, že lidé po celou dobu zlo zakoušeli, poznávali a proti zlu bojovali. Staré sumerské civilizace vydaly první manifesty o poznání zla. Slavný Epos o Gilgamešovi (3) vypovídá mnohé o myšlení starověkého člověka, jeho poznání zla a není třeba tento epos podrobně rozebírat. Jděme dál! Chamurappi - slavné jméno vládce, který vydal zákoník, vytesaný na stéle, aby si ho mohl každý přečíst.
„Spravedlivé zákony, které Chammurapi, král mocný, pevně stanovil …, aby spravedlnosti dal vzejít na zemi, aby vyhubil bezbožníky zlosyny, aby silný nekřivdil slabému …“
Co vedlo vlastně člověka k tomu, aby se proti zlu stavěl a bránil mu v jeho působení? Jeho myšlenky o kořenech zla bloudily po jemu známém světě a přesvědčen o tom, že dobro je život, označil všechno, co životu škodí jako zlo. A mezi jinými pojmy zla označil "nespravedlnost", "násilí", "křivdu", "bezbožnost".
Čím byla lidská civilizace dokonalejší, tím si kladla vyšší nároky na definování "zla", tedy pojmu, který trvale škodí životu, jeho hodnotě a významu. Egyptská kultura (4) znala pojmy „pravda“, „pořádek“,„spravedlnost“, „zákonnost“, „harmonie“ a „stabilita“ či prostě „správné jednání“. Řekové a Římané, naši předchůdci, zakladatelé evropské civilizace, tvůrci práva a etiky, zakladatelé teorie státu, bystří filozofové a právníci, válečníci a násilníci. Jistě, že nemusíme nyní zkoumat Bibli - Starý a Nový zákon, misi Ježíše z Nazaretu, abych se přesvědčila čtenáře, že byly do budoucna položeny základy a pojmy, které nejen zlo definovaly a vymezily, ale také jasně vyslovily, jak mu bránit.
Svět není postaven na zlu
Na příkladech jednotlivých protagonistů příběhů jsou nejen vylíčeny cesty k dobru a spravedlnosti, úcty k životu, k člověku, k řádu a cesty k dosahování štěstí, spravedlnosti a harmonie, ale také k tomu, čemu se říká "pravda". A když už tak bádáme v tomto tématu, nemohu opomenout staročínskou a staroindickou civilizaci, která se skutečně svou filozofií a myšlením vyznamenala jasným myšlením.
Dovolte mi malý úryvek:
Pěstovat osobnost
Každý svět poznává krásné jako krásné,
a tím (poznává) i ošklivé.
Každý poznává dobré jako dobré,
a tím (poznává) i zlé.
Tak jsoucí a nejsoucí se plodí,
těžké a snadné navzájem se tvoří,
dlouhé a krátké navzájem se měří,
vysoké a nízké navzájem se pojí,
zvuky a tóny se navzájem slučují,
předtím a potom se navzájem sledují.
Proto moudrý jedná, aniž zasahuje,
poučuje, aniž mluví.
Tvorstvo - jednou dané neodmítá.
Vytváří, aniž co vlastní,
působí, aniž na čem závisí,
dovršuje, aniž na čem lpí.
Právě proto, že na ničem neulpívá,
nic ho neopouští…
z knihy Tao ´t ting od Lao-ć
Všechno je uloženo v lidském potencionálu
Dotkla jsem se jen velmi a velmi stručně a rámcově starých časů, abych dokázala sobě i jiným, znovu a znovu, že lidé od úsvitu svých věků až po dnešní dobu staví na tom, co svědčí životu, pravdě, lásce, harmonii, spravedlnosti, štěstí a řádu po té, co pochopili a definovali zlo, tedy fenomén, který těmto výsostným lidským cílům škodí. A v každém, každičkém tom pojmu se odehrává nesmiřitelný boj protikladů - zápas dobra a zla, jejichž původ a kořen je zataven v člověku. Nikoliv v systému. Ten je následkem toho, co v lidech převáží a co nastolí.
Archeologie zla nebo Archeologie dobra?
Pro všechny snaživce, kteří se pídí po tom, jak odstranit ze světa zlo (a asi vychovat lidi k dobru), bych měla jeden vzkaz: neučte lidi, co je zlo, ale co je dobro. Vymezte etické pojmy a postavte vůči nim to, co je ničí a vykořeňuje. Zalijte mladou mysl a vyprahlou mysl lidí obecně světlem dobra, aby po něm sáhli přednostně, zhrozeni tím, čeho je člověk všeho schopen od počátku.
Lidstvo je ukřižováno
Náhle si uvědomuji, že lidé nepotřebují nic jiného, než pořádné vzdělání, než se naučit myslet a vnímat svět lidskýma očima. Nikoliv prismatem nejrůznějších -ismů, které limitují hranice dalších poznání co, je skutečně dobré a co skutečně zlé. Ale nejdřív musí pochopit složitý problém, "co je člověk". Jistě, že se to dozví ve filozofii a psychologii a i v jiných vědách. Ale to je velmi objektivní a pro člověka manipulativní pojetí. Vyhýbáme se tomu, abychom hovořili o duši, o mysli, o sebereflexi a neznáme spoustu pojmů, které by nás s dobrem a zlem spojovaly. Jen víme, že jsou a přidáváme se na tu či onu stranu, která lépe vyslovuje, podle našeho názoru, co si přejeme v tuto chvíli, pro nějaký úsek života, nikoliv, co si přejeme pro vyřešení problémů lidstva v moderním světě. Pro sebe samotné: zdraví, štěstí, bohatství, lásku, hojnost - ať nám slouží. Ale neučíme se po poznání opaku toho, co jsem popsala, míru zla nemoci, neštěstí, chudoby, nenávisti a nedostatku, abychom se snažili je vyvážit ve prospěch lidí bez rozdílu. Vždyť to všechno, co je obsaženo v projektu organizace "Archeologie zla", má původ ve výchově, v různých projevech chamtivosti, sobectví, nenávisti, nepřejícnosti, pýchy a pocitu nadřazenosti, závisti a v násilí. Lidstvo je ukřižováno a nyní přichází doba snímání z kříže. Nikoho nesoudím předem, každý člověk je zřejmě predestinován k tomu, co činí, koná a jak jedná. A nemůžeme předem vědět, zda v tu chvíli, kdy se to jiným nehodí "do krámu" směřuje důsledně ke zlu nebo k dobru. To ukáže až čas. A život, v celém jeho projevení, je spravedlivý. Každý je zodpovědný za to, co sám vyvolal. A bezesporu, člověk má svobodnou vůli, to nikdo nemůže popřít. Jde o to, k čemu je manipulována a proč je manipulována tak, že lidé dokáží způsobit takového zla. Možná, že nám na to odpoví staří Řekové, že nadbytek je stejně zhoubný jako nedostatek. Žijme přiměřeně, volá starý filozof do našich časů. Zdá se, že budeme změnit hodnoty a vystavit se nutnosti přímo se zahledět současnému životu do očí, tedy tomu, co jsme si vyrobili sami. Nepěkný zážitek! Studium zla bude hodně depresivní a bůh ví, co to lidem přinese - co jim to vezme a dá.
Přeji Vám krásný den'!
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016