Církevní dějiny a dokumenty : Unam sanctam a otázky neomylnosti

7. 07. 2012 9:58:25
Unam sanctam byla bula, vydaná v roce 1302 papežem Bonifácem VIII., která stanoví zásadu nadřazenosti moci duchovní nad mocí světskou. Unam sanctam byla bula, vydaná v roce 1302 papežem Bonifácem VIII., která stanoví zásadu nadřazenosti moci duchovní nad mocí světskou. Hrála významnou roli v papežově boji s francouzský králem Filipem IV. Sličným. V bule „Unam sanctam" formuloval ne novou, ale veskrze době poplatnou nauku o dvou mečích v papežově ruce, o duchovním a světském, z nichž jeden je prý nesen od církve, druhý pro církev. Jeho srážka s francouzským králem Filipem Sličným a jeho zajetí královými emisary v Anagni 7. září 1303 tvořily předehru k nové epoše papežství, „k avignonskému vyhnanství". Stín Bonifáce VIII. ležel také na koncilu, který jeho druhý nástupce Klement V. svolal 12. srpna 1308 z Poitiers, kde se setkal s Filipem Sličným, do Vienne, města na Rhôně. Jako předměty porady svolávací bula jmenovala záležitost templářského řádu, otázky víry, reformu církve a znovuzískání Svaté země. Tento stručný článek vznikl na základě diskuse u článku Lenky Douškové: Různé víry se vždy nesnášely a jiné to nebude. Nyní jde o problém nadřazenosti církve nad mocí světskou a otázky neomylnosti papeže. To jsou otázky, které mohou být zajímavé pro některé lidi, kteří se běžně nesetkávají s církevními dějinami a dokumenty i konečně i kakonickým právem, které však nenáleží k pramenům platného práva.

Bohužel, učení katolické církve o nemylnosti papeže, je velmi často nepochopeno. Tento pojem není o tom, že papež nemůže hřešit. Hřeší jako každý jiný člověk a na charisma neomylnosti se nemůže odvolávat jako na nějaký symbol.

Druhý vatikánský koncil vysvětluje nauku o neomylnosti následovně:

„Jednotliví biskupové nemají výsadu neomylnosti. Přesto však hlásají neomylně Kristovu nauku, když - třeba i rozptýlení po světě, ale spojení svazkem společenství mezi sebou a s Petrovým nástupcem - autenticky učí ve věcech víry a mravů a shodnou se na jedné nauce jako definitivně závazné. To se projevuje ještě zřejměji, když se shromáždí na všeobecném koncilu a jsou pro celou církev učiteli a soudci víry a mravů; pak je třeba jejich definice přijmout s poslušností víry. (LG 25) Neomylnost přísluší zvláštním způsobem římskému biskupovi jako prvnímu z biskupů a nástupci apoštola Petra (srov. Mt 16,17-19; Jan 21,15-17). Tato neomylnost náleží římskému biskupovi, hlavě biskupského sboru, z jeho úřadu, když s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře nebo mravech jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících křesťanů, který své bratry utvrzuje ve víře (srov. Lk 22,32). Proto se jeho definice právem pokládají za nezměnitelné samy ze sebe, a ne na základě souhlasu církve; vždyť byly proneseny s přispěním Ducha svatého, které mu bylo přislíbeno ve svatém Petrovi, a proto nepotřebují schválení nikoho jiného ani nepřipouštějí odvolání k jiné instanci. V takovém případě totiž římský biskup nepronáší rozhodnutí jako soukromá osoba, nýbrž vysvětluje anebo brání učení katolické víry jako nejvyšší učitel univerzální církve, v němž je zvláštním způsobem přítomno charizma neomylnosti církve. (LG 25)

Historie neomylnosti

Papežská neomylnost není naukou, která by se v učení církve ocitla náhle. Tato nauka byla již v učení rané církve implicitní. Pouze naše chápání této neomylnosti se vyvinulo a bylo jasněji vyjádřeno.

Kristus nařídil církví, aby kázala po celém světě (Mt 28,19-20) a slíbil jí ochranu Svatého Ducha, aby ji „uváděl do veškeré pravdy“ (Jan 16,13).

Toto poslání a zaslíbení církvi zaručují, že od Ježíšova učení neodpadne (Mt 16,18; 1 Tim 3,15), ačkoli se to může jednotlivým křesťanům stát.

Již v rané církvi můžeme zpozorovat, že si věřící křesťané uvědomovali poslání a dar Svatého Ducha, charisma, který Kristus svěřil své církvi a tomu, kdo je nástupcem apoštola Petra ve vedení římské církve. Kartáginský biskup Cyprián se v jednom ze svých listů kolem roku 256 ptá takto:

Odvážili by se heretici přijít k samotnému stolci Petrovi, odkud pochází apoštolská víra a odkud nemůže přijít žádný omyl? (Ep. 59[55], 14)

Na konci čtvrtého století se vyjadřuje hipponský biskup Augustin při řešení jedné z ožehavých otázek doby takto: Řím promluvil, věc je uzavřena. (Sermo 131,10)

Neomylné prohlášení

Neomylné prohlášení – ať už ze strany pouhého papeže, ekumenického koncilu nebo učitelského úřadu církve, které trvá po staletí – je učiněno většinou, pouze pokud není v dotyčné otázce jasno a pro život církve je důležité ji nějak vyřešit. O většině nauk církve ale nikdy křesťané většinově nepochybovali.

Omyly papežů

Velkou námitkou bývají také „omyly papežů“ v dějinách církve. V zásadě se jedná o tři případy, totiž papežů Liberia, Vigilia a Honoria. V žádném z oněch tří případů nejsou splněny podmínky potřebné k tomu, jak papežskou neomylnost coby dogma definoval 1. vatikánský koncil (1869/1960) v konstituci Pastor aeternus, a že tudíž o problém neomylnosti v oněch historických událostech nejde.

Nejvážnější z oněch případů je papež Honorius. Vyčítá se mu, že jeho učení bylo monotheletistické. Toto slovo nám příliš neřekne, v krátkosti jen vysvětlím, že podle této nauky (hereze) Kristus měl pouze jedinou vůli, totiž božskou, a nikoli dvě (božskou a lidskou).

Pro napadení neomylnosti papeže coby dogmatu je to ale půda příhodná. Papež Honorius se v oněm sporu pouze nijak nevyjádřil, prostě otázku nechtěl kvůli pokoji v církvi vyřešit. Mýlil se, měl zasáhnout – avšak to nemluví proti jeho neomylnosti – ta ho nemohla ochránit od toho, že nevyhlásí nějakou nauku jako pro křesťany závaznou.

Diskuse je otevřená pro ty zájemce o tyto otázky, kteří si chtějí vyměňovat své poznatky a otázky. Diskuse nebude moderovaná.

Autor: Irena Aghová | sobota 7.7.2012 9:58 | karma článku: 21.63 | přečteno: 744x

Další články blogera

Irena Aghová

Sírachovec

Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti

29.3.2023 v 14:48 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 116 | Diskuse

Irena Aghová

Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.

Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.

11.11.2022 v 18:28 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 312 | Diskuse

Irena Aghová

To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.

Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.

6.10.2022 v 15:29 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 271 | Diskuse

Irena Aghová

O svědomí

Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.

19.8.2022 v 10:23 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 233 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 509 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 523 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...