Církevní majetek: Část 2 - Středověké křesťanství a právo

V druhém díle tohoto seriálu se dozvíme, jak vypadalo majetkové právo mezi církví a světskou šlechtou a také o důvodu zakládání klášterů a rozšiřivání cíkrveního majetku. Tyto texty slouží pouze pro přehled k problematice, literatira, která byla použita k jejich zpracování bude uvedena na konci seriálu.

2.etapa od 13. do 14.století (1221 - 1419) - středověké křesťanství

Církev žila ve společnosti, která se stala plně křesťanskou, bohatost křesťanského života dosvědčovalo stále vzrůstající množství kostelů, far a klášterů. Stát byl nejen ochráncem, ale i hlavním sponzorem církve, protože ji v souladu se svým hlubokým náboženským cítěním hmotně zabezpečoval. Církev nabyla rozsáhlý vlastní majetek a začala se osvobozovat od naprosté závislosti na státu (panovníkovi a urozených). Církevní život se utěšeně rozvíjel. Pohanské zvyky byly z největší části vykořeněny. Styky s ostatní Evropou, zejména s říší, byly velmi čilé. Vývoj církve v zahraničí se plně promítal do života církve v českých zemích. Nejen že stát v osobě panovníka plně chránil církev, ale církvi se dostávalo finanční podpory také od vládnoucí vrstvy a od prostých věřících. Na konci této etapy byla církev zmítána vnitřními rozpory.

Právo magdeburské, právo kanonické

Od 12.století se u nás šířilo vedle domácího zemského práva v souvislosti s kolonizací země také používání různých práv německých (nejvíce právo magdeburské), zejména ve městech, které nahradily staré právo germánské. Vedle toho nabývalo na váze také právo kanonické.

Vlastníci a daně na církevní zboží

Král však zůstával vrchním vlastníkem církevního zboží a nevzdal se práva ukládat mu zvláštní daně. Dlouho se nerozlišovalo mezi vlastnictvím státním a panovníkovým, tento rozdíl vniká do povědomí společnosti až po vymření domácího rodu Přemyslovců. Z dřívějších svobodných, později urozených se stávali šlechtici, kteří nabývali stále větší vliv na řízení státu.

Změna vlastnického vztahu ke kostelům a farám – patronátní právo

Na přelomu 12. a 13. století se pod vlivem konkordátu wormského (1122) a reformního hnutí papeže Alexandra III. (1159 - 1181), provádějícího usnesení 2.lateránského koncilu (1139), také v českých zemích začal měnit vlastnický vztah zakladatelů ke kostelům a farám. Původní majitelé, kteří je na svých pozemcích postavili, se vzdávali vlastnického práva k nim a uznávali přeměnu svého vztahu k těmto stavbám za vztah patronátní. Neobešlo se to bez urputného zápasu mezi pražskými biskupy a panovníkem za tiché podpory ze zahraničí. Definitivně se u nás přechod na patronátní právo prosadil začátkem 13.století. Došlo k tomu po četných sporech ujednáním historické dohody mezi panovníkem a církví, tj. mezi králem Přemyslem Otakarem I. a tehdejším pražský biskupem Ondřejem dne  2.července roku 1221 na rakouské hoře Schatzbergu, která leží v blízkosti Znojma při dolnorakousko-moravské hranici, a to za účasti řady významných svědků, zejména rakouského vévody Leopolda, papežského legáta a řady dalších světských a církevních hodnostářů.

Církevní stavby ve vlastnictví církve a patroni

Od uzavření této úmluvy byly na našem území církevní stavby uznávány za vlastnictví církve a jejich dosavadní vlastníci se stali patrony těchto staveb. Král si ovšem tento ústupek bohatě vynahradil tím, že uvaloval na církevní instituce vyšší daňové zatížení, než jaké musely platit světské instituce, a často na církev uvaloval i mimořádné daně, zejména v době nákladných válečných tažení. Tato historická dohoda mezi státem a církví se pak projevila i v zemských deskách založených o půl století později (ve II. polovině 13.století) za Přemysla Otakara II, do kterých se zapisoval průběh soudního řízení, soudní rozhodnutí a převody vlastnictví. Zemské desky byly veřejnými právními knihami. Zápis v nich byl dokladem vlastnictví. Vedly se větší zemské desky pro majetkové převody nad 100 kop grošů českých a pro dluhy nad 100 kop a menší zemské desky pro majetkové převody a dluhy pod 100 kop grošů českých.  V zemských deskách se už od počátku objevuje důsledně pouze církev jako vlastník svých nemovitostí s uvedením patronátních práv a povinností.. S transformací vlastnictví kostelů a far na patronáty souvisel také postupný zánik nároků patronů na důchod z církevních beneficií a právo jmenovat kněze přešlo z patronů na biskupa, přičemž si patron zachoval právo prezentace.

Rozšiřování pozemkového vlastnictví

Od roku 1198 (osobní královský titul), respektive od roku 1204 (dědičný královský titul) země bohatla a s ní i církev, neboť se na ní projevovala všeobecná zbožnost a zámožnost jejích obyvatel. Vymřením Přemyslovců v roce 1306 zeslábla moc panovníků a zesílila moc šlechty, která stále více ovlivňovala veřejný život. Souběžně s rostoucím blahobytem obyvatel se rozšiřovalo také pozemkové vlastnictví církve, která získávala mnoho statků dary a odkazy věřících. Zároveň církev usilovala o posílení své duchovní nezávislosti na státu. Vrcholu dosáhlo bohatství církve za císaře Karla IV., který země koruny české i církev velmi zvelebil jednak proto, že byl velmi zbožný, jednak proto, že chtěl z českých zemí učinit mocenskou základnu svého přemyslovsko-lucemburského rodu a z Prahy jedno z nejpřednějších měst říše římské, jejímž byl císařem.

Odhad vlastnictví církve

Podle odhadu některých historiků tehdy patřila církvi asi třetina veškeré půdy v Čechách. Na další vývoj poměrů mělo silný vliv narůstající sociální napětí mezi dobře finančně zabezpečenými kněžími a nezabezpečenými kněžími, kteří žili často ve velké chudobě a nejistotě, zda se kdy domohou hmotně zabezpečeného postavení (ročně jich bývalo vysvěceno 130 - 140). Hmotně zabezpečeným duchovním byl vyčítán rozmařilý život. Také závist zemanů, šlechty a měst vůči rozsahu církevního majetku se ve společnosti stupňovala.

Proto není divu, že toto období, kdy na jedné straně bohatl jak stát tak církev, ale na druhé straně se prohlubovaly rozpory sociální, národnostní i vnitrocírkevní, skončilo katastrofou.

V důsledku vypuknutí schizmatu v církvi roku 1378 a nahromaděného sociálního napětí jak ve společnosti tak uvnitř církve se stupňovala kritika negativních jevů v církvi ze strany různých nespokojenců a reformátorů, mezi nimiž nakonec zaujal vedoucí postavení Mistr Jan Hus. Po jeho odsouzení a upálení došlo v Praze roku 1419 k vypuknutí husitských bouří, které zachvátily celou zemi. Ty nakonec připravily stát i církev o dosavadní bohatství a připravily církev v Čechách o věřící i o jednotu. O jaké negativní jevy šlo? Byl to především velký rozsah církevního majetku (pražské arcibiskupství mělo 18 panství a bohaté byly i četné kláštery, mezi nimiž byl nejbohatší cisterciácký řád), dále papežský fiskalizmus, tj. vybírání různých poplatků na vydržování papežského dvora a neblahé prodávání církevních beneficií jak domácím tak hlavně zahraničním zájemcům, což domácí obyvatelstvo těžce neslo. Velkou roli při vypuknutí husitských bouří sehrála i neschopnost krále Václava IV., který nedokázal čelit radikálním náladám ve společnosti.

Církevní jmění jako rezerva královské moci

Králové považovali církevní jmění za rezervu své vlastní moci, protože vyvažovalo bohatství a vliv šlechty a za bezpečný zdroj daní, které jim často šlechta odpírala platit. Období velkého pozemkového vlastnictví církve však mělo i své světlé stránky, Církevním poddaným se vedlo lépe, lépe se s nimi zacházelo, církev lépe spravovala svůj majetek a zaváděla rychleji technické a pěstební vymoženosti své doby. Tím, že církev přišla v husitských bouřích o svůj majetek, podlomilo také mocenské postavení českých králů.

Události druhé etapy:

1221 urovnán spor mezi králem Přemyslem Otakarem I. a biskupem pražským Ondřejem na hoře Schatzberg u Znojma, který se vedl o postavení duchovních a církevních poddaných a o statut církevního majetku dohodou, podle které:

• duchovní podléhají jen soudům církevním, i když jednou stranou sporu je osoba světská
• poddaní na církevních statcích jsou vyňati z pravomoci kastelánů, menší přestupky soudí preláti, větší král nebo jeho dvorský sudí (imunita poddaných)
• zakladatelé a dobrodinci biskupství, kostelů a klášterů, kteří se až dosud podle lenních zásad pokládali za vrchní vlastníky jejich statků a měli právo dosazovat biskupy, opaty, abatyše a faráře a brát z kostelů desátky jako z jiného soukromého jmění, se podle církevního práva vzdávají tohoto vlastnictví, vlastnictví přechází na církev a dosavadní vlastníci se stávají patrony
• biskupy a opaty volí kapituly
• faráře jmenuje biskup, ale přihlíží k názoru patrona
• šlechtici a královští úředníci se svou čeledí se už nesmí bez dovolení ubytovávat v klášterech (ztráta hospitace)
• církevní poddaní jsou zproštěni zemských robot kromě těch, které jsou určeny k hájení země 1222 na naléhání papeže rozšířil král Přemysl Otakar I. v omezené podobě platnost dohody ze Schatzbergu z pražské diecéze i na ostatní diecéze, kláštery, kapituly a farnosti

1222 založena komenda řádu Německých rytířů ve Slavkově 

1223 schválen řád františkánů

1223 založen klášter templářů u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském,

1313 jej převzaly dominikánky, zrušen 1782

1224 založen v Německu řád magdalenitek 

1225 založen ženský cisterciácký klášter Oslavany Heilwidou ze Znojma

1225 založen dominikánský klášter v Praze

1226 schválen řád karmelitánů

1227 založen dominikánský klášter v Olomouci

1227 založen klášter strážkyň Božího hrobu ve Světci u Bíliny

1228 karmelitáni přesídlili ze Svaté země do Evropy

1228 založen klášter minoritů v Praze Přemyslem Otakarem I. u sv. Jakuba na Starém Městě

1230 založen klášter minoritů v Olomouci

1231 založen klášter minoritů v Brně

1231 papež odňal biskupům inkvizici a svěřil ji řádu dominikánů, zaveden trest smrti za kacířství

1231 sv. Anežka Česká založila klášter klarisek (řád schválen 1253) v Praze na Františku, zrušen 1782 

1232 založena komenda templářů na Starém Městě pražském Václavem I.

1233 založen ženský cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova královnou Konstancií, manželkou Přemysla Otakara I a matkou sv. Anežky české

1233 založen klášter minoritů v Litoměřicích

1233 založen klášter minoritů u sv. Jakuba na Starém Městě pražském

1233 zřízeno špitální bratrstvo při františkánském klášteru na Františku (zárodek řádu křižovníků s červenou hvězdou

1233 zřízena v Praze komenda řádu německých rytířů

1234 založen klášter minoritů v Kadani

1234 vydán kodex kanonického práva pod názvem Dekretály Řehoře IX neboli Liber Extra, který nahradil kodex kanonického práva Compilatio prima z roku 1190 

1234 založen františkánský klášter a klášter klarisek na Františku sv. Anežkou českou

1235 založena komenda johanitů v Horních Kounicích

1235 založen klášter minoritů ve Znojmě

1237 papež Řehoř IX schválil vznik řádu křižovníků s červenou hvězdou ze špitálního bratrstva založeného sv. Anežkou Českou v r. 1233 1237 založena komenda johanitů ve Světlé pod Ještědem (Českém Dubu)

1238 založen dominikánský klášter v Hradci Králové

1238 založen dominikánský klášter v Brně

1238 založen klášter minoritů v Hradci Králové 

1238 přenesena komenda řádu německých rytířů ke sv. Jiljí na Starém Městě pražském (od 1626 klášter dominikánů)

1238 založen klášter minoritů v Opavě

1238 založena komenda johanitů v Kroměříži

1238 založen řádový dům řádu Sv. Ducha brněnským měšťanem Rudgerem v Brně

1240 založen klášter dominikánek v Brně

1240 založen klášter křižovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma

1241 založena komenda řádu Německých rytířů v Miletíně

1242 založena komenda řádu Německých rytířů v Drobovicích

1242 založen klášter klarisek v Olomouci

1243 daroval johanitům Bavor ze Strakonic strakonický hrad 

1243 založena komenda johanitů Staré Brno

1244 do Čech přišly první skupiny albigenských

1245 1.lyonský koncil 

1246 založen klášter minoritů v Benešově

1247 karmelitáni se zformovali jako žebravý řád

1247 založen klášter minoritů v Chebu

1248 založena komenda templářů v Čejkovicích u Hodonína

1248 založen řádový dům řádu Sv. Ducha v Olomouci

1248 papež Inocenc IV. povolil slovanskou liturgii

1250 založen ženský cisterciácký klášter Sezemice u Pardubic

1250 založen dominikánský klášter v Turnově

1250 založen ve Žluticích klášter dominikánek

1250 založen klášter magdalenitek v Dobřanech u Plzně

1250 založena komenda johanitů v Pičíně

1251 sv. Anežka Česká založila v Praze na Františku klášter minoritů

1251 založen cisterciácký klášter Žďár nad Sázavou Bočkem z Obřan

1251 založena komenda johanitů v Horažďovicích

1251 založena komenda řádu německých rytířů v Hradci Králové

1252 Anežka česká položila základní kámen stavby kláštera křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě pražském u kostela sv. Ducha u Juditina mostu

1252 založen cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou

1252 založena komenda řádu německých rytířů v Chomutově

1252 založen dominikánský klášter v Jablonném

1253 založen dominikánský klášter v Litoměřicích

1253 založen dominikánský klášter ve Znojmě

1253 založen klášter minoritů ve Stříbře

1253 vzniká řád klarisek

1255 založena komenda johanitů v Mladé Boleslavi

1255 založena komenda řádu německých rytířů v Jindřichově Hradci

1256 založen řád augustiniánů eremitů

1256 založen klášter cyriaků v Praze Přemyslem Otakarem II

1256 založena komenda řádu německých rytířů v Německém Brodě

1256 do Čech přišly první skupiny flagellantů

1256 založen ženský cisterciácký klášter v Pohledu u Německého Brodu

1257 založen dominikánský klášter v Nymburce

1259 založen cisterciácký klášter Vyšší brod Vokem I. z Rožmberka

1260 založen Přemyslem Otakarem II. řádový dům řádu sv. Ducha v Litovli

1261 založen cisterciácký klášter ve Vizovicích Smilem ze Střílek

1261 založen dominikánský klášter v Kolíně

1262 založen dominikánský klášter v Sezimově Ústí

1263 založen cisterciácký klášter Zlatá Koruna Přemyslem Otakarem II. (podle jeho úmyslu měl dostat název Svatá Trnová Koruna podle trnu z koruny Kristovy, daru od Svatého Ludvíka, krále francouzského) na poděkování za vítězství nad Uhry u Kressenbrunnu

1263 založen minoritský klášter v Plzni

1264 založen klášter klarisek v Chebu

1265 založen ženský cisterciácký klášter Pohled u Německého (Havlíčkova) Brodu

1265 založen dominikánský klášter v Českých Budějovicích

1267 založen dominikánský klášter v Klatovech

1268 založen dominikánský klášter v Těšíně

1268 založen augustiniánský klášter v Šopce u Mělníka

1272 založen dominikánský klášter v Uherském Brodě

1272 cisterciáci převzali benediktinský klášter Svaté Pole

1273 založen minoritský klášter v Krnově

1274 2.lyonský koncil formuloval nauku o očistci a svátostech

1274 založen klášter klarisek ve Znojmě

1277 založen klášter dominikánek v Hradci Králové

1278 založen dominikánský klášter v Lounech

1278 založen dominikánský klášter v Písku

1279 založena komenda templářů v Jamolicích u Mor. Krumlova

1280 založen klášter magdalenitek na Starém Městě pražském

1281 založen klášter magdalenitek v Želivě u Kadaně

1281 založen minoritský klášter v Bechyni

1281 založena kapitula v Kroměříži Brunem, biskupem olomouckým

1282 založen klášter magdalenitek ve Stříbře

1283 založen klášter magdalenitek v Zahrázi u Mostu

1285 založen dominikánský klášter v Berouně

1285 založen klášter augustiniánů poustevníků Václavem II. u sv. Tomáše na Menším Městě pražském

1287 založen klášter dominikánek v Olomouci

1288 založen augustiniánský klášter v Domažlicích Václavem II.

1289 založen dominikánský klášter v Chrudimi

1290 založen minoritský klášter ve Vysokém Mýtě

1291 založen cisterciácký klášter Zbraslav Václavem II.

1291 založen dominikánský klášter v Opavě

1292 založena komenda templářů v Uhříněvsi

1294 založen dominikánský klášter v Chebu

1294 založen klášter dominikánek na Starém městě pražském

1295 založen klášter cyriaků ve Starých Pardubicích

1295 založen klášter cyriaků v Klášterci nad Orlicí

1296 založen benediktinský klášter Broumov

1298 zřízeno benediktinské proboštství v Měříně

1300 založen klášter dominikánek ve Žluticích

1300 založen klášter magdalenitek v Dalešicích

1300 založen dominikánský klášter v Plzni

1300 založen ženský cisterciácký klášter Sezemice

1306 zavraždění Václava III., posledního Přemyslovce, v Olomouci 1309 přeneseno sídlo papeže z Říma do Avignonu (až do 1377)

1310 privilegium krále Jana Lucemburského Čechům a Moravanům omezilo absolutní moc královskou

1310 založen klášter dominikánek v Kralupech u Chomutova

1311 koncil viennský (1311 – 1312) zrušil řád templářů

1312 založen klášter dominikánek v Brně

1312 zrušen řád templářů, jejich komendy v Praze, Čejkovicích, Uhříněvsi, Vodochodech a v Nových Dvorech na Táborsku dostali johanité

1315 v Čechách se rozšířila sekta beghardů a beghardek a zavedena inkvizice

1320 založen klášter dominikánek v Duchcově

1322 císař Ludvík Bavor vydal zákon Licet iuris, podle kterého je císařská moc nezávislá na papežství

1322 založen ženský cisterciácký klášter Staré Brno královnou Eliškou Rejčkou

1322 poprvé použit výraz Corona regni Bohemiae (Čechy s Moravou, ostatní země jsou inkorporovány) a stát české koruny začíná vystupovat jako právnická osoba nezávislá na osobě panovníka a nadřazená jak králi tak stavům (změna oproti dosavadnímu pojetí patrimoniálního státu)

1322 založen benediktinský klášter Broumov

1322 založena komenda řádu Německých rytířů Janem Lucemburským v Plzni

1330 založen dominikánský klášter v Uničově

1330 založen klášter dominikánek na Menším Městě pražském

1333 (1340) založen augustiniánský (kanovníků sv. Augustina) klášter v Roudnici biskupem Janem IV. z Dražic

1340 (1349) založen klášter cyriaků v Benátkách nad Jizerou

1340 sídlo generálního převora řádu cyriaků bylo přeloženo z Říma do Prahy

1340 založen ženský benediktinský klášter v Pustiměři u Vyškova

1342 založen klášter kartuziánů na Smíchově Janem Lucemburským

1343 založena Karlem IV. kapitula u Všech Svatých

1344 povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství (30.4), zřízena samostatná církevní provincie pro Čechy a Moravu (sufragáni Olomouc a Litomyšl) a zahájena gotická přestavba chrámu sv. Víta

1344 zřízeno biskupství litomyšlské a kapitula litomyšlská

1344 papež Kliment VI. přenesl na pražské arcibiskupy právo korunovat české krále, tím byla zrušena závislost českého státu na římské říši

1345 založen klášter augustiniánských eremitů v Bělé pod Bezdězem Hynkem Berkou z Dubé

1347 založen klášter karmelitánů s kostelem P.Marie Sněžné Karlem IV. (1606 předán františkánům)

1347 založen staroslověnský klášter Na Slovanech (Emauzy) Karlem IV. pro slovanské benediktiny

1347 založena pražská univerzita s teologickou fakultou Karlem IV.

1347 založen dominikánský klášter v Jihlavě

1348 Karel IV. založil pražskou univerzitu jako církevní instituci, jejími kancléři byli pražští arcibiskupové

1348 založena kapitula karlštejnská Karlem IV. při zahájení stavby hradu Karlštejna (dokončen 1357)

1348 založen ženský benediktinský klášter na Novém Městě pražském

1349 založen augustiniánský klášter v Jaroměři Arnoštem z Pardubic

1349 založen klášter cyriaků v Benátkách nad Jizerou Janem ml. z Dražic

1350 založen klášter augustiniánských kanovníků Praha - Nové Město na Karlově Karlem IV.

1350 založen klášter augustiniánských eremitů v Brně 1351 založen klášter augustiniánských kanovníků v Jaroměři

1352 kartuziáni převzali klášter v Tachově

1354 založen klášter ambroziánských benediktinů v Hybernské ulici Karlem IV. 

1354 Karel IV. založil v Praze na Novém Městě u kostela sv. Kateřiny konvent obutých augustiniánek

1355 založen klášter augustiniánských eremitů v Litomyšli

1355 založen benediktinský klášter ambrosiánského obřadu v Praze na Novém Městě Karlem IV. (zničen husity 1420, darován 1460 františkánům, převeden františkánům z Irska (hybernům) 1630, zrušen 1786)

1355 založen klášter augustiniánských eremitů v Moravském Krumlově

1355 založen klášter pannám sv. Augustina na Novém Městě pražském Karlem IV.  s kostelem sv. Kateřiny

1356 zlatá bula Karla IV.(uznání vnitřní mezinárodní suverenity a nezávislosti českého státu)

1356 založen klášter augustiniánských eremitů v Žamberku 1357 Karel IV. založil kolegiátní kapitulu na Karlštejně

1357 založen cisterciácký klášter ve Skalici biskupem Dětřichem z Portic, kancléřem Karla IV.

1358 založen klášter augustiniánských eremitů v Osvětimanech u Velehradu

1360 založen klášter servitů Na Slupi na Novém Městě pražském Karlem IV. 

1361 založen klášter augustiniánských kanovníků v Rokycanech Arnoštem z Pardubic

1361 Karel IV. přemístil kolegiátní kapitulu ze Sadské do Prahy k sv. Apolináři (1503 splynula se svatovítskou kapitulou)

1362 založen klášter augustiniánských kanovníků v Sadské Arnoštem z Pardubic

1367 založen klášter augustiniánských kanovníků v Třeboni Rožmberky

1368 založena komenda johanitů v Opavě 1368 Karel IV. přivedl do Čech celestiny (konvent zřízen až 1387 v Praze na Novém Městě)

1371 založen klášter augustiniánských kanovníků v Lanškrouně biskupem litomyšlským Petrem Jelito

1371 založen klášter augustiniánských kanovníků ve Šternberku biskupem litomyšlským Albertem ze Šternberku

1372 založen klášter augustiniánských eremitů v Jevíčku

1375 založen cisterciácký klášter Skalice

1375 založen kartuziánský klášter v Králově Poli u Brna markrabětem Janem Jindřichem

1377 přeneseno sídlo papeže z Avignonu zpět do Říma (1309 – 1377)

1378 vznik papežského schizmatu (trvalo až do roku 1417) 1378 založen kartuziánský klášter v Tržku u Litomyšle litomyšlským biskupem Albertem ze Šternberka (1388 přenesen do Dolan u Olomouce)

1387 založen konvent celestinů v Praze na Novém Městě

1388 přenesen kartuziánský klášter z Tržku do Dolan u Olomouce

1389 založen klášter augustiniánských kanovníků ve Fulneku Benešem z Kravař

1391 založen klášter augustiniánských kanovníků v Prostějově Petrem z Kravař

1393 umučení sv. Jana Nepomuského

1395 král Václav IV. dal zabrat arcibiskupské statky Jana z Jenštejna

1397 založena kapitula v Lipnici a v Týně nad Vltavou

1409 vydání dekretu kutnohorského

1412 pražské bouře proti prodeji odpustků na financování křížové výpravy vzdoropapeže Jana XXIII proti králi Ladislavovi Neapolskému 

1412 uvalení klatby na Mistra Jana Husa

1414 Mistr Jan Hus přišel do Kostnice

1414 Jakoubek ze Stříbra začal v Praze podávat pod obojí

1414 kostnický koncil (1414 – 1418) ukončil papežské schizma a odsoudil Mistra Jana Husa

1415 v Kostnici upálen Mistr Jan Hus, koncil zakázal přijímání pod obojí

1415 česká a moravská šlechta neuznává usnesení koncilu

1416 v Kostnici upálen Mistr Jeroným Pražský

1417 pražská univerzita prohlásila přijímání pod obojí za nutné pro spasení a Jana Husa za mučedníka

1417 ukončení papežského schizma

1419 král Václav IV propůjčil kališníkům 3 pražské kostely

1419 král Václav IV. umírá

literatura k textu: http://www.edejiny.cz/udalosti-13stoleti/