Církevní majetek: Část 2 - Středověké křesťanství a právo
2.etapa od 13. do 14.století (1221 - 1419) - středověké křesťanství
Církev žila ve společnosti, která se stala plně křesťanskou, bohatost křesťanského života dosvědčovalo stále vzrůstající množství kostelů, far a klášterů. Stát byl nejen ochráncem, ale i hlavním sponzorem církve, protože ji v souladu se svým hlubokým náboženským cítěním hmotně zabezpečoval. Církev nabyla rozsáhlý vlastní majetek a začala se osvobozovat od naprosté závislosti na státu (panovníkovi a urozených). Církevní život se utěšeně rozvíjel. Pohanské zvyky byly z největší části vykořeněny. Styky s ostatní Evropou, zejména s říší, byly velmi čilé. Vývoj církve v zahraničí se plně promítal do života církve v českých zemích. Nejen že stát v osobě panovníka plně chránil církev, ale církvi se dostávalo finanční podpory také od vládnoucí vrstvy a od prostých věřících. Na konci této etapy byla církev zmítána vnitřními rozpory.
Právo magdeburské, právo kanonické
Od 12.století se u nás šířilo vedle domácího zemského práva v souvislosti s kolonizací země také používání různých práv německých (nejvíce právo magdeburské), zejména ve městech, které nahradily staré právo germánské. Vedle toho nabývalo na váze také právo kanonické.
Vlastníci a daně na církevní zboží
Král však zůstával vrchním vlastníkem církevního zboží a nevzdal se práva ukládat mu zvláštní daně. Dlouho se nerozlišovalo mezi vlastnictvím státním a panovníkovým, tento rozdíl vniká do povědomí společnosti až po vymření domácího rodu Přemyslovců. Z dřívějších svobodných, později urozených se stávali šlechtici, kteří nabývali stále větší vliv na řízení státu.
Změna vlastnického vztahu ke kostelům a farám – patronátní právo
Na přelomu 12. a 13. století se pod vlivem konkordátu wormského (1122) a reformního hnutí papeže Alexandra III. (1159 - 1181), provádějícího usnesení 2.lateránského koncilu (1139), také v českých zemích začal měnit vlastnický vztah zakladatelů ke kostelům a farám. Původní majitelé, kteří je na svých pozemcích postavili, se vzdávali vlastnického práva k nim a uznávali přeměnu svého vztahu k těmto stavbám za vztah patronátní. Neobešlo se to bez urputného zápasu mezi pražskými biskupy a panovníkem za tiché podpory ze zahraničí. Definitivně se u nás přechod na patronátní právo prosadil začátkem 13.století. Došlo k tomu po četných sporech ujednáním historické dohody mezi panovníkem a církví, tj. mezi králem Přemyslem Otakarem I. a tehdejším pražský biskupem Ondřejem dne 2.července roku 1221 na rakouské hoře Schatzbergu, která leží v blízkosti Znojma při dolnorakousko-moravské hranici, a to za účasti řady významných svědků, zejména rakouského vévody Leopolda, papežského legáta a řady dalších světských a církevních hodnostářů.
Církevní stavby ve vlastnictví církve a patroni
Od uzavření této úmluvy byly na našem území církevní stavby uznávány za vlastnictví církve a jejich dosavadní vlastníci se stali patrony těchto staveb. Král si ovšem tento ústupek bohatě vynahradil tím, že uvaloval na církevní instituce vyšší daňové zatížení, než jaké musely platit světské instituce, a často na církev uvaloval i mimořádné daně, zejména v době nákladných válečných tažení. Tato historická dohoda mezi státem a církví se pak projevila i v zemských deskách založených o půl století později (ve II. polovině 13.století) za Přemysla Otakara II, do kterých se zapisoval průběh soudního řízení, soudní rozhodnutí a převody vlastnictví. Zemské desky byly veřejnými právními knihami. Zápis v nich byl dokladem vlastnictví. Vedly se větší zemské desky pro majetkové převody nad 100 kop grošů českých a pro dluhy nad 100 kop a menší zemské desky pro majetkové převody a dluhy pod 100 kop grošů českých. V zemských deskách se už od počátku objevuje důsledně pouze církev jako vlastník svých nemovitostí s uvedením patronátních práv a povinností.. S transformací vlastnictví kostelů a far na patronáty souvisel také postupný zánik nároků patronů na důchod z církevních beneficií a právo jmenovat kněze přešlo z patronů na biskupa, přičemž si patron zachoval právo prezentace.
Rozšiřování pozemkového vlastnictví
Od roku 1198 (osobní královský titul), respektive od roku 1204 (dědičný královský titul) země bohatla a s ní i církev, neboť se na ní projevovala všeobecná zbožnost a zámožnost jejích obyvatel. Vymřením Přemyslovců v roce 1306 zeslábla moc panovníků a zesílila moc šlechty, která stále více ovlivňovala veřejný život. Souběžně s rostoucím blahobytem obyvatel se rozšiřovalo také pozemkové vlastnictví církve, která získávala mnoho statků dary a odkazy věřících. Zároveň církev usilovala o posílení své duchovní nezávislosti na státu. Vrcholu dosáhlo bohatství církve za císaře Karla IV., který země koruny české i církev velmi zvelebil jednak proto, že byl velmi zbožný, jednak proto, že chtěl z českých zemí učinit mocenskou základnu svého přemyslovsko-lucemburského rodu a z Prahy jedno z nejpřednějších měst říše římské, jejímž byl císařem.
Odhad vlastnictví církve
Podle odhadu některých historiků tehdy patřila církvi asi třetina veškeré půdy v Čechách. Na další vývoj poměrů mělo silný vliv narůstající sociální napětí mezi dobře finančně zabezpečenými kněžími a nezabezpečenými kněžími, kteří žili často ve velké chudobě a nejistotě, zda se kdy domohou hmotně zabezpečeného postavení (ročně jich bývalo vysvěceno 130 - 140). Hmotně zabezpečeným duchovním byl vyčítán rozmařilý život. Také závist zemanů, šlechty a měst vůči rozsahu církevního majetku se ve společnosti stupňovala.
Proto není divu, že toto období, kdy na jedné straně bohatl jak stát tak církev, ale na druhé straně se prohlubovaly rozpory sociální, národnostní i vnitrocírkevní, skončilo katastrofou.
V důsledku vypuknutí schizmatu v církvi roku 1378 a nahromaděného sociálního napětí jak ve společnosti tak uvnitř církve se stupňovala kritika negativních jevů v církvi ze strany různých nespokojenců a reformátorů, mezi nimiž nakonec zaujal vedoucí postavení Mistr Jan Hus. Po jeho odsouzení a upálení došlo v Praze roku 1419 k vypuknutí husitských bouří, které zachvátily celou zemi. Ty nakonec připravily stát i církev o dosavadní bohatství a připravily církev v Čechách o věřící i o jednotu. O jaké negativní jevy šlo? Byl to především velký rozsah církevního majetku (pražské arcibiskupství mělo 18 panství a bohaté byly i četné kláštery, mezi nimiž byl nejbohatší cisterciácký řád), dále papežský fiskalizmus, tj. vybírání různých poplatků na vydržování papežského dvora a neblahé prodávání církevních beneficií jak domácím tak hlavně zahraničním zájemcům, což domácí obyvatelstvo těžce neslo. Velkou roli při vypuknutí husitských bouří sehrála i neschopnost krále Václava IV., který nedokázal čelit radikálním náladám ve společnosti.
Církevní jmění jako rezerva královské moci
Králové považovali církevní jmění za rezervu své vlastní moci, protože vyvažovalo bohatství a vliv šlechty a za bezpečný zdroj daní, které jim často šlechta odpírala platit. Období velkého pozemkového vlastnictví církve však mělo i své světlé stránky, Církevním poddaným se vedlo lépe, lépe se s nimi zacházelo, církev lépe spravovala svůj majetek a zaváděla rychleji technické a pěstební vymoženosti své doby. Tím, že církev přišla v husitských bouřích o svůj majetek, podlomilo také mocenské postavení českých králů.
Události druhé etapy:
1221 urovnán spor mezi králem Přemyslem Otakarem I. a biskupem pražským Ondřejem na hoře Schatzberg u Znojma, který se vedl o postavení duchovních a církevních poddaných a o statut církevního majetku dohodou, podle které:
- duchovní podléhají jen soudům církevním, i když jednou stranou sporu je osoba světská
- poddaní na církevních statcích jsou vyňati z pravomoci kastelánů, menší přestupky soudí preláti, větší král nebo jeho dvorský sudí (imunita poddaných)
- zakladatelé a dobrodinci biskupství, kostelů a klášterů, kteří se až dosud podle lenních zásad pokládali za vrchní vlastníky jejich statků a měli právo dosazovat biskupy, opaty, abatyše a faráře a brát z kostelů desátky jako z jiného soukromého jmění, se podle církevního práva vzdávají tohoto vlastnictví, vlastnictví přechází na církev a dosavadní vlastníci se stávají patrony
- biskupy a opaty volí kapituly
- faráře jmenuje biskup, ale přihlíží k názoru patrona
- šlechtici a královští úředníci se svou čeledí se už nesmí bez dovolení ubytovávat v klášterech (ztráta hospitace)
- církevní poddaní jsou zproštěni zemských robot kromě těch, které jsou určeny k hájení země 1222 na naléhání papeže rozšířil král Přemysl Otakar I. v omezené podobě platnost dohody ze Schatzbergu z pražské diecéze i na ostatní diecéze, kláštery, kapituly a farnosti
1222 založena komenda řádu Německých rytířů ve Slavkově
1223 schválen řád františkánů
1223 založen klášter templářů u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském,
1313 jej převzaly dominikánky, zrušen 1782
1224 založen v Německu řád magdalenitek
1225 založen ženský cisterciácký klášter Oslavany Heilwidou ze Znojma
1225 založen dominikánský klášter v Praze
1226 schválen řád karmelitánů
1227 založen dominikánský klášter v Olomouci
1227 založen klášter strážkyň Božího hrobu ve Světci u Bíliny
1228 karmelitáni přesídlili ze Svaté země do Evropy
1228 založen klášter minoritů v Praze Přemyslem Otakarem I. u sv. Jakuba na Starém Městě
1230 založen klášter minoritů v Olomouci
1231 založen klášter minoritů v Brně
1231 papež odňal biskupům inkvizici a svěřil ji řádu dominikánů, zaveden trest smrti za kacířství
1231 sv. Anežka Česká založila klášter klarisek (řád schválen 1253) v Praze na Františku, zrušen 1782
1232 založena komenda templářů na Starém Městě pražském Václavem I.
1233 založen ženský cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova královnou Konstancií, manželkou Přemysla Otakara I a matkou sv. Anežky české
1233 založen klášter minoritů v Litoměřicích
1233 založen klášter minoritů u sv. Jakuba na Starém Městě pražském
1233 zřízeno špitální bratrstvo při františkánském klášteru na Františku (zárodek řádu křižovníků s červenou hvězdou
1233 zřízena v Praze komenda řádu německých rytířů
1234 založen klášter minoritů v Kadani
1234 vydán kodex kanonického práva pod názvem Dekretály Řehoře IX neboli Liber Extra, který nahradil kodex kanonického práva Compilatio prima z roku 1190
1234 založen františkánský klášter a klášter klarisek na Františku sv. Anežkou českou
1235 založena komenda johanitů v Horních Kounicích
1235 založen klášter minoritů ve Znojmě
1237 papež Řehoř IX schválil vznik řádu křižovníků s červenou hvězdou ze špitálního bratrstva založeného sv. Anežkou Českou v r. 1233 1237 založena komenda johanitů ve Světlé pod Ještědem (Českém Dubu)
1238 založen dominikánský klášter v Hradci Králové
1238 založen dominikánský klášter v Brně
1238 založen klášter minoritů v Hradci Králové
1238 přenesena komenda řádu německých rytířů ke sv. Jiljí na Starém Městě pražském (od 1626 klášter dominikánů)
1238 založen klášter minoritů v Opavě
1238 založena komenda johanitů v Kroměříži
1238 založen řádový dům řádu Sv. Ducha brněnským měšťanem Rudgerem v Brně
1240 založen klášter dominikánek v Brně
1240 založen klášter křižovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma
1241 založena komenda řádu Německých rytířů v Miletíně
1242 založena komenda řádu Německých rytířů v Drobovicích
1242 založen klášter klarisek v Olomouci
1243 daroval johanitům Bavor ze Strakonic strakonický hrad
1243 založena komenda johanitů Staré Brno
1244 do Čech přišly první skupiny albigenských
1245 1.lyonský koncil
1246 založen klášter minoritů v Benešově
1247 karmelitáni se zformovali jako žebravý řád
1247 založen klášter minoritů v Chebu
1248 založena komenda templářů v Čejkovicích u Hodonína
1248 založen řádový dům řádu Sv. Ducha v Olomouci
1248 papež Inocenc IV. povolil slovanskou liturgii
1250 založen ženský cisterciácký klášter Sezemice u Pardubic
1250 založen dominikánský klášter v Turnově
1250 založen ve Žluticích klášter dominikánek
1250 založen klášter magdalenitek v Dobřanech u Plzně
1250 založena komenda johanitů v Pičíně
1251 sv. Anežka Česká založila v Praze na Františku klášter minoritů
1251 založen cisterciácký klášter Žďár nad Sázavou Bočkem z Obřan
1251 založena komenda johanitů v Horažďovicích
1251 založena komenda řádu německých rytířů v Hradci Králové
1252 Anežka česká položila základní kámen stavby kláštera křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě pražském u kostela sv. Ducha u Juditina mostu
1252 založen cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou
1252 založena komenda řádu německých rytířů v Chomutově
1252 založen dominikánský klášter v Jablonném
1253 založen dominikánský klášter v Litoměřicích
1253 založen dominikánský klášter ve Znojmě
1253 založen klášter minoritů ve Stříbře
1253 vzniká řád klarisek
1255 založena komenda johanitů v Mladé Boleslavi
1255 založena komenda řádu německých rytířů v Jindřichově Hradci
1256 založen řád augustiniánů eremitů
1256 založen klášter cyriaků v Praze Přemyslem Otakarem II
1256 založena komenda řádu německých rytířů v Německém Brodě
1256 do Čech přišly první skupiny flagellantů
1256 založen ženský cisterciácký klášter v Pohledu u Německého Brodu
1257 založen dominikánský klášter v Nymburce
1259 založen cisterciácký klášter Vyšší brod Vokem I. z Rožmberka
1260 založen Přemyslem Otakarem II. řádový dům řádu sv. Ducha v Litovli
1261 založen cisterciácký klášter ve Vizovicích Smilem ze Střílek
1261 založen dominikánský klášter v Kolíně
1262 založen dominikánský klášter v Sezimově Ústí
1263 založen cisterciácký klášter Zlatá Koruna Přemyslem Otakarem II. (podle jeho úmyslu měl dostat název Svatá Trnová Koruna podle trnu z koruny Kristovy, daru od Svatého Ludvíka, krále francouzského) na poděkování za vítězství nad Uhry u Kressenbrunnu
1263 založen minoritský klášter v Plzni
1264 založen klášter klarisek v Chebu
1265 založen ženský cisterciácký klášter Pohled u Německého (Havlíčkova) Brodu
1265 založen dominikánský klášter v Českých Budějovicích
1267 založen dominikánský klášter v Klatovech
1268 založen dominikánský klášter v Těšíně
1268 založen augustiniánský klášter v Šopce u Mělníka
1272 založen dominikánský klášter v Uherském Brodě
1272 cisterciáci převzali benediktinský klášter Svaté Pole
1273 založen minoritský klášter v Krnově
1274 2.lyonský koncil formuloval nauku o očistci a svátostech
1274 založen klášter klarisek ve Znojmě
1277 založen klášter dominikánek v Hradci Králové
1278 založen dominikánský klášter v Lounech
1278 založen dominikánský klášter v Písku
1279 založena komenda templářů v Jamolicích u Mor. Krumlova
1280 založen klášter magdalenitek na Starém Městě pražském
1281 založen klášter magdalenitek v Želivě u Kadaně
1281 založen minoritský klášter v Bechyni
1281 založena kapitula v Kroměříži Brunem, biskupem olomouckým
1282 založen klášter magdalenitek ve Stříbře
1283 založen klášter magdalenitek v Zahrázi u Mostu
1285 založen dominikánský klášter v Berouně
1285 založen klášter augustiniánů poustevníků Václavem II. u sv. Tomáše na Menším Městě pražském
1287 založen klášter dominikánek v Olomouci
1288 založen augustiniánský klášter v Domažlicích Václavem II.
1289 založen dominikánský klášter v Chrudimi
1290 založen minoritský klášter ve Vysokém Mýtě
1291 založen cisterciácký klášter Zbraslav Václavem II.
1291 založen dominikánský klášter v Opavě
1292 založena komenda templářů v Uhříněvsi
1294 založen dominikánský klášter v Chebu
1294 založen klášter dominikánek na Starém městě pražském
1295 založen klášter cyriaků ve Starých Pardubicích
1295 založen klášter cyriaků v Klášterci nad Orlicí
1296 založen benediktinský klášter Broumov
1298 zřízeno benediktinské proboštství v Měříně
1300 založen klášter dominikánek ve Žluticích
1300 založen klášter magdalenitek v Dalešicích
1300 založen dominikánský klášter v Plzni
1300 založen ženský cisterciácký klášter Sezemice
1306 zavraždění Václava III., posledního Přemyslovce, v Olomouci 1309 přeneseno sídlo papeže z Říma do Avignonu (až do 1377)
1310 privilegium krále Jana Lucemburského Čechům a Moravanům omezilo absolutní moc královskou
1310 založen klášter dominikánek v Kralupech u Chomutova
1311 koncil viennský (1311 – 1312) zrušil řád templářů
1312 založen klášter dominikánek v Brně
1312 zrušen řád templářů, jejich komendy v Praze, Čejkovicích, Uhříněvsi, Vodochodech a v Nových Dvorech na Táborsku dostali johanité
1315 v Čechách se rozšířila sekta beghardů a beghardek a zavedena inkvizice
1320 založen klášter dominikánek v Duchcově
1322 císař Ludvík Bavor vydal zákon Licet iuris, podle kterého je císařská moc nezávislá na papežství
1322 založen ženský cisterciácký klášter Staré Brno královnou Eliškou Rejčkou
1322 poprvé použit výraz Corona regni Bohemiae (Čechy s Moravou, ostatní země jsou inkorporovány) a stát české koruny začíná vystupovat jako právnická osoba nezávislá na osobě panovníka a nadřazená jak králi tak stavům (změna oproti dosavadnímu pojetí patrimoniálního státu)
1322 založen benediktinský klášter Broumov
1322 založena komenda řádu Německých rytířů Janem Lucemburským v Plzni
1330 založen dominikánský klášter v Uničově
1330 založen klášter dominikánek na Menším Městě pražském
1333 (1340) založen augustiniánský (kanovníků sv. Augustina) klášter v Roudnici biskupem Janem IV. z Dražic
1340 (1349) založen klášter cyriaků v Benátkách nad Jizerou
1340 sídlo generálního převora řádu cyriaků bylo přeloženo z Říma do Prahy
1340 založen ženský benediktinský klášter v Pustiměři u Vyškova
1342 založen klášter kartuziánů na Smíchově Janem Lucemburským
1343 založena Karlem IV. kapitula u Všech Svatých
1344 povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství (30.4), zřízena samostatná církevní provincie pro Čechy a Moravu (sufragáni Olomouc a Litomyšl) a zahájena gotická přestavba chrámu sv. Víta
1344 zřízeno biskupství litomyšlské a kapitula litomyšlská
1344 papež Kliment VI. přenesl na pražské arcibiskupy právo korunovat české krále, tím byla zrušena závislost českého státu na římské říši
1345 založen klášter augustiniánských eremitů v Bělé pod Bezdězem Hynkem Berkou z Dubé
1347 založen klášter karmelitánů s kostelem P.Marie Sněžné Karlem IV. (1606 předán františkánům)
1347 založen staroslověnský klášter Na Slovanech (Emauzy) Karlem IV. pro slovanské benediktiny
1347 založena pražská univerzita s teologickou fakultou Karlem IV.
1347 založen dominikánský klášter v Jihlavě
1348 Karel IV. založil pražskou univerzitu jako církevní instituci, jejími kancléři byli pražští arcibiskupové
1348 založena kapitula karlštejnská Karlem IV. při zahájení stavby hradu Karlštejna (dokončen 1357)
1348 založen ženský benediktinský klášter na Novém Městě pražském
1349 založen augustiniánský klášter v Jaroměři Arnoštem z Pardubic
1349 založen klášter cyriaků v Benátkách nad Jizerou Janem ml. z Dražic
1350 založen klášter augustiniánských kanovníků Praha - Nové Město na Karlově Karlem IV.
1350 založen klášter augustiniánských eremitů v Brně 1351 založen klášter augustiniánských kanovníků v Jaroměři
1352 kartuziáni převzali klášter v Tachově
1354 založen klášter ambroziánských benediktinů v Hybernské ulici Karlem IV.
1354 Karel IV. založil v Praze na Novém Městě u kostela sv. Kateřiny konvent obutých augustiniánek
1355 založen klášter augustiniánských eremitů v Litomyšli
1355 založen benediktinský klášter ambrosiánského obřadu v Praze na Novém Městě Karlem IV. (zničen husity 1420, darován 1460 františkánům, převeden františkánům z Irska (hybernům) 1630, zrušen 1786)
1355 založen klášter augustiniánských eremitů v Moravském Krumlově
1355 založen klášter pannám sv. Augustina na Novém Městě pražském Karlem IV. s kostelem sv. Kateřiny
1356 zlatá bula Karla IV.(uznání vnitřní mezinárodní suverenity a nezávislosti českého státu)
1356 založen klášter augustiniánských eremitů v Žamberku 1357 Karel IV. založil kolegiátní kapitulu na Karlštejně
1357 založen cisterciácký klášter ve Skalici biskupem Dětřichem z Portic, kancléřem Karla IV.
1358 založen klášter augustiniánských eremitů v Osvětimanech u Velehradu
1360 založen klášter servitů Na Slupi na Novém Městě pražském Karlem IV.
1361 založen klášter augustiniánských kanovníků v Rokycanech Arnoštem z Pardubic
1361 Karel IV. přemístil kolegiátní kapitulu ze Sadské do Prahy k sv. Apolináři (1503 splynula se svatovítskou kapitulou)
1362 založen klášter augustiniánských kanovníků v Sadské Arnoštem z Pardubic
1367 založen klášter augustiniánských kanovníků v Třeboni Rožmberky
1368 založena komenda johanitů v Opavě 1368 Karel IV. přivedl do Čech celestiny (konvent zřízen až 1387 v Praze na Novém Městě)
1371 založen klášter augustiniánských kanovníků v Lanškrouně biskupem litomyšlským Petrem Jelito
1371 založen klášter augustiniánských kanovníků ve Šternberku biskupem litomyšlským Albertem ze Šternberku
1372 založen klášter augustiniánských eremitů v Jevíčku
1375 založen cisterciácký klášter Skalice
1375 založen kartuziánský klášter v Králově Poli u Brna markrabětem Janem Jindřichem
1377 přeneseno sídlo papeže z Avignonu zpět do Říma (1309 – 1377)
1378 vznik papežského schizmatu (trvalo až do roku 1417) 1378 založen kartuziánský klášter v Tržku u Litomyšle litomyšlským biskupem Albertem ze Šternberka (1388 přenesen do Dolan u Olomouce)
1387 založen konvent celestinů v Praze na Novém Městě
1388 přenesen kartuziánský klášter z Tržku do Dolan u Olomouce
1389 založen klášter augustiniánských kanovníků ve Fulneku Benešem z Kravař
1391 založen klášter augustiniánských kanovníků v Prostějově Petrem z Kravař
1393 umučení sv. Jana Nepomuského
1395 král Václav IV. dal zabrat arcibiskupské statky Jana z Jenštejna
1397 založena kapitula v Lipnici a v Týně nad Vltavou
1409 vydání dekretu kutnohorského
1412 pražské bouře proti prodeji odpustků na financování křížové výpravy vzdoropapeže Jana XXIII proti králi Ladislavovi Neapolskému
1412 uvalení klatby na Mistra Jana Husa
1414 Mistr Jan Hus přišel do Kostnice
1414 Jakoubek ze Stříbra začal v Praze podávat pod obojí
1414 kostnický koncil (1414 – 1418) ukončil papežské schizma a odsoudil Mistra Jana Husa
1415 v Kostnici upálen Mistr Jan Hus, koncil zakázal přijímání pod obojí
1415 česká a moravská šlechta neuznává usnesení koncilu
1416 v Kostnici upálen Mistr Jeroným Pražský
1417 pražská univerzita prohlásila přijímání pod obojí za nutné pro spasení a Jana Husa za mučedníka
1417 ukončení papežského schizma
1419 král Václav IV propůjčil kališníkům 3 pražské kostely
1419 král Václav IV. umírá
literatura k textu: http://www.edejiny.cz/udalosti-13stoleti/
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016