Církevní majetek: Část 4 - Rekatolizace

Církev žila ve společnosti, v níž katoličtí habsburští panovníci prosazovali ve vlastním dynastickém zájmu násilnou rekatolizaci českých zemí. Stát znovu přebral ochrannou funkci nad katolickou církví, jen s tím rozdílem, že katolickou víru vnucoval všem poddaným a k procesu rekatolizace používal služeb církve. Církev je postavena před problém znovubudování církevní struktury a získání širokých vrstev obyvatelstva, což se podařilo až tzv. novou zbožností, která vyústila v barokní pojetí zbožnosti, jež oživilo náboženské cítění a náboženský život.

4. etapa od 17. do 18.století (1618 - 1740) - rekatolizace

V letech 1520 - 1555 se výrazně změnily náboženské poměry v Čechách. Většina dosavadních utrakvistů přijímajících pod obojí způsobou přijala novou protestantskou víru šířenou Lutherem v Německu a české protestantské šlechtě stále více vadili katoličtí Habsburkové na českém trůnu a to jak z náboženských tak z politických důvodů. V roce 1618 se uskutečnilo protestantské povstání započaté známou pražskou defenestrací, jehož cílem bylo svržením Habsburků z českého trůnu docílit změny náboženských poměrů v Čechách. Povstání bylo potlačeno v bitvě na Bílé hoře, po níž následovaly ze strany císaře tvrdé represivní kroky proti povstalcům. Tyto represe byly provázeny četnými konfiskacemi, které řídila exekuční a konfiskační komise zasedající v letech 1621 - 1623. Konfiskace měly za následek obrovské majetkové přesuny a postupnou rekatolizaci Čech. Většina konfiskovaných statků se dostala do rukou důstojníků císařského vojska a šlechty, která podporovala císaře. Církev požadovala vrácení rozchvácených předhusitských statků, ale císař jí nevyhověl. Protože však na druhé straně viděl, že se církev bez podpory státu nevzpamatuje, něco málo přece jen dal. Církev získala 3,5% pobělohorských konfiskátů, z čehož připadalo 80% na majetek, který jí patřil před husitskými válkami. Náhradou za neuskutečněnou restituci předhusitských majetků církve se stal závazek panovníka, že bude odvádět pražskému arcibiskupovi 15 krejcarů z každé bečky soli dovezené do Čech, aby měl arcibiskup prostředky na obnovu kostelů a far v Čechách.

Církvně právní důsledek Bílé hory

Hlavním církevně-právním důsledkem bitvy na Bílé hoře bylo to, že roku 1624 prohlásil císař Ferdinand II. katolické náboženství za jediné státem povolené v Čechách. Toto výsadní právo panovníka určovat náboženské vyznání svých poddaných bylo zrušeno až roku 1849 Františkem Josefem I. Pražskádefenestrace roku 1618 byla signálem, který v Evropě rozpoutal třicetiletou válku (1618 - 1648), ukončenou westfálským mírem, kdy proti sobě válčila protestantská a katolická půlka Evropy. Po třicetileté válce zbyl v Čechách jen1 mil. obyvatel a došlo k přílivu německých kolonistů do pohraničí. Po skončení třicetileté války však přišla doba barokní rekatolizační výstavby země. Toto období bylo velice tvůrčí a v zemi zavládl blahobyt.V barokní době vzniklo v Čechách 200 klášterů, z toho v Praze 40. Velký stavební ruch v Praze vyvolal také požár v roce 1689, po kterém bylo v Praze opraveno přes 30 kostelů a kaplí a vzniklo přes 50 paláců a panských domů v barokním slohu. Habsburkové prováděli v tomto období po zkušenosti s povstáním roku 1618 nejen politiku tvrdé rekatolizace, protože považovali Čechy, svou nejcennější državu, za zajištěnou pro svůj rod jen tehdy, budou-li vymýceny všechny nekatolické profese, ale také politiku postupné centralizace moci. Podrobovali přitom postupně církev svým dynastickým zájmům, aby z ní nakonec učinili povolný nástroj státního absolutizmu a z biskupů a kněží státní úředníky. Již roku 1641 vydal císař Ferdinand III. tzv. placetum regium, jímž vázal publikování papežských bul na předchozí královský souhlas a tím vytvořil podmínky pro izolování církve v habsburských zemích od Svatého stolce a podřízení církve státním zájmům. Císař Karel VI. vyjádřil názor dynastie na vztah církve a státu v dopise pražskému arcibiskupovi takto: „Máme svou nejvyšší moc a právo bezprostředně od samého Boha, přičemž Nám však zase z druhé strany bude vždy záležet na tom, abychom vykonávali officium supremi advocati et protectoris ecclesiae (úřad nejvyššího obhájce a ochránce církve).“

 události čtvrté etapy:

1618 pražská defenestrace císařských místodržících Viléma Slavaty z Chlumu a Jaroslava Bořity z Martinic, začátek třicetileté války (1618 – 1648) započaté defenestrací a následným českým stavovským povstáním proti Habsburkům 1618 zvolena vláda 30 direktorů, jesuité vypověděni ze země a jejich statky zabaveny, některým klášterům byly odnímány jejich statky a prodávány (např. Sv. Jan pod Skalou)

1618 direktoři nařídili vkládat pražským katolíkům do jejich domů vojenské posádky

1618 založen v Olomouci Řád křesťanského rytířstva

1619 král Ferdinand II. nabídl českým stavům potvrzení všech svobod země, ale jeho list nebyl českými stavy přijat

1619 papež schválil osamostatnění kapucínského řádu

1619 Morava se přidala k protihabsburskému povstání a zvolila rovněž 30 direktorů, vyhnala kardinála Ditrichštejna a řeholníky ze země

1619 moravští nekatoličtí stavové zrušili ženský cisterciácký klášter Porta coeli

1619 19.8. byl Ferdinand II. sesazen s českého trůnu a na jeho místo zvolen kalvín Fridrich Falcký, který dal svatovítskou katedrálu proměnit na kalvínskou modlitebnu

1620 bitva na Bílé hoře 8.listopadu, stavovské vojsko poraženo

1620 Ferdinand II. zrušil Rudolfův majestát

1620 založen konvent Milosrdných bratří v Praze na Starém Městě u sv. Šimona a Judy, který jim daroval Ferdinand II.

1620 založen konvent paulánů na Starém Městě pražském 1620 umučen sv. Jan Sarkander

1621 poprava 27 vůdců povstání proti Habsburkům na staroměstském náměstí 21.6.

1621 zákaz podávání pod obojí

1621 vypovězeni kalvínští a českobratrští duchovní z Čech a čeští luteránští duchovní z Prahy a královských měst

1622 vypovězení německých luteránských duchovních z Čech

1622 zemský správce Karel Lichtenštejn odňal luteránům Karlovu universitu a odevzdal ji jesuitům 1622 zřízena zvláštní komise pro potrestání ostatních vzbouřenců

1622 generální pardon ostatním provinilcům (skrytá konfiskace, konfiskováno bylo celkem přes ¾ země, provinilci vypovídáni ze země), císař z konfiskátů obdaroval své věrné

1623 vypovězeni z Čech královským dekretem všichni nekatoličtí duchovní bez rozdílu konfese

1623 založen v Praze na Novém městě u sv. Václava na Zderaze klášter bosých augustiniánů (zrušen 1785)

1624 Ferdinand II. prohlásil patentem z 29.4 pro Čechy a z 9.4. pro Moravu katolické náboženství za jediné povolené

1624 na Menším Městě pražském zřízen karmelitánský klášter při dosud luteránském kostele Nejsvětější Trojice (u P. Marie Vítězné)

1624 Ferdinand II vypověděl nekatolické duchovní z Čech

1624 zřízena královská reformační komise k rekatolizaci šlechty

1624 Ferdinand II. vyňal z církevní pravomoci soudní pře o církevní statky 1625 obnoven ženský cisterciácký klášter Porta coeli

1625 založen klášter servitů u sv. Michaela na Starém Městě pražském 1626 zřízen klášter dominikánů u sv. Jiljí na Starém městě pražském

1627 císařský protireformační patent nařídil české šlechtě, aby buď do 6 měsíců přestoupila ke katolické víře nebo prodala své statky a opustila zemi (odešla asi čtvrtina šlechty a měšťanstva)

1627 obnovena pozastavená působnost českého zemského sněmu a byl do něj uveden arcibiskup a preláti jako nejpřednější stav

1627 založen klášter barnabitů na Hradčanech (zrušen 1786, 1792 darován karmelitkám)

1627 založen kartuziánský klášter ve Valdicích Albrechtem z Waldsteina

1627 založen klášter karmelitánů u sv. Havla na Starém Městě pražském

1628 císařský protireformační patent nařídil moravské šlechtě, aby buď do 6 měsíců přestoupila ke katolické víře nebo prodala své statky a opustila zemi

1628 obnovena pozastavená působnost moravského zemského sněmu

1628 vydáno „Obnovené zřízení zemské“, které zavedlo absolutizmus panovníka

a prohlásilo katolické náboženství za jediné povolené v zemi, počet stavů rozmnožen o stav duchovní (arcibiskup a preláti) jako nejpřednější

1628 založen kapucínský klášter Znojmo

1630 na základě úmluvy mezi císařem a papežem o solní pokladně se arcibiskup pražský zavázal, že nebude žádat vrácení předhusitských církevních statků a Ferdinand II. se za to zavázal odvádět arcibiskupovi 15 krejcarů z každé bečky soli dovezené do Čech (tzv. solní pokladna)

1630 zřízen klášter irských františkánů (hybernů) v Praze (zrušen 1786)

1630 založen kapucínský klášter u sv. Josefa na Novém Městě pražském

1631 vypuzení jesuitů z Prahy za vpádu saského vojska

1631 kardinál Ditrichštejn zřídil piaristickou kolej v Mikulově 1633 založen řád vincentek (potvrzen 1668) sv. Vincencem de Paul a Louisou de Gras

1635 přestěhování slovanských benediktinů z Emauz na Staré město pražské ke kostelu sv.  Mikuláše (zrušen 1787)

1641 ženský premonstrátský klášter Nová Říše přeměněn na mužský premonstrátský klášter

1641 Ferdinand III. vydává k izolaci církve od papeže tzv. placetum regium, tj. zákaz

publikování papežských bul bez královského svolení

1644 založen řád trapistů opatem Armandem Jean Le Bouthillier de Rancé

1647 založen kapucínský klášter Litoměřice

1648 konec třicetileté války westfálským mírem uzavřeným v Münsteru a uspořádání náboženských poměrů ve Svaté říši římské ve smyslu nadřazenosti státu nad církví, během 30leté války bylo v Čechách vypáleno 80 měst, vyhlazeno 853 vesnic a vypáleno 215 zámků, na Moravě 28 měst, 332 vesnic a 63 zámků, silně klesl počet obyvatelstva(Čechy měly jen 850.000 obyvatel), otevřel se prostor pro příliv německého obyvatelstva do Čech a na Moravu

1650 zřízena jesuitská kolej v Bohosudově

1650 založen kapucínský klášter Horšovský Týn

1651 obnovena reformační komise

1651 založen kapucínský klášter Sušice

1651 založena jesuitská kolej v Březnici

1652 vznikla kongregace boromejek

1653 jesuité začali výstavbu Klementina

1655 dekret císaře Leopolda I. proti nekatolické šlechtě na Moravě

1655 založen klášter voršilek v Praze 1655 zřízeno biskupství v Litoměřicích (3.7)

1656 založen klášter bosých karmelitek v Praze na Malé Straně u sv. Josefa (zrušen 1782)

1656 založen kapucínský klášter Chrudim

1658 jesuité zřídili novoměstskou kolej (zrušena 1773)

1660 zřízen jesuitský konvikt u sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském

1663 založen kapucínský klášter Sokolov

1664 zřízeno biskupství v Hradci Králové (10.11)

1664 založen klášter trapistů v La Trappe

1665 založen v Praze klášter teatinů

1666 založen kapucínský klášter Kolín

1668 založen ženský řád vincentek

1669 spory o patronátní práva přeneseny z působnosti církevních soudů do působnosti světských soudů

1672 založen klášter teatinů v Praze na Malé Straně Bernardem Ignácem z Martinic

1672 založen klášter Voršilek v Praze na Novém Městě

1673 založen kapucínský klášter Opočno

1674 založen kapucínský klášter Fulnek

1674 založena jesuitská kolej v Praze na Malé Straně

1676 založen kapucínský klášter Žatec

1679 císař Leopold I vydal právní předpis Tractatus de juribus incorporalibus, kterým se měly řídit světské soudy mimo jiné při sporech o patronátní práva

1679 založen v Obořišti konvent pavlánů

1679 založen kapucínský klášter Zákupy

1681 vznikla kongregace bratří křesťanských škol

1681 morová epidemie v Čechách (zemřelo 100.000 lidí)

1683 založen kapucínský klášter Rumburk

1687 zřízen konvent křižovníků s červenou hvězdou v Chlumu sv. Máří

1689 anglický filosof John Locke vydal pojednání „O vládě“, že panovnická moc není z Boží milosti, ale ze smlouvy mezi panovníkem a národem, zdrojem moci je lid

1694 založen kapucínský klášter Mnichovo Hradiště

1703 založena kongregace anglických panen

1708 zanikl rytířský řád Svatého Ducha

1712 založen v Praze klášter trinitářů

1713 založen kapucínský klášter Kyjov

1713 vydána „Pragmatická sankce“ jako interní habsburský dynastický dědičný řád,

schválená zemskými sněmy v letech 1720 –1725 a říšským sněmem r. 1732 (nedělitelnost monarchie, dědí i dcery) dala habsburské monarchii právní základ

1717 císařský patent proti kacířským knihám

1717 vznik Velké londýnské zednářské lóže

1719 založen klášter alžbětinek v Praze na Slupi

1721 císařský patent proti kacířským knihám byl zostřen

1721 procesy proti kacířům vyňaty z pravomoci církve a přeneseny na apelační soud v Praze

1723 Karel VI. zakázal církvi získávat nemovitosti

1723 vydány Andersonovy konstituce (o podstatě a pravidlech svobodného zednářství)

1725 císařský patent o sbírání a pálení kacířských knih

1725 císařský reskript nařizoval přísné tresty za nekatolické náboženství na Moravě

1726 císařský reskript nařizoval přísné tresty za nekatolické náboženství v Čechách

1729 svatořečení sv. Jana Nepomuského v lateránské bazilice

1732 založen řád redemptoristů

1735 opatření proti nekatolíkům byla zmírněna