Církevní majetek: Část 6 - Sekularismus

Církev žije v sekularizované společnosti, která se k církvi staví lhostejně až nepřátelsky. Československý stát s ohledem na Slovensko nesahá k odluce, ale rozsáhle sekularizuje církevní majetek, vrcholu dosahuje sekularizace za vlády komunistů (1948 – 1989), kteří odebrali církvi veškerý produktivní majetek, aby byla finančně téměř zcela závislá na státu. Současně jí znemožnili plnit její sociální funkci ve společnosti zabavením všech zdravotnických a sociálních zařízení. Církev se postupně stává menšinou, která žije v diaspoře. Pokusy vyřešit novým způsobem financování církve nezávisle na státu jsou až dosud neúspěšné.

6. etapa od 20. do 21.století (1918 do 2004) - sekularizace

V roce 1918 vznikla na troskách habsburské monarchie Československá republika. Ta sice kvůli právní kontinuitě převzala rakouské církevní zákonodárství včetně zákona o vztahu státu a církve, avšak postoj státu i společnosti k církvi se podstatným způsobem změnil. Církvi se vytýkalo, že se stala nástrojem monarchie. Heslo „Pryč od Říma“ našlo značnou odezvu. Od církve se odštěpila církev československá. Poprvé v našich dějinách se na našem území církev dostala do situace, kdy státu na církvi v podstatě nezáleželo a nepovažoval ji už za duchovní základ národní identity, protože pluralitní demokracii lépe vyhovoval systém sekularizované společnosti tolerující různá náboženství. Formálně právně ovšem majetek katolické církve i nadále požíval stejné právní ochrany jako jiná obecně užitečná nadání, jak pravil zákon. Církev byla tedy i nadále uznávána za veřejně prospěšnou organizaci. To ovšem nebránilo státu omezit rozsah církevního majetku v zájmu chudých vrstev zemědělského obyvatelstva.

Pozemková reforma

Na začátku své existence provedla československá republika velkou pozemkovou reformu, jejím politickým cílem bylo odejmout část velkostatků velkým pozemkovým vlastníkům a rozdělit takto získanou půdu bezzemkům. Tato pozemková reforma odňala zákonem č. 215/1919 sb. velkým pozemkovým vlastníkům celkem2,358.204 hapůdy, z toho 31,5% zemědělské půdy a 68,5% lesní půdy. Záboru podle tohoto zákona podléhalo 234.119 ha církevní půdy. Stát část této záboru podléhající půdy skutečně zkonfiskoval a převedl novým nabyvatelům, ale u části půdy odložil provedení záboru na pozdější dobu. To vedlo k nejasnosti, kdo je vlastně vlastníkem té půdy, která podléhala odloženému záboru. Byl to stát nebo původní vlastník ? Tuto nejasnost vyřešil Nejvyšší správní soud dne 14.4.1927 usnesením, že záborem nepřešlo vlastnické právo na stát. Církev stejně jako ostatní velcí vlastníci půdy proto i nadále hospodařila na těchto záboru podléhajících pozemcích. Kromě toho část zamýšleného záboru z něj byla vyňata. Skutečně bylo na nové vlastníky převedeno 36.975 ha církevní půdy.

Vedení církevních matrik

Roku 1926 byl upraven kongruový zákon tak, že přiznával platy duchovním za některé veřejné služby, zejména za vedení matrik.

Modus vivendi

V roce 1928 byl mezi Československem a Svatým stolcem uzavřen Modus vivendi, kterým byly upraveny vztahy mezi katolickou církví a Československem, avšak prezident republiky jej odmítl podepsat. Modus vivendi ve věci církevního majetku stanovil zásadu, že vnucená státní správa církevních statků je prozatímní až do dohody, která bude mezi oběma stranami uzavřena. Církev se také zavázala, že upraví hranice diecézí do souladu se státními hranicemi. Zánik Československa však zavinil, že k uzavření příslušné zamýšlené dohody už nedošlo 

Majetek církve připadl Velkoněmecké říši

Během nacistické okupace byly některé církevní nemovitosti v odtrženém pohraničí zkonfiskovány a tento majetek byl v pozemkových knihách převeden na Velkoněmeckou říši. 

Dekret o vracení majetku

Tyto neprávem a násilně zkonfiskované církevní majetky měly připadnout zpět církvi dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. o vracení majetku. V praxi se však s vracením otálelo tak dlouho, až k němu v důsledku února 1948 vůbec nedošlo.

Revize první pozemkové reformy

V roce 1945 se obnovená Československá republika ocitla v důsledku rozdělení Evropy na západ a východ pod silným vlivem komunistické ideologie. Ta prosadila jak znárodnění průmyslu tak revizi první pozemkové reformy. Cílem revize bylo zestátnit všechny zemědělské a lesní celky větší než50 ha. Revize první pozemkové reformy byla uzákoněna zákonem č. 142/1947 Sb., který přijalo Ústavodárné národní shromáždění dne 11.července 1947. Způsob realizace byl stanoven vládním nařízením č. 194/1947 Sb. ze dne 12.listopadu 1947 o soupisu pozemkového majetku pro revizi první pozemkové reformy a o jejím vyznačení v pozemkových knihách. K soupisu došlo v době od listopadu 1947 do února 1948. Vlastní převzetí začalo v březnu 1948 převzetím majetků olomouckého arcibiskupství, které byly největší, a skončilo koncem roku 1950. Výměra církevních pozemků přihlášených k revizi první pozemkové reformy činila77.207 ha v Čechách a 100.571 ha, na Moravě, dohromady177.778 hav českých zemích. Na Slovensku bylo přihlášeno k reviz i97.108 ha. V celém Československu bylo přihlášeno k revizi první pozemkové reformy 274.886 ha. Z toho mělo být církevním vlastníkům ponecháno 5.203 ha podle §§11 a20 zákona. Zábor se měl tedy týkat 269.683 ha veškeré půdy (zemědělské i lesní).

Radikální pozemková reforma

Ihned po převzetí moci v únoru 1948 však komunisté přikročili k provedení další a tentokráte radikální pozemkové reformy vydáním zákona č. 46/1948 Sb., kterým odňali církvi i ostatním větším vlastníkům pozemky i pod 50 ha. Církev tak přišla o dalších cca 80.000 ha drobných zejména farních pozemků roztroušených takřka po všech obcích, z jejichž výnosu byli podporováni venkovští duchovní a opravovány venkovské kostely (bylo to tzv. kostelní, zádušní a benefiční jmění). Stalo se tak v době, kdy revize první pozemkové reformy byla v běhu a nebyla ještě zcela dokončena. Nová pozemková reforma ovlivnila i průběh revize první pozemkové reformy tím, že se přestalo tak přísně dbát na protokoly o převzetí, z nichž mnohé už nebyly buďto vyhotoveny nebo archivovány. Zdálo se, že už na formálních náležitostech tolik nezáleží. Zákon o nové pozemkové reformě sice připouštěl, aby církvi byly ponechány farní zahrady do 2 ha, ale v praxi byly i ty zmenšovány na minimální velikost. Oběma zákony o pozemkových reformách přišla církev o všechny pozemky, které jí k zabezpečení výživy duchovních a k zajišťování oprav kostelů, far a klášterů věnovali věřící během uplynulých deseti staletí jejího působení v naší zemi. Oba tyto zákony stanovily, že má dojít k finanční náhradě za vyvlastněný pozemkový majetek (zákon č. 142/1947 Sb v §7 a zákon č. 46/1948 v § 9), k tomu však již nikdy nedošlo. Stát tak porušil flagrantním způsobem v civilizované společnosti respektované pravidlo, že za každé vyvlastnění musí být poskytnuta přiměřená náhrada a zmocnil se majetku nahromaděného generacemi věřících pro církev k jejímu hmotnému zabezpečení zadarmo. Protože tím byla církev zcela zbavena své ekonomické základny, která už i tak po reformách Josefa II. a po pozemkové reformě provedené za první republiky byla nedostatečná a protože církev byla od roku 1948 zcela odkázána na státní pomoc, jelikož kněží neměli být z čeho živi a nebylo za co opravovat kostely a fary, přijal stát ihned zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Jím se zavázal hradit osobní požitky duchovních, jejich cestovní, stěhovací a jiné výlohy, sociální dávky a věcné náklady církve. Zároveň si vyhradil dozírat na církevní majetek a udělovat duchovním státní souhlas k výkonu duchovenské služby a zřídil za tím účelem Státní úřad pro věci církevní. Kromě toho, že stát zabral veškerý církevní majetek, který byl určený k financování duchovenstva, k údržbě církevních staveb a k financování charitativní činnosti církve, zrušil zákonem č. 218/1949 Sb. také systém patronátů, které byly od nejstarších dob významnou složkou financování údržby a oprav kostelních staveb tím, že všechny patronáty převedl na sebe a ihned přestal takto vzniklou funkci jakéhosi generálního patrona církevních staveb plnit. Částečně pak stát nahradil tento patronátní systém pozdějším zavedením systému památkové péče, která však plnila tuto funkci záchrany kulturního dědictví jen velmi nedostatečně.

Zestátnínění církevních škol

Církevní školy byly zestátněny zákonem č. 95/1948 Sb. o základní úpravě jednotného školství. Tento zákon nestanovil náhradu za zestátněné majetky, naopak v § 83 výslovně uvedl, že vlastníkům nepřísluší náhrada za omezení jejich práv. Zákonem č. 125/1948 Sb. byly znárodněny bez náhrady lázně včetně těch, které patřily církvi. Zákonem č. 185/1948 Sb. o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organizaci státní ústavní péče a léčebné péče byly zestátněny léčebné a ošetřovací ústavy, za které měla být poskytnuta podle § 6 náhrada ve výši obecné ceny tohoto majetku, ta však nebyla nikdy poskytnuta. Ústavy sociální péče, které vlastnila církev, byly převedeny na stát vládním nařízením, ačkoliv se má tak stát pouze zákonem. Stejně byly bez vyplacení nebo poskytnutí náhrady nebo náhradních pozemků zabírány budovy a pozemky pro zřízení vojenských újezdů zákonem č. 169/1949 Sb. o vojenských újezdech. V rozporu s mezinárodním právem i ústavou bylo také vyvlastnění církevních nemovitostí na pražském hradu, které nebylo provedeno zákonem, nýbrž pouhou vyhláškou Ústředního národního výboru hlavního města Prahy ze dne 3.8.1955. Tím přišla církev o chrám sv. Víta, kanovnické domy a další nemovitosti.

Internace řeholníků

Tím však zdrcující útok na církev neskončil. ve dnech13. a14.dubna 1950 bylo naráz internováno všech 2.200 řeholníků a během července až října téhož roku bylo internováno také všech 10.000 řeholnic. Stát se tímto násilným aktem zmocnil asi 850 klášterních objektů. Protože však tento čin nebyl na rozdíl od záboru zemědělské a lesní půdy podložen zákonem, uznávala prokuratura, že tyto objekty i nadále patří církvi. V rozporu s tímto právním uznáváním církevního vlastnictví klášterů se však v praxi postupovalo tak, že správcem těchto objektů byla ustanovena Náboženská matice, která je obratem „darovala“ nejrůznějším státním socialistickým organizacím. V některých případech různé státní orgány jednoduše oznámily internovaným řeholním představeným, že jejich řád má darovat státu ten či onen objekt. Tyto vynucené darovací smlouvy se vyskytovaly hlavně na začátku padesátých let, avšak jeden takový případ je doložen ještě z roku 1986. Církev se všemi těmito opatřeními dostala pod plnou kontrolu státu. Stát uděloval kněžím prostřednictvím nově zřízení funkce církevních tajemníků souhlas k výkonu kněžské služby a dával jim tak nízké platy, že bylo hrdinstvím z nich žít. Církvi zůstaly ve vlastnictví jen kostely, fary a farní zahrady. Církev byla zatlačena do kostelů, na veřejnosti nemohla působit. Církevní spolky byly zrušeny. Pokusy vychovávat mládež ve víře byly sledovány a potlačovány. Zřízením organizace vlasteneckých kněží se stát pokusil infiltrovat řady kněží ovlivňováním slabších jedinců.

Kardinál Tomášek

S osobou kardinála Tomáška však církev získala do svého čela muže, který se dokázal vypracovat z původně loyální pozice na neohroženého zastánce lidských práv a bojovníka proti vnitřnímu rozvracení církve. Na změnu jeho postoje měl velký vliv papež Jan Pavel II, který ho při občasných návštěvách Říma povzbuzoval ke statečnosti. Za to platil izolováním od veřejnosti a důsledným dohledem StB nad všemi svými styky. Když došlo k převratu v listopadu roku 1989, byla právě díky kardinálu Tomáškovi pozice církve u veřejnosti vnímána se značnými sympatiemi. Všeobecně se očekávalo, že církev začne hrát ve společnosti významnou úlohu jako nositelka nejvyšších duchovních, mravních a kulturních ideálů. Protiútok však na sebe nenechal dlouho čekat. Bylo k němu využito právě otevřené otázky financování církve v postkomunistickém demokratickém systému vlády.

Pokus o vrácení majetku ztroskotal

Debata v parlamentu o vrácení církevního majetku narazila na prudký odpor levicových a liberálních politických sil, které si přály, aby církev zůstala bez majetku a na státu ekonomicky závislá, protože si od takového stavu slibovaly oslabení vlivu církve na společnost. Ukázalo se, že vymanění církve ze státní ekonomické kazajky si vlastně přejí jen křesťané, a to ještě ne všichni, a jejich politická síla v parlamentu byla slabá. Rozhodl postoj slovenské HZDS, která si chtěla v budoucnu připsat sama zásluhu o vrácení církevního majetku na Slovensku církvi a která proto hlasovala proti vrácení církevního majetku. To rozhodlo nadlouho, že majetek nebyl církvi vrácen.

Zrušen státní dozor nad církvemi

Za mediálního zpochybňování oprávněnosti a potřebnosti vrácení církevního majetku učinil parlament nápravu alespoň ve věci státního dozoru nad církví a ve věci navrácení základních klášterních budov řeholním řádům, kde byla křivda spáchaná na církvi nejkřiklavější. V roce 1990 byla nejprve zrušena zákonem č. 16/1990 Sb. nejvíce diskriminující ustanovení o státním dohledu nad církví, zejména udělování státních souhlasů k výkonu duchovenské služby. Pak byly přijaty dva zákony, které vrátily řeholním společenstvím jejich nejdůležitější kláštery, aby mohla obnovit svou násilně přerušenou činnost. Byly to zákony č. 298/1990 Sb. a č. 338/1991 Sb. Prvním zákonem bylo vráceno v ČR 57 klášterů, druhým zákonem 113 klášterů. Celkem bylo vráceno v ČR 86 mužských klášterů a 84 ženských klášterů. Hospodářské zázemí klášterům vráceno nebylo, pouze nejnutnější příslušenství, jako byla nádvoří, zahrady apod. Ke třetí vlně vracení klášterů, která byla původně očekávána, však již nedošlo.

Zákon o svobodě náboženské víry

V roce 1991 došlo také k novému uspořádání vztahu státu a církví a náboženských společností přijetím zákona č. 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Tento zákon jim poskytl naprostou vnitřní svobodu uspořádat své vnitřní poměry podle vlastního uvážení. Vymezil také jejich práva a uložil jim povinnost registrovat se u státu včetně povinnosti evidovat u státu všechny odvozené církevní útvary a instituce s vlastní právní subjektivitou. Zůstaly však i nadále otevřené dva velké problémy. Jeden z nich bylo vrácení budov diecézím a druhý byla nedořešená otázka finanční náhrady nebo vrácení zemědělské a lesní půdy. Český stát učinil jen nepatrný krok vpřed oproti zaniklému Československu a to ve věci vrácení budov. Pokud jde o vrácení budov, církev vlastnila podle průzkumů prováděných po roce 1989 před únorem 1948 celkem 6476 budov a staveb různé kvality a hodnoty od význačných budov jako jsou zámky až po zpevněné plochy, skleníky, stoly a kůlny. Stát projevil ochotu vládním usnesením č. 211/1997 některé budovy a stavby vrátit. Církev z nich proto vytipovala 2665 nemovitostí, o jejichž vrácení projevila zájem, protože by mohly být využity k dalšímu rozvoji církevních aktivit. Když se ale ukázalo, že je tento požadavek považován ze strany vlády za neúměrně veliký, zredukovala církev své požadavky jen na 710 nemovitostí. Z nich vláda Václava Klause přijala k dalším úvahám o vrácení 232 nemovitostí s tím, že jednotlivé požadavky budou individuálně posuzovány.

Těchto 232 budov bylo rozděleno vládou do tří kategorií:

1. ty, které mohou být bez problémů vydány

2. ty, jejichž vydání je z nějakého důvodu sporné

3. ty, jejichž vydání není pro státní správu žádoucí.

Vláda souhlasila, aby z budov první kategorie byly vráceny ty, které splňují podmínky vyhlášky č. 119/1998 Sb. nebo zákona č. 92/1991 Sb. Podmínkou faktického vydání budovy církvi měl být souhlas držitele, kterým byl buďto stát nebo jím financovaná rozpočtová a příspěvková organizace. Kromě toho každý případ návrhu na vydání budovy musel být ještě individuálně projednán a schválen vládou. Stát se tím jistil, aby vrácením budov nevznikly pro stát dodatečné finanční požadavky, například na výstavbu nové budovy apod. Vláda tím podle svého názoru neporušila rozsudek Nejvyššího soudu č. 404/1996 ze dne 29.5.1997 o tom, že restituce církevního majetku vyžaduje zákon podobně jako tomu bylo u řádových budov vydáním specielních zákonů č.298/1990 Sb. a č. 338/1991 Sb., protože se k zamýšlenému vydání měly použít obecně platné předpisy. Tošovského vláda respektovala rozhodnutí Klausovy vlády a pokračovala ve zkoumání několika případů přicházejících v úvahu, avšak sociálně demokratická Zemanova vláda se rozhodla toto zkoumání zastavit a budovy nevydávat. Ne všechny nemovitosti určené vládními usneseními k vrácení církvi však byly skutečně vydány, ze 118 k převodu schválených nemovitostí bylo do vlastnictví církve převedeno 83 nemovitostí.

Nový zákon o svobodě náboženského vyznání

Vztah církve a státu zkomplikoval nový zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Ten nahradil předchozí zákon z roku1991 aposílil kontrolu státu nad církvemi a náboženskými společnostmi. Stal se proto předmětem sporu u Ústavního soudu a stejně tak se bojuje na politické půdě o jeho novelizaci, ve které se snaží ministerstvo kultury nahradit princip evidence církevních právnických osob jejich registrací, ačkoliv právě toto Ústavní soud odmítl. Ústavní soud zrušil totiž ty pasáže zákona, které nedovolovaly považovat charity za přímou součást církve a dále rozhodl, že církevní právnické osoby, jako jsou farnosti, řády, kongregace apod. nesmí stát registrovat (mít právo veta při jejich zřizování, změnách a rušení), nýbrž pouze evidovat (vzít na vědomí), protože jejich zápis v evidenci ministerstva kultury má pouze deklaratorní a nikoliv konstitutivní charakter.

události šesté etapy:

1918 vznik Československé republiky dne 28.10.1918 (zákon č. 11/1918 Sb.) 1918 zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného státu československého stanovil, že dosavadní říšské a zemské zákony zůstávají prozatím v platnosti (nařízení č. 162/1860, nařízení č. 175/1860 a zákon č. 50/1874 ř.z.)

1918 zákon o prozatímní ústavě č. 37/1918 Sb.

1919 zákon č. 111/1919 Sb. o doplnění trestního zákona č. 117/1852 ř.z. o trestání přečinů proti náboženství

1919 zákon č. 189/1919 Sb. o soukromých ústavech vyučovacích

1919 první pozemková reforma zákonem č. 215/1919 Sb. ze dne 16.4., které podléhali velcí pozemkoví vlastníci s velkostatky nad200 ha, reformě podléhalo v Čechách a na Moravě celkem234.119 hacírkevní půdy, z toho bylo skutečně převedeno na nové nabyvatele36.975 ha, zbytek podléhal záboru, ale nebyl církvi odňat

1919 zákon č. 318/1919 Sb. o zajištění půdy drobným pachtýřům

1919 zákon č. 320/1919 Sb. o rovnocennosti občanského a církevního sňatku

1919 zákon č. 387/1919 Sb. o doplnění některých ustanovení zákona č. 215/1919 o zabrání velkého majetku pozemkového

1920 8.1. založena církev československá

1920 zákon č. 84/1920 Sb.zrušil § 5 zákona č. 115/1918 Sb.

1920 Československo a Vatikán navázaly diplomatické styky

1920 ústavní zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje ústavní listina Československé republiky (neuvedl nic o poměru církve a státu a právním základu církví a náboženských společností státem uznaných)

1920 ústavní listina republiky československé č. 126/1920 Sb., která upravila svobodu učení, svědomí a projevu 1920 byla zrušena platnost zákona č. 142/1867 ř.z. uvozovacím zákonem k ústavní listině, avšak zákon č. 50/1874 ř.z. zůstal v úplatnosti 1920 zákon č. 189/1920 Sb. o úpravě platů profesorů při teologických učilištích diecézních a představených při biskupských kněžských seminářích

1920 zákon č. 245/1920 Sb. o připočítávání válečných let kněžím z duchovní správy v minulé válce k vojenské službě povolaným

1920 zákon č. 246/1920 Sb. o zvýšení kongruy římskokatolického duchovenstva 1920 zákon č. 329/1920 Sb. o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový)

1920 nařízení č. 536/1920 Sb. o úpravě příspěvku uloženého vlastníkům zabraného majetku pozemkového

1921 sčítání lidu – Československo má13,6 mil. obyv., v českých zemích se hlásí k ř.-kat. náboženství 82,0% obyvatel

1921 nařízení vlády č. 53/1921 Sb. jímž se stanoví podle § 41 náhradového zákona závazné stupnice cen pro vyměření náhrady za zabraný majetek pozemkový státem převzatý

1921 zákon č. 108/1921 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 215/1919 Sb. o pozemkové reformě ve znění zákona č. 387/1919 Sb.

1922 založena kongregace bratří těšitelů z Getseman

1922 zákon č. 220/1922 Sb. kterým se mění a doplňuje zákon náhradový č. 329/1920 Sb.  1922 nařízení vlády č. 296/1922 Sb. kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 53/1921 Sb.  ve znění nařízení vlády č. 222/1922 Sb., jímž se vydávají předpisy závazné pro určování a vypočítávání přejímací ceny za zabraný majetek pozemkový státem převzatý 1925 zákon č. 96/1925 Sb. o vzájemných poměrech náboženských vyznání 1926 zákon č. 122/1926 Sb. o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných (kongruový zákon)

1926 vládní nařízení č. 144/1926 Sb. o nemocenském pojištění duchovních církví a náboženských společností státem uznaných (recipovaných) a učitelů veřejných škol obecných a občanských

1927 daňový zákon č. 177/1927 Sb. vyňal kostely a fary z daně domovní a fondy pro stavbu a udržování chrámů a fondy pro bohoslužbu z daně rentové

1928 založen Opus Dei

1928 modus vivendi (Úmluva mezi republikou československou a Svatou stolicí ze 17.12.1927) o vzájemných vztazích (platnost od 2.2.1928) stanovil, že žádná část československého území nebude podřízena zahraničnímu ordináři žádná československá diecéze nebude přesahovat státní hranice ke jmenování biskupů papežem dává vláda souhlas biskupové před nástupem složí slib věrnosti republice

1928 vládní nařízení č. 124/1928 Sb. o úpravě platů duchovenstva

1929 vládní nařízení č. 11/1929 Sb. o změně nemocenského pojištění duchovních 1929 papež Pius XI. přeměnil rytířský řád Německých rytířů v řád řeholních kanovníků s názvem Bratři Německého řádu Panny Marie Jerusalémské

1929 vznik státu Vatikán – dne 11.2. uzavřeny tři lateránské smlouvy (první uznává mezinárodněprávní subjektivitu Apoštolského stolce a garantuje mu výkon státních funkcí na území nově zřízeného územního útvaru Vatikánské město, druhá odškodňuje Apoštolský stolec za zábor Církevního státu a třetí je konkordát o postavení katolické církve v Itálii (postavení katolického náboženství jako státního bylo zrušeno konkordátem uzavřeným mezi Itálií a Svatým stolcem v r. 1984) 1930 při sčítání lidu se hlásí k ř.-kat. náboženství 78.5% obyvatel, republika má14,7 mil. obyvatel

1930 vládní nařízení č. 99/1930 Sb. o odpočivném a zaopatřovacích platech duchovních

1933 úprava postavení Finanční prokuratury zákonem č. 97/1933 Sb. v poměru k církevnímu jmění (kompetence omezena jen na kmenové jmění a Náboženskou matici)

1934 uzavřena dohoda s vratislavským arcibiskupstvím o způsobu provedení pozemkové reformy na statcích arcibiskupství 1936 vládní nařízení č. 82/1936 Sb. k zákonu č. 97/1933 Sb. stanovící pravidla zastupování katolického církevního majetku

1938 mnichovský diktát velmocí z 29.9., vídeňské rozhodnutí (arbitráž) z 2.11, zábor Sudet 1939 zánik Československé republiky, vznik Slovenské republiky 14.3. a vznik Protektorátu Čechy a Morava 15.3.

1940 vypukla 2.světová válka (1940 – 1945)

1941 na území Protektorátu zakázána činnost řádu Milosrdných bratří

1942 vládní nařízení č. 291/1942 Sb. o poplatcích za vydávání úplných výpisů z církevních matrik .

1945 ukončení druhé světové války

1945 obnovení Československé republiky

1945 dekret presidenta republiky č. 116/1945 Sb. o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností uznaných případně recipovaných a o platovém přídavku k nejnižšímu ročnímu příjmu duchovenstva

1946 obnovení diplomatických styků s Vatikánem

1946 zákon č. 112/1946 Sb., kterým se mění zákon č. 304/1921 Sb., o zabírání budov nebo jejich částí pro účely veřejné

1946 vyhláška č. 113/1946 Sb. o úplném znění zákona o zabírání budov nebo jejich částí pro účely veřejné

1946 zákon č. 167/1946 Sb., kterým se rozšiřuje platnost zákona č. 116/1945 Sb. na Slovensko

1947 vyhláška č. 11/1947 Sb. o vyvlastnění k účelům vojenských výcvikových táborů

1947 revize první pozemkové reformy zákonem č. 142/1947 Sb. z 11.7.1947 (týkala se v dnešní České republice177.698 ha církevního majetku nad50 ha, z toho 115.696 ha mdiecézního majetku,54.522 hařeholního majetku a7.40 hanadačních fondů, na Slovensku 96.978 ha), z uvedených177.698 hapřipadalo na zemědělskou půdu 25.229 hatj. 14,2% a na lesní půdu152.469 hatj. 85,8%

1947 vládní nařízení č. 194/1947 Sb. z 18.listopadu o soupisu pozemkového majetku pro

52

revizi první pozemkové reformy a o jejím vyznačení ve veřejných knihách

1948 vládní nařízení č. 1/1948 Sb. ze 7.ledna, kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy (revizní komise a rolnické komise) 1948 vládní nařízení č. 14/1948 Sb. o vzdělání učitelů náboženství škol obecných a měšťanských 1948 převzetí moci Komunistickou stranou Československa dne 25.února 1948 generální tajemník ÚAV Národní fronty požaduje na jednání s pražským arcibiskupem, aby hierarchie zaujala kladný postoj k novému režimu 1948 biskupská konference v Brně 4.března odmítla prohlášení loajality a podpory novému režimu s odůvodněním, že katolická církev se neváže na žádnou formu státní nebo politickou a odmítla politickou činnost kněží a jejich kandidaturu do parlamentu 1948 13.března začalo přebírání církevního pozemkového majetku podle zákona č. 142/1947 Sb. státem 1948 zákon č. 68/1948 Sb. ze 17.března o zvláštním přídavku duchovenstvu v činné službě církví a náboženských společností kongruálních a dotačních 1948 18.března vyzvalo předsednictvo ÚAV Národní fronty představitele všech církví, aby se přihlásili k budovatelskému programu obrozené Národní fronty a spolupracovali s akčními výbory Národní fronty, Národní fronta vytvořila církevní komise v krajích a v ústředí 1948 zákon č. 44/1948 Sb.. z 21.března, kterým se mění a doplňuje zákon o revisi první pozemkové reformy 1948 nová pozemková reforma č. 46/1948 Sb. z 21.3.1948, zábor všeho ostatního církevního majetku zejména farního a nadačního, ve vlastnictví církve zůstaly jen kostely, fary a farní zahrady, výměra zabraného církevního majetku se odhaduje na30.000 ha, z toho20.000 halesů a10.000 hazemědělské půdy (přesná výměra není známa, protože údaje o nové tzv.druhé pozemkové reformě uložené v archívu ministerstva zemědělství nebyly systematicky zpracovány)

1948 vládní nařízení č. 91/1948 Sb. z 20.dubna, o dodatečném soupisu pozemkového majetku pro revizi první pozemkové reformy (opatření proti unikání revizi zcizením nebo rozdělením pozemkového majetku)

1948 22.dubna jedná delegace Národní fronty s pražským arcibiskupem o kandidaturách kněží do zastupitelských orgánů 1948 biskupská konference v Olomouci 3.května zakazuje politickou činnost kněží 1948 vládní nařízení č. 90/1948 Sb. ze dne 13.dubna, jímž se mění a doplňuje vládní nařízení č. 1/1948 Sb. (působnost místních a okresních rolnických komisí)

1948 dne10.května se konalo první zasedání katolické sekce církevní komise při ÚAV Národní fronty, která zasedala ještě 14.5., 24.5.,a 18.6. a jednala o církevním školství, tisku a náhradě za vyvlastněný majetek, za prohlášení loajality slibovala Národní fronta církvi náhradu za vyvlastněný majetek a omezené řízení církevního školství a tisku, k přerušení jednání v červnu vedla církevní suspenze ministra Plojhara za nedovolenou kandidaturu ve volbách 1948 školský zákon č. 95/1948 Sb. z 10.května, kterým byly postátněny všechny veřejné školy a školy s právem veřejnosti 1948 vyhláška č.145/1948 Sb. z 12.května o úplném znění zákona o revisi první pozemkové reformy 1948 Národní fronta navrhla 14.května připravit zvláštní zákon o hospodářském zabezpečení církve po provedení pozemkové reformy 1948 zákonem č. 125/1948 Sb. z 3.června byly znárodněny přírodní léčivé zdroje a lázně včetně církevních 1948 Ústava Československé republiky č. 150/1948 Sb.

1948 10.června první schůze církevní komise ÚV KSČ (tzv. církevní šestky), která vypracovala směrnice pro Národní frontu, jak jednat s biskupy 1948 zákonem č. 185/1948 Sb. z 3.srpna byly postátněny léčebné a ošetřovací ústavy včetně církevních 1948 zákon č. 213/1948 Sb. z 8.srpna o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů, který legalizoval opatření akčních výborů 1948 vypracován návrh na dlouhodobý plán postupného překonávání náboženství v ČSR ve třech etapách s cílem vytvoření národní katolické církve 1948 zákon č. 231/1948 Sb. ze 16.října na ochranu lidově demokratické republiky, který obsahoval ustanovení proti zneužívání duchovenského úřadu k nepřátelským projevům vůči lidově demokratickému řádu 1948 vyhláška ministerstva zemědělství č. 234/1948 Sb. z 22.října o přenesení působnosti ministerstva zemědělství v některých věcech pozemkové reformy (knihování provede Národní pozemkový fond)

1948 ve Státní bezpečnosti bylo vytvořeno církevní oddělení

1948 koncem roku zastaveny další církevní časopisy a podniknut zákrok proti církevním

spolkům

1949 12. ledna předložilo církevní oddělení Národní fronty návrh na „Další opatření

v církevní politice“

1949 19.ledna církevní delegace jednala s prezidentem a vypracovala memorandum s 10

54

požadavky církve

1949 4. února ministr zahraničí odmítl návrh Svatého stolce jednat o církevních záležitostech

1949 17.února na žádost biskupů jednání katolické sekce ÚAV Národní fronty s představiteli

církve, stát požadoval veřejné vyhlášení kladného postoje episkopátu k režimu, nebránit

pokrokovým kněžím v účasti na veřejném životě a revokovat suspenzi 3 kněží, kteří se

angažovali ve prospěch režimu

1949 biskupská konference ve Starém Smokovci 22.března odhalila odposlouchávací zařízení

a rezignovala na další jednání s režimem

1949 zasedání předsednictva ÚV KSČ 25.dubna stanovilo novou ostrou linii církevní politiky

se zaměřením na vytvoření rozkolu v církvi vytvořením obrodného hnutí katolíků a

ustavilo církevní komisi ÚV KSČ (církevní šestku) k řízení církevní politiky

1949 výnos ministerstva informací z 27.4.1949 zastavil vydávání církevních periodik, Act

curie a omezil rozšiřování informací rozmnožovaných cyklostylem

1949 28.dubna rozhodla církevní komise ÚAV Národní fronty o založení obrodného hnutí

„Katolická akce“

1949 biskupská konference v Olomouci schválila oběžník kněžím o protiústavnosti postupu

vlády proti církvi

1949 10.června za přítomnosti 300 osob byla založena Katolická akce v Obecním domě

1949 15.června prohlásila biskupská konference Katolickou akci za schizmatické hnutí

1949 StB obsadila pražské arcibiskupství

1949 20.června vydalo ministerstvo školství tři výnosy o schvalování ordinariátních oběžníků,

pastýřských listů a dalších dokumentů určených kněžím a veřejnosti ministerstvem před

jejich odesláním, o hlášení porad předem a jejich konání za účasti zástupce národního

výboru a o neplatnosti církevních trestů politicky angažovaným kněžím

1949 20.června vydal Svatý stolec dekret, kterým odsoudil katolickou akci a exkomunikoval

její účastníky

1949 28.června vydal Svatý stolec exkomunikační dekret nad všemi katolíky, kteří vstoupí do

Komunistické strany nebo ji budou podporovat

1949 zákonem č. 169/1949 Sb. z 2.července byly zřízeny vojenské újezdy často na církevní

půdě

1949 15.července projednalo předsednictvo ÚAV Národní fronty návrh nového zákona o

hospodářském zabezpečení církví

1949 zákonem č. 217/1949 Sb. ze 17.října byl zřízen Státní úřad pro věci církevní k realizaci

státního dozoru nad církvemi

55

1949 zákon o hospodářském zabezpečení církví č. 218/1949 Sb. ze 17.října zrušil všechny předchozí předpisy o právních poměrech církví a náboženských společností, zavedl krytí ekonomických nároků církví ze státního rozpočtu, převedl na stát všechny patronáty a zavedl státní dozor nad církvemi a náboženskými společnostmi 1949 vládní nařízení č. 219/1949 Sb. z 26.října o hospodářském zabezpečení římskokatolické církve stanovilo podrobnosti státního dozoru 1949 vládní nařízení č. 223/1949Sb. z 26.října o hospodářském zabezpečení náboženských společností státem 1949 vládní nařízení č. 228/1949 Sb. z 27.prosince o působnosti a organizaci Státního úřadu pro věci církevní 1949 zákon o matrikách č. 268/1949 Sb. z 27.prosince prohlásil církevní matriky za majetek státu 1949 zákonem č. 270/1949 Sb. z 29.prosince o finančních prokuraturách bylo zrušeno soudní zastupování katolického církevního majetku finanční prokuraturou 1950 při sčítání lidu se hlásí k ř.-kat. církvi 76,4% obyvatel 1950 v březnu začal proces proti 10 představitelům řádů pro protistátní činnost 1950 v březnu přestaly existovat diplomatické styky mezi ČR a Svatým stolcem, i když nebyly formálně přerušeny 1950 bohoslovecká fakulta vyňata ze svazku Univerzity Karlovy 1950 v dubnu ve dnech 13.-14.4 a26. – 27.4 bylo internováno 2:200 řeholníků dne 26.-27.4 ave dnech 3.- 4.5. 10.000 řeholnic 1950 28.dubna byla likvidována řeckokatolická církev a biskupové internováni 1950 nařízení č. 21/1950 Sb. o odepsání parcel na území vojenských újezdů z pozemkových knih 1950 v červenci bylo na Velehradě založeno hnutí vlasteneckých kněží v čele s mírovým výborem katolického duchovenstva 1950 zákonem č. 88/1950 Sb zrušen § 13 zákona č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví (trestní ustanovení)

1950 vládní nařízení č. 112/1950 Sb. o bohosloveckých fakultách (zrušeny všechny diecézní semináře a ponechána jen Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze, později přenesená do Litoměřic)

1950 vládní nařízení č. 121/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro laické učitele

náboženství

56

1950 vyhláška Státního úřadu pro věci církevní č. 351/1950 Ú.l. z 21.5. o převzetí správy

některých majetkových podstat náboženským fondem

1950 vyhláška Státního úřadu pro věci církevní č. 352/1950 Ú.l. z 31.5. o sloučení všech tří

náboženských fondů v jediný náboženský fond , který spravuje Státní úřad pro věci

církevní

1950 administrativní zrušení řeckokatolické církve

1950 občanský zákoník (tzv. střední občanský zákoník) č. 141/1950 Sb. zrušil obecný zákoník

občanský z 1.6.1811

1951 7.března byl donucen pražský arcibiskup opustit svoje sídlo a byl mu přikázán nucený

pobyt mimo pražskou arcidiecézi

1951 12.března složili slib věrnosti republice 2 čeští biskupové, 3 slovenští biskupové a 2

další ordináři

1951 Náboženský fond přejmenován dne 10.7. na Náboženskou matici

1951 ustaven Celostátní mírový výbor katolického duchovenstva

1952 zrušeny finanční prokuratury

1953 Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta přestěhována do Litoměřic

1954 generální prokuratura ČSSR se vyjádřila, že církevní majetek nebyl zestátněn a že jde o

soukromé vlastnictví

1954 vládní nařízení č. 29/1954 Sb. o archivnictví

1954 vládní nařízení č. 30/1954 Sb. z 6.4. o darech ve prospěch státu 1954 vládní nařízení č. 55/1954 Sb. o chráněné oblasti Pražského hradu 1955 vyhláškou Ústředního národního výboru hlavního města Prahy č. 27/1955 ze dne 19.5.1955 zveřejněnou ve Sbírce nařízení a vyhlášek hlavního města Prahy byly církvi odňaty nemovitosti na Pražském hradu včetně katedrály sv. Víta 1956 Celostátní mírový výbor katolického duchovenstva se přeměnil na Mírové hnutí katolického duchovenstva 1959 vládní nařízení č. 15/1959 Sb. o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru (odnětí vlastnického práva)

1959 vládní usnesení č. 1047/1959 ze dne 9.12.1959 o převzetí ústavů sociální péče České

katolické charity, církví a náboženských společností do správy národních výborů

1960 vyhláška min. školství a kultury č. 56/1960 Sb. o úhradě nákladů na udržování a obnovu

57

kulturních památek

1960 ústava Československé socialistické republiky č. 100/1960 Sb.  1961 trestní zákon č. 140/1961 Sb. (církevní majetek dostává v § 139 stejnou trestní ochranu jako majetek v socialistickém vlastnictví)

1962 začal druhý vatikánský koncil (1962 - 1965)

1962 vyhláška předsednictva č. 37/1962 Sb. o úhradě nákladů na udržování a obnovu

kulturních památek

1963 zákon o rodině č. 94/1963 Sb. umožnil v § 10 uzavírání církevních sňatků, avšak až po

uzavření manželství před místním národním výborem

1964 zákon č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí

1964 občanský zákoník č. 40/1964 Sb. zrušil občanský zákoník č. 141/1950 Sb.

1965 pražský arcibiskup Beran jmenován kardinálem a odchází do Říma

1965 skončil druhý vatikánský koncil

1965 zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 59/1965 Sb. umožňuje působení duchovních ve

vězeňství

1967 zákon o správním řízení č. 71/1967 Sb.

1968 tzv. pražské jaro, ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci 1968 znovu povolena řeckokatolická církev 1970 nařízení č. 69/1970 Sb., kterým se zrušují některá ustanovení vl. nař. č. 219/1949 Sb., č.  221/1949 Sb., č. 222/1949 Sb. a č. 223/1049 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem 1971 vzniklo Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 1971 zákon č. 146/1971 Sb. nepřímo novelizuje zákon č. 218/1949 Sb.

1972 Kladsko připojeno k vratislavské arcidiecézi

1975 zákon č. 74/1975 Sb., kterým se upravuje působnost na úseku hospodářského zabezpečení církví a náboženských společností státem 1978 Těšínsko bylo připojeno k arcidiecézi olomoucké dne 1.1.  1978 zákon o školských zařízeních č. 76/1978 Sb. novelizoval část školského zákona č. 186/1960 Sb.

58

1981 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 47/1981Sb. o úpravě osobních

požitků poskytovaných československým státem duchovním církví a náboženských

společností

1982 změna a doplnění občanského zákoníku

1982 papež Jan Pavel II. zakázal Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 1983 vydán nový Codex Iuris Canonici 1984 zákon o soustavě základních a středních škol (školský zákon) č. 29/1984 Sb. nahradil školský zákon č. 186/1960 Sb.

1985 na pouti na Velehradě vypískán ministr kultury

1987 petice 31 bodů Augustina Navrátila (podepsalo ji 600 000 lidí)

1989 svatořečena sv. Anežka česká Přemyslovna 12.11.

1989 pád komunistického režimu 17.11.

1989 v prosinci se rozpustilo Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 1990 založen augustiniánský klášter Brno - Tuřany 1990 zákon č. 16/1990 Sb. zrušil státní dohled nad církví úpravou zákona č. 218/1949 Sb.  (změna §1 azrušení § 7)

1990 ustavena Biskupská konference ČSFR 14.5.

1990 zákon č. 163/1990 Sb. o bohosloveckých fakultách znovu začlenil pražskou teologickou fakultu do Univerzity Karlovy 1990 zákon č. 171/1990 Sb., kterým byl novelizován školský zákon č. 29/1984 Sb., povolil v § 57b,c zřizování církevních škol, středisek praktického vyučování a učilišť 1990 zákon č. 298/1990 Sb. o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého vrátil do vlastnictví církve v ČSFR 77 objektů, z toho 57 řeholím v ČR a 15 řeholím v SR a 5 budov arcibiskupství olomouckému 1990 zákonné opatření předsednictva ČNR č. 307/1990 Sb. o působnosti orgánu ČR při provádění zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého (schválené usnesením ČNR č. 61/1990/3 Sb.)

1990 vyhláška federálního ministerstva práce a soc. věcí č. 571/1990 Sb. o odměňování

učitelů náboženství

1990 vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 572/1990 Sb. o osvobození

zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností,

59

řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních zařízení od dovozního cla 1990 nařízení vlády ČSFR o úpravě osobních požitků poskytovaných duchovním církví a náboženských společenství 1990 Česká biskupská konference lituje v dopisu Německé biskupské konferenci utrpení sudetských Němců (3.9.) v odpovědi na omluvu NBK za viny nacizmu (8.3.) 1991 ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR dává církvi právo rozhodovat svobodně o svých záležitostech 1991 zákon o majetku obcí č. 138/1991 Sb. řeší vznik obecního majetku 1991 zákon ČNR č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (včetně části původního církevního majetku, jehož převod na obce nebyl státem blokován jako tomu bylo později u zemědělské a lesní půdy) 1991 zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku č. 229/1991 Sb. v později upraveném znění blokoval v § 29 nakládání s církevní půdou 1991 zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností č. 308/1991 Sb. ze 4.7. (pro ekonomické zabezpečení církve zůstal i nadále v platnosti zákon č. 218/1949 Sb.)

1991 zákon č. 338/1991 Sb. z 18.7., kterým se měnil a doplnil zákon č. 298/1990 Sb. o úpravě

některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací, vrátil církvi v ČSFR 193 dalších klášterních objektů, z toho 113 v ČR a 80 v SR 1991 vyhláška min. školství, mládeže a tělovýchovy ČR a ministerstva zdravotnictví č. 452/1991 Sb. o zřizování a činnosti církevních škol a škol náboženských společenství 1991 zákon č. 509/1991 Sb. o změně občanského zákoníku 1991 podle sčítání lidu se hlásí k římskokatolické církvi 39,2% obyvatel (4 mil. občanů) 1992 občanský zákoník č. 47/1992 Sb.

1992 zákon ČNR č. 161/1992 Sb. o registraci církví a náboženských společností stanovil census pro registraci nových církví a náboženských společností 1992 zákonem ČNR č. 165/1992 Sb. pro Českou republiku a zákonem FS č. 522/1992 Sb.  pro ČSFR byl zrušen státní dozor nad církevním majetkem (zák. č. 218/1949 Sb.) zrušením § 10 zákona č. 218/1949 Sb.

1992 zákon o rodině č. 234/1992 Sb. obnovil alternativnost formy uzavření manželství 1992 zákon o dani z nemovitosti č. 338/1992 zavádí daňovou úlevu pro církve (§4 a9)

1992 zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí č. 357/1992 Sb. má

60

daňovou úlevu pro církev (§ 20)

1992 katastrální zákon č. 344/1992 Sb.

1992 zákon č. 522/1992 Sb. mění §1 a§ 8 zákona č. 218/1949 Sb. (zrušení státního dozoru nad církevním majetkem) ve znění zákona č. 16/1990 Sb.  1992 zákon o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. má daňovou úlevu pro církev (§19 a20)

1992 zákon o dani spotřební č. 587/1992 Sb. má daňovou úlevu pro církev (§ 8)

1992 zákon o dani z přídavné hodnoty č. 588/1992 Sb. má daňovou úlevu pro církev (§ 25)

1992 zánik Československé republiky 31.12.

1993 vznik České republiky 1.1.

1993 ústava České republiky č. 1/1993 Sb.

1993 ústavní zákon č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako ústavního

pořádku ČR, která zaručuje náboženskou svobodu a dává církvím právo ustanovovat své orgány a zřizovat své instituce nezávisle na státních orgánech 1993 ustavena Česká biskupská konference 1993 zákon o dani silniční č. 16/1993 Sb. má daňovou úlevu pro církve (§ 2) 1993 vládní nařízení č. 86/1993 Sb. o osobních požitcích duchovních 1993 zřízení plzeňského biskupství (31.5)

1993 příkaz ministra kultury ČR č. 8/1993 o zřízení rejstříku právnických osob podle zákona č. 308/1991 Sb. s platností od 1.1.1994 1993 zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 1994 zákon č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty 1994 změna občanského zákoníku zákonem č. 267/1994 Sb.

1995 vládní nařízení č. 273/1995 Sb. o úpravě osobních požitků duchovních

1995 příkaz ministra kultury č. 23/1995 o změně příkazu č. 8/1993 a o potvrzování právní

kontinuity církevních právnických osob

1995 rezoluce Evropského parlamentu z 14.12.1995 vyzvala všechny státy střední a východní

Evropy, aby veškerý majetek, který byl ukraden komunisty, nacisty nebo jejich

komplici, byl vrácen jejich právoplatným vlastníkům

1996 příkaz ministra kultury č. 13/1996 z 28.6. vyřazuje k 30.9.1996 z rejstříku právnických

61

osob ty, které nejsou součástí církve (jednalo se o tzv. účelová zařízení církve podle § 6 zákona č. 308/1991 Sb., což byly hlavně všechny charity) - církev je proto vzápětí uznala za organizační jednotky církve, aby se mohly být i nadále vedeny v rejstříku 1996 vládní usnesení č. 498/1996 ze dne 25.9.1996 o postupu při převodu vymezeného nemovitého státního majetku církvím (římskokatolická církev podle tohoto usnesení požádala o vydání 1887 nemovitostí, když původní úmysl církve požádat o vrácení 2665 nemovitostí byl odmítnut jako nereálný)

1996 zřízení ostravsko-opavského biskupství 30.5.

1996 zřízen v Praze Apoštolský exarchát řeckokatolické církve

1997 vládní usnesení č. 6 z 8.1.1997 o dalších náležitostech potřebných k provádění vládního

usnesení č. 498/1996

1997 vládní usnesení č. 211 z 9.4.1997 o neschválení předložených požadavků na vrácení 1887 objektů římskokatolické církvi a vyslovení souhlasu s tím, aby u 710 církevních nemovitostí došlo k individuálnímu posuzování požadavků na jejich vrácení, z nich pak vláda vybrala 232 nemovitostí, jejichž vydáním se konkrétně zabývala (celkem 19 usneseními vlády v letech 1997 - 1998 bylo pak vládou schváleno vydání 150 nemovitostí, z toho 32 budov a 118 pozemků, skutečně vráceno bylo exekutivní cestou 128 nemovitostí

1998 ústavní zákon č 162/1998 Sb., kterým se mění Listina základních práv a svobod

1998 vládní nařízení č. 322/1998 Sb. o úpravě osobních požitků duchovních

1998 dohoda o duchovní službě v resortu ministerstva obrany, uzavřená mezi ministerstvem obrany ČR a Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví dne 3.6.1998

1998 dohoda o duchovní službě ve věznicích uzavřená mezi Vězeňskou službou ČR a Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví dne 28.6.1999

1999 usnesení vlády ČR č. 24 ze dne 6.1. o neoprávněnosti dřívějšího potvrzování právní kontinuity právnických osob odvozujících svou právní subjektivitu od církví a náboženských společností ministerstvem kultury ČR (z doby před nástupem ministra Dostála)

1999 zřízení komise vlády ČR pro otázky vztahu státu a církví příkazem ministra kultury č. 7 ze dne 1.4.1999 1999 ministerstvo kultury ČR požádalo Českou biskupskou konferenci o předání podkladu pro nový výčtový zákon k převodu státního majetku

1999 Katolický týdeník se stává s.r.o., jehož 100% vlastníkem je Česká biskupská konference

1999 zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (může se týkat církví, pokud převezmou nějaké povinnosti v oblasti veřejné správy)

1999 zákon č. 361/1999 Sb. měnící památkový zákon č. 20/1987 Sb. ve znění zákona č. 242/1992 Sb.

1999 vládním usnesením č. 692 ze dne 7.7.1999 (Zemanovy vlády) bylo zrušeno vládní usnesení č. 211/1997 (Klausovy vlády) o převodu státního majetku na církve a tím bylo zastaveno exekutivní vydávání státního majetku do vlastnictví církvi 1999 mezi ČR a Svatým stolcem dohodnuto zřízení paritní komise (pro řešení vztahu katolické církve a státu)

2000 Česká biskupská konference předala dne 30.června 2000 Ministerstvu kultury ČR

„Seznam církevních nevrácených nezemědělských nemovitostí“, který obsahoval 28.451 položek jako odpověď na žádost ze dne 29.dubna 1999

2000 zahájena jednání paritní komise ČR - Svatý stolec

2000 zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů

2000 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam oborů živností volných (týká se podnikatelských aktivit církve a charit)

2000 založen klášter trapistů v Novém Dvoru u Dobré Vody

2000 zákon č. 219/2000 Sb. o majetku ČR a jejím zastupování v právních vztazích 2000 zákon o matrikách č. 201/2000 Sb.

2000 změna občanského zákoníku č. 367/2000 Sb.

2001 při sčítání lidu se hlásí k ř.-kat. církvi 26,8% obyvatel

2001 na setkání představitelů České biskupské konference s předsedou vlády Zemanem bylo dne 17.dubna 2001 dohodnuto vydání kultovních objektů a řešení problému pozemků pod kláštery (napravení chyb v zákonech č. 298/1990 Sb. a č. 338/1991 Sb.)

2001 zákon č. 10/2001 Sb. , kterým se mění zákon č. 157/2000 Sb., o převodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů

2001 Česká biskupská konference předala 4.9. ministerstvu kultury podklad ve formě disket od jednotlivých diecézí a řádů pro návrh výčtového zákona o vrácení kultovních objektů, na kterém však většina mužských řádů odmítla spolupráci v obavě, aby nešlo o zneužití tohoto zákona jako restituční tečky, podklad byl proto neúplný – podle součtu, který provedlo ministerstvo kultury obsahoval 28361 nemovitostí (pozemků + budov)

2001 ČBK vydává „Přehled jednání mezi státem a církvemi v letech 1990 - 2000“ 2001 Ministerstvo kultury odmítlo dopisem z 28.srpna 2001 České biskupské konferenci požadavek předložit parlamentu návrh na nápravu chyb v zákonech č. 298/1990 Sb. a č. 338/1991 Sb.

2001 Ministerstvo kultury ČR vypracovalo pro vládu návrh výčtového zákona a předložilo jej vládě 26.září

2001 v podobě nazvané „Zpráva o přípravě návrhu zákona o úpravě některých majetkových vztahů některých církví a náboženských společností“, ve kterém navrhlo vládě, aby stát vydal církvi 296 kultovních nemovitostí, a odmítl vydat 1632 nemovitostí označených za nekultovní, 192 označených za problémové a 2942 označených za nevyhovující zadání

2001 vláda upouští na návrh Ministerstva kultury ČR ze dne 3.října 2001 od záměru vrátit církvi výčtovým zákonem kultovní objekty jednak pro neúplnost církevních podkladů jednak proto, že se nepodařilo Ministerstvu kultury ČR ověřit si církevní podklady u katastrálních úřadů

2001 příkaz ministra kultury č. 32/2001 ze dne 21.12. o změně příkazu ministra č. 8/1993 , kterým se ruší dosavadní evidence a zavádí se omezená evidence podle zákona č.  308/1991 Sb., což v praxi zrušilo evidenci tzv. historických církevních právnických osob u ministerstva kultury s cílem znemožnit nebo znesnadnit vznášení restitučních požadavků církve využitím faktu, že církevní vlastnictví bylo v minulosti zapisováno do pozemkových knih pod různými názvy, i když šlo o stále téhož vlastníka

2002 1.ledna vydán nový zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností č. 3/2002 Sb. (schválen poslaneckou sněmovnou, zamítnut senátem, znovu schválen poslaneckou sněmovnou, vetován prezidentem, znovu schválen poslaneckou sněmovnou usnesením č. 4 ze dne 18.12.2001), který nově upravil registraci církví a náboženských společností a zavedl právní pojem církevní právnická osoba; církev nesouhlasila s výkladem zákona, který prosazovalo ministerstvo kultury a podle kterého charity nebyly součástí církve a stát si vyhrazoval právo spolurozhodovat o evidenci a rušení církevních právnických osob

2002 nařízení vlády č. 68 z 11.2. o osobních požitcích duchovních 2002 příkaz ministra kultury č. 1/2002 z 19.února vydaný přes nesouhlas církve o zrušení Náboženské matice a o jmenování likvidátora

2002 2.dubna podána u Vrchního soudu v Praze žaloba na Ministerstvo kultury ČR s návrhem na zrušení příkazu ministra o zrušení a likvidaci Náboženské matice

2002 vyhláška Ministerstva kultury ČR č. 232/2002 Sb. ze dne 28.5., kterou se provádí zákon č. 3/2002 Sb.

2002 zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových č. 201/2002 Sb.  2002 ministr zahraničí ČR a apoštolský nuncius v ČR podepsali smlouvu mezi ČR a Svatým stolcem dne 25.7.

2002 nařízení vlády o č. 586/2002Sb., kterým se mění vládní nař. č. 86/1993 Sb. o osobních požitcích duchovních

2003 22.1. byla podepsána dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra ČR, Hasičským záchranným sborem a Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí

2003 skupina senátorů napadla zákon č. 3/2002 Sb. u Ústavního soudu a Ústavní soud vydává nález č. 4/2003 Sb. ze dne 27.11.2002, kterým ruší některá ustanovení zákona č. 3/2002 Sb. a podává ústavně konformní výklad zákona č. 3/2002 Sb., kterým potvrzuje, že charity jsou součástí církve a že stát má právo církevní právnické osoby jen evidovat

2003 na Velehradě započalo jednání plenárního sněmu 2003 dne 21. 5. zamítla poslanecká sněmovna v prvním čtení hlasy 110 proti 39 návrh na ratifikaci Smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem 2003 dopisem ze 7.července navrhuje ministr kultury znovu se zabývat přípravou zákona o majetkovém narovnání

2003 dopisem ze 14.července odpovídá Česká biskupská konference, že je ochotna jednat o majetkovém narovnání jen v plné šíři toho problému a ne pouze o vrácení kultovních objektů

2003 usnesení vlády ČR č. 811 ze dne 6.8.2003 novelizovat zákon č. 3/2002 Sb ve znění nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb.

2003 Ministerstvo kultury ČR předkládá vládě dne 2.9.2003 návrh novely zákona č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností

2003 Ústavní soud vyhlašuje svůj nález I.ÚS 146/03, že Ministerstvo kultury ČR bylo povinno evidovat nově zřízenou Charitu Lipník nad Bečvou a zakázalo mu pokračovat v porušování práv a svobod církví a náboženských společností

2003 nařízení vlády č. 465/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/1993 Sb. o osobních požitcích duchovních

2004 Nejvyšší správní soud zamítl návrh církve, aby bylo zrušeno rozhodnutí ministra kultury o zrušení a likvidaci Náboženské matice 2004 skupina senátorů napadla u Ústavního soudu příkaz ministra kultury č. 32/2001 ze dne 31.12.2001, který se ruší evidence historických církevních právnických osob (zřízených před vydáním současně platného kodexu církevního práva)

2004 Česká republika se stává 1.5. členským státem Evropské unie

Literatura:

Právní předpisy dle textu 

František Palacký: Dějiny národu českého a vysvětlivky

Zdeněk Kalista: Stručné dějiny československé

August Franzen: Církevní dějiny

Jan Voženílek : Výsledky čs. pozemkové reformy

Radomír Malý: Církevní dějiny

Mojmír Kalný: Církevní majetek a restituce

Mojmír Kalný: Církevní majetek a Bílá hora

Říšský zákoník

Sbírka zákonů

Vládní usnesení

Prameny z internetu - Wikipedie

Právně historická expertiza university Karlovy v Praze právního postavení církevního majetku v druhé polovině19. a20.století na území dnešní ČR Jaroslava Radouchová: Československý stát a katolická církev po únoru 1948 Církevní komise ÚV KSČ 1949 – 1950 – edice dokumentů

Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích Kolektiv autorů Právnické fakulty UK: Dějiny evropského kontinentálního práva Katolická církev v České republice (brožura České biskupské konference)

Hubert Jedin: Malé dějiny koncilů

Z přednášek Církevních dějin na Katolické teologické fakultě