Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České pohádky: Pohádky o čertech a jiných věcech

5. 09. 2012 22:27:38
České pohádky mají své tajemné kouzlo a přenášejí se z generace na generaci. Jsou totiž nejen krásně psané a ilustrované, ale také poučné a mavoučné. V českých pohádkách najdeme kdejaké bytosti! A nejzajímavější ze všech těch hejkalů, vodníků, skřítků, čarodějek a sudiček, je pravý český čert. Děti jsou obklopovány tolika informacemi, že asi po prosté pohádce sami nesáhnou. Je třeba jim pomoci najít cestu ke knize, která jim pomalu naplní mysl hodnotami, pro které jsou pohádky přeci psány vynikajícími českými i světovými autory.

Valná většina pohádek řeší problémy chudých lidí, ale také hříšnost lidiček, zejména vrchnosti a sedláků. Ač začouzení, s rohy, kopytem a ocasem, který k čertu patří téměř neodmyslitelně, jsou většinou strůjci pozemské spravedlnosti, ale také lidské hlouposti i mazanosti. A hříšníky, ti spravedliví čerti, nosí do pekla v pytli. A ti mazaní a nenechaví jsou většinou ztrestáni spravedlivým člověkem, který je šupem pošle zpět do pekla. Téměř každá generace prošla tímto pohádkovým "školením", a tak děti sice chápou, že čert je pohádková bytost, že je s ním občas legrace, ale na konci příběhu ty pravé dareby odnesou do pekla a těm hodným lidem i pomohou. Také, v jiných příbězích, mají čerti všemi mastmi mazanou povahu, ale zvítězí nad nimi lidská moudrost a to "pamatování na duši". A proto všechno, co české čertovské pohádky v sobě nesou, patří český čert neodmyslitelně do tzv krásné literatury. Nejenže se v jejich námětu a jádru skrývá vzácnost lidské duše, ale také řeší mezilidské vztahy, dovíme se o prostředí, v kterém se pohádka odehrává a o životě našich předků.

Prostá lidská mravnost a vzácnost lidské duše ...

Mohlo by se zdát, že naše současné děti rozhodně nějaká prostá česká pohádka za srdce nechytne. Je to však omyl. Děti si velmi rády sednou ke krásně ilustrované knížce třeba s babičkou nebo dědečkem a nechávají se unášet krásným příběhem, plným fantazie, čertoviny i nezištné lásky až do šťastného konce. Ať se to komu líbí nebo nelíbí, českou pohádku si řadím mezi vzácnou literaturu. Ono ji totiž ubývá, ubývá té křehkosti a krásy dávných příběhů, i toho očekávání, že dobro nad zlem zvítězí (v což všichni tajně doufáme), stejně jako lidský rozum a čistá duše nad všemi sedmi hříchy. Připomeňme si je: pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost a lenost. A u každého toho hříchu si hned vzpomeneme na pohádky, které důvěrně známe. A do dětského srdce se tak vlévá pomaloučku smysl pro spravedlnost, který v české pohádce kraluje, ale také rozvíjí dětskou fantazii i touhu po příběhu. A tak, ať úmyslně nebo neúmyslně si pomalu vychováváte budoucí čtenáře, který rád, i v dospělosti sáhne po dobré knize.

Pohádky jsou nejen pro děti ...

Pan profesor Oldřich Sirovátka napsal krásnou pohádku z valašského prostředí, "Jak čerti ukradli lidem smích". Čerti si v této pohádce sice počínají mazaně, leč - jsou hloupí. Sice ovládají všelijaké triky a kouzla, ale nakonec, což se tak děje v mnohé pohádce, jim to moc nepomůže. Zvítězí nad nimi lidský rozum, láska, přátelství, lidské srdce, které si nakonec zvolí tu svou, sice nevýhodnou, ale lidskou cestu.

Ukázka:

Žil kdysi v pekle jeden starý čert a už tři sta roků dělal den co den stejnou práci: štípal na špalku polena a přikládal na oheň pod kotly. Tři sta roků, to je tuze dlouhá doba! Až se mu to zmrzelo a jednoho dne se z pekla ztratil jako pára.

Čerti ho hledali po celém pekle, myslili, že se třeba schoval někam do kouta a vyspává tam. Obrátili peklo vzhůru nohama, ale nadarmo. Milý čert zatím utekl nahoru na zem, potloukal se od vesnice k vesnici, všude se rozhlížel, jak si lidé žijí, a říkal si: Najdu si nějaké řemeslo, co se mně bude zamlouvat, a budu si žít pěkně v pokoji.

Jednou se dostal až do valašských hor. Lehl si na kraj lesa, podepřel si bradu a díval se, jak tam bača pase na stráni stádo ovcí. Čert si bručel sám pro sebe: Oho, jak se mu dobře vede! Ovečky se mu pasou samy, pěkně za ním skákají, on si je na salaši večer podojí do hrotka a má mléko a sýr, nic mu nechybí. Když zabije nějakého berana, nají se dosyta masa, a ještě má na zimu teplý kožich. To by se mně taky líbilo!

Čert si umínil, že se stane pastýřem. Ale kde vzít berany a ovce? Lámal si s tím hlavu, až ho napadlo: Počkej, vždyť já si ty zvířata udělám sám. Od čeho jsem čert a dokážu každé kouzlo?

Hned se do toho pustil a za chvíli měl první zvíře hotové. Ale když vyšlo z jeho rukou, mělo nějak jeho vlastní podobu: na hřbetě mělo tvrdé a škaredé chlupy, a ne pěknou a kudrnatou vlnu jako ovečka, na hlavě rohy a na bradě dlouhé vousiska. Inu, místo ovečky stvořil čert kozu. A povahu měla koza taky čertovskou – byla mlsná, ztřeštěná a zlostná jako čertisko.

Milý čert ji obcházel ze všech stran, prohlížel si, co to udělal, a viděl, že se mu ovečka nepodařila, jak by měla být. Škrábal se mezi rohama a povídal si: Ech, to nevadí, aspoň poznám, které jsou moje!

Nadělal si jich celé stádo a na druhý den je vyhnal na pastvu. Protože chtěl, aby co nejdřív ztloustly, honil je po kopci z místa na místo za nejpěknější trávou. Tak je zkazil, a proto z koz nikdy nebude takové pěkné stádo jako z ovcí. Ovce se pasou hlavami vedle sebe a hezky bok po boku, ale kozy se rozlezou po celém pastvisku a sežerou kdeco.“

Tato pohádka nám nejen vypráví příběh, ale také nás seznámí s životem na Valašsku, jaký býval dříve, za starých časů. Pan profesor v sobě etnografa rozhodně nezapřel.

Zvu vás do pohádky o čertech a dobrých lidech - bez rozdílu věku. Zapomeňte na všechno zlé ... a držte palce těm spravedlivým, slušným a láskyplným lidem. Přeci - nejenom v pohádkách-, vítězí nad zlem, i s čertem v patách.

Autor: Irena Maura Aghová | středa 5.9.2012 22:27 | karma článku: 11.78 | přečteno: 5813x

Další články blogera

Irena Maura Aghová

Společnost: O těžkých časech stěhování národů a o Boëthiovi

Tématem mého článku je vhled do situace, kterou zažívala Evropa po dramatickém stěhování národů a jak se snažila s novou situací kulturně vyrovnat. Též bude řeč o Boëthiovi na dvoře gótského krále Teodoricha.

21.3.2017 v 0:45 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 309 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Společnost: O útěše a neútěše

Máte špatnou náladu? Dotírají na Vás zlé myšlenky? Nejde Vám práce od ruky a nejste schopni se zbavit tíživého pocitu strachu,úzkosti, napětí a skleslosti? Už v dávných dobách se lidé zabývali tímto stavem mysli.

10.3.2017 v 6:37 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 189 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Společnost: Změna světa předpokládá změnu mentality člověka

Na Internetu se setkáváme s čím dál vyšším množství snah o růst a rozvoj osobnosti. Bylo by hezké, kdyby se o tento potřebný trend zajímali hlavně lékaři a jiní renomovaní odborníci, namísto manažerů. O tom tento článek.

16.2.2017 v 9:08 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 244 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Berete warfarin? Moje životní zkušenost

Článek pojednává o zdraví a nemoci a léku Warfarin, o kterém kolují různé názory, úvahy a závěry z laických i pseudo-odborných kruhů. Nicméně, ke svým problémům se člověk musí postavit osobně a čelem.

1.2.2017 v 13:53 | Karma článku: 14.65 | Přečteno: 976 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Přeješ si mír kolem? Začni u sebe

Zmítání se ode zdi ke zdi ve svém vnitřním světě, znamená narážení na stěny a lidi i ve světě vnějším. Vlastní neklid je ten nejhorší nepřítel.

23.3.2017 v 9:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

René Melichar

Blýskavé nekonečno aneb jak ženatý ochutnal svobodu

Už to bylo vážně trapné... Psát pořád o věcech, které se mi nějak nepovedly, či jinak vymkly z rukou. Už bylo opravdu na čase se něčím pochlubit,

23.3.2017 v 9:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Olga Gusmanová

Hladové bříško

Viděla jsem v televizi ve zprávách krátký dokument o tom, jak děti ze sociálně slabých rodin nemají školní obědy. Byla tam holčička, která říkala, že by přála všem dětem plná bříška.

23.3.2017 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Alena Damijo

Narozeninové útoky

Pokud slavíte 22. 3. narozeniny (stejně jako já) a žijete přitom nějaký pátek v Lodýně (stejně jako já), bude pro vás včerejšek extra pamětihodný. Žel jsou vzpomínky, bez kterých bych se i obešla... Pocity bezprostředně po útocích?

23.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Helena Vlachová

Kdy se stydím být Češkou

Jsou okamžiky, kdy si říkám, že je škoda, že jsem se nenarodila někde jinde. V zemi, v níž se více dbá na morálku

23.3.2017 v 5:51 | Karma článku: 20.25 | Přečteno: 844 | Diskuse
Počet článků 1410 Celková karma 9.91 Průměrná čtenost 1303

Snažím se o vlastní a nezávislý pohled na život. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.