Společnost: Volíme prezidenta
Mladí chtějí prosadit kandidáta, profesora Franze
… a pozorují, jaké jsou vedeny debaty kolem jeho tetování, které má prý na 90% těla. Jistě, že je výstřední, ale o to jde. Je jiný, než ostatní a má podporu. Možná, že tou jeho podporou se hromadí řada otázek o současné společnosti, jak ji vnímá mladá generace nebo lidé s nekonformním pohledem na život a na svět. Být jiný znamená narušit představu šedého a nudného vkusu, kterému se říká elegance a do které se nikomu mladému nechce nasoukat. Připomnělo mi to jeden film, někdy ze šedesátých let, jak v jedné americké židovské rodině se syn oblékal do indiánského oblečení a přišel i tak na rodinný pohřeb. Posléze se z něho stal úspěšný úředník. Stejně jako z mnohých lidí, kteří posléze pocítili, že by nadále nebyli přijatelní, a tak zapadli, zapomenutí, do šedého průměru a víc o nich nevíme nic. Pan profesor Franz nemůže odložit svou kůži. Nakonec, proč by to dělal? A v této otázce je mnoho námětů na přemýšlení, přátelé.
... touha po vymanění se z prostřednosti je přirozená
Touha se vymanit z prostřednosti a nacházet nové a nové vlastní výrazy pro svou identitu a odlišení se, být něčím jedinečný, a také to různými způsoby prezentovat, to je přirozené. Však i naše celebrity se všelijak hastroši a chovají se prostě jinak, píše se o nich v bulváru, a kdo chce, tak se tím baví a zabývá. Pokud bude pan profesor Franz zvolen, a jak se praví, jeho obraz bude viset ve všech úředních místnostech a lidé se na něho budou muset chtě nechtě dívat, i ti, kteří jsou pohoršeni odlišným zjevem, pak bude na něm, jak vyváží svou odlišnost svými činy ve funkci prezidenta republiky. Nemyslím si, že je důležité, jak lidé vypadají, ale je důležité jejich nitro, charakter a srdce. Takové otázky si konečně klade lidstvo od nepaměti. Zabrousím třeba do dávné historie, k řece Jordánu, kde působil nějakou dobu Jan Křtitel, ten který se oblékal do zvířecí kůže, jedl kobylky, pil vodu z pramenů a neváhal se stavět velmi nebezpečnému člověku a panovníkovi Herodu Antipasovi, který jistě chodil elegantně oblečený a žil v přepychu. Čas jeho oblečení a zanedbaný vnějšek smazal a je stále v paměti lidí, motivací k vrcholným uměleckým dílům a i k přemýšlení. Hodně mladých lidí se k němu hlásilo, později se z nich stali učedníky Ježíše z Nazaretu. A to je také, troufám si říci, část evropské kultury a myšlení, které kdesi balancuje ve vodách průměrnosti a většinové představy o tom, co se má nebo nemá, a tím nemyslím na etiku a obecnou morálku.
... lidé nejsou spokojeni, ale neupadají do apatie
Bylo by dobře, kdyby lidé, kteří působí ve věcech veřejných, to mysleli s naší zemí a lidem dobře. Reprezentovali důstojně naši malou zemi a lidé, kteří jsou závislí na pomoci druhých, ať pro nemoc nebo tělesné postižení či věk, se necítili nepotřební a zapomenutí. Neboť, člověk neví dne ani hodiny. A ať si politici a lidé pracující směrem k veřejným věcem uvědomují nebo třeba po čase po svém zvolení ani neuvědomují, zanechávají po sobě stopy, které by někteří třeba i rádi zahladili anebo i odčinili. Ale v naší společnosti, a řekla bych od nepaměti, se hodně nálepkuje. Málokdo už dnes bude přemýšlet o tom, jaký byl třeba politik Rudolf II. Habsburský, jehož má kde kdo za pošetilého sběratele, protože se takový v paměti uchoval. Ale v naší novodobé historii skutečně není osobnost, podle které se dá nějak měřit kvalita výkonu politické funkce a lidé, znechuceni šarvátkami i medializací každé celkem bezvýznamné hlouposti, stále reflektují rovinu reality, která se pohybuje mezi vyvolaným zdáním o ni a tvrzením o ni. A tam, v tom prostoru se odehrávají činy s přímým dopadem na každodenní život a jeho úroveň. A tam jsou skryty všechny dobré a špatné vlastnosti, schopnosti a neschopnosti, dobré úmysly a špinavosti, které hýbou lidmi, jako subjektu politiky. A tam by se měla nějak profilovat i osobnost prezidenta, který sice nemá rozhodující moc, ale lidé by ho měli vnímat jako oporu. Mravní i v činech příkladnou s charakterem jako křemen. Od věků lidé řešili působení moci a umístění jejího vlivu tak, aby byli svobodní. Svoboda je předpoklad k rozvíjení lidské osobnosti, společnosti i konečně státu. A proto bych si přála, aby vítězný kandidát na post prezidenta České republiky byl mostem mezi vládou a občany, garantem svobod a člověkem, kterého si lidé budou vážit pro jeho činy i úmysly. I v budoucím čase by měl být tou mírou pro úřad, který má váhu o to vyšší, o co menší reálnou moc.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016