Stát a právo: Etika a právní vědomí

Nu dobrá, Parlament ČR se nerozpustil, také to mnoho lidí nečekalo. Slyšeli jsme mnoho projevů, na poslancích bylo vidět, že jim poslední události nepřidaly a jistě, ani když odcházeli z Poslanecké sněmovny, nemohli cítit žádné ulehčení, výhru nebo pocit naplnění. Nad naší zemí se vznáší nové "Gate", které ve svém emotivním projevu pronesl pan expremiér Nečas, tedy "IštvanGate." A tak tento vrchní státní zástupce, díky panu expremiérovi Nečasovi vchází do dějin jako třídní nepřítel, škůdce a původce všeho zla. Neříkám tak ani tak, konečně, proč bych se měla někoho zastávat? Každý si na tom nese podíl viny a v tom průvanu vlají dlouhé blond vlasy jedné dámy, vonící mošusem, abych tak nadneseně řekla. A v té tragikomické atmosféře se odehrává drama státu, společnosti a práva.       

Novela zákona o státním zastupitelství v ohrožení?

Současný zákon č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství vznikl v roce 1993 jako ostrý protiklad  socialistické prokuratury a našel si plnou podporu v parlamentu z jednoho prostého důvodu: odboural centralistické a monokratické rysy prokuratury. Takový model byl považován tvůrci nového zákona za nebezpečí prokurátorské žaloby. Rozhodoval prakticky o veškerém postihu trestné činnosti, měl neobyčejně silné postavení a k ovlivnění jakékoliv kauzy stačilo ovlivnit jediného člověka - generálního prokurátora. Profesor Zoulík, tvůrce nového zákona o státním zastupitelství, vyvinul úsilí, aby zcela rozbil tuhou monokracii na prokuratuře shora dolů a co nejvíce oslabil pozici generálního prokurátora - v novém zákonu již nejvyššího státního zástupce. V zákoně č. 283/1993 Sb. už nemá veškeré správní kompetence, tedy financování a personální pravomoci ve vztahu k nižším stupňům.  Nejvyšší státní zastupitelství se stalo orgánem žaloby, působícím při Nejvyšším soudu. Soustava podle profesora Zoulíka stála ve své koncepci na zcela zásadním předpokladu - byla rozporcována po stupních od okresního státního zastupitelství (OSZ), přes krajské státní zastupitelství (KSZ), dále přes vrchní státní zastupitelství (VSZ) až k nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ). Právo nadřízenosti a tedy i pokynu měl vždy pouze nadřízený stupeň vůči bezprostředně nižšímu, tedy KSZ pouze vůči OSZ, VSZ pouze vůči KSZ a konečně NSZ pouze vůči VSZ. Tím bylo zajištěno, že nejvyšší státní zástupce nebude moci zasahovat do kauz na krajské a okresní úrovni. Tak vznikla vysoká míra samostatnosti okresních a krajských zastupitelství, neboť nejvyšší žalobce byl vůči nim pouze v postavení nejvyššího reprezentanta soustavy, nemohl jim nic nařídit, nemohl je jmenovat, odvolat, nerozhodoval o jejich financování. Taková soustava je velice imunní vůči jakýmkoliv politickým tlakům na centrální úrovni a ovlivnění jakékoliv trestní kauzy je fakticky znemožněno.

Novela z roku 2002 

Princip, prosazovaným profesorem Zoulíkem byl novelizován v roce 2002. Tato iniciativa vzešla ze strany Nejvyššího státního zastupitelství (Benešová-Fenyk). V této novele se ustanovily některé prvky posilující pozici Nejvyššího státního zastupitelství, jako kontroly skončených věcí, dohledy nad dohledem, personální pravomoci vůči soustavě, apod. Někteří kritici tvrdí, že tato novela právě způsobila ovlivňování některých kauz.  

Novela z roku 2013

V květnu 2013 byla vládou schválena další novela zákona o státním zastupitelství   , která významně posiluje postavení státního zastupitelství a v roce 2015 by měl začít fungovat  specializovaný útvar pro vyšetřování korupce. Ve světle současné kauzy (NagyGate), je zřejmě její  schvalování ohroženo. Nesmíme ovšem zapomenout, že proti znění novely se stavěla docela rozumně opozice a i exministr spravedlnosti Blažek.   Současná ministryně spravedlnosti paní Benešová tento návrh stahuje a připravuje k dopracování. Prohlašuje o něm, že je nedodělek.  Pokud vnímavější lidé, kteří sledují klání v naší zemi se skutečně chtějí zaměřovat na nosné informace, pak je to právě tento zákon, zákon o státním zastupitelství, o němž ještě mnoho uslyšíme.

... Nečasův smeč vůči  státnímu zástupci, JUDr. Ištvánovi

I když doba, kdy vládla vláda Petra Nečase, byla pro tuto zemi velmi těžká a lidé by to unesli, kdyby to mělo nějaké pozitivní výsledky. Nic jiného si nepřejí, než aby se konečně politická scéna uklidnila, hospodářství se nastartovalo a politické strany spolupracovaly na povznesení země. Takové cíle strany vcházející do voleb slibují ve svých programech, a proto jsou  voleni. Občané očekávají, že budou jejich volení zástupci přijímat zákony, podle kterých občané mohou uplatňovat své spravedlivé zájmy a současně uplatňovat svá práva a stát bude uplatňovat vůči občanům svou moc ve smyslu ústavního pořádku. Nečasův smeč vůči státnímu zástupci panu JUDr. Ištvánovi byl nejen nevhodný, ale napadající platný zákon, podle kterého jednal. V podstatě, všechny tyto excesy, které kritizuje, se objevily už za působení pana ministra vnitra Kubiceho, když došlo k zatýkání a věznění MUDr. Ratha, který poslal z vazební věznice novelu zákona, která měla upravit pobyt obviněných ve vazební věznici, ale nebyla přijata. Zřejmě v té době, kdy novela dospěla do vlády, to nikoho nepálilo. I kdyby byl pan JUDr. Ištván odvolán ze své funkce, v podstatě se nic na systému nezmění. Je vidět, že dokonalý zákon o státním zastupitelství, který by chránil veřejný zájem, nikdo nedokáže navrhnout ve světle presumpce nevinny obviněných, avšak neobžalovaných.    

... ještě nejsme na samém dně

Ale  i když někteří tvrdí, že klesáme ve všech směrech ke dnu, ukazují se zajímavé skutečnosti. Možná, že jsme si v běžném životě ani často nevšimli, jak se vyprazdňují lidsko - právní a mravní hodnoty, jak se život v naší zemi posouvá mimo realitu a naše myšlení o obyčejných a běžných věcech je čím dál komplikovanější, jako bychom se pohybovali v labyrintu. Svou mysl přesto upínáme k morálním hodnotám, naplnění oprávněných zájmů a dosažení svých práv očekáváme od zákonů. Je v nich skryta morálka? Jistě, ta občanská, umocněná Listinou, která posiluje občanské vědomí a vztahy ke státu v deklarovaných ustanoveních. Umíme však s takovým materiálem zacházet? Umíme se bránit proti ingerencím státní moci vůči osobní autonomii? Ve světle projevů našich politiků se často ptáme, zda jednají morálně, alespoň tak, že svou prací a působením posilují zájmy občanů a země nebo hájí jiné zájmy, které se občanů netýkají. Apel, který zazněl poslaneckou sněmovnou, aby odstoupením dali šanci občanům volbami vyslovit svůj názor, neobstál. Paternalistický přístup ze strany exministra financí, kterému nedůvěřuje valná většina občanů již dlouhou dobu, je nevhodný. A expremiér Petr Nečas svým projevem a snahou všechno, co se stalo, svádět na vrchní státní zastupitelství, ztratil jistě přízeň těch, kteří ještě váhali mezi soucitem k jeho osudu a otázkou, zda je důvěryhodný. Jeho emotivní vystoupení, že odchází úplně z politiky, se zřejmě nenaplní, protože k jeho vydání a ke ztrátě poslaneckého mandátu nedojde. A lidé, takto napumpovaní záští, kterou neskrývají, budou bojovat nejen proti nové vládě, ale také vůči prezidentovi. Co to bude znamenat pro tuto zemi, to bylo v poslanecké sněmovně řečeno a myslím, že ti, kteří budou pozorně sledovat tato klání, se teprve dozví odpověď na otázku - existuje v právu morálka? Nebo ještě jinak, mají lidé zastupující tento stát morální úmysly? Jen málokterý občan si přeje žít v trvalé, ba stupňující politické krizi, sledujíc své fundamentální zájmy, které se týkají jeho každodenního života. Pokud padneme na samé dno, nebudeme mít sílu se odrazit, protože nemáme dost silnou motivaci a ani dost určitou představu, jaký by měl být náš stát a zda je vůbec možné se osvobodit od tlaků, které doléhají, jak z pozice EU, tak i ze zemí, které na nás působí.

Nenávist, zášť a polarizace společnosti na pravici a levici a hádky mezi takto rozdělenými lidmi, jsou cestou k utonutí v malichernostech, místo, aby se řešily skutečně problémy, o kterých všichni víme. Nechme lidi, kteří nyní nastalou situaci řeší, pracovat, a neodvracejme se od reality, která je sice nechutná, zlá, ale vyšla z podmínek, které byly nastaveny volbami v roce 2010. Jestli to nic dobrého nepřineslo, byla to chyba, a tu je nutno v dalších volbách napravit. Už nyní je možné tipovat, koho budeme kroužkovat, že ano?