Společnost: O síle lidského potenciálu
Jak si vyčerpat kredit v mínění lidí
Mnoho významných lidí, které známe a uznáváme, se mediálně vyjadřují ke žhavým tématům. Nejprve vzbudí pozornost, pak i zájem a s ním i podporu. Lidé potřebují konfrontovat své vlastní názory s názory lidí, kteří vystoupili na jistou příčku důvěry a důvěra má hodně společného s vírou, že? A tím nemyslím nyní zrovna náboženskou víru, ale tu obyčejnou lidskou, která je spojena i s nadějí. Lidé potřebují naději, nemohou ji živit pouze svým vlastním přáním a útěchou, že všechno bude zase dobré. Neboť, jako ve většině případech, milující osoby myslí na své bližní. Od výbušné zprávy k vlastnímu vyhodnocení její závažnosti uvažují o tom, jaké nebezpečí se potuluje kolem jejich zázemí, životního zabezpečení, jak dalece naruší jejich plány, které si předsevzali, nebo promysleli pro život své rodiny. V tomto případě by měl ten, který svým vystoupením získal kredit v očích lidí, být opatrný, jak si povede dál, aby slova, kterými zaujal a jimiž vzbudil důvěru, měla stejnou váhu a byla v souladu s realitou. Jestli se už někdo rozhodne, že bude oslovovat společnost, vyjadřovat veřejně své názory, kterými vzbudí pozornost a získá kredit, měl by si dávat pozor, aby nebyl brzy vyčerpán, a poté nezbylo nic, čím ho "nabít". Může se stát, že čím větší vášně v lidech rozdmýchal, stejně silná emoce se obrátí proti němu, protože politik je zvolen proto, aby řídil záležitosti, pro které byl voliči zvolen jak ten nejvhodnější ve svobodných volbách a je za svou činnost odpovědný voličům.
Od vrcholu k pádu
Lidé mají jednu nepříjemnou vlastnost; nadchnou se pro věc, kterou považují za závažnou, jejich nadšení vyvrcholí v činech, ale dlouho se na této vlně neudrží. Brzy vyčerpají své nadšení, a to klesá až k naprosté lhostejnosti, nihilismu, nebo se jejich mínění obrátí proti tomu, jež jejich nadšení vzbudil a přiměl je k aktivitě, která klesne k bodu nula. A tak i v se v historii hroutily velké civilizace, právě na takové ambivalentní povaze lidské přirozenosti. Tak často i opadávají velké lásky, když dospějí ke svému vrcholu. Lidé často, pro svou přirozenost, nezvládají překonání vrcholného kritického bodu k transcendování do žádoucího stavu, a tak se stane, že se prostě zpětně zlomí. Není to snad příčina vnímané krize, v níž se motáme bez představitelného východiska? V čem jiném je obrovský potenciál budoucnosti, než v samotných lidech, ať v dobrém nebo špatném? Špatné je to, když se nedokončí začatá věc, ale zůstane v půli cesty stále funkční, i když o ni už nikdo ani okem nezavadí.
Nikdo nemůže vědět, jak se budoucnost uspořádá
Nikdo není dokonalý; to je o tom, že lidská společnost je promíchána lidmi různých vlastností, zájmů, cílů, citů a charakteru. Nikdo předem nemůže předurčovat výsledek, který vyplyne z toho, po čem lidé touží a jak chápou svůj přirozený vztah ke světu, který je obklopuje. Lidský život je časově omezený a pro většinu lidí platí tady a teď. Povinností těch, kteří se dobrovolně rozhodli stanout v pozicích, z nichž ovlivňují úroveň zájmů lidí, by si měli uvědomit, že i jejich práce je omezená časem a jakékoliv časné zasévání semene nedůvěry, pochybností, nenávisti a zloby může neblaze poznamenat budoucnost, do níž vyrůstají nové generace, které cenu a váhu lidství budou opět přehodnocovat podle svých potřeb, cítění a nabytých zkušeností. Jen od toho se bude budoucnost skutečně odvíjet, bez ohledu na minulost, pokud nemá v sobě patřičné hodnotné prvky, které je třeba zohledňovat a učit se z nich. Dvacáté první století, které běží šestnáctým rokem, zatím nic pozoruhodného nepřineslo. A čas běží ...
Nezbývá, než prožít přítomnost
Naše politická scéna je promíchána lidmi různého ražení. Avšak, není nic důležitějšího, než si získat u občanů kredit svou odvahou, překonáním obav z následků svých rozhodnutí, strachu o pozici či strachu z vlastní budoucnosti, protože ne každý se po skončení mandátu uplatní tak, aby si zachoval současný standard, nemusí být totiž znovu zvolen. Není tedy v reálném čase třeba velkých slov, ale rozhodně je třeba činů, jejichž výsledky nemají jepičí život. Krize, o které se stále mluví jako o důvodu k čemukoli, co se nedaří, se neplíží jako tajemné zvíře tmou, ale je zapříčiněna lidským faktorem, někdy i přírodní činností a není dobré ji vnímat jako trvalý stav, na který si lidé prostě zvyknou, a tím ji překonají. Jen taková otázka: máme ještě vůbec sílu na potřebné reformy, nebo počkáme, až pomine krize? Reformy jsou normální obnovou již nefungujících, nebo nevhodně fungujících systémů, které se uspořádaly v minulosti. A těch kostlivců ve skříních je asi víc, než si dokážeme představit po těch střídajících se vládách, které končily ve vzduchoprázdnu.
A to je právě ta otázka pro přítomnost směrem k dohledné budoucnosti: co bude dál, přátelé?
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016