Následující článek provede čtenáře ústavními články, kterými se zaobírají současní vrcholní politici, řešící politickou krizi. Výklad k těmto článkům podává Prof. JUDr. Václav Pavlíček a JUDr. Jiří Hřebejk.
Ústava a Zákon o střetu zájmů
čl. 70
Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnoti stanová zákon,
Tato zásada navazuje na Zákon o střetu zájmů, který stojí vůči Ústavě jako zvláštní zákon. K čemu slouží zákon o střetu zájmů? Podle jeho zákonné úpravy se spíš spolehněme na otázku, jak se zachovat před jednáním, pokud by se politik mohl do střetu zájmů dostat. Na tuto otázku je jednoduchá odpověď: střet zájmů musí oznámit a samotného hlasování se vůbec nezúčastnit. Není však možné spoléhat na tak velký počet politiků, že budou vždy poctivě oznamovat i potencionální střet zájmů a proto je je téměř standardem prohlášení veřejných funkcionářů o osobních zájmech,. majetku, příjmech a závazcích, které politici mají podávat ke 30. červnu, a tato prohlášení by měla být přístupná veřejnosti.Přehlednosti a dostupnosti těchto dokumentů trpí značnou místní roztříštěností, kterou současně vykazují i sankční orgány, které mají dohlížet na plnění povinností z tohoto zákona. Od 1.9. 2017 je Zákon o střetu zájmů novelizován. V ust. § 3 jsou uvedeny povinnosti a znaky střetu zájmu.
Cit.: https://zakonyprolidi.cz/cs/2006-159/zneni-20170901#cast1
§ 3
(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.(3) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, žea) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, neboc) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.
Čl. 71 - 75
Žádost o vyslovení důvěry
Tento institut slouží k posílení stability vlády, k jejímuž posílení má přispět i skutečnost, že návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podat písemně nejméně padesát poslanců. Zákon č. 90/1995 Sb. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny byl novelizován s účinností od 1.3. 2015 a o důvěře vládě pojednává část 11 tohoto zákona, která výslovně zní:
JEDNÁNÍ O DŮVĚŘE VLÁDĚ
Žádost vlády o vyslovení důvěry
§ 82(1) Po jmenování vlády zařadí předseda Sněmovny na pořad nejbližší schůze Sněmovny žádost vlády o vyslovení důvěry tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády.(2) K žádosti vlády se Sněmovna usnese, zda vyslovuje vládě důvěru.§ 83(1) Vláda může předložit Sněmovně žádost o vyslovení důvěry.(2) Vláda je oprávněna žádat, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím spojí žádost o vyslovení důvěry.(3) Požádá-li vláda o vyslovení důvěry podle odstavce 1, svolá předseda Sněmovnu tak, aby žádost byla projednána do 14 dnů po jejím předložení.§ 84
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda neprodleně schůzi Sněmovny.§ 85
Žádost o vyslovení důvěry a návrh na vyslovení nedůvěry vládě
(1) O žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen.(2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.(3) Odepře-li Sněmovna vyslovit vládě důvěru nebo jí vysloví nedůvěru, oznámí to předseda Sněmovny prezidentu republiky.
Cit.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-90/zneni-20150301#cast11
V této citaci spatřujeme procedurální postup k vyslovení nedůvěře vlády. K vyslovení důvěry vládě podle čl. 68 odst., 3 ((3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry, postačí většina stanovená v ustanovení čl. 39, k přijetí usnesení o vyslovení nedůvěry z podnětu poslanců je třeba nadpoloviční většiny všech poslanců. Pojmu všech poslanců je třeba rozumět shodně jako při výkladu čl. 39 odst. 3 Ústavy. Preferuje se stabilita vlády, důležitá pro činnost výkonných orgánů státu, před principem aby mohla být vláda sesazena stejnou většinou a dle týchž pravidel, jako byla do funkce nastolena.
Čl. 73 Předseda vlády podává demisi a odvolání člena vlády prezidentem
Čl. 73(1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.(2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.(3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.
Čl. 74Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.
K odst. 1 Pouze předseda vlády může podat demisi přímo do rukou prezidenta republiky. Demise předsedy vlády znamená demisi celé vlády, neboť členství ve vládě je závislé na tom, zda členové vlády požívají důvěru předsedy vlády. Tím se zdůrazňuje prioritní postavení předsedy vlády v rámci moci výkonné. Ostatní členové vlády mohu podat demisi prezidentu republiky je prostřednictvím předsedy vlády.
Předseda vlády má povinnost podanou demisi předložit do rukou prezidenta republiky. Má však možnost ještě před jejím předáním prezidentu republiky jedna o příčinách jeho demise a sdělit prezidentovi republiky své stanovisko.
cit.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#hlava2
Čl. 62Prezident republikya) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
Prezident republiky podle čl. 62 písm. a) přijímá demisi člena vlády, může též podle čl. 64 odst. 2,
cit. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#hlava2
Čl. 64
(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
projednat s členem vlády otázky, které ho vedou k podání demise. Takové jednání však nemůže být na újmu stanovisku předsedy vlády, jak vyplývá z čl. 74 Ústavy:
Čl. 74
Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.
K čl. 73 odst. 2
opakovaná citace:
color="rgb(0, 0, 0)"(2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.
V tomto ustanovení se setkáme s případy, kdy vláda podá demisi povinně. Je tomu tehdy, když nastanou skutečnosti uvedení v čl. 71 a Poslanecká sněmovna zamítla žádost vlády o vyslovení důvěry.
cit. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#hlava2
Čl. 71 Vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry.
Další případ nastává tehdy, když Poslanecká sněmovna kvalifikovaným způsobem vyslovila vládě nedůvěru podle čl. 72.
Čl. 72(1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Vláda musí také podat demisi vždy po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. Ustavující schůze Poslanecké sněmovny se musí sejít nejpozději třicátý den pod dni voleb ( čl. 34 odst. 1)
cit.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#hlava2
Čl. 34(1) Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.
Po vytvoření orgánů sněmovny, zejména po uskutečnění volby předsedy, podává vláda demisi. Volba předsedy Poslanecké sněmovny je nezbytná a přednostní s ohledem na jeho úlohu při tvorbě nové vlády (čl. 68 odst. 4)
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3 čl. 73). Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
K čl. 73 odst. 3 (již citováno výše)
color="rgb(0, 0, 0)"(3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.
Ve všech uvedených případech v odstavci 2 je povinností prezidenta republiky přijmout demisi vlády. Zpravidla ji pověří, aby vykonávala svou práci do jmenování nové vlády. Vzhledem k tomu, že demise vlády je v těchto případech obligatorní (povinná), prezident republiky nemá právo ponechat vládu v úřadě a demisi odmítnout.
Z dikce těchto ustanovení zároveň plyne, že podá-li vláda demisi z jiných důvodů než jsou uvedeny v odstav 1, prezident republiky nemusí její demisi přijmout a může trvat na tom, aby své povinnosti dále vykonávala.
K povinnostem prezidenta republiky podle Ústavy:
Ze současného účinného znění Ústavy vyplývají pro prezidenta republiky tato práva a tyto povinnosti:
cit.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#hlava2
HLAVA TŘETÍ
MOC VÝKONNÁ
Prezident republiky
Čl. 54
(1) Prezident republiky je hlavou státu.
(2) Prezident republiky je volen v přímých volbách.
(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.
Čl. 55
Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu.
Čl. 56
(1) Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
(2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.
(3) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky.
(4) Pokud kandidát, který postoupil do druhého kola volby, přestane být volitelný za prezidenta republiky před druhým kolem volby anebo se práva kandidovat vzdá, postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Druhé kolo volby se koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát.
(5) Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.
(6) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
(7) Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesáti dnů.
(8) Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním.
(9) Není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta republiky předseda Poslanecké sněmovny.
Čl. 57
(1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.
(2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
Čl. 58
Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon.
Čl. 59
(1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor.
(2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".
Čl. 60
Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.
Čl. 61
Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Senátu.
Čl. 62
Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Čl. 63
(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
Čl. 64
(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Čl. 65
(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
Čl. 66
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.
K těmto ustanovením není zatím co dodat.
Zdroje: uvedeny v textu, dále Pavlíček, V., Hřebejk,J. Ústava a ústavní řád České republiky. sv. I. Ústava České republiky. Linde Praha a.s., 1994
