Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Společnost: Všechno je marnost

28. 06. 2017 0:38:29
Poznáváte první slova z Knihy Kazatel? Někteří lidé si vykládají tato slova tak, že nemá cenu se namáhat, když stejně si jde všechno vlastní cestou. Ale je v tom něco více ...

Měl v tom prsty král Šalamoun

Král Šalamoun, neblahé paměti toužil po moudrosti. A říkalo se o něm, že je moudrý, přesto po jeho smrti kráčelo jeho království pomalu k tragickému konci, který předznamenal a zatížil i budoucí dějiny.

Můžeme ze zkušenosti Kazateli dát za pravdu. I náš současný svět dobíhají události, které po sobě zanechaly hluboké stopy chyb, nerozumu a lidské sebestřednosti, které zůstaly nevypořádány. Po něm Cicero prohlašuje, že dějiny se opakují. Opakují se opravdu? Podle mého názoru, jak to tak pozoruji, se jen vypořádávají v dalších generacích, které mohou lépe rozeznávat zlo, které podle sv. Augustina je jen nedostatek dobra. A proto si žádná generace nemůže jen tak dát ruce do kapes, i když má pocit, že všeho dosáhla. V citovaném úryvku je něco důležitého i pro naší dobu. Nelze podržet v paměti věci minulé:a ani budoucí, které nastanou, nezůstanou v paměti těch, kteří budou potom. Na každém záleží, jak se zachová i v nejvšednějších dnech, na těch, kteří stojí v čele společnosti záleží ještě víc, aby nevršili zlo, které se proplíží do budoucích časů a naváže velmi snadno na příhodnou situaci.

Často se obracíme k psaným dějinám, které svého času, v době osvícenství, psal o sobě každý evropský národ. A tak si můžeme z nich zařídit domněle zajímavou knihovnu.Je to zdrcující četba, ale také poučná, pokud se současný člověk dá o něčem poučit. Třeba o tom, že Evropu nelze tak snadno sjednotit administrativním rámcem a zákony, které stojí nad národními zákony členských zemí, že je možné udělat tlustou čáru a začít na zelené louce tvořit novou společnost a vychovat nového člověka. Dějiny náš učí, že takové velké celky se začaly rozpadat a jejich rozpad začal nenápadně, ale posléze byl stále nápadnější, až jednoho dne došlo k pádu velkých říší, rozpadající se menší státní celky. A Západořímské říši už nepomohly ani reformy, ani násilí, pokud vznikaly slabá a zranitelná místa, kudy pronikaly budoucí osídlenci jejího území. Násilná romanizace germánského obyvatelstva trvala několik století a nebyla úspěšná, i když do jejího uskutečnění vkládali své síly na svou dobu vzdělaní lidé. Nepovedla se ani scholastika, která několik století se snažila převést antickou vzdělanost, až se prosadily úplně jiné modely, které spěly až ke svému vrcholu - rozpadu jednoty Evropy v době reformace. Dějiny náš učí, že si Evropa příliš rozpadem jednoty nepomohla. Proč si z toho nevzít poučení? Proč zatěžovat budoucí generace klopotným a dlouhodobým uspořádáváním kontinentu, když je už nyní možné se hluboce zamyslet, jak tyto zkušenosti na sebe nepřebírat? Zdá se, že současná evropská reprezentace na sebe vzala úkol, který není schopná dokončit, neboť život člověka je časný a projekt, který začala uskutečňovat nemusí dokončit. Co bude pak dál?

V Evropě byla temná století, která následovala po rozkladu římského impéria. Struktura západní civilizace se rozkládala postupně a v druhé polovině šestého století zakryl povlak tmy staré srdce Říma tak dokonale, že Řehoř Veliký dokonce uvítal zhoubnou epidemii jako milosrdného osvoboditele od hrůz každodenního života. "Pomyslíme-li na způsob, jakým umírali jiní," zvolal v zoufalství, můžeme nacházet ve způsobu smrti, jaký hrozí nám. Všechny hodnoty tohoto světa zmizely ... není již Senát, lid je mrtev, leč den po dni se množí utrpení a nářek z těch mála, kteří zbyli. Řím, tak jak byl, je již pustá a v plamenech." (A.C. Bridge. Křížové výpravy).

Hledání cest, jak neopakovat dějiny, nezávisí ani tak na politice, závislé na lidech, kteří ji provozují, ale na vhledu do situace, kterou každý člověk dokáže sám za sebe rozumem posoudit. Nemyslím si, že rozdmýchávání radikálních nálad v předvolebním čase, je užitečné. Též různé výroky nejsou základem projektu budoucího uspořádání státu i samotné Evropy, který zatím nikdo nepředložil, ale myslím si, že rozpad Unie nebude rozhodně tím řešením, které komukoliv ulehčí situaci. Jediným řešením je reforma, která by měla vzejít z poučení o chybách jak těch minulých, tak i současných. Je nutné, abychom si porozuměli a dosáhli v rozměru státu a Evropy rozumného konsensu.

Je zneklidňující, že se současní lídři plánují na několik desetiletí dopředu a neberou v potaz, že jakmile odejdou z veřejného života, projekty budou už buď zastaralé, nebo nepotřebné. Budování Evropy potřebuje každodenní vytrvalou práci, nikoliv sny a předpoklady, které se nenaplní, jen se jimi zatěžuje přítomnost. A to je také poučení z dějin. Naši potomci si svou dobu uspořádají podle svých předpokladů a potřeb, neboť každá generace přináší svou dobu a té předcházející dá jen historický nátěr.

Autor: Irena Maura Aghová | středa 28.6.2017 0:38 | karma článku: 15.43 | přečteno: 586x

Další články blogera

Irena Maura Aghová

Pár slov o Ernestu Denisovi

V předchozím miniseriálu jste se setkali s jeho zdrojem, s dílem Ernesta Denise. Představím Vám ho, milí přátelé.

13.9.2017 v 23:56 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 223 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Kukátko do dějin: Volba mezi odbojem a porobou 6 - závěr

Boj mezi králem a stavy za doby Ferdinandovy v Rudolfově době, v které se nyní nacházíme, neustává. Ústavní otázka nebyla rozřešena lépe než roku 1526, ale stavové chtěli zase zkusit štěstí.

13.9.2017 v 17:49 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 146 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Kukátko do historie: Pod Rudolfem Habsburským 5

Stejně jako Filip II. tak i Rudolf II. si mysleli, že povinností a prospěchem panovníků je potlačovat kacířství a zničit tu svobodu svědomí, která jim byla uložena nešťastnou dobou.

13.9.2017 v 1:15 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 286 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Kukátko do dějin: Jak povstala Česká konfese, a Rudolf se stal králem 4

V pozadí vlády předchůdců Rudolfa II. se zrcadlí náboženské boje, které vyvrcholí v bitvě na Bílé hoře a její výsledky poznamenají evropské dějiny. Vraťme se nyní do Maxmiliánovy doby, abychom plynule přešli k době Rudolfově. i

11.9.2017 v 19:02 | Karma článku: 7.05 | Přečteno: 201 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Hnilica

Prezident ČR M. Zeman - osobnost s velkým začátečním písmenem O!

Rozhodně na něj neplatí taktika "vrtěti psem" a již vůbec ne se vyjadřovat "korektně"! Což v lidovém podání znamená být povolným a šlapat v předklonu "přidělenou" cestičku. Velvyslanec v USA pan Kmoníček se již vůbec nemusí namáha

21.9.2017 v 15:44 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 690 | Diskuse

Iva Apanasenková

Rozchody a konce bolí… V politice je to ale často naopak

Když končí vztah, máme srdce bolavé. Je nutné uzavřít historii a vítat budoucnost. Teď končí volební období a mě to vůbec nebolí. Přemýšlím, za co vlastně politikům poděkovat. A co nás dál čeká...

21.9.2017 v 12:15 | Karma článku: 9.00 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Severní Korea aneb jak zastavit "rakeťáka"

Neutuchající diskuze o tom, jak odradit Kim Čong Una od jaderného vyzbrojování, jsou bezcenné. Ani KLDR ani Čína toto vyzbrojování zastavit nehodlají. Za žádnou cenu. Jaké možnosti nám tedy ještě zbývají ?

21.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 557 | Diskuse

Jiří Turner

O ceně, kterou dostal i Trump, a kterou odmítl i Cohen

Náš prezident převzal ocenění stejného druhu, jaká sám často rozdává. Není to vyznamenání za zásluhy nebo obecný přínos, ale je to ocenění od těch, kterým vyjadřuje podporu a sympatie za to, že jim vyjadřuje podporu a sympatie.

21.9.2017 v 11:30 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 369 | Diskuse

Jan Dvořák

Lídr Zaorálek zásadně ohrozil finance na volební kampaň!

Dva nejvyšší představitelé socialistů měli důvěrné jednání. Dočasný předseda Chovanec si pozval volebního lídra Zaorálka. Ne proto, aby se zajímal o jeho poúrazový stav, ale proto, aby ho, jemně řečeno, za nehodu zpucoval.

21.9.2017 v 10:05 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 477 | Diskuse
Počet článků 1445 Celková karma 9.97 Průměrná čtenost 1303

Snažím se o vlastní a nezávislý pohled na život.

Vystudovala jsem Právnickou fakultu v Brně, nyní studuji na CMTF v Olomouci a středobodem mého zájmu je antika a doba reformace v Evropě. Zajímám se o dějiny umění a ráda čtu.  

 

 


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.