Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Společnost: Marcus T. Cicero a jeho odkaz

4. 08. 2017 20:33:20
Čtete rádi antické autory? Možná, že následující článek povzbudí ty, kteří si myslí, že jejich myšlenky a díla nemají naší době co říci. Ale mají. Uvidíte sami.

Proč číst antickou literaturu? Není již zastaralá? Má ještě něco zajímavého pro naši dobu?

Nevím, kolik z Vás, moji milí čtenáři, se opájí antickými díly. Poté, co jsem si přečetla Homéra, pochopila jsem, jak obrovský zlom musel nastat ve starořecké duši a myšlení v době helénismu. Pro praktické a věcné Římany to byla doba rozhodnutí pro přijetí látky, kdy se římské, řecké a orientální systémy navzájem prostupovaly. Římská filosofie směřovala k eklekticismu a splynutí systémů zapříčinily dvě okolnosti: stoicismus a epikureismus spolu se staršími a stále fungujícími systémy Platóna a Aristotela splynuly, konečně i sám skepticimus, který všechny směry drsně kritizoval, pocházely z Řecka. Vzdělaný Říman je potom pouze zkoumal a vybíral si to, co se mu jevilo jako správné. Tedy, přesíval je. Římané, ti staří praktici nic slepě nepřejímali, natož filosofické myšlení, samoúčelně, ale jako prostředek k praktické orientaci ve světě. A mně se to líbí, je to rozumné. A tak přistoupili ve spojování vybraného k nové jednotě.

Cicero byl v době patristiky milován - nechť je milován i v naší době

Když jsem četla Vyznání od Augustina Aurelia, tak ve mně zase zahořela zvědavost - zvláště mne zajímalo, jakou filosofii studoval a narazila jsem na již ztracené dílo Hortensius, které ho dovedlo do tenat filosofie. Třeba na nějakou zmínku o tomto díle narazím ve starých autorech z ze 17. století a výše, kteří znovu otevřeli brány těchto dávných filosofů. Je třeba stále pátrat a usilovat o informace.

Nejinak i já jsem byla v mládí mocně přitahována jeho dílem a už na gymnasiu jsem si kupovala některé knihy od řeckých a římských autorů. Při nedávném úklidu knihovny, která o něj doslova žebrala, jsem našla dva spisy O povinnosti. Až to zamrazilo! To mrazení přichází často, nahlédneme-li do staré římské či patristické literatury, kterou stojí za to studovat a zapřemýšlet nad ní, když pořád hledáme nějaké hodnoty a kořeny. Nyní, osměluji se říci, se u nich nacházíme. U samotných kořenů práva.

Marcus Tullius Cicero si rozhodně zaslouží naši vzpomínku a pozornost pro skvělé myšlenky i pro jeho osobnost, která okouzluje do současné doby.

Úryvek

A tedy nejen o pravé čestnosti platí, že se nemůže dostat do sporu s prospěchem, ale ani čestnost v obecném slova smyslu, o níž usilují všichni, kteří chtějí být pokládáni za poctivé muže, nemá se nikdy měřit vnějším, prospěchem. A stejně musíme my pěstovat a zachovávat tu čestnost, na kterou naše chápání stačí, jako mudrci onu vlastní a pravou podstatu čestnosti. Jinak se nemůžeme udržet na cestě k pokroku, po které jsme snad už začali směřovat ke ctnosti.Tak si alespoň počínají lidé, kteří jsou pokládáni za poctivé, protože plní své povinnosti.

Ve spise O povinnosti Marcus Tullius Cicero líčí, jak byl vyloučen z dlouholetého veřejného života.

Úryvek

Když jsem byl ozbrojeným a zločinným úsilím vyloučen z politického života a z účasti na veřejných záležitostech. vyhledávám ústraní. A protože jsem opustil město.cestuji po svých venkovských statcích a bývám tedy často sám. Ale tento můj klid nelze srovnávat s klidem Scipiona Afrického. ani tuto mou samotu. Neboť on si dopřával klidu jen tehdy, když si chtěl odpočinout po splnění nečestnějších veřejných úkol§. a uchylovat se z rušné společnosti do samoty jako do přístavu, kdežto můj klid má svůj původ v tom, že nemohu být veřejně činný, nikoliv v mé touze po odpočinku. Neboť jak bych mohl vystupovat bez porušení své důstojnosti v radnici nebo na fóru. když byla moc senátu potlačena a soudy ztratily smysl?

Tak já, jenž jsem kdysi žil v stálém styku s lidmi a před zraky svých spoluobčanů nyní prchám před zločinci, jichž se všude plno, skrývám se, jak mohu, a často jsem sám. Ale poučil jsem se u moudrých lidí, že si nejen máme z několikakerého zla zvolit to nejmenší, ale i ze zla samého si máme vybrat, pokud možno, něco dobrého, proto hledím využít svého klidu - nikoliv ovšem takového, jaký si zasloužil ten, jenž kdysi získal klid své obci - a nechci zůstat nečinný v samotě, kterou mi přináší tíseň osudu, nikoliv má vůle.

O vztazích mezi lidmi, křivdě a soužití

Z tohoto spisu mne zaujala i jeho úvaha, jejíž obsah ani nám, v 21. století není dost cizí a jistě je impulsem k rozvažování nad veřejným životem.

Úryvek

Tedy činit druhému člověku újmu a jeho škodou rozmnožovat svůj vlastní zisk odporuje přirozenosti více než smrt, než chudoba, než bolest a než všechno ostatní. Budeme-li totiž takoví, že budeme pro svůj vlastní prospěch jeden druhého olupovat nebo poškozovat, musí se lidská společnost, která se nejvíce shoduje s přirozeností, nutně rozpadnout. Kdyby každý z našich údů měl vlastní svědomí a myslil si, že by mohl být silný, kdyby pro sebe získal sílu údu sousedního, bylo by celé tělo nutně oslabeno a zahynulo by. A podobně, kdyby se kdokoliv z nás chtěl násilím zmocnit statků jiných lidí a kdyby kdekdo olupoval pro svůj vlastní zisk, byla by jednota lidské společnosti nutně rozvrácena . .. A nejen právem přirozeným, to je právem společným všem národům, ale i zákony jednotlivých národů, na nichž v jednotlivých obcích spočívá ústavní zřízení, bylo shodně stanoveno, že nesmí jeden druhému škodit pro svůj vlastní prospěch.

Marcus Tullius Cicero má ještě další zásluhy - díky tomu, že se zachovaly některá torza jeho prací z právnické činnosti v hořícím Římě, byl schopen východořímský císař Justinián dát dohromady v rekordní době římské právo, které přežilo do současné doby.

Autor: Irena Maura Aghová | pátek 4.8.2017 20:33 | karma článku: 10.44 | přečteno: 250x

Další články blogera

Irena Maura Aghová

Společnost: O kráse, moudrosti a lásce

Když se dnes díváme na náš svět, myslíme si, že je nebezpečný, ohrožují nás všelijaké nástrahy nemocí a lidských náruživostí, chtěli bychom žít v pokoji a přiměřeném prostředí, abychom pociťovali harmonii a ne strach a úzkost.

18.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 148 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 264 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Společnost: Náš mikrosvět

Blaženost není závislá na uspokojení z hmotných věcí, ale na vnitřní spokojenosti se sebou samým, smířlivým postojem ke světu, ke svému okolí a souvisí s lidským charakterem.

11.8.2017 v 19:19 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 172 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Jude Slavia, aneb o jednom zajímavém zážitku.

Desítky let se projevují "fanoušci" Sparty v derby se Slavií stejně. Svorně skandují Jude Slavia a nic zlého na tom ve své omezenosti nespatřují. Nyní mají hráče z Izraele a když na něj protihráč podobně pokřikuje, je zle.

22.8.2017 v 15:48 | Karma článku: 8.51 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jan Tichý

Venkov je zkrátka jiný, milá Praho

Co je dobré pro Prahu, může na venkově škodit. Na venkově se opravdu žije jinak, z pohledu materiálního komfortu určitě (statisticky) hůře, což může mít i jistou výhodu.

22.8.2017 v 15:06 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 572 | Diskuse

Ladislav Větvička

Pamatnik Vasila Bilaka zničila pravicova oportunystka

To su věci, co? To je jak pamatnik Rajnharda Hajdrycha. Nebo Hajnricha Himmlera. Že řikate, že to byli zločinci? Ja si to nemyslim, bo přece nebyli odsuzeni soudem!

22.8.2017 v 11:55 | Karma článku: 40.52 | Přečteno: 2643 | Diskuse

Karel Trčálek

Chěl bych vidět někoho, kdo chce volit prof. Drahoše

Kdo může, proboha, volit prof. Drahoše? Co je to za lidi, těch 16%, co ho chce volit? Vítači, sluníčkaři a ti další? Hanba vám!

22.8.2017 v 11:09 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 1622 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Když čert kálí na jednu hromadu…

Nevím, v jaké konstelaci byly hvězdy v pátek 18.8. 2017, ale muselo to být něco hodně divného. Povím Vám o dvou událostech té noci, jedné jsem se stal přímým účastníkem, tu druhou si bohužel „vyžral“ až do dna jeden můj známý...

22.8.2017 v 10:52 | Karma článku: 27.31 | Přečteno: 1121 | Diskuse
Počet článků 1435 Celková karma 10.69 Průměrná čtenost 1305

Snažím se o vlastní a nezávislý pohled na život. 

 

 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.