Společnost : Půjdu k volbám

Předvolební čas je napjatý. Nejen pro občany, ale i pro politiky, kteří už dlouhodobě pracují v Parlamentu, na radnicích a Úřadech městských částí. Co od voleb očekáváme?

Myslím, že pohled na naši současnou politiku od roku 1989 značně zkomplikovaly pády vlád ještě před volbami a načaté reformní programy, které nebyly následující vládou dotaženy do konce z těchto důvodů a neměly pokračovatele. A přitom jsou rezorty, které si vyžadovaly a vyžadují reformy, v nichž se prosazují zejména hlavní pilíře demokratického zřízení a atributy právního státu, následně pak ekonomická, vzdělávací a další obory, plující z přítomného života a vhledů do předpokládané budoucnosti. V úsilí o změny, které podmiňuje dobová situace, demografické poměry, trh a jiné ukazatele není možné vidět jen neviditelnou ruku trhu,  nebo až příliš viditelnou, ale naplňování těch ideálů, ke kterým se hlásíme v ústavním pořádku, vyznávající etiku, která vyplývá z naší kultury a civilizace, tedy z hodně hlubokých kulturních a civilizačních kořenů.

Jak se k nim dobrat

Kdysi bývala klasická gymnasia a na některých vysokých školách se učily předměty, které ke znalostem kulturních kořenů a ke znalosti evropské civilizace směřovaly. K tomu se mohli studenti učit latinu, řečtinu a jiné staré jazyky, což nikdy nikomu neuškodilo. Samozřejmě, že takové studium je velmi namáhavé a navíc nemá smysl, aby student vycházel z jednotlivých ročníků s průměrným výsledkem, nebo je tak proklouzl "s pomocí Boží" do praxe.

Do jisté míry je třeba se tomu několik let obětovat, než si najde praktický obor, který ho bude živit a bude si moci vytvořit slušný životní standard. Člověk, který působí na veřejnost jako politik a oslovuje ji, musí disponovat nejen řečnickým uměním, ale také svým tréninkem ve studiu musí umět šikovně podchytit reálné potřeby své doby a poznávat je v širokém kontextu společenského života, do něhož samozřejmě politika patří, stejně jako ekonomie a jiné obory.

Vzdělání, v němž získáváme potřebné znalosti mají smyslu potud, pokud jsou v nich absolventi úspěšní a jsou zařaditelní do působišť, v kterých mohou své poznatky realizovat osobně a svým postojem, který dokáží vždy obhájit.

Je třeba přesně rozlišovat

Každá evropská společnost má jiný historický vývoj, tradice a vztahy, které se v globalizovaném světě různě protínají a myslím, že nestačí se jen inspirovat ze zahraničí a převádět zkušenosti do vlastních podmínek. Naopak je třeba je zvažovat a rozlišovat, co pro naši společnost je vhodné nebo nevhodné, protože pokud se na tom staví projekty pro přítomnost a budoucnost, pak mohou záhy selhat nepřijetím či nemožností je realizovat pro nevhodnost.

A v tomto ohledu vzniká problém, který vidíme dnes a denně. Zavádění jinde úspěšných metod nemusí sedět na naše podmínky, ale ani stále se zmnožující rady v médiích, jak žít zdravě, úspěšně, úžasně a s dlouhověkostí a vyhnout se fatálním chorobám, pokud nebude v našich podmínkách a výzkumech zjištěno, co je skutečně dobře nebo špatně v kontextu se sociálními, geografickými a demografickými znalostmi.

Práva a oprávněné zájmy lidí v pracovním procesu a zdraví  

Organizace zdravotnictví a zdravotních pojišťoven musí současně dbát na práva a oprávněné zájmy občanů a společnosti, což souvisí i s financováním léčby občanů, distribucí léků a naléhání na udržování si zdraví, které je masivně prosazováno. V této souvislosti je důležitá i výživa a přesné definování, co je to zdravá výživa, neboť ne každému prospívá to, co je tradiční v jiné zemi s jinými podmínkami, návyky a podnebím i zdravotním stavem populace.

Prevence u sedavého zaměstnání neexistuje

K tomu bych přiřadila i požadavky na životní styl a pracovní podmínky, v nichž působí valná většina občanů a s tím související i řídící procesy a odpovědnosti ve firmách i ve státním a komunálním sektoru.Nelze nabádat a obviňovat jednotlivce, které mají sedavé zaměstnání, že si ničí zdraví, protože pokud charakter jejich práce si vyžaduje tento způsob práce, nemohou dělat nic proto, aby to radikálně změnili.

Všechno, co obvykle potřebují ke své práci, jim totiž poskytují počítače, které mají na stole a nemusí za celou pracovní dobu se zvedat ze židle, pokud nejdou na oběd, nebo na toaletu. Ke kondici a zachování zdraví po dobu pracovního procesu jim neposlouží ani napjaté vztahy v zaměstnání, boj o místo, všelijaké nešvary, které se v kolektivu projevují a jsou neprokazatelné. Je třeba vzít v potaz, že zaměstnanci živí rodiny a starají se o své rodiče, takže i za takových podmínek se těžko mohou vzdát zaměstnání a jít prostě jinam. Třeba stát celý den na nohou a prodávat housky. Je to nesmysl, stejně jako si podrývat zdraví různými dietami a protivráskovými a jinými kosmetickými přípravky, které jsou prý také škodlivé. 

Většina lidí nemá ani šanci, aby něco v životě změnili, pokud nejsou postiženi vážnou zdravotní komplikací, která může radikálně změnit poměry a podmínky v rodinách.         

Novodobá reformace 

Je patrné, že už dlouhou dobu prochází Evropou reformace. Ne, není to ta známá reformace z 16. století, i když se ta současná také týká i duchovního i politického a společenského  života. O jejím průběhu se můžeme denně přesvědčovat, co s čím a kdo s kým zápasí v ideálech, v názorech o státu, o právu, o společnosti, o náboženství, a když se vrátím ke své úvodní úvaze, pak to vyžaduje skutečně hlubší znalosti evropského procesu, než přesouvání ideí a norem z jednoho kouta do druhého.    

Nikdo, kromě několika málo lidí, nepochybuje, že v EU jako v administrativním orgánu, spojujícím členské země smlouvami a právem musí probíhat reformy, které neoprašují jen lidskou historii, ale které jsou tu proto, aby prosazovaly pro přítomnost a budoucnost základní aspekty, na nichž je Evropa budována a z kterých vzešla. Protože EU není jen jakýsi úřad, ale živé společenství, je třeba oživovat to, co je nutné k dýchání a tlukotu srdce tohoto kontinentu a současně i poznávat to, co zdravému organismu Evropy překáží k jejímu neustálému a potřebnému rozvíjení. 

Tak jako v jednotlivých státech, společností, sociálních skupinách, sociálních jednotkách a u jednotlivců se stále mění podmínky jejich života, je třeba, aby se promítly do tohoto celku. Bylo by to asi složité a šokující, kdyby se Evropa, a tím myslím, všechny země, které do ní patří zamyslela nad svou budoucností v kontextu své přítomnosti.

Pojítkem myšlení a praxe evropských zemí byly vždycky nějaké - ismy, které se nastolily, vnutily, staly se i někdy trendy a vyhasly, protože, mají krátkodobou životnost. Pohyb, který je myšlení a životu přirozený nevydrží stabilně na jednom místě a když se vrátím k těm našim kořenům, určitě bych vzala v potaz starého nerudného Herakleita, řeckého myslitele, který pomýšlel na příčinu vzniku, a pravil, že je to oheň, který všechno stravuje a mění v jinou kvalitu. A také řekl: .. do jedné řeky nevstoupíš dvakrát ... není to podruhé už táž voda a ty nejsi týmž člověkem.  

Co je třeba?

Je třeba evropská spolupráce, komunikace mezi státy EU, dohoda a etika v té komunikaci, společné cítění k potřebám evropské moderní společnosti, jednotlivců a stále obnovovat pilíře zdravé demokracie a práva, jehož větve mají přesahovat život společností, ne uvadat a praskat po tíhou všelijakých problémů, které mohou mít původ převažováním v trojím dělení moci i nízkém právním vědomí odpovědných lidí, kteří se snaží zavádět pravidla mimo právní řád. 

Je také třeba si naslouchat a ne skákat jeden druhému do řeči, jak se projevuje v různých rozhovorech s politiky. A když nikdo nikoho nevyslechne do konce, pak nevíme, co chtěl vlastně říci, co si promyslel a jaké má důvody si to myslet dál, i když byl přerušen. Také si myslím, že politické subjekty by se měly pídit po lidech, kteří jsou ochotni podstoupit veřejnou činnost a zvažovat jejich zdatnost a etické předpoklady. Není tak docela pravda, že politika nepotřebuje morálku, ale užitečnost. Pokud to někdo vyslovil v renesanci, a ta už je pár století za námi, pak dnešní demokratická společnost má jiné pilíře a bohužel i od té doby mnoho negativních zkušeností s nemorálností politiky.          

K volbám půjdu a budu si přát, aby hlavně zvítězili ti, kteří milují svou zemi a lidi v ní. I když není snadné něco prosadit, jsou tam od toho, aby se o to stále po celé volební pokoušeli,pokud to prospěje zemi i lidem rozumným způsobem, obrněným znalostmi, zkušenostmi, řečnickým uměním a přívětivým chováním.