Antika: Život proti smrti: Úvahy o dosažení nesmrtelnosti - 1. kap.
Cesty necesty
Pracovala jsem po maturitě na knihovnické škole ve Fakultní nemocnici v Brně, protože jsem nedostala jiné místo. A možná, že to bylo moje štěstí. Knížky, to byl můj mor a knihovna by mne tím pádem umořila. Znáte to, že? Není dobré pracovat tam, kde realizuje hobby. Většinou domácí knihovny dominují domácnosti, ale i bez toho. že bych se stala knihovníkem, jsem časem toho slušně dosáhla.
Epos o Gilgamešovi - mé cesty za nesmrtelností
Takže mí kolegové nosili naškrobené bílé stejnokroje, kolem krku fonendoskopy a vedli řeči, které laik dost špatně snáší, a já pracovala v dokumentačním středisku na jedné velké klinice. Žádná slast, spíš smutek a bolest. Není možné, aby takové prostředí v člověku nevyvolaly myšlenky o životě, smrti a ceně lidského života. Nenapadlo mne, že potkám člověka v bílém plášti v kuřáckém koutku, který umí Epos o Gilgamešovi celý zpaměti. Asi proto, že ho zaujalo Gilgamešovo hledání nesmrtelnosti. Já jsem ještě v té době takové potřeby neměla, ale ty, kteří sestupují do toho údolí, chápu. Berou to totiž vážně a ne nějakou pohádku, kterou mají přeříkat u zkoušky.
To rozhodně nejsou pohádky. Lidé denně se dívajíce na umírající, to tak asi chápou a hledají v duchu odpověď.
Nyní se odkloním od vzpomínek a vrátím se k mému oblíbenému milovanému Eliadovi, který také silně ovlivnil můj budoucí život, než v medicíně, ale pokračoval dál na humanitních školách s neméně vzrušujícími tématy. Kupodivu, byl to můj syn, které předznamenal cestu za mýty, mytologiemi a mystériemi, když začal studoval religionistiku a já byla zvědavá na literaturu, kterou bude používat Skvělí autoři religionistické literatury přitáhli mou zvědavost. Nebyla jsem ale osudem určená studovat religionistiku, ale teologii - tyto obory nezaměňovat a jeden ze skvělých učitelů religionistiky a odborník dr. Franc mně velmi pomohl, abych opět na ty koleje vjela jak pendolino. Četla jsem i další knihy, které rozvíjely etnologickou a antropologickou vědu směrem ke společnosti a člověku.
Eliade ve své knize Dějiny náboženského myšlení I. (str.83) píše: Epos o Gilgamešovi je navzdory svým předchůdcům dílem semitského ducha. Právě v akkadštině bylo z různých izolovaných epizod složeno jedno z nejdojemnějších vyprávění o hledání nesmrtelnosti či přesněji o konečném neúspěchu snahy, jež měla všechny předpoklady uspět. Tato sága začíná erotickými výstřelky hrdiny a tyrana v jedné osobě, odkrývá vposled neschopnost čistě hrdinských ctností překročit radikálně lidský úděl.
To je docela zajímavá zpráva o přirozené lidské ambivalenci, která nedovoluje překročit lidský úděl a hlavně, radikálně.
A přece byl Gilgameš ze dvou třetin bytost božská, syn bohyně Ninsuny a smrtelníka. Na počátku text oslavuje jeho vševědoucnost a obrovské stavby, které zbudoval. Ale vzápětí vidíme despotu, který znásilňuje ženy a dívky a muže usiluje těžkou prací. Zajímavé je setkání Gilgameše s lodivodem Uršanibem. Překročí spolu vody smrti a přijíždějí na pobřeží, kde žije Uta.- napištim. Gilgameš se ho ptá, jak získal nesmrtelnost. A tehdy se dovídá o potopě i o rozhodnutí bohů. Dále se Gilgameš dostává k iniciačním zkouškám, které byly hrdinského typu a nichž se dozvíte z textu podrobnosti. Jen tak Gilgameš dosáhne nesmrtelnosti. Rozhodně mu ji nedají zadarmo. První zkouška byla nejtvrdší - přemoci spánek a druhá byla duchovní, tedy zkouška duchovního řádu, protože jen výjimečná síla soustředění může způsobit, že člověk zůstane probuzený šest dnů a sedm nocí. Ale Gilgameš usíná a spí šest dní a sedm nocí, i když ho Uta.- napištim budí, vyčítá mu, že ho probouzí, sotva usnul. Pak uzná zjevnou pravdu a naříká:
"Co jen mám dělat, Uta-napištime. Kam teď mám jít: Mého těla zmocnil se démon a v mé ložnici sedí smrt. A kamkoliv obrátím svůj krok, číhá jen smrt".
Uta-napištim mu odhaluje tajemství bohů
.Prozradí mu místo, kde se nachází rostlina, která navrací mládí. Gilgameš sestupuje na dno moře, utrhne rostlinu a šťasten se vrací domů. Po několika dnech chůze uvidí pramen s čerstvou vodou a spěchá se vykoupat. Z vody vyleze had, kterého vylákala vůně rostliny, bylinu odnese a svlékne se z kůže.
V slzách si Gilgameš stěžuje Uršanabimu na své neštěstí.
Co Gilgamešovi chybělo, aby dosáhl svého cíle - je to poučné - moudrost.
V Eposu o Gilgamešovi byla spatřována dramatická ilustrace lidského údělu - nevyhnutelnost smrti. Ale toto dílo dává tušit, že některé bytosti by byly schopné získat nesmrtelnost bez pomoci bohů a vyšly pod podmínkou. že by vítězně překonaly řadu iniciačních zkoušek…
Příště: O osudu a bozích
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016