Společnost: S rákoskou v podpaží
Je třeba poznat ty kořeny a naučit se o nich přemýšlet, protože jeden z největších omylů je, že to bylo dávno a dnes jsme na jiném levelu. Obávám se, že ten jiný level je jen představou, nikoliv skutečností. Musí mít nějakou náplň, směr a cíl. Jak má tedy vyhlížet duše a mysl studenta před maturitou či státnicí? Umí student mluvit, myslet a kombinovat? Nebo látku odříkat s pomocí Boží a nějak absolvovat? Staří mu to do dalšího stupně studia nebo do praxe? Ovládá student český jazyk tak, aby se v něm dovedl vyjadřovat uspokojivým způsobem či výborně, aby jednou dokázal stanou na řečništi a dobře mluvit k veřejnosti?
Dějiny nám dovolují nahlédnout do starověkých a středověkých společností, v nichž se setkáváme s vojevůdci, vzdělanci a lidmi, kteří se řídili božskými úradky, věštírnami i vlastním rozumem či přirozeným nadáním. Obdivujeme je a učíme se o nich ve vzdělávacím procesu.
Jedním z největších byl Sokrates, jehož jméno je stále vyslovováno, studujeme jeho elenchos, papouškujeme jeho životopis z knih nejméně třikrát za celý vzdělávací proces, ale to je tak všechno, co můžeme pro něho udělat, kromě lítosti nad jeho popravou. Úvahy nad tím, zda skutečně žil a zda to Plató nepřehnal s líčením jeho zásluh, je jakási pochybovačnost, který v sobě skrývá myšlenku, že není třeba to přehánět s tím vzděláváním a schopností myslet. Pro některé je hotový horor se učit na zkoušku z klasické filosofie a překodrcat se přes Aristotela, učitele Alexandra Velikého, a jeho systém. Student může také přijít k úrazu u helénistické filosofie a u scholastiky, která tomu všemu nasadila korunu učením o universáliích a překonat učení Tomáše Akvinského je hrdinský čin. Někteří se s cynismem radují, že se tolik antických a raně středověkých spisů ztratilo, jinak by student nevyvázl se zdravou kůží od zkoušek.
Může si někdo myslet, že se bez takových učení neobejde? Tvrdíme, že velcí filosofové položili základy vzdělanosti, umění myslet a rozlišovat a též hledat Boha, čeho se chopili někteří filosofové – teologové s největší ochotou a jsou dodnes citováni v teologických a filosofických spisech i církevních encyklikách, kterým není možné rozumět bez určité průpravy.
Kupodivu, velcí vojevůdci až na výjimky rozhodně nějaké excelentní vzdělání neměli, ale uměli vyhrát války, ve své armádě měli lidi jiného zaměření, řekli bychom technického, bez kterých by se neobešli. Učili se tím, že byli k boji a strategii cvičeni a mnozí byli, po našem řečeno, inženýři války. Jak by jinak mohli bojovat s Peršany, kteří ovládali nejen taktiku boje, ale měli také na svou dobu moderní výstroj, a jak by si Římané mohli zorganizovat téměř neporazitelnou armádu, která v konci selhala z různých, hlavně politických důvodů? Římská armáda neporazitelná musela být, neboť Římanům hrozilo, že kde kdo měl na ně choutky za jejich útočnou politiku.
V jejich řadách vyrostli nejen zdatní stratégové a vojevůdci, ale též politici a zřídka filosofové, protože v římském životě nebyl čas na rozjímání. Římský život byl praktický a myšlením pragmatický. A proto rádi čteme Cicera, protože jeho díla se neliší příliš od našeho stylu myšlení – rozumíme mu více, než spekulativním filosofům.
Císař Justinián zavřel Platónovu akademii a svět se neotřásl v základech. Prodloužil východořímské říši o 1000 let život, tedy stvořil Byzanc, která v konci padla do rukou Osmanských Turků, kteří několik století vládli v Evropě, ale myslím, že to Evropu nějak výrazně neobohatilo. Tím se svět otřásl na dlouhou dobu.
Dějiny, co se učíme, nejsou tak dokonalé, aby učily příčiny velkých vítězství a porážek, aby učili souvislosti, ale většinou si pamatujeme, pokud jsme se učili, letopočty a jména výrazných osobností. Na to, abychom prošli u zkoušky, to docela stačí, pokud umíme dobře mluvit. A jestliže děti na základních školách breptají, místo mluví, pak je to tím, že je nikdo neučí správně mluvit podle mluvnic – mluvnice a mluvení spolu přeci souvisejí. A určitě na tom budou stejně i děti v jiných zemích. Nemohou za to ani počítače, ani tablety a jiné vymoženosti, ale prostředí, v němž vyrůstají. Není třeba zaměřovat školy na humanitní a nehumanitní, ale měli by se učit základy všeho, co je v běžném studijním programu, jinak by nemohly plavat v matematice, fyzice, chemii a jiných exaktních vědách. Jinak nelze mluvit o uceleném vzdělání s přípravou na další vzdělávací level.
Děti nepřimějeme pomyslnou rákoskou, když neprospějí, ale hledat příčiny, proč je škola nebaví, proč se nedokáží učit tak, aby prospěli a prospívali a těšili se ze studia, protože pro jejich další život je to nutné, žádoucí a neodmyslitelné. Vzdělávací proces je skutečným procesem, z něhož v konci má stanout odborník, který je nejen důležitý pro společnost, ale i pro budování svého životního standardu.
Škola je důležitá a na vzdělání je nutno hledat sílu, podporu, peníze, a hlavně pocit, že člověk, který se tomuto procesu podřizuje, též roste a má před sebou otevřené cesty do života. Možná, že takové naděje si přikládali lidé od těch starých dob, jejich jména jsou dodnes známa. Proto znali cenu vzdělání a umění bojovat a stavět nový svět na základech toho starého, ale stále živoucího.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016