Antika: Jeruzalémské vodovody 3

Nyní se dostáváme do Jeruzaléma. Archeologický výzkum Jeruzaléma je velmi obtížný. Není to pouhý pahorek, ale hustě obydlené město. Také si připomeňme tragické dějiny, kterými prošel.  

Pramen Jeruzaléma

Jediný pramen, který pro starý Jeruzalém přicházel v úvahu jako zdroj vody, je Gíchonský pramen v Kidrónském úvalu při východní straně někdejšího Jebúsu, jak se dříve Jeruzalém nazýval, než jej dobyl král David.  Jako téměř všechny palestinské prameny ležel mimo městské hradby a byl snadno přístupný obyvatelům města, ovšem nepřátelům byl přístup znemožněn. Aby bylo možné si představit Kidrónský úval, zde obrázek.  

Přístup byl pojištěn  podzemním přístupem k prameni. Pramen vyvěrá v nepravidelných časových intervalech v jeskyňce o ploše 1,5 x 1,2 , jednou až pětkrát denně podle ročního období. Přebytečnou vodu odváděli těsnou chodbou do nádržky 2 x 4 m i několik kanálů a zdí, aby voda neodtékala bez užitku do Kidrónského úvalu, ale byla zadržena a zvednutím hladiny vedena dál do skály téměř dvacetimetrovou lomenou chodbou l ústí třináctimetrové svislé šachty, kterou se pak čerpala pro potřebu obyvatel města. 

Z města byl přístup k této šachtě nejprve po schodech, dnes vyšlapaných, až téměř k neschůdnosti. Hned u vchodu do chodby odbočuje nedokončená šachta jako svědek úsilí se dostat k vodě. Raziči chtěli postupovat nejkratší cestou, ale narazili na vrstvy tvrdšího kamene, kde jim nezbylo, než se vzdát dalších pokusů, když se dostali do hloubky 24 m. Úkol, který plnili, byl tak obtížný,. že nemohli prostě odejít od rozdělaného díla. Začali od vchodu v pravém úhlu k nedokončené šachtě nejprve šikmo dolů asi v úhlu 45 stupňů zmíněnými schody. Ve stěnách této chodby jsou vytesány prohlubně, aby se lidé mohli přidržovat. Pak následuje plošinka a náhlý spád 2,7 m, míněný snad jako překážka ze strategických důvodů.

Úzkým a nízkým otvorem pokračuje pak chodba povlovným spádem nejprve k severovýchodu a pak nečekaně v pravém úhlu od jihovýchodu. I to mohlo být uděláno ze strategických důvodů.  Po 17, 5 m se strop zvyšuje v klenbu a před námi zeje šachta vedoucí konečně k vodě. I tady narazili kopáči na tvrdší kámen, ale nějak si vypočetli, že voda je blízko a prosekali se jím, Jen poněkud zúžili otvor.

Po stopách Joábových

V roce 1867 Ch. Warren našel Gichónský pramen a vydal se po Joábových stopách. Nejtěžší bylo vystoupit třináctimetrovým komínem, kterým se vytahovala voda jen ve džberu. Ale pokud to dokázal Joáb, dokázal to i Warren a prošel tunelem až do města. K jeho poctě se dnes šachta označuje jako Warrenova.

. 

Staré jebúsejské město už nestojí a jeho obvod leží za dnešními hradbami Jeruzaléma. Nevíme, kam sahal Jebús a zda vstup do vodního tunelu byl v prostoru nebo před hradbami, Tato otázka se vynořila, když v letech 1923 - 25 narazil Macalister při průzkumu jihovýchodního pahrbku jeruzalémského na zbytky starých hradeb a mocné věže.Město bylo opevněno ještě před Davidem. 

V letech 1961 - 67 řídila v Jeruzalémě archeologické práce K.M. Kenyonová. Zjistila, že domnělá kenaanská hradba i Davidova věž stojí na sutinách domů ze 7. století, zbořených při babylonském vpádu r. 587 - 6). Jsou tedy nutně mladší.  V roce 1961 téměř na konci sezóny  narazili pracovníci na mohutné zdivo. Na jednom místě bylo i množství střepů z doby kolem r. 1800 př. Kr. Šlo o zbytek jebúsejských hradeb a rok na to byly odkryty i základy věže, chránící vodní bránu, kterou se chodilo k prameni. Touto branou snad projel Šalamoun na DAVIDOVĚ MEZKYNI, ABY BYL Z GÍCHONSKÉHO PRAMENE POMAZÁN ZA KRÁLE (1 KRÁL. 1,33,45). 

Šalamoun se také zasloužil o dokonalejší zásobení města vodou. Dal vykopat v úbočí skály vodovodní příkop od Gíchonského pramene až k jižnímu cípu města. Příkop byl zčásti nekrytý, zčásti byl kryt velkými kamennými deskami. Při nepatrném spádu tekla voda do nádrže či rybníka, na který se patrně vztahuje název starý (Izajáš 22,11), a na celý tento vodovod zřejmě naráží prorok svými slovy o tiše plynoucích šíolských vodách (Izajáš 8,6). když chtěl lidu připomenout, že Boží cesty nejsou jako lidské. 

 Chizkijášův tunel

Mimořádné nebezpečí vyvstalo v druhé polovině 8. století při nezadržitelném pronikání Asyřanů na západ ke Středozemnímu moři. To bylo podnětem k velké Akci krále Chizkijáše kolem roku 700, který se rozhodl prorazit tunel od Gíchonského pramene pod městem až na jeho západní stranu, kde by vyústil do rybníka ležícího pod městem uvnitř hradeb (II. Král 20,20 a II. Par 32, 30). Původní jebúsejský tunel, jímž kdysi vnikl Joáb do města, dal z bezpečnostních důvodů zasypat.

E. Robinson prošel tunelem 

 V dubnu 1838 vyšel k šíloašskému rybníku, aby prováděl různá měření. Vydal se na průzkum tunelu a zjistil, že je tunel různě vysoký, což bylo dáno tím, že dno bylo dostatečně zarovnáno, aby voda měla pravidelný spád.Voda kanálem teče stále, jen rybník doznal různých úprav.

 zdroje: Bič.M. Stopami starých věků

 Bible