Život současného člověka v realitě každého dne.
Heslo současnosti. Štěstí člověka.
Zabývejme se nyní smyslem života současnosti. Vše, se děje ve smyslu víry v lidské štěstí jako poslední smysl života, který spočívá v hojnosti konzumu. Máme k dispozici spoustu informací, které nám zprostředkovává Internet, média všeho druhu; jak přelstít stáří nejrůznějšími prostředky, které jsou nabízeny, aby byli muži a ženy žádoucí na trhu práce, ve výběru partnera, jak se domoci bohatství, které je záštitou pro budoucí zajištěný život, aby člověk v tomto světě nestrádal, což v lidech vyvolává strach ze stáří, z nedostatku a z fatálního konce.
Z jedné strany se objevují reklamy, v nichž vystupují šťastní důchodci, z druhé strany ti, kteří na své štěstí nedosáhli, cítí se osamělí, trpí úzkostí a strachem, že jednou zemřou osamělí, protože už není čas na získání štěstí. Trpí tím i mladé ženy, které si nenašly vhodného partnera. Svobodné matky, které hledají zaměstnání, aby své dítě uživily a připravily ho do jeho budoucnosti. Jsme denně atakováni zprávami, týkající se ekonomické, vojensko-politické a duchovní reality. To vše se týká, jak by to řekl C.G. Jung naší duše, kolektivního vědomí a pochopitelně nevědomí. Takové vnímání světa vyvolává úzkost, která je přehlušována mediálním křikem a vytěsňována do nevědomí a předznamenává všechno, čemu skutečně věříme a hlavně, jak duchovně žijeme.
Je pocit štěstí v naplnění ideálů konzumního života, nebo v naplnění našeho chápání vlastního duchovního života a jeho rozvíjení? Z čeho je duchovní život vyživován a jak ho postupně ztrácíme? Je samozřejmé, že každý člověk v současných společnostech musí udržet krok v moderním trendem ateismu, který tvrdí, že Bůh je mrtev, a pak skutečně nezbývá hledat své štěstí a vyrovnávání se se světem, který nabízí své hodnoty, své možnosti, viditelné, hmatatelné, neustále obnovované a slibující nemožné. Následky nepravostí (o nichž každý ví, že se dít nemají) za sebou zanechávají kauzy, ať jsou malé nebo velké a ty mají dozvuky ve společnosti a doléhají na každého člověka. Strach z toho, že člověk nedosáhne na své štěstí, na které má přeci nárok je větší než strach z prostředků, kterými si může na své štěstí sáhnout a přitáhnout ho co nejblíže do svého bytí. A tím neříkám, že by člověk neměl být šťasten a přikládám k tomu – trvale šťasten, od dětství do stáří, a to záleží na jeho hodnotách, na schopnosti nepodléhat strachu a nejistotě a životním stylu, který si zvolí pro své naplnění. Co pro to udělat?
Politika je věc veřejná. Malé zamyšlení.
Sledovala jsem demonstrace, vedené Milionem chvilek pro demokracii. Čeho se lidé dožadují? Spravedlivé a nezávislé justice, demokracie, odstranění všech nepravostí a podle mého názoru, i budoucího šťastného života, odstranění nepořádků a harmonického fungování našeho státu. Po roce 1989 byla odstraněna vláda jedné strany a nastoupili jsme do nového systému vládnutí politické plurality více stran.
Zákony byly vytvořeny obce a kraje, fungování státu se rozdělilo a komunální a státní správu. Obce a kraje se staly zřizovateli škol, zdravotnických zařízení, podílely podle zákonů na státní politice a tím se rozšířila administrativa. Jestliže po čase zjišťujeme, že někde něco vázne a že to nevede k očekávanému cíli, pak se občasné ptají proč. Nejde jen o naši přítomnost, ale o budoucnost nových generací. Jestliže, jak bylo řečeno na počátku, je posledním cílem člověka štěstí, pak si na tomto ověřme, zda vedeme k tomuto velkolepému cíli naši mládež.
Jaké mají hodnoty a vzory? Jsou vedeny k duchovním hodnotám a etice nebo ke konzumnímu životu, který si vyžaduje nejen ostré lokty, znalost prostředků, jak dosáhnout svého cíle, k čemuž vede jejich výchova? Proč nebojujeme za budoucnost našich dětí, jejichž školní výsledky jsou neuspokojivé a jsou současníky vývoje tohoto světa, naplněném strachem a nejistotou, který pociťuji starší generace? Vědí, co je úcta, láska, štěstí, duchovní naplnění, které jim zodpoví spoustu otázek, které neumějí zformulovat a vyslovit?
Naše nové generace propadají ve školách, mají spoustu problémů, což jim způsobuje stres, s kterým se často vyrovnávají nežádoucím způsobem. Ano, jsem pro, aby byla ve společnosti spravedlnost, aby fungoval stát jak fungovat má, aby se chránila příroda před nevhodnými zásahy, aby si lidé rovni co do zdravotnické péče, sociální péče a lidé měli svou důstojnost od narození do smrti. Jestliže tyto hodnoty vyznáváme, nejsou jen dílem společenského zřízení – demokracie (která si vyžaduje vyznávání základních hodnot, jako je svoboda, lidská důstojnost, právo na řádnou výchovu mladé generace a vytváření šancí pro jejich budoucnost) , ale za vším stojí lidé, vyznavači těchto hodnot.
Zamysleme se nad tím, zda náš současný život vede k poslednímu cíli – ke štěstí, nebo k pádu civilizace, která si vytýčila určité cíle a zapomíná na člověka a jeho fundamentální potřeby? Jaké to jsou? Úcta k člověku, láska k životu, vztah k sobě samému, řádné vzdělání a duchovní rozvoj. Je toho ještě mnohem víc, jak dosáhnout štěstí a radost, překonat životní překážky a být silnou bytostí, která dokáže překročit své nejistoty a obavy.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016