Společnost: Co je vlastně důležité?
Jiní lidé považují lásku za důležitý středobod svého života v určitém věku. A když pomine, tak hledají nové hodnoty ve svém vztahu, nebo se prostě rozejdou. Většina z nich nepovažuje lásku za nezasloužený dar, za pomíjivý jev, který se mihne jejich životem, rozdá své krásné dary, a pak nastane všední život. Mnozí nejsou na všední realitu připraveni. A ti, co jsou připraveni, najednou shledávají, že všechno je jinak, že přijdou chvíle, které si vyžadují oběti, nebo sebezapření. Jsou také ti, kteří sázejí na seberealizaci, touží naplnit svůj malý svět štěstím, že něco dokázali, že mají své místo v mínění lidí, na kterých jim záleží, že se zařadili mezi ty, o kterých se mluví s úctou. Jenže pak přicházejí další a další, kteří dokáží víc a za středobod života považují hmotné zabezpečení, přepych a slast. Ani dosažení takových ideálů není na věky a pak se nabízí ještě jiné možnosti, jak naplnit svůj život, co svět okolo nabízí. V tom se absolutně nelišíme od předchozích civilizacích, které tyto otázky řešily a rozvinuly do filosofické úvahy, co je vlastně důležité a do různých hnutích v novověku, které předznamenaly naši současnou dobu. Jenže ne každý získal možnost studovat, co bylo kdysi a co tehdy, ale ve svém vzdělávacím procesu každý o něco zavadil a také o tom zapřemýšlel, aby si tu otázku, co je vlastně důležité, zodpověděl a nastavil si tak svůj životní program.
Hledači dokonalé krásy a svoboda k jejímu nalézání.
To je o něco hlubší téma a týká se umění. Samozřejmě, že každý, kdo hledá krásu, se uchýlí k umění, ale je trochu ošidné, zda umění z doby renesance, baroka a jiných uměleckých stylů dokáží v současnosti naplnit očekávání člověka, že najde dokonalou krásu v dnešních možnostech. Každý člověk je jiný, má jiný vztah ke světu, k životu, k lásce, ke kráse, a pokud chce ten zvláštní a jedinečný vztah vyjádřit umělecky, vyjde něco, čemu mnoho lidí neporozumí, protože zase každý z nich má svou představu, získanou hodnotami, které vyznává. Netouží po dokonalých liniích, které většina vyznává jako krásné, ale vidí krásu v souladu s realitou, že ne všechno je dokonalé a v nedokonalosti tvarů, liniích a barev, které tvůrce stvořil, hledají další stupeň dokonalosti sebevyjádření a vyjádření stavu světa, v němž žije. Ne všechno, co většina považuje za nutné, je ideální a hodno následování. Co na tom, že mne bolí záda, protože celý den musím sedět u práce, co na tom, že se mi zhroutily iluze o lásce, že jsem nedosáhl vytouženého místa ve společnosti. Věřím, že něco existuje ještě jinde a jinak, a já to hledám, a pokud to najdu, pak to bude pro mne důležité, pro mne samotného. V přelomových dobách se tato snaha najít dokonalou krásu a též zúčtování s předchozími úvahami objevovala v umění i v novém životním stylu. Někteří ho přijali a snažili se ho rozvinout, prohlásit ho za něco nového a upřednostnit ho mezi ty hodnoty, které tvoří do budoucnosti další stupeň k vývoji lidské společnosti. Vidět pravdu o životě, o lidském přístupu k věcem, které se považovaly dříve za nepřístojné a zkusit se ke všemu, i když to bolí, postavit svobodně s jistotou, že to platí. Ale ne pro každého. Mluvíme-li o svobodě, není to o tom jen bořit a v troskách hledat smysl. Budoucnost je nepředvídatelná, minulost neplatí, ale platí přítomnost.
Hlasatelé nových změn.
Jistě mnozí pamatují na Jana Křtitele, který hlásal Kristův příchod a Boží království. To představovalo změnu, kterou bude lidstvo procházet. Kristus řekl – nepřinesl jsem mír, ale meč. To znamenalo, že ta změna, která přijde, si bude vyžadovat celého člověka, který podstoupí mnohá úskalí a položil si otázku: co je důležité? To vězí v tom, jak jsou lidé schopni vystoupit z navyklých vzorců, co je dobře, co je špatně a nacházeli nové vzorce co je dobře a co špatně i za současných podmínek a vyzkoušeli je na místě, jak to bude fungovat. Jak jsme schopni přijmout jinakosti lidí, jak jsme schopni změnit svůj zaběhnutý stereotyp, který nepřináší nic nového a nemění lidské chování právě v těch důležitých věcech pro člověka, aby si zachoval zdraví, aby si uvědomil, že je vztahová bytost (Já a Ty), aby si zodpověděl otázku, kdo je můj bližní, aby prožíval plně každý nový den s radostí a v plnosti, protože každý život je vzácný. Všechno, co je důležité, stojí na lidech, kteří jsou schopni si uvědomit, že jsou jak strůjci pořádku, tak i chaosu. Lidská svoboda pochází ze svobodného rozhodování a schopnosti vědět, co je dobře a co špatně. Dobře je hledat pravdu o životě. K tomu nepomohou ani vědecké studie, ani politické vhledy, ani ideály, ale odvaha nezamlčovat, že i ta pravda může někdy zabolet, když se člověk i společnost zbavuje své nastavené představy o štěstí, spokojenosti a radosti. Je třeba respektovat varovné signály, pokud jsme schopni je zachytit, pokud se chystáme udělat něco, co je špatně, aniž bychom uvažovali, co se může v konci stát.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016