Zamyšlení nad popeleční středou.
Moudrost dávných věků nás i dnes dokáže přimět k zamyšlení nad naší lidskou existencí v 21. století. Všechno závisí na tom, co si myslíme o hodnotě života a o naší schopnosti překročit včas vlastní práh, přijmout nutnou změnu, která je změnou původní uznávané kvality a po jejím přijetí v ní spolehlivě fungovat opět ve prospěch udržitelnosti života, jeho kvalit s náhledem k budoucnosti. Tím nemyslím jen život lidské populace, ale i zdrojů, na kterých je obecně život závislý. Rozhodně bychom neměli zavrhovat kontext dávné minulosti lidských civilizací s naší současnou civilizací a lidského snažení pochopit úlohu člověka, nadaného rozumem a vůlí. V našem současném bytí je vhodné přijmout dávnou výzvu civilizace, kterou nazýváme antikou - péči o duši, která je jejím hlavním poselstvím.
Středobodem péče o duši je harmonie a blaženost. Na tuto výzvu zapomínáme. Naší době říkáme uspěchaná doba. Abychom stihli všechno, co máme na starosti a věc v cílovém bodě stihli, opomineme v tom spěchu mnoho činů, které tomu předcházely a doléhají na nás informace ze všech stran v takovém návalu, že nám často uniká jejich smysl a tak tu tzv. štvanici z rohu do rohu nedokážeme zvládnout a místo snahy k získání vnitřní harmonie a blaženosti polykáme antidepresiva, která na nějakou chvíli zmírní naše znepokojené a často i rozhárané nitro, v němž zaniká hlas útěchy a rovnováhy.
Všechno závisí na každém člověku, jak se chová, jedná, koná a na jeho činech, což je věcí jeho vlastních hodnot a též hodnot, které vyznává daná společnost. Rozhodně se nehlásí k činům a jednání, které ji poškozuje a lidé najednou shledávají, že budoucnost je nejistá a potřebují se z té nejistoty vymanit. Jenže jsou ještě jiné vlivy, než je lidské konání, na které jedinec má jen malý vliv a to v něm vyvolává strach, který ničí všechny v něm nastavené jistoty a cítí, že nemá kam utéci, není schopen to v sobě vyřešit a ten strach se přenáší z jednoho na druhého. Co když všechny ty zprávy a prohlášení na uklidnění nejsou zdrojem jistoty? A rozumíme jim tak, že se vlastně nic vážného neděje a jak to přišlo, to zase odejde?
Mnozí lidé dřív konají než přemýšlí a následně se diví, kde se vzala ta nenávist, zášť a i prázdnota v mezilidských vztazích a kam se poděl klid a proč najednou nastoupily obavy, že je něco špatně a kde nepůsobí rozvaha v každodenním konání, ale projevuje se zbrklost ve snaze všechny nesnáze hned řešit a zahladit následky pochybení i když mají svou někdy dlouhou genezi a nebrali jsme na vědomí známky selhávání našich zřízení, zabezpečenými zákony, řetězcem odpovědností a konečně i spoléháním na zkušenosti a slušnost.
Najednou nelze tak snadno udržet stav, který byl dlouho funkční a dal se ovládat navyklými prostředky s tím, že to vždycky tak vyšlo a nic se nedělo. Ale dělo! Jenže nic netrvá věčně a i naše důmyslná zařízení, kterým lidé někdy slepě důvěřují, procházejí svým vývojem a náhle mohou selhat. Všechno, co je kolem nás a v naší činnosti prochází svým procesem, jako například naše sociální zřízení, které nazýváme demokracií, v níž jsou všichni rovni, vyžadující si péči a zralost lidského myšlení, konání a činů, pokud její pilíře podléhají tlaku lhostejnosti, nevědomosti, spoléhání na její stabilitu, která však není sama o sobě, ale v každém z nás, kteří se k ní hlásíme. Je to lidské zřízení, které vyzrálo dlouhými věky k dnešku a jeho křehkost je podmíněna lidskou schopností a odpovědností k rozhodnutí, že to tak bude, dokud v to lidé budou věřit. Demokracie je totiž věcí volby a víry, nikoliv jen mechanismů moci.
V první den postní doby, abychom navázali na perex, bychom měli uvažovat, jaký půst přijmeme. Není to jen ve stravě, v odstranění zlozvyků v jídle a pití, to by bylo málo. Je to v odříkání všeho, co nás může znepokojovat a přesto se tím zabýváme s jakousi touhou po informacích, které nemají pro nás hodnotu, je to o plýtvání drahocenným časem nad zbytečnostmi, které nic nepřinášejí, ale naopak nás zbrzďují od toho, co máme udělat, vykonat a učinit ne ve spěchu a chaosu, ale s rozumnou rozvahou a dát si nějaký plán, jak tuto postní dobu využít ke změnám v našem osobním životě. V tom má postní doba svou moudrost. Je to šance za čtyřicet dní změnit to, o čem víme, že je to špatně, že to ničí naši vnitřní harmonii, která není žádným přepychem, ale nutností ji nastolit a že po těch čtyřiceti dnech se mohou stát obrození lidé, které dokázali odhodit svá břemena. .
Pro tuto příležitost, pro ty, kdo se k tomu odhodlají jsem vybrala následující verše.
Kdo postaví stráž před má ústa
a mé rty uzavře pečetí obezřetnosti,
aby nepřivodily můj pád
a můj jazyk aby mne nezahubil?
Hospodine, Otče a vládce mého života,
neponechávej mne jejich záměru a nedopusť,
abych jejich přičiněním padl.
Kdo ovládne mou mysl kázní
a mé srdce moudrým káráním,
aby nešetřily má provinění
a mé hříchy aby nezůstaly bez trestu?
Aby se má provinění nemnožila
a mé hříchy nenarůstaly,
abych nepadl před protivníky
a aby se nade mnou neradoval můj nepřítel?
Hospodine, Otče a Bože mého života,
nedovol, aby se mé oči dívaly pohrdavě,
a odvrať ode mne žádostivost.
Dychtění po ženě a po obcování s ní
ať se mě nezmocní,
nevydávej mě nestoudnému chtíči!
Z knihy Ješuy Sírachovce, 22. a 23. kapitoly
Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/752-sirachovec-kdo-postavi-straz-pred-ma-usta.html
Přeji Vám všem šťastnou postní dobu.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Ukrajinská policie zadržela šest Čechů za telefonické podvody z Oděsy
Ukrajinské úřady oznámily zadržení devíti členů zločinecké organizace včetně šesti Čechů, kteří z...
Nepříjemné svědectví. Bulvární boss popsal, jak Trumpovi pomohl s kampaní
Bývalý vydavatel bulvárního listu National Enquirer v úterý u newyorského soudu popsal porotě, jak...
Koalici rozdělují výše daňové slevy na poplatníka i výpověď bez udání důvodu
Rozpory ve vládní koalici u zásadních věcí přibývají s blížícími se volbami, ale i kvůli tomu, že...
Narušitelé jsou všude. Čínská rozvědka přitvrzuje, chlubí se i českým zářezem
Premium Čínské tajné služby v posledních letech posilují svůj vliv a nebojí se ani prezentace na sociálních...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016