Alkibiades. Korzár. Stratég. Politik. Řečník. Celebrita.

20. 04. 2020 23:32:05
Alkibiada považuji za jednu z nejzajímavějších osobností z těch, o kterých bylo v předchozích článcích pojednáno.

Jestliže se dostaneme k jeho jménu prostřednictvím Platónových dialogů, uděláme si o něm první dojem, který může na někoho působit negativně, protože se snaží jeho osobnost nějak přirovnat k dnešním celebritám a nějak by nechybil, ale byl též velmi schopný muž ve složité době a lidé mu zřejmě často neporozuměli.

Alkibiades Sókratovým žákem.

Rozhovor se Sókratem, který je rozdělen na dvě části „Alkibiadés I.“, „Alkibiadés II.“ o něm mnoho vypovídá. Není bez zajímavosti, že Sókratés si právě jeho vybral za svého žáka a zřejmě podle některých autorů mu dal přednost před Platónem, který velmi usiloval o to stát se jeho žákem a hodně pro to obětoval, leč zřejmě se jím nestal a ani není jisté, že se Sókratem stýkal. Možná, že najednou v naší mysli vyskočila otázka, proč Alkibiades a proč ne Platón? Oba aristokraté, lidé vzdělaní, ale pro Sókrata možná i riskantní. Když Sókratés stál před soudem, vytýkali mu, jak Alkibiada vychoval? On byl přeci tvým žákem! A to měla být právě na narážka na žalobu, že Sókratés kazí mládež. U Platóna byl zase problém, že jeho mocní příbuzní ze strany matky byli ti, kteří zavedli po pádu Athén krutou tyranidu a jedním z nich byl Platónův strýc – Kritiás, s ním vedl také Sókratés dialog. Pochopit dobové Athény je možné i přes životopisy významných lidí, kteří se podíleli na jejich vzrůstu, rozkvětu, vzdělanosti a účastnili se válek. Po prohrané válce mohli stratégové přijít i o hlavu.

Situace v Athénách.

Vzájemné vztahy athénských Řeků jsou různě propletené, takže se v jejich životopisech setkáváme tu s tím jménem a onde zase s jiným jménem, o kterém jsme již četli a to je dobře, protože si tak zcelujeme naši představu, jaký byl život v Athénách a co bylo pro Athéňany důležité. Předně bych tvrdila – ubránit se před Peršany kteří měli jediný cíl pokořit okolní ostrovy ve Středomoří pod svou vládu a tím rozšířit své území a moc. To, co je spojovalo, byla vzdělanost, filosofie, hudba, a samozřejmě náboženství. To byla polis Athény.

Původ Alkibiadova rodu pochází od dávnověkého zakladatele Eurysakese, Aiantova syna. Jako syn Deinomach, Megaklovy dcery, byl po matce Alkmenónovec. Jeho otec Kleinias bojoval ve slavné námořní bitvě u Artemísia na trojřadce, kterou na vlastní náklad vypravil, a později padl u Koróneie v boji proti Boióťanům. Alkibiadovými poručníky byli Périklés a Arifón, Xantippovi synové, jeho příbuzní.

Plútarchos se zmiňuje o jeho kráse, která rostla s jeho věkem a zmiňuje se též o jeho vadě řeči, která prý byla zajímavá. Samozřejmě, že to neušlo místním dramatikům, zejména Aischylovi. Aischylos se posmíval též Sókratovi ve svém kuse Oblaka a to Sókratovi při jeho procesu vůbec neprospělo.

Alkibiadova povaha už v chlapeckých letech byla proměnlivá, skrývávala v sobě mnoho vášní.

Když přišla jeho léta učednická, ochotně poslouchal své učitele, ale rozhodně odmítal pískání na aulos, dával přednost lyře, kdežto aulos neměl rád, protože zakrývá ústa a zbavuje ho hlasu a řeči, zatímco při hraní na lyru může zpívat.

„My Athéňané, my máme, jak říkají naši otcové zakladatelku Athénu, který prý odhodila aluos a otcovských bohem je nám Apollón, který dokonce z toho hráče na aulos sedřel kůži. Nemyslel to zcela vážně, ale odradil ostatní chlapce, aby na aulos pískali.

Alkibiadovo dětství.

Ačkoliv byl Alkibiades hned zpočátku rozmazlován a těmi, kteří usilovali o jeho přízeň odlučován od svého karatele, přeci ve své ušlechtilosti poznal Sókrata a šel k němu, když zahnal své bohaté obdivovatele. Důvěrně se s ním seznámil, pochopil, že se snaží od něho odehnat to, co bylo v jeho nitru nezdravé, a do úzkých vhánějící prázdné a nerozumné nadýmání. Hned spadl kohoutí pyšný hřebínek. Alkibiades sám k sobě cítil opovržení a Sókratovi obdiv a v obou se probudila vzájemná láska, jak praví Platón. Tak mnoho Sókrates pro Alkibiada znamenal, jak mnoho si uvědomoval své špatné až ničivé vnitřní stránky. K ostatním se Sókrates tak nechoval, zejména ne k Anytovi, o němž též slyšíme při Sókratově soudu.

Když Alkibiades vyrůstal z chlapeckého věku, přišel k jednomu elementárnímu učiteli a žádal ho o Homérův spis. A když učitel řekl, že od Homéra nic nemá, dal mu políček a odešel. A když kdosi jiný řekl, že má Homéra ve vlastní kritické úpravě, odpověděl mu: „A ty se tu učíš a číst a psát, když jsi schopen kriticky upravovat Homéra a nevzdělávat mladé muže?“

Jindy chtěl navštívit Perikla a přišel do jeho domu. Když se dozvěděl, že Perikles nemá kdy, že rozvažuje o samota o tom, jak by před Athéňany ospravedlnil své jednání, pravil Alkibiades při odchodu: u Nebylo by lépe, aby přemýšlel o tom, jak se neospravedlňovat Athéňanům?“

Když se jako mladíček zúčastnil výpravy k Poteidaie a měl Sókrata za společníka ve stanu a i za pomocníka v bojích. Když se trhla mohutná bitva, oba dva se vyznamenali. Alkibiades byl raněna klesl, a Sokrates se postavil před něho a bránil ho zcela zřejmě ho zachránil i pse zbraněmi. Cena za statečnost náležela Sókratovi, ale když velitelé pro Alkibiadovu urozenost zjevně usilovali o to, vložit mu tu čest na něho, Sókrates, který chtěl, aby v něm vzrůstala ctižádost v ušlechtilých věcech, první svědčil v jeho prospěch a vyzýval, aby ho ověnčili a dali mu čestnou výzbroj.

I když jeho rod, bohatství, statečnost v bojích mu otevírala slibnou politickou kariéru, za podpory přátel a příbuzných, přece nechtěl ničím více mít vliv na množství než kouzlem slova. A on byl zdatným řečníkem, to dosvědčují skladatelé komedií, Démosthénés, Theofrastos, muž neobyčejně sečtělý.

Jakmile se ještě v mládí pustil do politické činnosti, ostatní vůdce lidu hned převýšil. Tvrdě zápasil Nikiou, který měl vynikající pověst vojevůdce. Alkibiada mrzelo, že se Nikiovi dostávalo obdivu u nepřátel, jakoby ctěn svými athénskými spoluobčany. Byl totiž pyroxenem Lakedaimoňanů a ujal se spartských mužů, kteří byli zajati v Pylu. Protože však dosáhli míru a své zajatce dostali zpět hlavně Nikiovou zásluhou, byl u nich velmi oblíben a po Řecku se říkalo, že Perikles válku rozdmýchal, Nikias uhasil a ten mír se nazýval mírem Nikiovým.

Alkibiades je rozmrzelý.

Alkibiades byl s nastalou situací rozmrzelý a pomýšlel na poručení mírových smluv, Především zpozoroval, že se Argejští z nenávisti ke Sparťanům a ze strachu před nimi hledí od nich odvrátit, vnukával jim potají naději na spojenectví Athéňanů a povzbuzoval je i osobními rozmluvami s předáky lidu, aby neustupovali Lakedaimoňanům. Ale obraceli se k Athéňanům vyčkávali, jestli nezmění své mínění a neupouštějí od míru.

Ale stalo se ...

Ale když Lakedaimoňané uzavřeli spojenectví s Bóíťany a vydali Athéňanům Panaktos, ale ne podle úmluvy, ale zdevastovaný, Alkibiades si všiml, že se Athéňanů zmáhá hněv a ten rozjitřoval ještě více a houšť a dorážel a Nikiu, strůjce toho míru a osočoval ho, přitom o něm roznášel věci, které se zcela podobaly pravdě. Nikias měl nyní špatnou pověst.

Lakedaimóňané měli rozumné návrhy a tvrdili Alkibiadovi, že přicházejí s plnou mocí ke všemu, co by je vedlo ke svornému soužití za spravedlivých podmínek. Rada je vyslechla a příští den se měl konat sněm lidu. To ovšem Alkibiada znepokojilo a postaral se o to, aby vyslanci k němu přišli na rozmluvu. Když se u něho sešli, po domluvě, aby s Athéňany jednali pouze o podmínkách smluv a nepodbízeli se jim, Po těch slovech, které k nim vedl se zavázal přísahou a odvrátil je od Nikia, protože Alkibiadovi ve všem důvěřovali a podvolovali se jeho obratnosti a chytrosti jakožto vlastnostem mimořádného muže.

Sněm se konal následujícího dne

Následující dnes esse konal sněm, na němž se shromáždil athénský lid a vyslanci skutečně přišli do sněmu, Alkibiades se jich laskavě tázal, s jakými podmínkami přicházejí, a oni řekli, že nemají k ničemu plné moci. Alkibiades na ně začal křičet, jako by se proti němu provinili, ne on, nazýval je nepoctivými a vrtkavými a že přišli, aniž mohou něco prospěšného říci. a nastal velký povyk, Rada se durdila, lid běsnil, Nikias byl ohromen a sklíčen změněným chováním těch lidí protože nevěděl o Alkibiadově lsti.

Když Lakedaimoňané tak propadli byl Alkibiades prohlášen za stratéga a učinil Agejské. Mantinejské a Elejské spojenci Athéňanů. - Nikdo neschvaloval způsob jeho jednání, ale přesto to byl znamenitý kousek, rozeštvat celý Peloponés a otřást jím, v jediném dni postavit proti Lakedaimoňanům u Mantinele tolik těžkooděnců a velmi daleko od Athén jim uchystat boj a nebezpečí, v němž jim vítězství nepřineslo nijak velký prospěch, když ho dosáhli, ale kdyby měli nezdar, sotva by mohl Lakedaimon přežít.

Po té bitvě si umínilo tisíc mužů v Argu zrušit demokracii a to ihned a podrobovat si obec a Lakedaimoňané přišli do města a demokracii odstranili. A dav se zase chopil zbraně a zvítězil.

Touha po Sicílii

Po Sicílii toužili Athéňané ještě za Periklova života, a když Perikles zemřel, chopili se činu, posílali pokaždé podpůrné spojenecké výpravy těm, kterým Syrakusané ubližovali a upravovali tak nástup k většímu podniku. Alkibiades jejich touho dokonale rozdmýchával a přemluvil Athéňany, aby útočili po částech a pozvolna, ale aby se vypravili s velkým válečným loďstvem a podrobovali si ostrov. To on přesvědčil lid, aby doufal ve skvělé věci, a sám vztahoval ruce ještě výše. Alkibiades totiž snil o Kartágu a Africe, Z těchto budoucích výbojů už obkličoval Itálii a Peloponés, a tak div nepokládal Sicílii za pouhou pomůcku k válce. Sókratés a hvězdář Metón neočekávali od takobvé výpravy nic dobrého a Metón cítil veliké obavy před budoucností. Nikias sice byl zvolen za velitele výpravy i když se tomu úřadu chtěl vyhnout, ale Athéňané se rozhodli pro Alkibiada. Řečník Démostratos podal návrh a odůvodnil jej řečí: že je třeba, aby byla velitelům dána plná moc jak ve věci válečných příprav, tak vůbec v celé válce. Lid to odhlasoval a vše bylo přichystáno k vyplutí.

Hermovky.

Na ty dny právě připadaly svátky Adónidovy a ženy vystavily na četných místech sošky podobné mrtvým vynášeným z domů a napodobovaly pohřeb, bijíce se v prsa zpívajíce žalozpěvy. Avšak zohavení hermovek, z nichž většině byly za jednu noc pozuráženy obličeje, znepokojilo mocné i ty, kteří obvykle takové věci přehlíželi. Bylo řečeno, že to udělali Korinťané, protože Syrakusané byli jejich osadníky, a to v naději, že to znamená pozdržet válku nebo způsobit obrat ve válečném smýšlení. Jiní v tom neviděli nic jiného, než to, že to udělali mladí lidé pod vlivem vína. Jenže ono to mělo daleko horší následky, než se zprvu zdálo. Androkles jako vůdce vystoupil a předvedl několik otroků a metoiků, kteří obviňovali z tohoto činu Alkibiada a jeho přátele a k tomu si i přisadili, že zohavují sochy bohů a napodobují mystéria. V písemném žalobním podání od Thessala, syna Kimónova bylo tolik obvinění proti Alkibiadovi, že byl obžalován z bezbožnosti proti eleuzínským bohyním. Obžalovací spis proti Alkibiadovi má v pramenech toto znění:“ Thessalos, Kimónův syn z Lakie, vznáší žalobu na Alkibiada, syna Kleiova ze Skambónid, že je vinen proti dvěma bohyním, Démetře a Koře, tím, že napodobuje jejich mystéria a ukazuje je ve vlastním domě a svým druhům, oděn přitom v řízu, jakou mívá hierofantes, když ukazuje posvátné předměty, a nazývá se hierofantem, Púlitióna dádúchem, Theodóra Fégajského kérykem, ostatní druhy oslovuje jako mysty a epopty, proti platným obyčejům a ustanovením daným Eumpolovci, Kériky a eleusinskými kněžími.“

Když Alkibiada odsoudili za jeho nepřítomnosti a jeho majetek zkonfiskovali, usnesli se ještě nadto, aby ho všichni kněží a kněžky prokleli.

Alkibiadova zrada Athén.

Mezitím pobýval Alkibiades na Argu. Poněvadž se obýval svých protivníků zřekl se vůbec své vlasti, poslal do Sparty posly a přeplavil se na Peloponés a přišla mu odpověď, že je mu zaručena bezpečnost. Vzájemně si vyměnili záruky, od přibyl do Sparty a hned provedl jednu věc: když váhali pomoci Syrakusanům a stále ji odkládali povzbudil je a podnítil je k tomu, aby poslali jako velitele Gylipa a zdrtili tamější athénskou moc. Dal do pohybu válku proti Athéňanům. Třetí věc byla, že řeklo, aby opevnili tvrz Dekeleiu: tak svou otčinu nejvíc zkrušil a v jejím vlastním území potřel.

Jeden z jeho prostředků, jak chytat lidi byl, že se dovedl připodobňovat a slaďovat se zřízeními a způsobem života těch či oněch lidí, a proto se měnil jako chameleón, ale s tím rozdílem, že chameleón prý nemůže přejít v jednu barvu, bílou, jenže pro Alkibiada nebylo nic, co by nemohl napodobit nebo uměle zařídit. Byl totiž stejně zběhlý v dobrém jako ve špatném.

Timaiu, ženu krále Ágida , který byl s vojskem v poli snadno získal a ona s ním otěhotněla, porodila chlapce a tajně ho pojmenovala Alkibiades, ale navenek se jmenoval Leótychidos.

Brzy Alkibiades zjistil, že je přízeň Sparťanů nestálá a obával se Agida. Athéňané už pochopili, když se jim už vedlo zle, až litovali svých usnesení o Alkibiadovi učiněnými, kdežto on se mrzela obával, že aby se, až bude jeho otčina zničena, neocitl v područí Lakedaimoňanů, svých úhlavních nepřátel. Všichni Athéňané věnovali Alkibiadovi veškerou pozornost, ale jeden z velitelů Frynichos vytušil, že Alkibiades nepotřebuje ani oligarchii, ani demokracii, ale že si osočováním lidu přechází mocné lidi a schovává se za ně, aby byl zase povolán do vlasti. Když byl však přehlasován a stal se zjevným Alkibiadovým odpůrcem, poslal tajnou zprávu Astyochovi, veliteli nepřátelského loďstva s výzvou, aby se měl na pozoru a zmocnil se Alkibiada jenž prý hraje dvojakou hru. To mu ovšem nebylo neznámo, jak mluví zrádce se zrádcem. Alkibiades poslal dopis Athéňanům, že nepřátelé na ně zamýšlejí útočit loďstvem a doporučil jim, aby byli u lodí a ohradili tábor. Když to Athéňané prováděli a přišel od Alkibiada dopis, v němž je vybízel, aby si dávali pozor na Frynicha, že zrazuje nepřátelům přístav s loďstvem, neuvěřili mu v domnění, že Alkibiades znal bezpečně přístavy a úmysly nepřátel, toho zneužívá, aby nepravdivě očerňoval Frynicha. Ale později, když jeden ze strážců hranic jménem Hermón Frynicha na agoře udeřil mečem a usmrtil, do šlo k procesu. Athéňané odsoudili Frynicha ještě po smrti ze zrady, kdežto Hermóna a jeho spoluspiklence ozdobili čestným věncem.

Konec Athénské nadvlády.

Vzájemné zrádné chyby a nedůvěra jednoho k druhému způsobily vesměs katastrofu pro Athény. Alkibiades se uchýlil před Lakedaimoňany k perskému králi Artaxesovi, stejně jako Themistoklés a to na ochranu své vlasti. A v domnění, že Farnabazos mu poskytne pomoc a zaručí bezpečnost při cestě do vnitrozemí a odebral se k němu do Frygie a žil tam u něho ve vzájemném přátelství a úctě. Je třeba upozornit, že spartský Lysandros brzy odhalil chyby Athéňanů, které napadl naprosto neočekávaně, zajal tři tisíce mužů a dal je pobít. Krátce na to dobyl Athény, zapálil jejich lodi a dal strhnout dlouhé hradby. Proto Alkibiades uprchl k perskému králi.

Lysandros přivedl třicet tyranů.

Athéňané nesli těžce ztrátu své nadvlády a svobody, Byl to právě Lysandros, který svěřil město sboru třiceti a už chápali že je vše ztraceno a znovu se hněvali na Alkibiada. Pohrdli jím, ačkoliv se sám ničeho nedopustil a přece měli pocit, že mají ještě naději. Alkibiades dosud žil a pokud to bude možné, jistě nestrpí zpupnost Lakedaimoňanů a opilé řádění třiceti tyranů. Tyran Kritias vyložil Lysandrovi, že Lakedaimoňané nemohou bezpečně vládnout v Řecku, bude-li v Athénách vládnout lid, ale že Athéňanům, třeba se k oligarchii chovají celkem poslušně a ochotně, nedovoluje spokojit se klidně s přítomným stavem věcí okolnost, že Alkibiades dosud žije.

Lysandros se tím nedal pohnout dříve, dokud nepřišlo od úřadů z jeho domova nařízení, aby Alkibiada odklidil z cesty, ať už se Lakedaimoňané zalekli Alkibiadovy ráznosti, či chtěli učinit zavděk Agidovi.

Lysandros poslal Farnbazovi zprávu s výzvou, aby věc provedl, a ten zase výkon činu uložil sému bratru Bagaiovi a strýci Susamithrovi, žil Alkibiades v jedné frýžské vsi s hetérou Timandrou. Ale ti, kteří k němu měli vejít se neodvážili, ale obstoupili jeho dům a zapalovali jej, Alkibiades se vyřítil ven a nikdo se mu nepostavil na odpor. Z dálky na něho házeli kopí a stříleli šípy. Alkibiades padl a Timandra se ujala jeho mrtvoly a vystrojila mu pohřeb.

Zdroj: Plútarchos. Životopisy slavných Řeků a Římanů.

Thúkydides: Peloponéské války.

Platón: Alkibiades I., Alkibiades II.

Autor: Irena Aghová | pondělí 20.4.2020 23:32 | karma článku: 16.00 | přečteno: 261x

Další články blogera

Irena Aghová

Sírachovec

Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti

29.3.2023 v 14:48 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 116 | Diskuse

Irena Aghová

Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.

Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.

11.11.2022 v 18:28 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 312 | Diskuse

Irena Aghová

To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.

Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.

6.10.2022 v 15:29 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 271 | Diskuse

Irena Aghová

O svědomí

Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.

19.8.2022 v 10:23 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 233 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 111 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 96 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 37.80 | Přečteno: 898 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 33.67 | Přečteno: 3338 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...