Jste" singl"? Můžete žít podle svého? To si jen myslíte ...

Žít singl znamená, že lidé se rozhodli žít sami. V dnešní době jde o 53% mužů a 23% žen od 29 - do 35 let. Znamená to vzít život do svých rukou a nenechat se donucovat k manželství. Je to moderní styl života? Rozhodně s sebou nese i tak mnoho problémů s okolím. Hledí na něho jako na neschopného sobce, který si neumí založit rodinu. Ale co když prostě nechce? A nebo chtěl, ale nenašel pro sebe vhodného partnera? http://www.youtube.com/watch?v=OTslxVa3SZ8&feature=related

Bydlím ve městě na tichém místě. Dalo by se říci, bez hlubších znalostí poměrů, úplná idylka. A protože chodím do zaměstnání, nebývám doma. Ale za to jsou doma sousedé, sousedky i lidé "odnaproti" ... A ti sledují : kolikrát týdně perete, jestli vůbec vaříte nebo chodíte po restauracích - když na to máte, vozíte si zadek v autě, vy se holt máte, když se nemusíte starat o chlapa, prát na něho, žehlit na něho a přizpůsobovat se k němu!V dřívějších dobách nebylo zvykem žít "singl". A kdo tak žil, nesl si stigma - stará panna, starý mládenec. Pohlíželo se na něho všelijak. A i když nyní se tento způsob života vede, přesto je mnoho lidí, kteří na takového člověka hledí podezíravě a nedůvěřivě. Vymýšlejí si historky, přemýšlejí, proč ta ženská nebo ten chlap zůstali sami, ale nikdy si neuvědomí, že z prostého důvodu - prostě se tak rozhodli.

Vševědoucí sousedé

Ani rodina nemá tolik starostí s vámi, jako vaši sousedé. Ví o vás i to, co sami o sobě nevíte. Víte například, že instalatér, který vám přišel na objednávku opravit kapající kohoutky a namontovat armatury, je váš milenec, dámy? Že jste to nevěděly? Tak teď to víte. Od té chvíle, kdy sousedka měla podobné problémy a obrátila se na vás, zda byste nepoprosila "toho svého", jestli by ji také nepřišel opravit kohoutky. Koho myslíte? Váš údiv a překvapení nelze zamaskovat. Ale vždyť se nedělejte, všichni vám to přejí. Takový šikovný chlap. Necháte to být. Ale pak, až váš přítel, o kterém nemluvíte, který s vámi nebydlí, ale každý o něm ví,  zachytí tuto informaci, to už tak jedno není. Když je rozumný, zasměje se tomu, když není - máte o starost víc. Zabránit tomu nemůžete. Marně přemýšlíte, odkud se to vzalo. No to je přeci jasný, jezdíš autem do práce, jsi dobře oblečená a nikomu o sobě nic neříkáš. A tak fantazie pracuje. Závist? Je to něco jiného. Něco, co nemůžete ovlivnit - nespokojenost sám ze sebou, se svým stereotypním životem, který byl kdysi naplněn rodinným životem, ale to je tak všechno. Nyní se dívají kolem sebe a srovnávají se s druhými lidmi. Výsledkem mohou být pro ně neškodné, pro vás tíživé řeči, které z vás nikdo nesejme. Jen rozumní lidé nad tím mávnou rukou. A někteří, kteří vám chtěli a chtějí uškodit, se přidávají. Nespokojení ze svým způsobem života...S pocitem, že už nemohou nic změnit.

Intimní život není jen o sexu

Váš intimní život má zůstat za zdmi vašeho domova. Nemusíte ho s nikým sdílet a probírat ho. Například, že si kupujete nový kus nábytku. Že si chcete nechat udělat rekonstrukci koupelny, že si místo koberců necháte zbrousit a nalakovat parkety. To stojí hodně peněz a vy na to máte. Ti ostatní ne, protože dělí své příjmy a úspory mezi své členy rodiny. Všechno, co děláte pro sebe, na co myslíte, co vytváříte, co milujete, o čem sníte je vaše intimní záležitost. Ale jinak se neizolujte od druhých lidí, i když máte pocit, že si o vás "něco myslí". I to je jejich intimní záležitost, pokud to neprobírají s ostatními a nezasahují tak do vašeho práva žít podle svých představ, tak jak to sami uznáváte za vhodné a jak si sami přejete.

Ztráta úcty k rozhodnutí druhých?

Asi nelze hodnotit takové ataky ze strany sousedů z pozice morálky. Konečně, oni se jí dovolávají na každém rohu. Takže, předpokládejme, že ví, o co jde. Úcta k druhým je projev uznání jejich lidské důstojnosti, a no to právo každá lidská bytost bez ohledu na věk, stav, náboženské zaměření, barvu pleti a zdravotní stav. Každý může dělat všechno, ale tak, aby nenarušoval  svobodu druhého člověka, jeho právo na intimní život, pokud nepoškozuje druhé, jeho právo na soukromí, jeho právo na štěstí. Možná, že  sledování druhých a posuzování jejich způsobu života jakož i materiálního zabezpečení, přerostlo z minulých dob. Jenže si nikdo z těch starostlivých neuvědomuje, že nejen škodí druhým, ale především sobě, protože svou energii vkládá jinam, než by měl - totiž především se starat sám o sebe.  Jestli vám někdo otravuje život, ať z jakýchkoliv důvodů, a tak, že to není žalovatelné, nehádejte se s ním. Ovládněte svůj pocit hořkosti, nenechte se jím ovládat. Pak nebudete myslet na nic jiného a otrávíte si vzácné chvíle svého života meditováním nad zbytečnostmi. Umění žít singl spočívá hlavně ve vlastním způsobu života, nastavením jeho cílů a sebekázni. Nikdo za nás neodžije ani hodinu našeho života, ale mohou vám toho hodně, hodně vzít. Váš klid, harmonii, váš niterný život.