Nehněvejte se, paní autorko

ale naturalisticko-psychologické sondy do lidských duší a životů vám prostě nejdou. Je to přeukrutně šablonovité. Nevím, možná záměr, aby patřičně vyznělo moralité.

Re: Nehněvejte se, paní autorko

Ale v jedne veci ma autorka pravdu, ze prava manzelu jsou po smrti jednoho z nich nastavena tak, ze casto dochazi k naprosto absurdnim situacim, ale to by bylo dost slozite pravnicke tema...

A co by vlastně chtěla?

Vždyť se z nudy rozvedla, vloudila se k bohatému a chvilku si s ním užívala. Tak co by chtěla víc?

Re: A co by vlastně chtěla?

To je právě ta záhada duše paní Kateřiny. První manžel stále pracoval, tedy je zde předpoklad, že rovněž nebyl žebrákem. Pokud se ovšem nesnažil prodávat deštníky na Sahaře.

Perlicky

1. <<<Paní Kateřina se rozvedla ve dvaatřiceti letech. Důvod? Nudila se, manžel pořád pracoval>>>

2.K novemu manzelovi...<<Konečně, byl docela zazobaný...>>

3.Ke stejnemu po jeho smrti...<<To víš, pomyslela si, ještě ti budu platit hrob, ty grázle!>>(Vysvetleni: ten hajzl si dovolil umrit...)

Re: Perlicky

Psychopatická a sociopatická paní Kateřina nebyla sto najít správné řešení. Měla se rekvalifikovat na kadeřnici či v článku zmíněnou kartářku a měla by drbů denně plnou nůši. Manželství by k obapolné spokojenosti zůstalo zachováno a oba by šťastně žili, dokud by neumřeli.

Já nevím, pokud byla manželka, neměla nárok na víc,

než jen na to, co do bytu "prokazatelně vložila"? Moc se tedy nevyznám, ale připadá mi, že vámi popsaným způsobem by to skončilo, jen kdyby žili na psí knížku.

Re: Já nevím, pokud byla manželka, neměla nárok na víc,

Rozumím tomu tak, že dům, který koupili společně, byl napsaný na něj. No a jelikož ho koupili ještě před svatbou, nepočítá se do společného vlastnictví.

Lidi jsou v těchto věcech neuvěřitelně naivní, můžu potvrdit - pracovala jsem jako notářka a viděla jsem věci, nad kterými zůstává rozum stát. Věřím, že příběh je pravdivý, protože ty děti-supy jsem taky zažila, dokonce i na vlastní kůži (ale já jsem se proti tomu předem zabezpečila, takže neměly šanci).

pěkný příběh - karma

Re: pěkný příběh - karma

Ano ano. Pěkný příběh o dvou lidech, co se snažili navzájem přechytračit, předstírajíce manželství. Pan Josef několikrát - nevíme kolikrát, rozvedený - s dětmi z předchozích manželství - z toho vyšel "lépe". Alespoň si svými nenaplněnými sliby zajistil na stáří pečovatelku. Chtivá a hloupá Kateřina ostrouhala mrkvičku. Něco na tom ovšem nehraje. Ženy tohoto typu mohou být alespoň vychytralé. A dovedou se o "své" postarat. Každopádně pragmatičnost a ziskuchtivost paní Kateřiny s její naivitou značně koliduje.