- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přiznám se že nemiluji filozofy, protože ve svém hlaholu, věci spíše komplikovaně zatemňují a vysvětlují až ex post, nebo konstruují nové světy, které končí maléry. Je ovšem pravda, že z filozofů si každý může vybrat to, co se mu líbí, či hodí. Což se také děje, ne u Vás až tak, ale ve vyšších patrech společnosti. Nespoléhal bych na filozofii ve výkladu světa, ten nakonec nemá ani např. fyzika, protože plný výklad světa je někde vpředu v "nekonečnu". Takže "bloudění" lidstva do neznámé budoucnosti bude podobné bloudění v minulosti. Filozofie a hlavně věda sice mění svět, ale jaké budou ty cesty je pro současníky neznámé. Je to svým způsobem evoluce, ne už v džungli, ale v civilizaci. Žádný potěšující scénář, netěší mně to, nějak nemohu najít, i když se snažím.
Děkuji za krásný příspěvek a souhlasím s Vámi, o čem přemýšlíte, já též.
Zajimave tema, zajimavy clanek.
S mnohym vsak nesouhlasim. Velikost Aten neskoncila diky Sokratovi a tpmu jak jej Atenane odsoudili a popravili. Z Obrany Sokrata sepsanem Platem jsem ziskal dojem, ze Sokrates jiste pravem kritizoval bezpravi a nezakonost v obci. Konec velkych Aten by prisel v kazdem pripade kvuli spatnych pomerum, ktere v te dobe v Atenach vladly. Citat z obrany Sokratovy:
"Neni cloveka, jenz by vyvazl zivotem, postavi-li se statecne proti nebo proti kterekoliv jine lidovlade a brani-li tomu, aby se nedalo mnoho bezpravi a nezakonnosti v obci, nybrz je nezbytne nutne, aby ten, kdo chce vskutku bojovat za spravedlnost, chce-li jen kratky cas zustati na zivu, zil v soukromi a nevystupoval na verejnost."
Hegel tvrdí, že společnost takový neomezený nárok nestrpí, strpět nemůže a má plné právo se bránit.
Hegel se myli, mimochodem nejen v tomto, spolecnost muze duchovne rust a opustit nektere tradice. Mimochodem, Sokratuv pojem etiky, svobody a pravdy nebyl az tak moc subjektivni, jak pise Hegel. Sokrates pouzival logiku a diskutoval se svymi zaky.
Toto tema by bylo na hodne dlouhou diskusi. Pisi z mobilu a tak koncim.
Zajímavý podnět. Sokrates byl tedy jakýsi předchůdce Descarta, vyznavač racionality, ale současně naslouchal prý vnitřnímu hlasu - daimoniu. Co to bylo? Myslím, že se tím zabýval už Jung z psychoanalytického hlediska. Dneska by byl možná Sokrates něco jako herec Jaroslav Dušek - populární myslitel, provokatér, kterého ale vědecká obec nebere vážně a dělá, že o něm neví.
Ten daimon je vykládán jako anděl strážný, který ho chrání tím, že mu říká, co nemá dělat - odvracet se od společenství. Když jsem to psala, tak jsem si vzpomněla na pronásledování křesťanů a na Augustinova slova a též Flaviova. Zajímavé, že podobné věci se děly ve starověku asi ve všech vyspělých společnostech.
Díky!
Pěkná práce!
Díky, měla jsem velkou touhu to napsat, protože už asi dva měsíce louskám německou klasickou filosofii a začínám si myslet, že ji pořád dokolečka papouškujeme, aniž bychom za 200 let byli schopni prohlédnout její úskalí pro naši dobu.