- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Moudrá slova, paní Irenko, jen bych si dovolil oponovat v tvrzení, že chudoba je stejně špatná jako blahobyt. Myslím si, že blahobyt je mnohem horší, protože dělá z lidí hyeny.
O tom bychom mohli dlouze diskutovat, vzpomněla jsem si na staré Řeky, kteří už nevěděli, co by dělali o))))))) V blahobytu také řádí nemravnost a pokleslost mravů, jak naznačil sv. Augustin v Boží obci. Děkuji moc, že jste se u mého článku zastavil.
Mám možnost srovnání, pak směle tvrdím, že žiji zřejmě v nejlepe možné epoše. Pak ovšem nelze nevidět, že to není v úměře s vnímáním společnosti. Pocit blaha, štěstí, je jaksi nedostavuje . Příčin je mnoho . Od klasické závisti, přes ztrátu toho dříve navyklého po obavu ze současného. S tím souvisí i stav pocitu svobody. Pokud jde ruku v ruce s osobní odpovědností - lze dojít k závěru, že ona vlastně neexistuje ! Čím více jsem svoboden = tím více svázán starostmi. Abych přežil, pak opory v rodině, v mezigeneračních vazbách, navazování na tradice - rozvíjení rodinných firem, živností ... Dříve běžné - pak to břemeno je obvyklé, běžné a tvůrčí. To vše bylo rozbito + i základ základu, rodina, je v troskách ! Pak se zraky nadějí upírají jinam, ke státu, stranám, oligarchům. Už i ten moment revoluce 1989 - nic vybojováno, prostě přiděleno - Pak situace mnohých, kdy zvoní pošťák a nese balík svobody. Pak mnoho lidí volá - Co mi to tu nesete - Já si nic neobjednal !