- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Docela pekny clanek. Akorat ten slovni obrat/prirovnani "z titanu" mne zaujalo, jako neprilis obvykle.Ale pravda, titan odolava korozi.
V Praze je taková zvláštnost - jsou zastávky (např. Jindřišská), kde do ní vjede pouze jedna tramvaj a druhá čeká těsně za ní, neotvírá, i když prostor je. Teprve po odjetí první tramvaje najíždí k začátku stanice a lidé vystupují a nastupují. Na jiných zastávkách (např. Národní třída) se v případě "souběhu" nastupuje do obou současně a obě současně odjedou. Přiznám se, že i mně jako profesionálnímu Pražákovi se sedmdestátiletou praxí to působí potíže - přebíhání, dobíhání apod.
To v Brně taky tak. Já chodím radši pěšky, když to jde. Praha je velká, tam by se pěšky těžko člověk dostal do cíle.U náe zase když šlápnete na první schod, tak už to bzučí, jako když se dveře zavírají.A ty babičky a dědečkové, se leknou a chtějí ryhle nastoupit, tramvaj nebo troleják cukne a mají se co držet. Tak jsem napsala podnět na Dopravní podnik a velmi vstřícně mi odpověděli, že to projednají. O mně tak nejde, jako o ty lidi, co nejsou tak pohybliví.