Ministerstvo zdravotnictví se podle ústavních právníků se opírá o zákon o ochraně veřejného zdraví, který mu umožňuje uložit zákaz nebo nařízení určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Existuje ústavní zásada, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Pakliže žádný zákon výslovně neumožňuje ministerstvu zdravotnictví stanovit povinnost nošení roušek, je narušena tato ústavní zásada, která byla zavedena v reakci na totalitní období do roku 1989, kdy řada povinností byla stanovena pouhými podzákonnými předpisy,“ míní ústavní právníci .

Zdravotnických zákonů je celá řada, těžko říci, jaké usnesení či norma nosí povinnost nosit roušky. V nemocnicích nosí roušky sestry i lékaři, zvláště na infekčních odděleních a kdo ví kde ještě. Ale nový občanský zákoník má ustanovení o osobní odpovědnosti za škody, které svým jednáním někdo učinil. Občanský zákoník je nejdůležitější zákon hned po Ústavě a možná, že na tyto případy je hromada judikátů. A určitě je i takové chování i v trestním zákoníku, když někdo úmyslně nebo svou neodpovědností nakazí lidi svým chováním a jednáním. To bych se musela podívat, jaký to má dosah.

V době epidemií chřipky , která je podle odborníků horší, než dnešní covid se omezení vydávala v okrese, krajích. Pokud jeden kraj, jeden okres měl nadprůměrný nárůst chřipky, tak tam se uzavírala divadla, kina, školy, ale nikdy ne celý stát. Nenosili jsme náhubky, ale bylo normální, že přítel, přítelkyně zavolala a řekla dnes s vámi nikam nejdu, jsem nachcýpaný- á a nerad-a vás nakazím.

První kdo se choval nezákoně a protiústavně byla vláda resp. ministerstvo zdravotnictví již na jaře ( změna opatření z krizového zákona na zákon o ochraně zdraví) S rychlostí soudních řízení v ČR to se všemi žalobami dopadně jako s tou poslední proti zavření pražských VŠ, kdy to soud potvrdil, ale nyní již platí obecné uzavření všech škol a vysokoškolákům ty 3 týdny již nikdo nevrátí.

když to začalo, tak jsem makala ve dne v noci na disertačce jako kat, protože jsem netušila, co kdo zase vymyslí a nyní už mám klid. MUNI je pořá zavřené a já komunikuji se školitelkou emailem. Nemohu si dovolit podstoupit riziko, protože se starám o devadesátiletou matku a mám strach, abych něco nepřitáhla na ni. Učerní je holt mučení.

Vláda je vázána mezinárodními úmluvami a ústavou, ty jsou nadřazeny, i kdyby na ně navazující zákony měly chybičky. A proto na prvém místě v případě závažného ohrožení je vláda (resp. stát, tedy vč. parlamentu apod.) povinna chránit lidské životy a zdraví, na druhém místě usilovat o zbytečné nepoškození národního hospodářství. Protože naši občané jsou méně ukáznění než např. Švédi či Švýcaři nebo Rakušané a Němci, o to více je u nás zapotřebí vymáhat odpovědnost občanů i formou pokut, ev. i vězení (i Švédi mají např. pro neposlušné podnikatele během covid-19 trest odnětí svobody). Veřejné demokratické diskuse nechť probíhají paralelně (pro riziko nákazy radši online), něco si nechme až po poklesu úmrtí na covid.

Tak jest

ekonom Kohout píše:

Kdybych byl premiér, řekl bych asi toto: „Vláda nebude provádět žádná mimořádná opatření. Vše je na vás, na občanech. Jste to vy, kdo se musí chovat zodpovědně, vláda ani nikdo jiný to za vás neudělá. Vláda posílí testování, trasování a zdravotnictví obecně, ale to je všechno. Nebude vám mýt ruce ani kontrolovat, zda vám někdo neprská do obličeje. Nejste malé děti a my nejsme vaše chůvy.“

A nikdo by nemohl nikoho obviňovat. To by bylo normální, ale bohužel utopické.