- Počet článků 1664
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1269x
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016
Oblíbené články
Irena Aghová
Společnost: Ejhle, člověk!
Dočetla jsem se v Novinkách, na Internetu, opět velmi zarážející zprávu o situaci v domovech důchodců. Dotyčné domovy jsou soukromé a vlastníci domovů nemají žádnou odbornost pro ošetřování starých lidí. Podle článku - dávají jim utlumující prostředky a neposkytují dostatečné stravování. Zřejmě takových domovů je více ... je více problémů, kterými by se měl zabývat skutečně odborný projekt pro vytvoření sociální politiky do budoucna, protože lidský život s sebou nese hodně zvláštností, které odlišují jednu situaci od druhé, která je však situací lidskou a nikdo není z ničeho předem vyjmutý.
Irena Aghová
Češi a dějiny: Kališnické Čechy?
Nedávno jsem se dočetla na Internetu, že Češi byli vždycky kališníci,v souvislosti s bojem paní Lenky Procházkové proti vypořádání církevního majetku, obzvlášť zaměřený proti katolické církvi. Já osobně proti paní Lence Procházkové nic nemám, konečně, nechť se konfrontuje s kým chce ve věci majetkového vyrovnání, ale spíš, co mne zarazilo, v rámci těchto aktivit, jak lze snadno překrucovat dějiny. A hlavně, že máme v Preambuli naší Ústavy napsáno: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky." Tato Preambule zavazuje všechny občany bez rozdílu.
Irena Aghová
Politika: Kostky jsou vrženy ...
Od voleb neuběhlo mnoho času a už se množí strašidelné předpovědi o černé budoucnosti. To asi zase proto, aby tu "jó nebyl klid" a lidi se měli proč nervovat a dělat ukvapené závěry a činy. Asi dost bude záležet na tom, jakou sebereflexí projde česká pravice a zda se stane opět politickou alternativou, kterou budou lidé volit. A myslím si, že by se nyní mohla naše politická scéna trochu zkultivovat a alespoň vůči veřejnosti zodpovědně odpovídala na otázky a komunikovala. Z ministerských křesel je totiž úplně jiný pohled na život lidí a politika si nikdy nekladla morální cíle, ale je pouze účelovou činností, což by to tak mělo být chápáno.
Irena Aghová
Zvlčilé děti a zaneprázdnění rodiče: Kde se asi stala chyba?
Ráda bych reagovala na článek "Děti zvlčily, chybí jim i hygienické návyky, hořekují učitelé." Musím totiž oponovat těm, kteří si vysvětlují změny v chování dětí tak, že "rodiče nemají na ně čas", a víceméně je z článku jasné, že rodiče mohou za všechno. Ne, nemohou, páni učitelé. Věřte tomu, že na vině není ani liberalismus ve výchově, ani amerikanismus ve způsobech chování a napodobování stylu života, ale neschopnost včas reagovat na vlivy, které k nám přirozeně proudí, umět je vyložit, umět i rozlišovat, které jsou užitečné a které jsou k ničemu. Chyba je v tom, že nemáme svůj "český způsob života" a že nikdo neakceptuje potřebu lidí žít podle svého, to znamená, podle svých potřeb, tradic, podle výše příjmů a také schopností. Není tu příkladná pozitivní elita, kterou by lidé napodobovali a snažili se jí vyrovnat stylem oblékání, společenskými návyky, správným používáním českého jazyka a nasazením zdravých ambicí. A od tohoto příkladu se všechno odvíjí a trvá to už tak dlouho, že je sice ten pokles úrovně patrný na dětech, ale odráží se od celkové úrovně společnosti. Příliš dlouhý čas žijeme v nihilismu, v prázdných frázích, bezvýznamných a bezobsažných informacích a skutečně v naprosto bezprecedentním politickém ovzduší, jehož způsoby, jak se na veřejnost ventilují, nemají s obvykle očekávanou slušností, grácií a diplomatickými způsoby nic společného. A to všechno vidí a vnímají děti, které v tom vyrůstají, které vnímají ty nestoudnosti a hrubosti kolem sebe, násilí a otrávenost dospělých a protože nic jiného nezažily a nemají možnost svou dobu s jinou porovnávat, rostou ve své době s tím, co kolem sebe nachytají do oušek a dušičky a co vidí kolem sebe, to opakují. Takže - zrcadlo, které je nám v našich dětech nasazováno.
Irena Aghová
Politika a člověk: Než přistoupím k volební urně ...
Rozhodně, nejít k volbám je špatné rozhodnutí, zvláště v této zvláštní době. Je potřeba změnit směr politiky, ale to není všechno, co člověk-občan provede vhozením vyplněných volebních lístků do volební urny. Je také důležité, aby si uvědomil, jaký vítr zvolený směr nabere, protože nevolíme politiky proto, aby se chovali jako jednatelé firmy ČR, spol. s r.o. , ale jako představitelé státu, který obývají občané nadaní právy a povinnostmi vůči státu, nikoliv zaměstnanci té pomyslné firmy. Tak to vidím já ...
Irena Aghová
Společnost: Bezkoncepčnost v sociální politice a zaměstnanosti
Paní socioložka Šiklová je jistě vzdělaná dáma, jistě ve svém oboru vyniká svými postoji k problémům, ale co se týče současného sociálního stavu, zatím jsem od ní nečetla žádnou koncepci, která by řešila nahromaděné problémy v sociálních otázkách. Dobře se poslouchá, že se bude řešit zaměstnanost lidí ve věku padesát let a výše v závislosti na prodlužování odchodu do důchodu, ale realizace bude skutečně problematická. Z jednoho prostého důvodu: před tím, než se rozhodovalo o zvyšujícím se věku odchodu do důchodu nikdo předem nezmapoval, co bude s lidmi, kteří žijí v odlehlejších oblastech, kde pracovní trh nefunguje, v těchto místech nejsou pracovní příležitosti a o jedno místo se uchází více než třicet uchazečů. Kritéria pro získání zaměstnání určují podnikatelé či zaměstnavatelé podle svých hledisek, které je nutno akceptovat, protože stát nemůže nikomu nařídit, aby do firmy, která se jen tak tak klepe, přijímali zaměstnance, když vědí předem, že je nebudou mít z čeho platit. Z jedné strany je tu stálá snaha snížit počet úředníků ve státní správě, a úřady se snaží zbavovat starších zaměstnanců, aby byla místa pro absoloventy, z druhé strany, pokud úřady ruší některá místa či ruší tabulková místa, dochází k tomu, že zbývajícím zaměstnancům naroste agenda za stejný plat a přeruší se pracovní procesy, které byly nastaveny pro určité úkony. A to je zdroj problémů a zmatků, které pociťují i občané, protože státní správu, její úřady a výkony využívají dnes a denně. Neutěšený stav v zaměstnanosti zvláště v odhlehlejších oblastech, vrhá lidi v produktivním věku neodvratně do sociální sítě a to znamená, že jim hrozí reálně snížení již vybudovaného životního standardu.
Irena Aghová
Společnost: Železo železem se ostří
Lidé jsou nespokojeni a trápí je sociální poměry v zemi. Zvláště v oblastech, kde nejsou pracovní příležitosti, které jsou ve všech směrech zanedbané už dlouhou dobu. Lidé jsou podrážděni hlubokými rozdíly v možnostech dosahování slušné životní úrovně a v šancích na získání seberealizace. A odvozují ze svých pocitů situaci v naší zemi, která se jim jeví nedobrá, nespravedlivá a viní z toho všeho politiky. V minulých dnech došlo k útoku na prezidenta republiky při setkání s občany. Útok je útokem, i když byl proveden dětskou hračkou. Pokud to má být pokus o demonstraci kritiky proti politice, byť by byla oprávněná, pak je to nejen protiprávní čin, ale i nemorální, protože snižuje vážnost české společnosti a našeho státu v očích okolních zemí. Úřad prezidenta republiky je ústavní funkce, kterou zastává fyzická osoba volená podle zákona. Útočil ten muž proti úřadu nebo proti panu Klausovi jako osobě? Domnívám se, že ve té chvíli pan Václav Klaus nebyl na místě jako soukromá osoba ...
Irena Aghová
Společnost: O českých tradicích z jiného úhlu
Pan prezident Klaus se v posledních letech zmiňuje o potřebě návratu českých tradic, morálního myšlení etc. etc. Jsem trochu na rozpacích, neboť nemám tušení, odkud se máme k čemu vracet. K českému měšťáctví nebo k přehnanému vlastenčení či k bukolikám, které líčily idylicky jinak drsný život českého venkova? Možná, že si málokdo uvědomuje, že většina lidí v Evropě v třicetileté válce zahynula na mor, na nemoci, na zranění či byla pobita a po ní se teprve uspořádávala nová Evropa pod habsburským managementem. A lidem se dobře nevedlo, většinou. A tak nové generace se snažily se probojovat k vlastním šancím, což bylo pro národnostní menšiny velmi, velmi těžké. A podle mého názoru, v té smršti událostí na počátku 20. století (dvě ničivé světové války a nesvoboda) nestačil například český národ vybudovat národní stát. Možná, že lidé doufali (po roce 1989), že konečně se začnou ohlížet po tom, co je jim vlastní a co je to pravé "doma". No, po těch letech, co uplynuly od sametu mohu jen zkonstatovat, že český národ ve svém nejhlubším nitru má to "své" stále. Tedy, "nezblbnul", ale také, což ho štve nejvíce, neprosperuje, jak si přál, životní standard většiny lidí je tristní a země je zadlužená. Lidé jsou zklamaní, protože mají pocit, že prohráli svou šanci a svou nespokojenost vyjadřují všemi možnými způsoby.
Irena Aghová
Společnost: Náš život jako Šafrův svět
Asi se mnohý čtenář podiví, že přirovnávám život v naší společnosti Šafrově světu, který se denně zrcadlí v Blesku. Ani název tohoto bulvárního časopisu není náhodný. Zaměření jeho článků je zajímavé a události komentuje z jiného pohledu, než jsme zvyklí u deníků, které projíždime očima. Při četbě Blesku však často zpozorníme. Je to vůbec možné? Nehody, vraždy, kauzy - je to opravdové a přitom máme pocit, jakoby jsme stáli někde opodál všech těch hrůz a neštěstí - prostě se to děje ... Blesk nehřímá, nemoralizuje, nelká nad bídou světa, ale nabízí nám náhled do vlastního pocitu z podnětů, jež přinášejí jeho zprávy, jdou trochu hlouběji, než jiné tiskoviny ...
Irena Aghová
Politika: Jaké jsou to časy, jaká zkáza mravů?
Lihová aféra přinesla do naší společnosti průlomové rozhodnutí o prohibici, což pan prezident sepsul. Je na každém, aby zvážil, zda právem či neprávem. Jasné je, že celá věc přijde stát (potažmo nás, občany) na pěkné peníze a nepomůže, že někoho za to zavřou, až zčerná a zahodí od basy klíč. Nekvalitní potraviny na trhu, které mohou způsobit lidem zdravotní a tím i sociální újmu mají v důsledku dvě roviny - rovinu trestní a rovinu morální. A je dobré se zcela vážně i tou morální rovinou zabývat. Komunisté vytáhli do volebního boje s Ježíšem. Zase nic nepochopili, i když si vybrali citáty z Bible, o kterých si myslí, že jim mluví z duše. O morální rovině takových počinů ve světle novodobých dějin mám pochybnosti, ale je to můj názor. Jiným se to může líbit. Třeba ...
Irena Aghová
Společnost: Dr. Barták u soudu, anebo mravnost nadevše
Případ pana doktora Bartáka je věru pozoruhodný. Vášnivý obstarožní milenec, který posílá mladice po dvou letech asistentské služby (jejíž součástí byly osobní služby, jak prý měly napsáno ve smlouvě) na odpis. Vášnivý milenec, hodný manžel a vzorný otec a věřící katolík (který zřejmě nikdy nečetl dílo "Teologie těla"), jemuž nic lidského není cizí sedí u soudu v obtaženém saku přes břicho, obležen novináři s kamerami a mikrofony, tedy ve středu pozornosti, opuštěn smetánkou, a podle nejnovějších zpráv, i manželkou, která mu to však celou dobu trpěla, až se pohár hanby naplnil. A soudce se červená, neboť nikdo se ničím netají.
Irena Aghová
Kauza Rath: Názory se různí, pocity jsou všelijaké
Četla jsem před chvílí tři různé blogy na téma, které nám poskytl projev poslance Dr. Davida Ratha z 3.9.2012. A to blogy pana Kuly a pana Potoczného. Každý má právo na svůj názor a upřít svůj vlastní pohled na osobnost pana Dr. Ratha. Myslím, že mám i takové právo já sama, i když bude trochu odlišné, než se obvykle očekává ... nepasuji se na soudce, žalobce a ani obhájce.
Irena Aghová
Člověk, Bůh a svět: Je čas se rozhodnout o morálních postojích
V souvislosti se spory kolem církevních restitucí se objevuje něco velmi důležitého, co možná mnozí nevnímají. Pod otázkou - na co vlastně potřebujeme církev - se lidé svěřují, že mohou věřit v Boha bez nějaké církve, tedy vyslovují tendenci k osvobození se od církevního učení a vedení od metodiky víry, pod otázkou - zda církev je stále garantem křesťanské etiky - se vyslovují proti různým zlořádům jak probíhaly v historii i nyní a na otázku, zda je katolictví nosným podnětem k zamyšlení nad vlastním životem a mohou ho akceptovat, většinou odpovídají ne ... co je pro nás důležité? Kde a v čem hledat inspirace ke klidu, štěstí a plnosti života? Vyberte si .... všechno je o etice.
Irena Aghová
Reorganizace ve státních organizacích
Jak se povede zaměstnancům po reorganizaci státní příspěvkové organizace? Přemýšlejme, zda tabulkové mzdy jsou spravedlivé a zda lidé, kteří poctivě pracují, ale mají svůj věk jsou opravdu na odstřel.
Irena Aghová
Studium: Učení je mučení nebo cesta rozumu?
Na prahu nového školního roku zdravím všechny milé studenty a překládám jim něco k zamyšlení. Co očekávám od školy, co od sebe, a co od svých učitelů. Budu mít sílu se zmocnit studia nebo studium se zmocní mne? Jakou metodu zvolit, abych se učil snadno? Existují nějaké metody, jak přinutit mozek, aby bral a já udělal zkoušku? Chci školou nějak prokličkovat nebo chci být opravdovým znalcem ve svém oboru? Každý na to odpoví jinak. To určitě. Ale úspěšné absolvování školy z každého udělá trochu jiného člověka. Jeden díl toho se odevzdá praxi, druhý, ten větší, si pak člověk nechá pro sebe, pro svůj celý život. Naučit se správně myslet (mít dobré volby) a něco tomu obětovat, to je úkol pro dosažení dospělosti, zralosti a svým, způsobem i štěstí a blaženosti. Záleží na každém: co si kdo udělá, to má ...
Irena Aghová
Kauza Rath: Promiň Davide, ale já na kauci nemám ...
Včera jsem s napětím čekala, zda vyjde od soudu dr. Rath volný nebo se vrátí do Litoměřic. Velkou naději jsem mu nedávala, ale i když je někde docela malinká, tak v ní věřím. Soudce, jinak sympaťák, ovládající tu soudní rétoriku (není to maličkost), řekl jasně - složte kauci 14 mil., a v září se uvidí. To půjdou kluci Rathovic do školy. (Mimochodem, dnes pustili z osmiměsíční vazby pana JUDr. PhDr. Michala Halu, exmanažera ŘSD ČR, kterého vzali den před vánocemi). To jsou věci ...
Irena Aghová
Vládnutí: Nadřazenost zájmu celku nad individuální svobodou
Pan Václav Klaus se několikrát, během několika let, pozastavuje nad hrozbou globálního vládnutí, které, zkráceně řečeno, potlačuje "život" národních států a tím i jednotlivci přicházejí o svobody. Toto téma nejen rozebírají američtí vědci a poltici, ale také evropské osobnosti. Kam směřujeme, jak se uživíme, jak získat zdroje k plnohodnotnému přežití: To jsou velmi staré otázky i obavy, v kterých rozhodně individuální zájmy nehrají téměř žádnou roli. A přesto, je otázka, zda člověk je schopen se proměnit v bytost, podřizující se diktátu celku, omezován pravidly, které se musí dodržovat, v zájmu celku, hlídán důmyslnými nástroji, ocejchován a ze škály svých svobod pouze odškrtává ty, o které přišel a které ještě má k tomu, aby mohl dosáhnout svého naplnění. O tom zřejmě hovoří kritici globálního vládnutí ...
Irena Aghová
Církevní restituce: Ministerstvo kultury málo komunikuje s občany
Ponechme stranou vztah občanů k církvi. Ale rozhodně neponechám stranou naprosté nepochopení mnohých občanů toho, co je církev (a bavme se o katolické církvi). Bavme se také o tom, že národ český a moravský má nyní rudo před očima, když slyší pouhé slovo "církev" a jak si mnou ruce lidé, kteří z úplně jiných důvodů, které, pokud jsou rozumné a rozhodně pochopitelné, církev nenáviděli. A tak se mezi lidmi a církvemi pomalu a jistě stavěla zeď, která se nyní projevila v celé své kráse a realitě. Jakoby celé roky, kdy šel čas a odvíjela se nějaká ta historie, neexistovaly. Ale o vztahu občanů k církvi a o problémech církevních osob za totality má vědět ten, který je garantem celého podniku, totiž navrácení majetku a hlavně - odluky státu od církve. Na to se pořád zapomíná a ponechávám na zváženou, z jakých důvodů.
Irena Aghová
Kauza Rath: Vrátí se na svobodu jako jiný člověk?
Obavy z útěku Davida Ratha po propuštění z vězení jsou i nejsou na místě. Jistě si prožil kruté chvíle a netajil se se svými pocity občasnými krátkými zprávami z koluzní vazby. Zaručili se za něho lidé, kteří mu věří. I navzdory tlaku ze strany lidí, kteří na něm nenechávají suchou niť. Nikdo není dokonalý, a tak je lépe ctít presumpci neviny, než "kamenovat". Žijeme v Schenghenském prostoru. V něm je významné posílení spolupráce jednotlivých zemí v mnoha oblastech od policejní a justiční spolupráce přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů. Tato opatření mají předejít zneužívání svobody pohybu ke kriminální činnosti. Pomocí Schengenského informačního systému (SIS) dochází k vyměňování důležitých informací, jako jsou například data o hledaných osobách, věcech nebo o nežádoucích státních příslušnících třetích zemí. Krom toho sousední státy často nasazují smíšené hlídky a za určitých podmínek mají policejní orgány jednoho státu možnost pokračovat ve své činnosti i na území jiného schengenského státu. Takže, i když se někdo pokusí o útěk před spravedlností ve své zemi, těžko unikne pozornosti příslušných orgánů a možnosti i vydání mezinárodního zatykače. Také pochybuji, že by pan dr. Rath žádal o politický asyl. Myslím, že by tuto zemi neopustil, třeba proto, že by pak dal jenom za pravdu svým odpůrcům. A těch má opravdu dost.
Irena Aghová
Politika a volby: Nespokojenost pramení z nevědomosti
Patřím k lidem s hlubokým sociálním citem, a také mám upřimnou úctu ke své zemi, České republice. Vím, že tu chybí spousta věcí a činů, které by mohly vést ke spokojenosti a harmonii ve společnosti. Agresivní škrtací politika vnesla do společnosti nesoulad, existeční strach a nedůvěru. Ale díky problémům, které námi prolínají, nejsme dost kritičtí k lidem, kteří se o leččems vyslovují a automaticky přejímáme jejich názory, protože si myslíme, že nás svým volebně nekompromisním postojem ke křiklavým negativním jevům ochrání před pociťovaným nebezpečím, úzkostí z budoucna, která je v lidech živena stejnou měrou, jakou byl lid živen optimistickým pohledem do budoucnosti v minulých dobách. Já však do budoucnosti hledím se střízlivým optimismem a znepokují mne některé jevy - třeba události kolem restitucí, tentokrát i z jiného pohledu.
Irena Aghová
Politika ČSSD a církve: Z ptačí perspektivy
Billboardy, které ČSSD vymyslela pro znázornění svého vnitřního přesvědčení o převodu církevního majetku, nepůsobí dobře ani na lidi, kteří nemají k církvím žádný vztah nebo spíš vlažný. Pan Zaorálek na mne vždycky působil jako vzdělanec a tím člověk s rozhledem, stejně tak i pan Tejc a myslím si, že až tak drasticky masírovat lidi v ČSSD nemuseli. A nemuseli ani dráždit církevní hodnostáře, kteří jsou chvíli šokováni a chvíli zase překvapeni. A možná, jejich trpělivost je po dlouhých letech tahanic u konce ...
Irena Aghová
Společnost a politika: Bude volba presidenta protestem?
Několikrát jsem se zmínila o tom, že prožíváme dobu velkých změn, které se projevují nespokojeností i propukáním násilí téměř na celém světě. I naší zemi, od doby, kdy na politickou scénu vstoupila Nečasova vláda, neminuly problémy spojené se výraznou změnou pojímání sociálních potřeb občanů a s tím i materiálního zabezpečení lidí s nižší nebo nízkou šancí si zlepšit své životní podmínky ze všech hledisek. Z druhé strany jde o snahu odlepit občany od závislosti na státu a většinu potřeb si zabezpečovat vlastními silami, což však zůstává pouze v teoretické rovině, protože pro mnohé z nich trh práce nenabízí žádnou vhodnou příležitost. Těch důvodů je mnoho, jejich rozbor není však cílem tohoto článku. Ovšem - v souladu s tématem v nadpisu: bude volba prezidenta protestem proti stávajícím poměrům nebo vedena rozumem a vybírána osobnost, která vyladí nepokojný stav v zemi?
Irena Aghová
Společnost: Morální přístupy k životu
Ve svém objektivistické filozofii Ayn Rand mimo jiné říká k problému Morálka: "Jediným platným soudcem hodnot, které si člověk volí, je rozum. Nejvyšší hodnotou a měřítkem správnosti všech hodnot je život člověka jako člověka. Člověk nežije jako člověk, pokud se rozhodne nepoužívat svůj rozum nebo pokud nemá možnost závěry svého rozumu prakticky uplatňovat. Existuje jen jeden systém správných morálních hodnot, stejný pro každého člověka, protože morálními hodnotami jsou nejobecnější hodnoty, které jsou objektivně diktovány přirozeností světa a člověka, nikoli konkrétními podmínkami jeho života ani subjektivními a arbitrárními rozmary lidského vědomí bez ohledu na realitu. Člověk je sám sobě nejvyšším cílem a hodnotou, není nástrojem k cílům ostatních. Neobětuje se ostatním, ani nežije z obětování ostatních sobě. Žije z hodnot získaných vlastní prací a/nebo dobrovolnou směnou. Dosahování vlastního štěstí je nejvyšším morálním cílem člověka."
Irena Aghová
Společnost a politika: Evropská charta místní samosprávy, část 1
Evropská charta místní samosprávy je jedním z klíčových dokumentů pro budování samosprávy ťaké v České republice, nejen v zemích EU. Ovšem základním dokumentem k Chartě je pochopitelně Smlouva o Evropské unii, kterou začínal proces utváření státní struktury Evropského společenství a právě článek 198 smlouvy o Evropské unii ukládá regionálnímu výboru, jako poradenskému orgánu, zajistit, aby v legislativním procesu byly respektovány zájmy regionálních a místních úřadů. Proč regionalizace Evropy? Regionalizace Evropy má bránit nebezpečí vzniku centralizovaného systému podporovaného i stále se rozšiřující jurisdikcí orgánů Evropského společenství (Pavlíček a kol.: Ústavní právo a státověda, Praha, Linde, 1998).
Irena Aghová
Zámek Buštěhrad: Rychlý výběr je možný, záleží na metodice
Lidé, kteří se zabývají dlouhé roky veřejným zadáváním jako profesí, a tím myslím i dodavatelským způsobem, nejen prostřednictvím vlastních zaměstnanců, již od počátku si zavedli interní zadávací směrnice na svůj druh zakázek, které obvykle dělají a dělat budou vzhledem k náplni své organizace, jejichž nedílnou součástí je i příloha se vzory k administrativní části, protože každý rozumný člověk ví, že právě chyby v administrativě veřejných zakázek jsou tím nejčastějším problémem při kontrole příslušného oddělení ÚOHS a NKÚ. (Související článek je v příloze).
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
