České pohádky: Pohádky o čertech a jiných věcech
Valná většina pohádek řeší problémy chudých lidí, ale také hříšnost lidiček, zejména vrchnosti a sedláků. Ač začouzení, s rohy, kopytem a ocasem, který k čertu patří téměř neodmyslitelně, jsou většinou strůjci pozemské spravedlnosti, ale také lidské hlouposti i mazanosti. A hříšníky, ti spravedliví čerti, nosí do pekla v pytli. A ti mazaní a nenechaví jsou většinou ztrestáni spravedlivým člověkem, který je šupem pošle zpět do pekla. Téměř každá generace prošla tímto pohádkovým "školením", a tak děti sice chápou, že čert je pohádková bytost, že je s ním občas legrace, ale na konci příběhu ty pravé dareby odnesou do pekla a těm hodným lidem i pomohou. Také, v jiných příbězích, mají čerti všemi mastmi mazanou povahu, ale zvítězí nad nimi lidská moudrost a to "pamatování na duši". A proto všechno, co české čertovské pohádky v sobě nesou, patří český čert neodmyslitelně do tzv krásné literatury. Nejenže se v jejich námětu a jádru skrývá vzácnost lidské duše, ale také řeší mezilidské vztahy, dovíme se o prostředí, v kterém se pohádka odehrává a o životě našich předků.
Prostá lidská mravnost a vzácnost lidské duše ...
Mohlo by se zdát, že naše současné děti rozhodně nějaká prostá česká pohádka za srdce nechytne. Je to však omyl. Děti si velmi rády sednou ke krásně ilustrované knížce třeba s babičkou nebo dědečkem a nechávají se unášet krásným příběhem, plným fantazie, čertoviny i nezištné lásky až do šťastného konce. Ať se to komu líbí nebo nelíbí, českou pohádku si řadím mezi vzácnou literaturu. Ono ji totiž ubývá, ubývá té křehkosti a krásy dávných příběhů, i toho očekávání, že dobro nad zlem zvítězí (v což všichni tajně doufáme), stejně jako lidský rozum a čistá duše nad všemi sedmi hříchy. Připomeňme si je: pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost a lenost. A u každého toho hříchu si hned vzpomeneme na pohádky, které důvěrně známe. A do dětského srdce se tak vlévá pomaloučku smysl pro spravedlnost, který v české pohádce kraluje, ale také rozvíjí dětskou fantazii i touhu po příběhu. A tak, ať úmyslně nebo neúmyslně si pomalu vychováváte budoucí čtenáře, který rád, i v dospělosti sáhne po dobré knize.
Pohádky jsou nejen pro děti ...
Pan profesor Oldřich Sirovátka napsal krásnou pohádku z valašského prostředí, "Jak čerti ukradli lidem smích". Čerti si v této pohádce sice počínají mazaně, leč - jsou hloupí. Sice ovládají všelijaké triky a kouzla, ale nakonec, což se tak děje v mnohé pohádce, jim to moc nepomůže. Zvítězí nad nimi lidský rozum, láska, přátelství, lidské srdce, které si nakonec zvolí tu svou, sice nevýhodnou, ale lidskou cestu.
Ukázka:
Žil kdysi v pekle jeden starý čert a už tři sta roků dělal den co den stejnou práci: štípal na špalku polena a přikládal na oheň pod kotly. Tři sta roků, to je tuze dlouhá doba! Až se mu to zmrzelo a jednoho dne se z pekla ztratil jako pára.
Čerti ho hledali po celém pekle, myslili, že se třeba schoval někam do kouta a vyspává tam. Obrátili peklo vzhůru nohama, ale nadarmo. Milý čert zatím utekl nahoru na zem, potloukal se od vesnice k vesnici, všude se rozhlížel, jak si lidé žijí, a říkal si: Najdu si nějaké řemeslo, co se mně bude zamlouvat, a budu si žít pěkně v pokoji.
Jednou se dostal až do valašských hor. Lehl si na kraj lesa, podepřel si bradu a díval se, jak tam bača pase na stráni stádo ovcí. Čert si bručel sám pro sebe: Oho, jak se mu dobře vede! Ovečky se mu pasou samy, pěkně za ním skákají, on si je na salaši večer podojí do hrotka a má mléko a sýr, nic mu nechybí. Když zabije nějakého berana, nají se dosyta masa, a ještě má na zimu teplý kožich. To by se mně taky líbilo!
Čert si umínil, že se stane pastýřem. Ale kde vzít berany a ovce? Lámal si s tím hlavu, až ho napadlo: Počkej, vždyť já si ty zvířata udělám sám. Od čeho jsem čert a dokážu každé kouzlo?
Hned se do toho pustil a za chvíli měl první zvíře hotové. Ale když vyšlo z jeho rukou, mělo nějak jeho vlastní podobu: na hřbetě mělo tvrdé a škaredé chlupy, a ne pěknou a kudrnatou vlnu jako ovečka, na hlavě rohy a na bradě dlouhé vousiska. Inu, místo ovečky stvořil čert kozu. A povahu měla koza taky čertovskou – byla mlsná, ztřeštěná a zlostná jako čertisko.
Milý čert ji obcházel ze všech stran, prohlížel si, co to udělal, a viděl, že se mu ovečka nepodařila, jak by měla být. Škrábal se mezi rohama a povídal si: Ech, to nevadí, aspoň poznám, které jsou moje!
Nadělal si jich celé stádo a na druhý den je vyhnal na pastvu. Protože chtěl, aby co nejdřív ztloustly, honil je po kopci z místa na místo za nejpěknější trávou. Tak je zkazil, a proto z koz nikdy nebude takové pěkné stádo jako z ovcí. Ovce se pasou hlavami vedle sebe a hezky bok po boku, ale kozy se rozlezou po celém pastvisku a sežerou kdeco.“
Tato pohádka nám nejen vypráví příběh, ale také nás seznámí s životem na Valašsku, jaký býval dříve, za starých časů. Pan profesor v sobě etnografa rozhodně nezapřel.
Zvu vás do pohádky o čertech a dobrých lidech - bez rozdílu věku. Zapomeňte na všechno zlé ... a držte palce těm spravedlivým, slušným a láskyplným lidem. Přeci - nejenom v pohádkách-, vítězí nad zlem, i s čertem v patách.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016