Nepochybuji, že většina lékařů v naší zemi jsou na vysoké úrovni a jejich morální kredit považuji za vysoký. O úrovni medicíny též nepochybuji, ale je třeba se pozastavit nad léky a způsobem jak jsou prezentovány.
Mezi nebem a zemí
V medicíně jsem laik a tento článek je o spíše o mém pozorování a úvahách. Není třeba s ním doslova souhlasit, protože každý člověk má jiné zkušenosti. Ale v pozadí článku je skryto něco jiného, což citlivý čtenář vytuší; o postavení lékaře jako odborníka ve světě medicíny, nyní ovšem odborně ovlivňovaného nejen rozhodnutími zdravotní pojišťovnou, ale i farmakologickým systémem, kterému málo laiků rozumí.
Ovšem nemyslím tím, že by lékař nemohl být i v tomto případě důvěryhodnou osobou pro pacienta a jeho blízké, kterým na něm nejvíce záleží, a neměl by mít postavení na žebříčku uznávaných odborníků.
Medicína je prazvláštní obor, jistě se každý pro ni nehodí a může se vyvíjet jako věda, to ano, ale zázraky může činit i spolupracující příroda, nebo také na může lidském zdraví nějak jinak zapracovat. Každý život je vzácný a má mnoho tváří. Vždyť i ve zcela všedním životě se dějí divy, které si člověk neumí vyložit, takže ani v medicíně, té vysoké vědě, v níž právě o ten život jde, se mohou také stát zázraky, které jsou nad možností chápání i lékařů.Takže úvod k článku je o tom, že lékař není úředník, ani dělník, ale prostředník mezi krajními dimenzemi našeho života. A proto mu musíme, pokud si to uvědomíme, pomáhat podle vlastních sil a možností, aby výsledek léčení byl co nejlepší. .
Medicína na webových stránkách
Samozřejmě, že žádný lékař by se neodvážil odkazovat pacienta na populární webové stránky, jejich obsahem je debata maminek, nebo pacientů se zkušenostmi (dobrými a špatnými), jaké nabraly při užívání léků. Příbalové letáky obsahují mnoho údajů. mezi nimiž jsou kontraindikace, které jsou rozděleny podle různých hledisek i věku. Je jisté, že člověk, který léky užívá, se hlavně zajímá o negativní stránky a pozoruje, zda se nějaký následek z léku nedostavuje.
Samozřejmě, že výrobce prezentuje lék jako zboží, ale lékař má hlavní slovo a odpovědnost za jeho předepsání. Výběr je bohatý a mám velké pochybnosti, že by lékař měl tendenci škodit pacientovi, neboť jeho odpovědnost je vysoká a jde mu též o osobní kredit. Jestliže se člověk, užívající léky, na nejrůznějších webových stránkách dočte o negativních zkušenostech druhých lidí, pak to v něm vyvolá nedůvěru, což může poznamenat nejen vztah mezi pacientem a ošetřujícím lékařem, ale i nemusí se jeho léčení dále úspěšně vyvíjet.
Ohánět se informacemi z webových stránek před lékařem není zrovna taktní a ani praktické. Hledání pravdy ze strany pacienta o lécích ztroskotá nejen na obrovském množství nejrůznějších informací, které z velké většiny jsou anonymní nebo pod nickem, ale bez medicínského vzdělání, nebo farmakologického vzdělání si sice něco čte, ale nezná potřebné souvislosti.
Příkladmo o statinech
Vysoká hladina cholesterolu je strašákem, vyvolaným delší informační smrští. v niž se ale objevují i takové informace, že vysoký cholesterol neškodí. Takže, babo raď. Mnohý člověk zváží, že je lepší na to něco brát než podlehnout námitce, že se vlastně nic neděje. Jenže, když na diety na cholesterol se nevěří, že by byly účinné a strach z devastujících následků vysokého cholesterolu, jak se často píše, přiměje každého uvažujícího člověka, aby se odebral k lékaři, nechal si udělat krevní testy a předepsat léky, jak lékař zváží podle jeho aktuálního zdravotního stavu a potřebnosti. Po té, co se informuje o léku na Internetu, zjistí, že když se mu nebudou ucpávat žíly a cévy, což je fajn, mohou ho bolet nohy a svaly po delším užívání a začne se pozorovat. S výsledky svého pozorování zajde za lékařem, a ten mu vynadá, že takové věci nemá číst, neboť nerozumí souvislostem, ale má si hledět hlavně své léčby a podrobit se čas od času testům. Lékař se nemusí cítit nejlépe, když jeho profesionalitě konkuruje internet a pacientovo pochybování nepůsobí dobře ve vzájemných vztazích a poznamená v určitých případech i úspěšnost léčby. Asi se nikdy nedozvíme, jak je to s tím cholesterolem, co je dobře a co špatně. V každém případě se ale dozvíme, když po tom budeme pátrat, jaká má být normální hladina a pokud ní dospějeme, pak sláva Bohu.
Závěr
Mezi lékařem, vědou a pacientem ještě pracuje příroda, lidská intuice, spolupráce mezi rozumem a lidským duchem a tělem. A to nám říká, že se nemá nic přehánět z žádné strany. Jestliže se pořád volá po dietách a odříkání, což není nic jednoduchého, v žádném případě není, pak je třeba odborného vedení a ne pouze navádění a veřejného nabízení všelijakých služeb a prostředků jako na jarmarku, za něž nese odpovědnost jejich nositel, ale lékař i po této volbě ještě pořád odpovídá za svého pacienta. A stejně jako duchovní průvodce vede svého svěřence peripetiemi duchovního života, má lékař vést své pacienty peripetiemi tělesného života se vší odborností, vzájemnou důvěrou a odpovědností. A v tom by měl mít svobodu a vstup do života svých pacientů, kteří se na něho obracejí v těchto věcech, které mohou vzájemným úsilím ovlivnit a úspěšně se dobrat k naplnění cíle i ve vysokém věku.
