Článek, který vyšel v tisku, mne přiměl k zamyšlení. Chytrý budík, který dokáže nejen hlídat spánek, naučí člověka zdravě spát, ale také vytáhne žaluzie, zapne kávovar a umí spoustu jiných věcí. Takový Saturnin. Čemu to prospěje?
Ranní probouzení
Lidé se probouzejí v různém rozpoložení a v různých náladách a stavech do nového dne, za který ani nepoděkují, protože jsou rádi, že nezaspali, že jim není špatně a že se rozpomenou, co mají udělat jako první a následující, aby se dostali včas do práce a neměli problém. Tomu se nedá říkat zdravý život, ale nevedou ho tak všichni. Takže všechna ta doporučení o zdravé životosprávě a životním rytmu neplatí na každého. Ale určitě každý uzná, že to není zrovna nic úžasného, když člověk ráno vyletí z postele jako střela, za pět minut je hotov se svou ranní toaletou, mezitím se vaří ranní káva, proběhne kontrola obsahu kabelky či jiného příručního zavazadla a hodí na sebe oblečení a maže do práce buď vlastním vozem, nebo MHD. Nehledě na maminky, které odvádějí vzpouzející se děti do školky, mají to o něco těžší, nebo kteří jezdí do práce vlaky a autobusy do vzdálených míst. Lidé jsou závislí na mnoha věcech, které musí dohánět, leccos strpět a leccos vytrpět. A tak týdny, měsíce a roky běží a lidský organismus dostává pořádně zabrat nejen fyzická, ale také psychická stránka. Tím se nám vysvětluje problém, proč dochází k vyčerpanosti a civilizačním nemocem. Když takový životaběh skončí v čekárně u té které ordinace, pak si leckterý člověk pomyslí, jestli mu to stálo za to.Najednou se cítí s tím vším hrozně sám, opuštěný a bezradný. Klade si otázku, co dál. Má o jednu starost navíc, a to je zdraví.
Chytrá domácnost, ale já nestíhám
Chytrý budík dokáže ušetřit několik úkonů, které člověk musí udělat, aby vykonal ty obvyklé věci. Ale k tomu potřebuje zařízení, aby měl takový chytrý budík co zapnout - třeba kávovar, vytáhnout žaluzie, apod. Technické vymoženosti jsou úžasné, pokud fungují a dá se na ně spolehnout. Napovídají svou existencí, že je třeba člověku ulehčit v jeho životním shonu, i když každý ví, jak má vést svůj životní režim, ale často mu nemůže dostát. Jsou takové příhody - vis maior - které nelze odvrátit, jako například, že se nedostal včas domů, protože na poslední chvíli mu šéf dal úkol, který musel být hotový, jinak průšvih - promiň Franto, já jsem na to úplně zapomněl, ale neboj, nebudeš škodnej, já musím letět domů, však víš. Cestou domů vznikla ve městě zácpa kvůli nehodě, takže unavený a naštvaný člověk odemkne dveře svého bytu, zabručí, že to dříve nestihl, navečeří se o dvě tři hodiny později, než je zvykem a ještě se musí postarat o děti, které nerozumí zadání domácího úkolu a musí ho přinést do zítřka, jinak bude průšvih, žena řekne - prosím tě, zajeď zítra za dědou, má nějaké doktory a špatně se mu chodí, já přijdu kolem osmé, mám cvičení.
Technologie nám život neusnadňují - jen omezují pohyb, myšlení a vztahy mezi lidmi
Chytrý budík a chytrá domácnost, chytré počítače, tak úžasné technologie však nezastanou lidskou činnost, kterou musí člověk udělat osobně a dokonce mu neušetří ani čas, který musí věnovat všem těm činnostem, jež někdo zapomněl udělat, u kterých nedomyslel koncovky a někdo na ně čeká s netrpělivostí, protože je musí někomu odevzdat, a tak neřeší rozhozený rytmus času obvyklého dne, který člověk běžně prožívá a zažívá a bere to jako - to je život. Nyní se čím dál více dochází k tomu, že sezení u počítače, který sice nesmírně urychlí pracovní procesy, škodí zdraví, ale mnozí budou oponovat, protože e-mailem a přes internet se dá vyřídit mnoho věcí, takže člověk nemusí chodit po úřadech, někam jezdit, aby vyřešil problém, mít schůzky, které by jinak byly neodkladné a nemusí chodit ani na poštu, když má někdo blízký narozeniny, svátek či jiné slavnostní příležitosti, protože to vyřídí touto cestou - napíše, zavolá, popřeje a drží palce. Neškodí to jen zdraví, když se sedí u PC, ale také to škodí mezilidským vztahům. Podání ruky, objetí, předání kytice, osobní účast na hostině, pohlazení, oslava, to jsou starodávné důkazy lidské sounáležitosti, projevu přátelství a lásky, kterou nelze omezit na SMS - miluji tě.
Čas je běh a život člověka je mu podřízen
Časný život je podřízen běhu času. Je možné se zbavit vrásek, nastavit si vlasy, nalíčit se, ošálit obraz v zrcadle, ale nelze zastavit čas, který se odráží jinde a jinak. Zbytečný stres, který nám způsobují nedochvilní, nepořádní a nevyrovnaní lidé, havarující technologie a jiné denní příhody, včetně neustálé vršení požadavků na dokonalost, urychlují v organismu škodlivé procesy, které vedou k malým i velkým havárkám v nás.Najednou zjistíme, že jsme vyčerpáni fyzicky a psychicky, aniž jsme dosáhli požadovanému výkonu, natož dokonalosti. Ale přijal jsme do života tolik závazků, odpovědností a vztahů, že se nemůžeme z nich snadno vyvázat.
O človíčkovství
Když se podíváte na obrázek lidských orgánů, kostry, lymfy a srdce, udělá se vám nevolno. Ať jste v životě dosáhli jakýchkoliv met a uznání, ať jste dosáhli slušného platu, dokázali jste postavit dům, zasadit strom a zplodit děti, v organismu se nic nezměnilo, nic neobnovilo, regenerace se nekoná a síly ubývají - a přitom zjistíte v tisku, že důchodový věk se stále prodlužuje. Trh sice nabízí všelijaké preparáty na omlazení, medicína dosahuje nebývalých úspěchů, ale to človíčkovství v nás je o něčem jiném - o duchu, o duši a o těle, tam jsou totiž ty zdroje, o které jde a o nich se mluví už od dávné historie, co byly objeveny a vyřčeny, neboť o zdravém životním stylu lidé přemýšlejí od pradávna. A tak myslím na svou prababičku, babičku i matku - dlouhověkost - když promyslím, v jaké době žily a co prožila moje stále žijící máma, které táhne na devadesátku nedokáži si představit, že bych tak žila já. Možná, že u nich to bylo o té duši, duchu a těle, i bez těch vymožeností, které máme my a při nichž strádáme víc, než oni, v pohodlí, v péči vědy, v usnadnění života technologiemi, takže v pohodlí domova dokážeme udělat spoustu věcí, které ony musely oběhat, vystát a odtrpět.
Asi je nutné objevit v našem způsobu života řešení, jak dosáhnout pravé štěstí, jak si uvědomit jsoucno a čeho musíme osobně a v sobě dosahovat, abychom se vyrovnali se svým prostředím, z kterého neunikneme, ve zdraví a pohodě, ale to se budeme muset všichni učit úplně jinak a něco jiného, než dosud. Téma, co je člověk ve svém jsoucnu, si vyžaduje hodně času - vice času, než si našetřit peníze na chytrý budík a domácnost a výkonné PC, které i přes mou veškerou úctu k chytrým věcem a technologii nemůže nahradit - človíčkovství.
