Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Společnost: Zdravý životní styl není pouze ve stravě

3. 08. 2017 8:53:33
O zdravém životním stylu, jak je propagován v médiích, se téměř nevede žádná polemika. Dopad na člověka a jeho šťastný život, ke kterému by měl cílit, je velmi vlivný. Jsou skutečně lidé šťastnější, když žijí zdravě?

O tom, jak žít zdravě

Nebudeme se dívat na tuto otázku jen z hlediska stravy, která je samozřejmě důležitá, ale také nemůžeme například zůstat u toho, zda jíst mrkev, nebo ji nejíst, protože může způsobit zdravotní problémy a ty nás připraví o rovnováhu, o pocity štěstí a apod. Hlavní je totiž v našich úvahách o zdravém životní stylu, jak myslíme. Co se týče zdraví, jsem přesvědčena, že všechno je v našich hlavách, celý osud naší tělesnosti. A proto je jedno, jaký salát sníme k obědu, co si dáme k pití, zda si dáme kávu nebo čaj, ale jedno není, co si myslíme, jak milujeme či nenávidíme, zda nás zžírá chamtivost, sobectví a neschopnost někoho druhého čistě a radostně milovat. Když se budeme stále soustředit na to, co jíme a vkládat do jídla naděje vnitřního obrození, opomeneme to druhé, totiž náš duševní a duchovní stav. Takže, mluvme o zdravém životním stylu z obou stránek, té hmotné a té duševní a duchovní. Medicína a ani jiné obory vytvořené lidským promýšlením o udržitelnosti zdraví a života a jeho cíli nejsou všemocné, ale všemocný je člověk sám a jeho myšlení, promýšlení životních etap a připravenost jimi procházet bez velkého úrazu. Péče o duši - to je velká výzva dávných dob, proč se tedy nechopit tohoto úkolu a o duši nepečovat? Nevíte jak? Zeptejte se Sókrata, Aristotela, Platóna, Ježíše a jiných vyzyvatelů k této činnosti. Třeba nad salátem jablka s mrkví, okyseleným citrónem, či vynikající polévkou z fenyklu, nebo nad vepřovým gulášem s pivem.A když vám to snadno nepůjde, zajděte si do galerie, dívejte se na obrazy, visící na zdech, co vám budou vyprávět. Nebo si zajděte na odpolední koncert na příjemné místo či do prázdného kostela, který poskytuje chládek, nebo do staré zahrady, o kterou už nikdo nepečuje a přesto vás dokáže odměnit za návštěvu vůní, chládkem, podivuhodnými tvary kmenů starých stromů či květy, jejichž semena nestačil ani čas, ani počasí zničit.

V každé generaci to bylo jinak

Když se zamyslíme nad dějinami Evropy, v jejich etapách objevíme i životní styl, i když se o něm prioritně nehovoří. Jen v knihách o dějinách filosofie se začínáme hlouběji zamýšlet, jací to byli vlastně lidé, kteří tak urputně bojovali o Boha a s Bohem, o společnost, která je obklopovala a jíž byli součástí a proti ní, z níž se vylučovali, o smysl vzdělanosti, o smysl života a tomto boji dávali nejvyšší oběti - vlastní život, své zdraví a své vlastní štěstí. Jenže na pouhé filosofii nelze stavět, jen si něco důležitého uvědomit: třeba jak tuto myslitelé zvládali otázku, co jsem já, co je člověk, jaký má cíl a smysl život a co bude eventuelně po životě. I tom, jak si na takovou otázku osobně odpovíme, zahajujeme zdravý životní styl v našem duševním zdraví a o to určitě jde. V historii lidé hodně cestovali a mnohé osobnosti, o kterých se v dějinách dočtete, měli i velmi slušné vzdělání a nebudu podceňovat scholastické školství, i když bych ho v žádném případě nechtěla absolvovat. Antické myšlení, tak zajímavé a přitažlivé narazilo na jednu skutečnost - do nových evropských poměrů s novými obyvateli Evropy bylo nepřenosné. Možná, že při dočtení knihy o dějinách filosofie budete mít hlavu jak po těžké pitce a budete se zmítat v duševní kocovině jako epigoni Kanta a Wagnera.

Jaký směr dát současné Evropě?

Jsou dvě roviny, možná je jich více, záleží na přijetí mnohých nových směrů, které přijímáme či odsuzujeme nebo o nich ani nevíme. Rozhodně, od počátku dějin je to o svobodě člověka a míry schopnosti rozvažovat o sobě samotném. Jak se tedy sám se sebou vypořádat a dovést svůj život k cíli, to znamená ke štěstí, k blaženosti, o které mluvili antičtí filosofové. Buď promýšlet křesťanství, nebo směry v době helénismu či směry myšlení 17., 18., a 19. století, nebo se oddat vlastním experimentům. Vzhledem k tomu, že lidstvo nebylo nikdy horší a ani lepší, jak vyplývá z dějin, nebudeme ani my lepší a ani horší, než předchozí generace. A přesto se pokoušíme všemi dostupnými prostředky prolomit hranici temnoty a poznat tajemství počátku, apatie, pohybu a prostoru, v nichž se duše, tělo a rozum setkávají ve své jednotě a splývají s Platónovým či Aristotelovým božstvím.

A člověk, takto připravený, nebo tápající je vřazen do společnosti, s kterou žije ve smíru, nebo ji pozoruje z kopce a uvažuje, jak žít sám sobě, aby dosáhl ve svém časném životě štěstí, radost, blaženost v podmíněnosti s bohatstvím láskou, dostatečností, zdravým a vůbec všelikým obdarováním. Tak, jakou cestou se dát? A tak se vracíme k otázce - jaký smysl má život, zdali-li je Bůh a spása, zda jsme závislí na milosti, které se nám může a nemusí dostat a jak uvažuje on a jak my, co je mravné a nemravné a jak zařídit, aby to, co svědčí člověku, se prosadilo nad tím, co mu nesvědčí a prohlásil výsledky svého pozorování za mravní zákony, kterých se mohou lidé držet, protože jsou prospěšné, ale ne věčně platné, neboť člověk se mění stejně jako svět. Samozřejmě, že svět je propojený, že myšlenky starého orientu ovlivnily i starořeckou filosofii a též starořecká a starořímská mystéria a tyto dvě soustavy konání žily, každá svým životem. Mám pocit, že mystika přežila v podhoubí lidského rozvažování o životě a že je to fenomén,. který lidstvo neopouští.

Obdivuhodné šesté století př. n.l.

Také uvažuji o tom, že se současná Evropa snaží zbavit svých kořenů a nahradit je čerstvou sadbou a podle jejích plodů a květů najít zdravý životní styl pro evropského člověka. Potom bych doporučovala Hérakleita, jehož spisy se sice nedochovaly, ale vyslovil myšlenky, které vzrušovaly i moderní Evropu. Hérakleitos, tupitel davu samotář a nepřítel demokracie hledal ve svém životě vlastní cesty. Učenosti ve smyslu pouhého mnohavědění si cenil málo, protože množství vědění ducha neformuje. Pro zákon světa poprvé užil výrazu logos, jež znamená slovo, rozumnou řeč a rozum. Úkol člověka je poznat světový rozum, který vším vládne a je moudré se podrobit jeho zákonům. Pro boha jsou všechny věci krásné, dobré a spravedlivé, ale lidé považují jedno za spravedlivé, druhé za nespravedlivé. Jeho etika o jednotě protikladů, V boji ideje s ideou, člověka s člověkem, muže se ženou, třídy s třídou, národa s národem se utváří harmonická celistvost světa. Každá věc ke svému bytí potřebuje svůj protiklad. Hérakleitova myšlenka o boji jako otci všech věcí zaznívá u moderních vlivných filosofů.

A tedy, zpět k tématu

Samozřejmě, že už staří Řekové, Římané a Židé i jiné vlivné civilizace hledali zdravý životní styl. Není to nic nového a jejich vliv se probouzí i dílech moderních evropských moderních autorů, kteří nepíší příručky, jak zdravě žít,ale nabízejí látku k promýšlení. Takže, až budete k obědu okusovat zdravou mrkev a popíjet citrónovou šťávu, odepřete si všechno nezdravé pro tělo, zkuste taky pustit do mysli zdravé myšlenky a přemýšlejte o duši, čím ji nasytit, aby vás potkala blaženost. Ta sice netrvá věčně, je to jen vánek, který nezaslouženě přichází a odchází, ale je štěstí ji potkat. Můžete pak uvažovat o lásce a umírněnosti. Obojí je ze všech citů, ctností a myšlenek nejrozumnější a největším lékem na současné choroby mysli, která si žádá všeho a neví, čemu by dala přednost. Až tento rébus rozluštíte, dejte vědět, jak se vám svět jeví a zda jste našli zdravý životní styl.

Autor: Irena Aghová | čtvrtek 3.8.2017 8:53 | karma článku: 13.46 | přečteno: 509x

Další články blogera

Irena Aghová

Společnost: Tmavé podzimní večery? Pojďme si číst ...

Napadlo Vás někdy, milí přátelé, že čtení je umění? A ne každý umí číst, aby vytěžil z textu knihy poslání. Než vznikne kniha, která se dostane čtenáři do ruky, podílí se na ní celá řada lidí. Umíte opravdu číst?

5.10.2017 v 17:59 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 112 | Diskuse

Irena Aghová

Společnost : Půjdu k volbám

Předvolební čas je napjatý. Nejen pro občany, ale i pro politiky, kteří už dlouhodobě pracují v Parlamentu, na radnicích a Úřadech městských částí. Co od voleb očekáváme?

3.10.2017 v 15:25 | Karma článku: 10.08 | Přečteno: 343 | Diskuse

Irena Aghová

Povídka: Ztracená karta

Motto: Augustin: „Bůh by nám rád něco dal, ale nemůže, protože máme plné ruce – nemá prostě kam to dát.“

30.9.2017 v 11:26 | Karma článku: 6.13 | Přečteno: 175 | Diskuse

Irena Aghová

Společnost: Právo a řád po volbách

<p>Musím zkonstatovat s velkým potěšením, že politici v předvolebním čase ukazují svou vlídnou tvář. Český volič je zkušený a mazaný, stejně jako oni a přemýšlí, protože chce o něco ještě navíc, než jsou samozřejmé věci.</p>

26.9.2017 v 13:38 | Karma článku: 5.38 | Přečteno: 184 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Proč nepůjdu k volbám ani za pořádnou hroudu hašiše?

Chcete slyšet, proč nepůjdu k volbám ani za pořádnou hroudu hašiše? Pokud ano, tak vám to řeknu, jenom musíte pořádně našpicovat svoje ušiska

18.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 6.16 | Přečteno: 202 | Diskuse

Radek Fiala

Ještě máme šanci...

Asi jsem si tu svobodu představoval jinak. Asi jsem si ten kapitalismus představoval jinak. Asi jsem si tu Evropskou unii představoval jinak. Asi jsem byl hloupej...

18.10.2017 v 8:06 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 346 | Diskuse

Ivo Panuš

… co ňáký lithium, až dojde k lámání chleba, tak pošlou do světa i ten náš Karlštejn ...

Ostuda, ale jinak to byl docela fajnový předvolební mítink, a ještě k tomu za přítomnosti televizních kamer. Je to zrovna pár minut co jsem shlédnul záznam z jednání naší milostivé vrchnosti ... Nebude lepší zůstat v pátek doma?

18.10.2017 v 8:04 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jan Hurka

... k národu

Milý národe, opět jsou tu volby, ty jsi údajně jiskrou, z které ...požár zaplane. ....a po volbách se nic nestane. Je pozoruhodné, jak najednou všichni ví, co občana trápí a jaký nešvar cloumá společností. Určitě nejen já, zírám,

18.10.2017 v 7:12 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 154 |

Alena Kulhavá

Konkrétní řešení migrace, aby uprchlíci nechodili do Evropy, dělá Marian Jurečka už teď

na ministerstvu zemědělství. Vytvořil např. rozvojový program v Zambii, odkud odchází lidé nikoliv z války, ale kvůli chudobě a hladu. Jak program funguje a jaké má zatím výsledky?

18.10.2017 v 6:55 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 403 |

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.