Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Společnost: Marcus T. Cicero a jeho odkaz

4. 08. 2017 20:33:20
Čtete rádi antické autory? Možná, že následující článek povzbudí ty, kteří si myslí, že jejich myšlenky a díla nemají naší době co říci. Ale mají. Uvidíte sami.

Proč číst antickou literaturu? Není již zastaralá? Má ještě něco zajímavého pro naši dobu?

Nevím, kolik z Vás, moji milí čtenáři, se opájí antickými díly. Poté, co jsem si přečetla Homéra, pochopila jsem, jak obrovský zlom musel nastat ve starořecké duši a myšlení v době helénismu. Pro praktické a věcné Římany to byla doba rozhodnutí pro přijetí látky, kdy se římské, řecké a orientální systémy navzájem prostupovaly. Římská filosofie směřovala k eklekticismu a splynutí systémů zapříčinily dvě okolnosti: stoicismus a epikureismus spolu se staršími a stále fungujícími systémy Platóna a Aristotela splynuly, konečně i sám skepticimus, který všechny směry drsně kritizoval, pocházely z Řecka. Vzdělaný Říman je potom pouze zkoumal a vybíral si to, co se mu jevilo jako správné. Tedy, přesíval je. Římané, ti staří praktici nic slepě nepřejímali, natož filosofické myšlení, samoúčelně, ale jako prostředek k praktické orientaci ve světě. A mně se to líbí, je to rozumné. A tak přistoupili ve spojování vybraného k nové jednotě.

Cicero byl v době patristiky milován - nechť je milován i v naší době

Když jsem četla Vyznání od Augustina Aurelia, tak ve mně zase zahořela zvědavost - zvláště mne zajímalo, jakou filosofii studoval a narazila jsem na již ztracené dílo Hortensius, které ho dovedlo do tenat filosofie. Třeba na nějakou zmínku o tomto díle narazím ve starých autorech z ze 17. století a výše, kteří znovu otevřeli brány těchto dávných filosofů. Je třeba stále pátrat a usilovat o informace.

Nejinak i já jsem byla v mládí mocně přitahována jeho dílem a už na gymnasiu jsem si kupovala některé knihy od řeckých a římských autorů. Při nedávném úklidu knihovny, která o něj doslova žebrala, jsem našla dva spisy O povinnosti. Až to zamrazilo! To mrazení přichází často, nahlédneme-li do staré římské či patristické literatury, kterou stojí za to studovat a zapřemýšlet nad ní, když pořád hledáme nějaké hodnoty a kořeny. Nyní, osměluji se říci, se u nich nacházíme. U samotných kořenů práva.

Marcus Tullius Cicero si rozhodně zaslouží naši vzpomínku a pozornost pro skvělé myšlenky i pro jeho osobnost, která okouzluje do současné doby.

Úryvek

A tedy nejen o pravé čestnosti platí, že se nemůže dostat do sporu s prospěchem, ale ani čestnost v obecném slova smyslu, o níž usilují všichni, kteří chtějí být pokládáni za poctivé muže, nemá se nikdy měřit vnějším, prospěchem. A stejně musíme my pěstovat a zachovávat tu čestnost, na kterou naše chápání stačí, jako mudrci onu vlastní a pravou podstatu čestnosti. Jinak se nemůžeme udržet na cestě k pokroku, po které jsme snad už začali směřovat ke ctnosti.Tak si alespoň počínají lidé, kteří jsou pokládáni za poctivé, protože plní své povinnosti.

Ve spise O povinnosti Marcus Tullius Cicero líčí, jak byl vyloučen z dlouholetého veřejného života.

Úryvek

Když jsem byl ozbrojeným a zločinným úsilím vyloučen z politického života a z účasti na veřejných záležitostech. vyhledávám ústraní. A protože jsem opustil město.cestuji po svých venkovských statcích a bývám tedy často sám. Ale tento můj klid nelze srovnávat s klidem Scipiona Afrického. ani tuto mou samotu. Neboť on si dopřával klidu jen tehdy, když si chtěl odpočinout po splnění nečestnějších veřejných úkol§. a uchylovat se z rušné společnosti do samoty jako do přístavu, kdežto můj klid má svůj původ v tom, že nemohu být veřejně činný, nikoliv v mé touze po odpočinku. Neboť jak bych mohl vystupovat bez porušení své důstojnosti v radnici nebo na fóru. když byla moc senátu potlačena a soudy ztratily smysl?

Tak já, jenž jsem kdysi žil v stálém styku s lidmi a před zraky svých spoluobčanů nyní prchám před zločinci, jichž se všude plno, skrývám se, jak mohu, a často jsem sám. Ale poučil jsem se u moudrých lidí, že si nejen máme z několikakerého zla zvolit to nejmenší, ale i ze zla samého si máme vybrat, pokud možno, něco dobrého, proto hledím využít svého klidu - nikoliv ovšem takového, jaký si zasloužil ten, jenž kdysi získal klid své obci - a nechci zůstat nečinný v samotě, kterou mi přináší tíseň osudu, nikoliv má vůle.

O vztazích mezi lidmi, křivdě a soužití

Z tohoto spisu mne zaujala i jeho úvaha, jejíž obsah ani nám, v 21. století není dost cizí a jistě je impulsem k rozvažování nad veřejným životem.

Úryvek

Tedy činit druhému člověku újmu a jeho škodou rozmnožovat svůj vlastní zisk odporuje přirozenosti více než smrt, než chudoba, než bolest a než všechno ostatní. Budeme-li totiž takoví, že budeme pro svůj vlastní prospěch jeden druhého olupovat nebo poškozovat, musí se lidská společnost, která se nejvíce shoduje s přirozeností, nutně rozpadnout. Kdyby každý z našich údů měl vlastní svědomí a myslil si, že by mohl být silný, kdyby pro sebe získal sílu údu sousedního, bylo by celé tělo nutně oslabeno a zahynulo by. A podobně, kdyby se kdokoliv z nás chtěl násilím zmocnit statků jiných lidí a kdyby kdekdo olupoval pro svůj vlastní zisk, byla by jednota lidské společnosti nutně rozvrácena . .. A nejen právem přirozeným, to je právem společným všem národům, ale i zákony jednotlivých národů, na nichž v jednotlivých obcích spočívá ústavní zřízení, bylo shodně stanoveno, že nesmí jeden druhému škodit pro svůj vlastní prospěch.

Marcus Tullius Cicero má ještě další zásluhy - díky tomu, že se zachovaly některá torza jeho prací z právnické činnosti v hořícím Římě, byl schopen východořímský císař Justinián dát dohromady v rekordní době římské právo, které přežilo do současné doby.

Autor: Irena Aghová | pátek 4.8.2017 20:33 | karma článku: 10.78 | přečteno: 257x

Další články blogera

Irena Aghová

Společnost: Tmavé podzimní večery? Pojďme si číst ...

Napadlo Vás někdy, milí přátelé, že čtení je umění? A ne každý umí číst, aby vytěžil z textu knihy poslání. Než vznikne kniha, která se dostane čtenáři do ruky, podílí se na ní celá řada lidí. Umíte opravdu číst?

5.10.2017 v 17:59 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 112 | Diskuse

Irena Aghová

Společnost : Půjdu k volbám

Předvolební čas je napjatý. Nejen pro občany, ale i pro politiky, kteří už dlouhodobě pracují v Parlamentu, na radnicích a Úřadech městských částí. Co od voleb očekáváme?

3.10.2017 v 15:25 | Karma článku: 10.08 | Přečteno: 343 | Diskuse

Irena Aghová

Povídka: Ztracená karta

Motto: Augustin: „Bůh by nám rád něco dal, ale nemůže, protože máme plné ruce – nemá prostě kam to dát.“

30.9.2017 v 11:26 | Karma článku: 6.13 | Přečteno: 175 | Diskuse

Irena Aghová

Společnost: Právo a řád po volbách

<p>Musím zkonstatovat s velkým potěšením, že politici v předvolebním čase ukazují svou vlídnou tvář. Český volič je zkušený a mazaný, stejně jako oni a přemýšlí, protože chce o něco ještě navíc, než jsou samozřejmé věci.</p>

26.9.2017 v 13:38 | Karma článku: 5.38 | Přečteno: 184 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Proč nepůjdu k volbám ani za pořádnou hroudu hašiše?

Chcete slyšet, proč nepůjdu k volbám ani za pořádnou hroudu hašiše? Pokud ano, tak vám to řeknu, jenom musíte pořádně našpicovat svoje ušiska

18.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 6.16 | Přečteno: 202 | Diskuse

Radek Fiala

Ještě máme šanci...

Asi jsem si tu svobodu představoval jinak. Asi jsem si ten kapitalismus představoval jinak. Asi jsem si tu Evropskou unii představoval jinak. Asi jsem byl hloupej...

18.10.2017 v 8:06 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 346 | Diskuse

Ivo Panuš

… co ňáký lithium, až dojde k lámání chleba, tak pošlou do světa i ten náš Karlštejn ...

Ostuda, ale jinak to byl docela fajnový předvolební mítink, a ještě k tomu za přítomnosti televizních kamer. Je to zrovna pár minut co jsem shlédnul záznam z jednání naší milostivé vrchnosti ... Nebude lepší zůstat v pátek doma?

18.10.2017 v 8:04 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jan Hurka

... k národu

Milý národe, opět jsou tu volby, ty jsi údajně jiskrou, z které ...požár zaplane. ....a po volbách se nic nestane. Je pozoruhodné, jak najednou všichni ví, co občana trápí a jaký nešvar cloumá společností. Určitě nejen já, zírám,

18.10.2017 v 7:12 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 154 |

Alena Kulhavá

Konkrétní řešení migrace, aby uprchlíci nechodili do Evropy, dělá Marian Jurečka už teď

na ministerstvu zemědělství. Vytvořil např. rozvojový program v Zambii, odkud odchází lidé nikoliv z války, ale kvůli chudobě a hladu. Jak program funguje a jaké má zatím výsledky?

18.10.2017 v 6:55 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 403 |

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.