Naše vyprávění o Mezopotámii a jejích pokladech by nebylo úplné, kdybychom si nevzali na pomoc slavné archeology, kteří prožívají velká dobrodružství. Zvu vás do míst, kde dávaly před jejich objevením lišky dobrou noc.
Díváte se do tváře velkého archeologa a člověka s obrovským potencionálem k dobrodružství. Ano, to je Austen Henry Layard, o kterém bude v tomto článku řeč. Foto: Internet
Pohádky Tisíce a jedné noci byly v 19. století ve velké oblibě. S živým zájmem pro země jejich původu je četl také Austem Henry Layard (1817 - 94). Nevím, zda je pro vás důležité, že pocházel z hugenotské rodiny a po matce kolovala v jeho žilách španělská krev.
Cesta do Bagdádu
Když vystudoval, stal se solicitátorem v advokátní kanceláři a zřejmě se hodně nudil. To zřejmě přispělo k jeho radikálnímu rozhodnutí; s přítelem R.L. Mitfordem vstoupit do koloniálních služeb na Cejlonu. Mitford se bál mořské nemoci, tak se vydali pěšky po souši. V roce 1839 došli do Persie. Layard byl perfektně vyzbrojen pro takové cestování. Už v dětství ovládal několik jazyků a nyní k nim připojil. arabštinu a perštinu.Po cestě do Bagdádu byl přepaden a zbaven všech prostředků. Nezbylo nic, než se vrátit do Cařihradu. kde byl odkázán na pohostinnost domorodců. Své zážitky popsal ve své knize Early Adventures in Persia, Susiana and Babylonia. - zde
Cařihrad a konkurence
V Cařihradě se obrátil na velvyslanceStratforda Canninga, To bylo v době, kdy celý svět napjatě sledoval úspěchy Bottovy. připomeňme si ho: Paul Emile, *6.12.1802 – †18.4.1870, francouzský archeolog; objevitel asyrských metropolí Ninive (1842) a Chorsábádu (1843); jeho nálezy tvoří základy sbírek umění staré Mezopotámie v Louvru. A Botta byl opravdu silná konkurence.
Bottovy úspěchy samozřejmě nedaly Layardovi spát. Musel bojovovat o velvyslancův zájem o archeologický průzkum tajuplných pahorků. Velvyslanec viděl v muži schopného spolupracovníka při různých diplomatických akcích. Musím podotknout, že nadšení s ním nesdílel. Byl to pragmatik.
Layard jde na to a ještě ke všemu v převlečení a bez peněz
Nakonec si podali ruce ke spolupráci a Layard v převlečení šel plnit své poslání do Chúzistánu v jihozápadní Persii. Až pod dvou letech se vrátil do Cařihradu. Cestou ovšem, stihl prozkoumat končiny mezi Ninivem a a Aššurem. V Mosulu pojednal o průběhu vykopávek sBottou a sirem Robertem Kerr Posterem, vynikajícím umělcem, který ve svém cestopise zvěčnil Babylón i jiná mezopotámská města. Layard byl stále ovšem bez finanční pomoci.
Bottovy úspěchy v Chorsabádu byly mocnou pobídkou Angličanům. aby konečně slevili ze svého byrokratismu a umožnili Layardovi začít vlastní práci. Až v říjnu v roce 1845 dostal nezbytnou finanční pomoc a mohl zahájit činnost.
Na pahorku Nimrud
Svou práci začal na pahorku Nimrud, jehož jméno nám připomíná biblického lovce Nimroda >1. kniha Letopisů, 10,8; >Habeš zplodil Nimroda, který se stal prvním hrdinou země. Byla to opravdu šťastná volba. Pahorek totiž přikrýval trosky tehdejšího města Kalchu, které bylo dočasným sídlem asyrských králů. Hned první nálezy předstihly svou krásou všechno, co Botta pracně vykopal.
Aššurnasirpalův palác
Sotva Layard zahájil výkop, štěstí se na něj usmálo ještě jednou. Narazil na zbytky Aššurnasirpalova paláce z 9. století pře. n. l. Ale v další práci mu bez ohledu na vládní povolení v Cařihradě zabránil mosulskýpaša Mehmed Keritlioglu. Myslel si, že Layard hledá zlato, a to samozřejmě nemohl strpět. Záminkou pro zákaz výkopů bylo pašovo obvinění, že Layard svými výkopy zneuctil posvátnou půdu hřbitova. Sice - na pahorku žádný hřbitov nebyl. paša tam však dal dopravit náhrobky z okolních hřbitovů a poházel je, aby měl důkazu, jak si neuctivě Evropan počíná.
Paša byl sice odvolán, ale Layard neměl ještě vyhráno
Paša se dopustil ještě dalšího zneužití své úřední moci, a tak se stal neúnosným i pro další vyšší vládní místa a byl odvolán. Neměl ale vyhráno. Novýpaša Ismaíl mu sice v dalším průzkumu nebránil. ale by to tentokrát mosulský kádí. který měl ruku stále nataženou pro bakšiš. Našel si záminku, že nápisy, které Layard vykopal, se rouhají Alláhovi. Situaci zachránil Layardův kolega, Hormuzd Rassam (1826 - 1910), syrský křesťan.
Další dobrodružství na sebe nedalo dlouho čekat
To bylo jednoho časného rána, když si Layard vyjel na koni se šejkemAbd er - Rahmánem, s kterým se spřátelil. A najednou k nim, tryskem na koních až kolem kopyt lítala oblaka písku, jak jeli rychle, dorazili dva Arabové a vzrušeně volali: "Ó beji, našli jsme Nimruda opravdu jsme ho viděli na vlastní oči". Layard nelenil a běžel k výkopu a stal se svědkem rozruchu mezi kopáči. Ukazovali do jámy, kde odhalili ohromnou lidskou hlav u vytesanou s jednoho kusu alabastru. Layardovi bylo hned jasné, že to bude hlava okřídleného lva nebo býka, jak mu bylo známo z Persepole nebo Chórasabádu. Arabové žasli. Něco tak nadpřirozeného mohli vytvořit jen džínové. Layard se snažil Araby uklidnit a přesvědčoval je, že žádnému z nich nehrozí žádné nebezpečí. Aby jim to dokázal, sestoupil do výkopu a s ním, s trochou zaváhání i šejk. Ať byly důkazy jaké byly, šejk si nedal vymluvit. že jde o jednu z model, které Noe proklel před potopou. Zakrátko Layard objevil třináct párů okřídlených býků a lvů. které střežily vchod do královského paláce krále Aššurnasirpala II., které v 9. stol. př. n. l. přenesl svého sídla z Aššuru do Kalachu.
Jak jen ty kolosy dopravit do Londýna, že?
Za účelem převozu soch dal Layard připravit těžké vozy. Na ně naložili okřídlence s lidskou hlavou a ještě musel připravit třicet metrů dlouhou dráhu a pět metrů širokou do sedmi metrů hlubokého výkopu, aby mohli vytáhnout první sochu. Po celém okolí to byla báječná podívaná- Lidé jásali a už se nebáli. Zpívali a stříleli a tak se dal průvod na cestu.
Šejk se nestačil divit
Šejk se nepřestal obracet k Alláhovi a jeho Prorokovi, jak je to podivné. že ani on, ani jeho předkové nevěděli nic o tom, co skrývá palác. Jakým divným řízením zvěděl o tom, že se něco nalezne?
Layardovi se podařilo dopravit vzácné nálezy do Londýna a do Cařihradu se vrátil jako atašé. Možná, že i on se obracel k Bohu a divili se podobně jako šejk, jakým řízením to všechno dokázal? Boží cesty jsou zkrátka nevyzpytatelné. A na počátku to byly pohádky Tisíc a jedna noc ...
Zdroj: Miloš Bič. Při řekách babylónských. Vyšehrad 1990: Volně převyprávěno.
